22 C 33/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci zástavní věřitelky: právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti zástavnímu dlužníkovi: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o soudní prodej zástavy Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky, vzniklé ze smlouvy č. , Anonymizováno, ve výši 659 021,96 Kč s úrokem ve výši 7,79 % ročně z této částky od 14. 11. 2018 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 21. 12. 2023 do zaplacení, a pro náhradu nákladů řízení, soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka na nemovitých věcech, a to: , Anonymizováno, , to vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, v katastrálním území a obci Ústí nad Labem.

1. Návrhem podaným u soudu dne 26. 1. 2024, opraveným podáním ze dne 29. 1. 2024, se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky, vzniklé ze smlouvy č. , Anonymizováno, ve výši 659 021,96 Kč s úrokem ve výši 7,79 % ročně z této částky od 14. 11. 2018 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 21. 12. 2023 do zaplacení, a pro náhradu nákladů řízení, soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka na nemovitých věcech, a to: bytu č. , Anonymizováno, , to vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, v katastrálním území a obci Ústí nad Labem (dále jen „nemovitost“).

2. Svůj návrh zástavní věřitelka odůvodnila tím, že na základě úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 30. 4. 2008 s , tituly před jménem, (dále jen „obligační dlužník“) poskytla obligačnímu dlužníkovi hypoteční úvěr ve výši 750 000 Kč, který tento čerpal dne 30. 4. 2008 a zavázal se jej splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních anuitních splátek k 14. dni v měsíci, a to spolu s úrokem ve výši sazby PRIBOR ON + 4,1 % ročně, tedy ve výši 7,79 % ročně (sazba PRIBOR byla dne údajů ČNB ke dni podpisu smlouvy 3,69 %) a zaplatit sjednané poplatky dle sazebníku zástavní věřitelky. K zajištění pohledávky z předmětného úvěru včetně příslušenství uzavřela zástavní věřitelka dne 30. 4. 2008 s obligačním dlužníkem smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , Anonymizováno, , na základě které bylo zřízeno zástavní právo smluvní k nemovitosti, kterou nabyl do vlastnictví darovací smlouvou dne 18. 12. 2010 zástavní dlužník. Obligační dlužník nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto zástavní věřitelka v souladu se smlouvou prohlásila již vyčerpanou částku úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatnou ke dni 20. 12. 2023. Pohledávka z úvěrové smlouvy pak sestávala z nesplacené jistiny ve výši 659 021,96 Kč, úroku ve výši 7,79 % ročně z této částky od 14. 11. 2018 do zaplacení (vyčísleného zástavní věřitelkou od připsání dlužného příslušenství k jistině do 20. 12. 2023 částkou 267 087,28 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 21. 12. 2023 do zaplacení. Zástavní věřitelka při zesplatnění zástavního dlužníka upozornila na porušení smluvních podmínek a splatnost dluhu, jeho výši a nutnost úhrady, a dále že v případě neuhrazení dlužné částky v dodatečně vyměřené lhůtě přistoupí zástavní věřitel k realizaci zástavního práva. I přes výše uvedené předmětná pohledávka nebyla ani z části uhrazena a ani nedošlo k pokusu o mimosoudní vyřešení sporu, a proto zástavní věřitelka přistoupila k podání tohoto návrhu.

3. Zástavní dlužník k návrhu na soudní prodej zástavy uvedl, že nabyl nemovitost na základě darovací smlouvy, která byla uzavřena mezi obligačním dlužníkem a zástavním dlužníkem, když zástavní smlouva byla uzavřena mezi zástavní věřitelkou a obligačním dlužníkem, přičemž zástavní dlužník má za to, že obligační dlužník je v současné době v insolvenci, kdy mimo jiné řádně plní povinnosti plynoucí mu z povoleného oddlužení, resp. plní v rámci insolvenčního řízení i své povinnosti a závazky vůči zástavní věřitelce. Zástavní dlužník má tedy za to, že zástavní věřitelka by měla být primárně uspokojena v rámci probíhajícího insolvenčního řízení, kdy tomu tak dle informací zástavního dlužníka i je, a není tak potřeba postupovat cestou soudního prodeje zástavy, jak bylo ze strany zástavní věřitelky navrženo.

