22 C 339/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Chládka a přísedících Marie Chmelíkové a Jiřiny Lankové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované výpovědí ze dne 9. 3. 2021, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 94 260,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem na náhradě nákladů státu částku 26 019,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 26. 7. 2021, podanou u zdejšího soudu dne 27. 7. 2021 elektronicky (doplněnou písemně, podáním daným k doručení dne 27. 7. 2021) se žalobce domáhal určení, že rozvázaní pracovního poměru žalobce u žalované výpovědí ze dne 9. 3. 2021, je neplatné. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne 8. 3. 2013, ve znění dodatků č. 1 až 3, zaměstnán u žalované na pozici vedoucí skladu, když mu byl dne 9. 3. 2021 doručen přípis žalované označený jako„ Výpověď daná zaměstnavatelem pro soustavné méně závažné porušení pracovních povinností dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce“, odůvodněný tím, že se žalobce opětovně dopustil svým jednáním ze dne 6. 3. 2021 méně závažného porušení svých pracovních povinností tím, že se dopustil nevhodného chování a porušení pracovních povinností vůči zaměstnanci [celé jméno svědka], kdy mu tohoto dne nařídil, jak má konkrétně reagovat na příchozí emaily a jakým způsobem má na ně odpovídat, přičemž byl žalobce na možnost výpovědi již v posledních 6 měsících písemně upozorněn. Tuto výpověď pak žalobce pokládá za neplatnou, když nebyly dány výpovědní důvody, neboť důvod, který uvedla žalovaná ve výpovědi, není sám o sobě způsobilý k tomu, aby založil výpovědní důvod a z výpovědi ani nevyplývá, v čem mělo být jednání žalobce nevhodné. Žalobce posléze též označil výpověď za nedostatečně odůvodněnou a danou žalobci předčasně, když v době právního jednání žalované směřujícího k rozvázání jeho pracovního poměru mu neuplynula lhůta k napravení jeho tvrzeného porušení pracovních povinností, přičemž k tvrzenému porušení pracovních povinností nedocházelo, popřípadě nedosahovalo takové intenzity, aby odůvodnilo výpověď dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dále žalobce též zpochybnil oprávnění osob jednajících za žalovanou ve věci jeho výpovědi k tomuto jednání.

2. Žalovaná navrhovala od počátku žalobu zamítnout s tím, že výpověď byla žalobci dána dne 9. 3. 2021 platně a v souladu se zákonem. Dne 9. 3. 2021 obdržel žalobce od žalované výpověď z pracovního poměru z důvodu uvedeného v § 52 písm. g) zákoníku práce, neboť se žalobce opětovně dne 6. 3. 2021 dopustil méně závažného porušení svých pracovních povinností, ačkoli byl již nejprve ústně pokárán za nevhodný příspěvek na vnitřní síti Intranet [celé jméno svědka], předsedou správní rady žalované, a dále písemně upozorněn na možnost výpovědi vytýkacím dopisem ze dne 1. 3. 2021, kterým byl písemně upozorněn, že coby vedoucí zaměstnanec se na podřízených zaměstnancích dopouští tzv. bossingu, tedy systematického ponižování namířeného vůči podřízeným zaměstnancům, přičemž tohoto jednání se žalobce dopouštěl již dlouhodobě vůči několika zaměstnancům, z nichž někteří museli v souvislosti s jednáním žalobce vyhledat odbornou pomoc, k čemuž dále žalovaná uvedla konkrétní příklady z jednání žalobce ve vztahu k zaměstnancům [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení] (v podrobnostech vymezeno ve vyjádření žalované ze dne 10. 2. 2022). Z popsaného jednání žalobce pak žalovaná dovodila, že žalobce se dopouštěl na podřízených bossingu a ponižování systematicky, včetně požadovaných úkonů, které nebyly pracovní náplní zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že se posléze začali zaměstnanci stále častěji vyjadřovat se svými zkušenostmi s žalobcem technickému řediteli, Ing. [celé jméno svědka], rozhodl se technický ředitel po těchto oznámeních konat a žádal od žalobce vysvětlení jeho chování. V této souvislosti byl žalobce dne 1. 3. 2021 písemně upozorněn na skutečnost, že jeho chování je nevhodné, a že v případě jeho opakování může být s žalobcem rozvázán jeho pracovní poměr. Žalobce i přes písemné upozornění ze strany zaměstnavatele v poměrně krátké době od tohoto upozornění opětovně porušil své pracovní povinností tím, že dne 6. 3. 2021 vyžadoval od svého podřízeného a zaměstnance žalované pana [celé jméno svědka], aby tento zaměstnanec vyřizoval emailovou komunikaci tak, jak mu nařídí žalobce, ačkoli zaměstnanec [celé jméno svědka] s tímto postupem nesouhlasil, kdy se pod emailovou komunikaci měl podepsat sám zaměstnanec [celé jméno svědka] a musel tak přejímat slova žalobce do svých odpovědí a takto na elektronickou poštu reagovat, v čemž žalovaná shledala opětovné porušení pracovních povinností ze stany žalobce, přičemž též tímto jednáním byla odůvodněna jeho výpověď, a ta tak byla důvodná a řádně odůvodněna, přičemž toto právní jednání bylo prováděno osobami k tomuto oprávněnými. Dále žalovaná uvedla příklady porušení pracovních povinností žalobce, které zjistila po podání výpovědi.

3. Účastníci shodně tvrdili a učinili tím nespornými skutečnosti, že žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 8. 3. 2013 ve znění pozdějších dodatků, když mu dne 1. 3. 2021 byl doručen dopis ze dne 1. 3. 2021 (na č. l. 45) a dne 9. 3. 2021 mu byla žalovanou doručena výpověď z pracovního poměru odůvodněna důvodem uvedeným v ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, a dále, že byl žalobci doručen dopis žalované ze dne 22. 6. 2021, a to bezprostředně po jeho odeslání. Dále bylo shodně tvrzeno, že paní [příjmení] je personální ředitelkou žalované a pan [příjmení] je členem statutárního orgánu žalované.

4. Mezi účastníky pak zůstalo především sporným, zda byly naplněny výpovědní důvody a došlo k ukončení pracovního poměru, k čemuž soud provedl následující dokazování dle důkazních návrhů účastníků a učinil z něj dále uvedené dílčí skutkové závěry.

5. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne (na č. l. 28-33) soud zjistil k projednávané věci, že žalovaná je českou obchodní společností, od 1. 12. 2020 akciovou společností pod [právnická osoba], a.s., (dříve [právnická osoba], a [právnická osoba]), jejímž statutárním ředitelem, později předsedou správní rady je [celé jméno svědka], dat. nar. [datum], po celou rozhodnou dobu, a členem správní rady je dále od 2. 12. 2021 [právnická osoba] s.r.o., [IČO], kterou při výkonu funkce zastupuje pan [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], s tím, že pro období od 2. 1. 2021 do 1. 12. 2021 není v obchodním rejstříku uveden způsob jednání žalované a od 2. 12. 2021 zastupuje žalovanou při jednání předseda správní rady samostatně nebo člen správní rady společně s předsedou správní rady.

6. Pracovní smlouvou ze dne 8. 3. 2013 (na č. l. 10-14) uzavřenou mezi žalovanou (dříve pod označení a právní formou [právnická osoba]) jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnavatelem, byl založen pracovní poměr žalobce u žalované, jak bylo mezi účastníky nesporné, s druhem práce a pracovní pozicí vedoucí skladu podle pokynů nadřízeného v rámci sjednaného druhu práce, spočívajícího zejména řízení a rozvoji skladové logistiky, zajištění administrativních a podpůrných aktivit, náboru a školení zaměstnanců, odpovědnosti za dodržování BOZP a PO, uzavírání efektivních smluv s dodavateli a jejich kontrole, reportingu, tvorbě projektů a plnění úkolů, sledování produktivity a efektivity práce, řízení skladových zásob, tvorbě a optimalizaci procesů, evidenci a nákupu pracovních pomůcek, inventuře zásob a majetku, to vše s místem výkonu práce [obec] a dnem nástupu do práce dne 8. 3. 2013. Pracovní poměr byl původně sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2013 s výpovědní dobou dva měsíce. Dodatky č. 1 až 3 pak bylo trvání pracovního poměru prodlužováno až na dobu neurčitou, jak soud zjistil z dodatku č. 1 k pracovní smlouvě ze dne 16. 9. 2013 (na č. l. 15), dodatku č. 2 k pracovní smlouvě ze dne 1. 10. 2015 (na č. l. 16) a dodatku č. 3 k pracovní smlouvě ze dne 1. 10. 2016 (na č. l. 17).