4. V řízení soud provedl listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.

5. Z úvěrové smlouvy ze dne 30. 4. 2008 (na č. l. 6-9) č. , Anonymizováno, soud zjistil, že tato hypoteční úvěrová smlouva byla uvedeného dne uzavřena mezi zástavní věřitelkou a obligačním dlužníkem na částku do úvěrového limitu 750 000 Kč, který se obligační dlužník zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních anuitních splátek k 14. dni v měsíci, a to spolu s úrokem ve výši sazby PRIBOR ON + 4,1 % ročně, tedy ve výši 7,79 % ročně (sazba PRIBOR byla dne údajů ČNB ke dni podpisu smlouvy 3,69 %) a zaplatit sjednané poplatky dle sazebníku zástavní věřitelky. Dle čl. 7. smlouvy měla být smlouva zajištěna zástavním právem k nemovitosti, jehož vložení do katastru nemovitostí měl obligační dlužník povinnost předložit zástavní věřitelce před čerpáním úvěru do plné výše 750 000 Kč. Součástí uzavřené úvěrové smlouvy byli jejími smluvními stranami učiněny obchodní podmínky , právnická osoba, ., účinné od 1. 4. 2007 (na č. l. 12a-13) a sazebník odměn a náhrad platný od 1. 2. 2008 (na č. l. 14-31). Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 30. 4. 2008 (na č. l. 32-33), č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi zástavní věřitelkou a obligačním dlužníkem pak bylo zřízeno zástavní právo k nemovitosti, přičemž toto zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávek z úvěrové smlouvy ze dne 30. 4. 2008, č. , Anonymizováno, , zejména pohledávek na úhradu jistin a příslušenství k nim, pohledávek na úhradu smluvních pokut, odměn a poplatků vyplývajících z úvěrové smlouvy, přičemž zástavní právo z této smlouvy zaniká dnem splacení veškerých zajištěných pohledávek, jak soud zjistil z popsané zástavní smlouvy. Uzavření úvěrové a zástavní smlouvy mezi zástavní věřitelkou a obligačním dlužníkem bylo mezi účastníky shodně tvrzeno v jejich písemných podáních, a proto soud vycházel též z nespornosti jejich uzavření.

6. Z žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne 30. 4. 2008 (na č. l. 10) soud zjistil, že obligační dlužník dne 30. 4. 2008 požádal zástavní dlužník zástavní věřitelku o čerpání úvěru na základě shora uvedené úvěrové smlouvy ve výši 750 000 Kč, k čemuž předložil zástavní smlouvu, návrh na vklad zástavního práva, LV k nemovitosti a potvrzení o vinkulaci pojištění nemovitosti.

7. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu klienta za období 1/2008 až 1/2024 (na č. l. 11-12) soud zjistil pohyby na úvěrovém účtu, provedené vklady a výběry z tohoto účtu, jednotlivé splátky a zaúčtované poplatky dle sazebníku odměn a náhrad zástavní věřitelky s tím, že ke dni 13. 11. 2018 byl zůstatek úvěrového účtu (dluh) ve výši 659 021,96 Kč a s tímto byl úvěrový účet uzavřen, přičemž do účetní bilance účtu byly zahrnuty též splátky z oddlužení obligačního dlužníka za období od 28. 6. 2011 do 2. 7. 2012. Výši dlužné jistiny pak soud dále ověřil z listiny přehled složek pohledávky po splatnosti (na č. l. 35).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 27. 11. 2023 (na č. l. 34) soud zjistil, že k nemovitosti bylo zřízeno a trvá zástavní právo zřízené smlouvou ze dne 30. 4. 2008 ve prospěch zástavní věřitelky, a to k zajištění všech pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy ze dne 30. 4. 2008, č. , Anonymizováno, , tedy jistiny úvěru ve výši 750 000 Kč a příslušenství. Právní účinky vkladu zástavního práva nastaly dle výpisu ke dni 30. 4. 2008. Z výpisu soud dále zjistil, že smlouvou darovací ze dne 2. 2. 2010 nabyl vlastnické právo k nemovitosti zástavní dlužník, jehož vlastnické právo k nemovitosti je zapsáno do současnosti. Nabytí vlastnictví nemovitosti zástavním dlužníkem od obligačního dlužníka na podkladě darovací smlouvy bylo mezi účastníky shodně tvrzeno v jejich písemných podáních, a proto soud vycházel též z nespornosti těchto tvrzení.