7. Z organigramu žalované (na č. l. 134) soud pro věc zjistil, že organizace žalované byla vertikálně členěna od předsedy správní rady [celé jméno svědka], přes výkonného ředitele [jméno] [příjmení], k ředitelům jednotlivých odborů, a to [jméno] [příjmení] (Procurement), [jméno] [příjmení] (Marketing), [jméno] [příjmení] (Personální), [příjmení] [příjmení] ([příjmení]), [jméno] [příjmení] (Lead Project Manager), [jméno] [příjmení] (Finance), [celé jméno svědka] (Technický ředitel), a [jméno] [příjmení] (ICT). Organigram není datovaný a nelze jej tedy zasadit přesně do časového rámce.

8. Z místního provozního řádu skladu ze dne 14. 12. 2020 včetně příloh (na č. l. 65-87) soud pro věc zjistil, že jsou jím upravena pravidla pro provoz skladu a pohyb zaměstnanců po skladu, včetně pohybu vysokozdvižných vozíků (VZV), jehož autorem je žalobce, a který byl schválen [jméno] [jméno], ředitelem, s tím, že je závazným pro všechny zaměstnance žalované a všichni s ním musejí být seznámeni. Mezi vymezené povinnosti vedoucího skladu, žalobce, pak dle řádu patří též vedle proškolení zaměstnanců zajištění opravy odstranění zjištěných závad a úklidu skladu, zajišťovat soustavné a důsledné plnění BOZP a PO; k telefonické a elektronické komunikaci zaměstnanců je pak pouze upraven zákaz jejich užívání na pracovišti k jiným než firemním účelům. Dokumentace zdolávání požáru (na č. l. 151-155) a požární řád logistické haly ze dne 1. 6. 2021 (na č. l. 156-160) pak upravuje úkoly a chování zaměstnanců žalované pro případ požáru a pro jeho předcházení.

9. Z opatření proti nákaze koronavirem v logistickém centru [právnická osoba] a. s. v [obec] ke dni 8. 3. 2021 (na č. l. 143-150), pak soud zjistil, že tímto žalovaná přijala pravidla pro předejití zavlečení a přenosu nemoci Covid 19 na pracovišti, když pro vedoucího skladu (žalobce) byla tímto upravena povinnost u každého provádět kontrolu symptomů nemoci, rozšíření instrukcí a určení osop pro kontrolu symptomů. Při potvrzených symptomech nemoci pak byla zaměstnancům stanovena povinnost o tomto telefonicky kontaktovat nadřízeného zaměstnance. Zpracovatelem opatření byl žalobce a schválil jej dne 8. 3. 2021 technický ředitel [celé jméno svědka]. Opatření proti nákaze koronavirem v logistickém centru společnosti [právnická osoba] v [obec] ke dni 15. 2. 2021 (na č. l. 90-96) o v zásadě stejném obsahu pak popsanému předcházelo a bylo zpracováno a chváleno dne 12. 2. 2021 pouze žalobcem. O opatřeních zavedených u žalované proti šíření uvedené nemoci pak pojednává též články s názvem,,Ve firmě nemá ani jeden přenos covidu. Teď vyzývá ostatní: Udělejte totéž“ ze dne 16. 2. 2021 (na č. l. 86-87) a článek s [anonymizováno] se intenzivně připravuje na testování ve firmě“ ze dne 3. 3. 2021 (na č. l. 88-89).