9. Z dopisu označeného jako upozornění na porušení smluvních podmínek ze dne 20. 12. 2023 (na č. l. 36) soud zjistil, že tímto dopisem zástavní věřitelka zástavního dlužníka informovala o dluhu obligačního dlužníka z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, a jeho splatnosti. Dále ho jako zástavce upozornila, že v případě, že dlužná částka nebude ve lhůtě do 20. 1. 2024 uhrazena na uvedený účet, nebo se v uvedené lhůtě nedohodnou na smírném vyřešení situace, bude se zástavní věřitelka nucena domáhat úhrady dluhu realizací zástavního práva. Dle přiloženého poštovního podacího archu ze dne 20. 12. 2023 (na č. l. 37) byl zástavní věřitelkou tento dopis uvedeného dne odeslán na adresu zástavního dlužníka, uvedenou též v katastru nemovitostí.

10. S ohledem mj. na tvrzení zástavního dlužníka o oddlužení obligačního dlužníka pak soud ve smyslu § 357 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), rozšířil prováděné dokazování o listiny z probíhajícího insolvenčního řízení obligačního dlužníka.

11. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2023, č. j. , spisová značka, (na č. l. 56-59) pak soud k věci zjistil, že uvedený insolvenční soud schválil oddlužení obligačního dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a dále zprávu o přezkumu zveřejněnou dne 3. 8. 2023. Z této zprávy o oddlužení a o přezkumu ze dne 1. 8. 2023 (na č. l. 47 p.v.-49) pak soud zjistil, že do insolvenčního řízení se přihlásila též zástavní věřitelka se svou pohledávkou ve výši 895 063,24 Kč, přičemž dle soupisu majetkové podstaty ze dne 1. 8. 2023 (na č. l. 50-52) a seznamu přihlášených pohledávek ze dne 31. 7. 2023 (na č. l. 52 p.v.-55) se jednalo o pohledávku, kterou zástavní věřitelka odůvodnila též nároky v tomto řízení. Obligační dlužník pak žádnou z přihlášených pohledávek, včetně pohledávky zástavní věřitelky, nepopřel. V oddlužení pak byl zjištěn předpoklad výše splátky v oddlužení ve výši 2 968 Kč měsíčně, tzn. z celkové výše pohledávek ve výši 1 556 666,86 Kč předpokládané umoření pohledávek při tři roky trvajícím oddlužení v míře 4,6168 % a při pět let trvajícím oddlužení v míře 7,5138 %. Z výpisu z insolvenčního rejstříku ze dne 6. 5. 2024, oddíl B – řízení po úpadku (na č. l. 76) pak soud nezjistil, že by ke dni rozhodnutí byly již evidovány nějaké splátky na pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, včetně pohledávky zástavní věřitelky.

12. Na základě soudem provedených listinných důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud ke skutkovému závěru ve věci, shodujícím se s návrhem zástavní věřitelky, když dílčí skutečnosti tvoří hodnověrný skutkový rámec, který není zpochybňován ani tvrzeními zástavního dlužníka, který pouze vyjádřil odlišný právní názor na oprávněnost nároku s ohledem na probíhající insolvenčního řízení obligačního dlužníka. Skutkovým závěrem soudu pak je, že žalobkyně poskytla obligačnímu dlužníkovi hypoteční úvěr v celkové výši 750 000 Kč, který se tento zavázal splácet ve sjednaných splátkách se sjednaným ročním úrokem 7,79 % ročně, spolu se sjednanými poplatky, což řádně a včas neplnil, a proto zástavní věřitelka přistoupila ke dni 20. 12. 2023 k zesplatnění úvěru, když výše nesplacené jistiny k tomuto datu činila 659 021,96 Kč. Hypoteční úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitosti, která přešla posléze do vlastnictví zástavního dlužníka. Na zajištěnou pohledávku nebylo po jejím zesplatnění obligačním dlužníkem a přes zaslanou výzvu ze dne ze dne 20. 12. 2023 ani obligačním dlužníkem ničeho zaplaceno, resp. ničeho takového nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, a proto má soud za to, že tato pohledávka zástavní věřitelky, zajištěná zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka stále trvá.