10. Z emailové komunikace ze dne 25. 1. 2018 a 26. 1. 2018 (na č. l. 51) soud zjistil, že v této nejprve zasílá pan [celé jméno svědka] žalobci seznam jmen zaměstnanců s požadavky na pracovní pomůcky (obuv a montérky), když dále pan [jméno] [příjmení], který byl v kopii zprávy doplňuje o prosbu montérky pro další zaměstnankyni, na což žalobce reaguje slovy„ Děláš si prdel? Včera už jsem zadal objednávku.“, když na tuto zprávu reaguje pan [jméno] [příjmení] s omluvou, že mu prodření montérek bylo řečeno až dnes.

11. Z emailové komunikace ze dne 20. 12. 2018 (na č. l. 53) soud zjistil, bez dalšího kontextu, že pan [celé jméno svědka] adresuje zprávu žalobci, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], v kopii [jméno] [příjmení], s obsahem DL+CMR kartony, na což žalobce reaguje zprávou týmž účastníkům komunikace o obsahu„ Si děláte prdel?“.

12. Z emailové komunikace ze dne 29. 7. 2019 (na č. l. 50) soud zjistil, že tohoto dne se na žalobce obrátila se zprávou paní [jméno] [příjmení], která reagovala zjevně na to, že se na ní toho dne ráno obrátil žalobce s žádostí o přeparkování a otázkou„ Copak nám vezete?“, která paní [příjmení] nepřipadala vtipná a byla z jednání žalobce rozpačitá, když žalobce k tomu uvedl, že se k ní choval slušně a korektně, jak popsal a dodal:„ …ale chápu nemůžete mít každý den posvícení.“.

13. Z emailové komunikace mezi paní [celé jméno svědkyně] a žalobcem ze dnů 19. 1. 2021, 22. 1. 2021 a 25. 1. 2021, když v kopii byly zprávy zasílány též [celé jméno svědka], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] (na č. l. 100-102) soud zjistil, že paní [celé jméno svědkyně] se nejprve obrátila na pana [jméno] Tomu s žalobcem v kopii s tím, že žalobce aktuálně nemá práci pro brigádníky, ale jakmile se práce změní, prosí paní [celé jméno svědkyně] o jejich okamžité zaslání k ní, aby zajistili podpisy školení BOZP a PO pro rok 2021 s tím, že termín by měl být do měsíce, tedy 19. 2. 2020; týkalo se to brigádníků: [příjmení], [ulice], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [celé jméno svědka] a [příjmení]. Na to reagoval žalobce s tím, že jí upozornil na nutnost dodržování pracovních předpisů, včetně proškolení zaměstnanců, což je její povinnost, s tím, že tento stav je nutné neprodleně napravit, když dne 1. 2. 2021 bude provedena kontrola BOZP a PO. Na to paní [celé jméno svědkyně] reagovala tím, že se jedná o brigádníky, kteří již byli proškoleni 2020 a záznamem z tohoto roku to lze doložit a záznam pro rok 2021 nebyl doplněn z důvodu nedodaných podkladů panem [příjmení]. Na to následně reagoval žalobce, že se měla obrátit na něj, že by s ním měla komunikovat, jak už jí sděloval osobně a vše by bylo v pořádku, a nebyl by nyní problém s dodatečným sháněním podpisů do prezenční listiny. Na to paní [celé jméno svědkyně] reagovala, popisem toho, co jí žalobce dříve sdělil s tím, že se tím bude do budoucna řídit. Žalobce na to odpovídá, že jsou to zase výmluvy, že školení už proběhlo a on se až po položení dotazu dozvěděl, že není podepsané s tím, že se na něj měla obrátit ještě před školením a vše by bylo v pořádku. Na to paní [celé jméno svědkyně] obsáhle reagovala, že se za své pochybení již omluvila a přizpůsobí se posunutému termínu doplněním záznamu. Očekává za své pochybení peněžitou sankci, a proto do konverzace přidala též svou nadřízenou [jméno] [příjmení]. Dále navrhuje změny vzájemné komunikace přes další osoby.

14. Z emailové komunikace ze dne 11. 2. 2021 a 15. 2. 2021 (na č. l. 49) soud zjistil, že paní [celé jméno svědkyně] se obrátila s neformálně formulovaným dotazem na [jméno] [příjmení], že jí bylo strhnuto ze mzdy 1/ 2021 z pohyblivé složky 2 000 Kč, když o tom byla informována v její přítomnosti žalobcem 28. 1. 2021, když jí paní [příjmení] též informovala o skutečnosti, že částka jí bude stahována pravidelně, dokud se žalobci nepřijde omluvit, tedy otázka zněla, zda jí to může potvrdit a uvést, zda s tím souhlasí. K tomuto dotazu paní [příjmení] přeposlala paní [celé jméno svědkyně] zprávu žalobce (soudu nepřiloženo), a potvrdila, že toto jí žalobce oznámil.

15. Ze škodního protokolu ze dne 16. 12. 2019 (na č. l. 63) a přiložené fotodokumentace (na č. l. 64) soud zjistil, že zaměstnanec pan [jméno] [příjmení] poškodil při škodní události dne 4. 11. 2019 nacouváním VZV sádrokartonovou zeď, čímž způsobil škodu 12 000 Kč, což uznal.

16. Ze záznamu z knihy úrazů dne 30. 9. 2020 (na č. l. 142) soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] si dle tohoto záznamu přivodila dne 30. 9. 2020 pracovní úraz při zakopnutí o paletu při couvání s paletovým vozíkem, a to odřeninu a naraženinu, čehož byl svědkem žalobce, který s poškozenou úraz zaevidoval.

17. Z emailu pana [celé jméno svědka] ze dne 10. 12. 2020, adresovanému žalobci a v kopii paní [jméno] [příjmení] (na č. l. 99) soud zjistil, že tímto pan [celé jméno svědka] informuje žalobce o střetu VZV dne 8. 12. 2020 s označením pravděpodobných viníků, a to [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

18. Ze škodního protokolu ze dne 6. 1. 2021 (na č. l. 104) a přiložené fotodokumentace (na č. l. 104 p. v.) soud zjistil, že zaměstnanec pan [jméno] [příjmení] poškodil při škodní události dne 8. 12. 2020 nedodržením bezpečné vzdálenosti a následným střetem VZV magnetický snímač VZV, čímž způsobil škodu 17 347,53 Kč, což uznal.

19. Z tabulky se seznamem majetku žalované užívaným žalobcem (na č. l. 97) soud zjistil, že žalobce měl při výkonu práce užívat z majetku žalované kromě běžného vybavení kanceláře též elektrickou tříkolku, čistič oken Winbot a pojízdný gril. Listina není datovaná ani podepsaná. Z listiny označené jako„ Rizika možného ohrožení TROJKOLKA RUNNER 750“ (na č. l. 103), pak soud podává, že tato informuje rizika a povinnosti při používání tohoto vozítka, včetně možnosti střetu s jinou osobou a povinnosti nosit ochrannou přilbu.

20. Z popisu pracovní pozice Mgr. [jméno] [příjmení] coby personální ředitelky ze dne 6. 3. 2019 (na č. l. 132-133) soud zjistil, že tímto byly paní [jméno] [příjmení] pracovní pozice ředitelky lidských zdrojů, včetně vymezení operativního a strategického řízení svěřené oblasti, vedení a řízení lidí, finančního řízení, vymezení komunikace a práce s informacemi a zdroji, včetně popisu řízení oddělení HR, když popis měl být schválen [celé jméno svědka] a předán Mgr. [jméno] [příjmení] dne 6. 3. 2019.