13. Po právní stránce soud nejprve posuzoval vznik a existenci zástavního práva žalobkyně, když po zvážení hlediska intertemporálního ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) aplikoval ustanovení občanského zákoníku ve smyslu § 1 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. z.“). Zástavní právo zástavní věřitelky k nemovitosti (tj. včetně spoluvlastnického podílu zástavního dlužníka) soud posoudil jako platně vzniklé (§ 152 a násl. obč. z.), když toto (s účinností vkladu do katastru nemovitostí) vzniklo k zajištění pohledávky (jistiny a příslušenství) zástavní věřitelky z úvěrové smlouvy ze dne 30. 4. 2008, č. , Anonymizováno, , kterou soud zhodnotil jako platně uzavřenou ve smyslu § 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Pohledávka z tohoto titulu za obligačním dlužníkem je splatná a dospělá v rozsahu uplatněném zástavní věřitelkou, jak bylo v řízení prokázáno. Vlastníkem nemovitosti je pak ke dni rozhodnutí právě zástavní dlužník, který je tedy v požadovaném rozsahu též pasivně legitimovaným pro toto řízení.

14. Na tomto základě soud shledal, že pokud byl v řízení uplatněný nárok na soudní prodej zástavy (nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka), byly veškeré zákonem předepsané náležitosti (§ 358 odst. 1, 2, 3 z. ř. s.) zástavní věřitelkou doloženy, když byla prokázána jak existence zajištěné pohledávky, tak zástavní právo k nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka, pročež bylo návrhu na soudní prodej zástavy zcela vyhověno a k uspokojení výše uvedené splatné pohledávky zajištění zástavním právem soud nařídil prodej zástavy jako nemovité věci ve vlastnictví zástavního dlužníka.

15. K námitkám zástavního dlužníka, že by měla být pohledávka obligačního dlužníka splácena v insolvenčním řízení, nikoliv soudním prodejem zástavy nemovitosti v jeho vlastnictví, pak soud podává, že takové splácení pohledávky by bylo překážkou soudního prodeje zástavy pouze v případě, že by byla pohledávka, která je podkladem pro jeho nařízení ve smyslu § 358 odst. 1 z. ř. s., k datu rozhodnutí zcela nebo v podstatné míře splacena, což však z provedeného dokazování a zejména z předpokladu splacení této pohledávky v insolvenčním řízení nevyplynulo. Pro úplnost pak soud dodává, že dle § 170 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, tedy je zde důvodný předpoklad, že případné platby obligačního dlužníka v insolvenčním řízení půjdou proti těmto přirůstajícím úrokům, tedy budou bez vlivu na existenci splatné pohledávky, přičemž je však na zástavní věřitelce, aby uplatňovala svou pohledávku za obligačním dlužníkem pouze v její nesplacené výši, což však již nesouvisí s předmětem tohoto řízení.

16. Ačkoliv usnesením, kterým soud vyhověl návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy, se řízení končí, v tomto případě soud nerozhodoval ve smyslu § 151 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. o náhradě nákladů řízení. Tento postup soudu vyplývá z nálezové judikatury Ústavního soudu, která je dle čl. 89 odst. 2 Ústavy závazná, neboť Ústavní soud opakovaně dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. ÚS II. ÚS 114/06 a ÚS I. ÚS 28/14). O náhradě nákladů bude tak s ohledem na citovanou judikaturu rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, jak soud vtělil též do výroku usnesení.