21. Z plné moci ze dne 17. 2. 2021 (na č. l. 131) soud zjistil, že touto dne 17. 2. 2021 udělila žalovaná, za níž jednal předseda správní rady [celé jméno svědka] jako předseda správní rady, panu [jméno] [příjmení], [datum narození], k jednání a zastupování žalované ve věcech s pracovněprávními vztahy ve kterých na jedné straně vystupuje zaměstnavatel, a to podepisování dokumentů, které ukončují pracovní poměr zaměstnanců žalované, zejména dohod o ukončování pracovního poměru, výpovědí z pracovního poměru, nebo okamžitých zrušení pracovního poměru, to vše na dobu neurčitou do jejího odvolání, přičemž zmocněný potvrdil přijetí zmocnění. Z emailů ze dne 17. 2. 2021 14:39 hod. s přílohou, 15:02 hod. s přílohou, 17:55 hod. s přílohou a ze dne 18. 2. 2021 09:29 hod. s přílohou soud zjistil, že shora popsaná plná moc byla zaslána zást. žalované paní [jméno] [příjmení], která jí pak přeposlala [jméno] [příjmení], který jí následně přeposlal [jméno] [celé jméno svědka] se svým podpisem a nacionáliemi.

22. Z oznámení zaměstnavatele o porušení pracovní kázně ze dne 1. 3. 2021 (na č. l. 45) soud zjistil, že tímto žalovaná, za níž jednal pan [jméno] [příjmení], oznámila žalobci jako zaměstnanci, že se opakovaně dopustil nevhodného chování na pracovišti, a to zejména tzv. bossingu na podřízených zaměstnancích, tedy systematického ponižování namířeného vůči svým podřízeným zaměstnancům; a zároveň, že od svých podřízených zaměstnanců vyžadoval splnění pracovních úkolů, které tito zaměstnanci nemají sjednané ve svých pracovních smlouvách a ani nejsou jejich pracovní náplní, což žalovaná považuje za jednání v rozporu s ust. § 301 písm. a) a d) zákoníku práce, a takové jednání by mohlo být pro zaměstnavatele důvodem pro výpověď z pracovního poměru v souladu s ustanovením § 52 písm. g) zákoníku práce. Žalovaná zároveň uložila, aby výše uvedeného jednání zanechal a sjednal nápravu do 10 pracovních dnů. Oznámení obsahuje též potvrzení převzetí žalobcem dne 1. 3. 2021.

23. Z výpovědi dané zaměstnavatelem pro soustavné méně závažné porušení pracovních povinností ze dne 9. 3. 2021 (na č. l. 18-19, 44), kterou za žalovanou podepsala paní [jméno] [příjmení] (personální ředitelka) a pan [celé jméno svědka] (technický ředitel), soud zjistil, že žalovaná se nejprve odvolala na oznámení ze dne 1. 3. 2021 (viz shora), a dále žalobci sdělila, že ačkoliv byl žalobce na nevhodnost svého chování a porušení pracovních povinností z jeho strany zaměstnavatelem písemně upozorněn, dne 6. 3. 2021 se opětovně dopustil nevhodného chování a porušení pracovních povinností, tentokrát vůči zaměstnanci [celé jméno svědka], kdy mu toho dne nařídil, jak má konkrétně reagovat na příchozí emaily a jakým způsobem má odpovídat. Tím se opětovně dopustil neoprávněného zásahu do soukromí zaměstnance [celé jméno svědka], neboť ke kontrole jeho emailové pošty neměl žádný legitimní důvod. V popsaném jednání ze dne 6. 3. 2021 žalovaná shledala opětovné méně závažné porušení pracovních povinností žalobce, přičemž byl na možnost výpovědi již v posledních 6 měsících písemně upozorněn, a žalovaná mu proto tímto dává ve smyslu ustanoveni § 52 písm. g) zákoníku práce v platném znění, výpověď z pracovního poměru, založeného pracovní smlouvou ze dne 8.3.2013. Po dobu výpovědní doby se pak už žalobce nemá dostavovat na pracoviště s tím, že mu bude vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrné mzdy. Výpověď obsahuje též potvrzení převzetí žalobcem dne 9. 3. 2021.

24. Výzvou k dalšímu zaměstnání ze dne 25. 5. 2021 (na č. l. 20, 43) se žalobce obrátil na žalovanou s tím, že výpověď ze dne 9. 3. 2021 považuje za neplatnou, a je přesvědčen, že jeho pracovní poměr i nadále trvá, a trvá proto na svém dalším zaměstnávání, a dále proto žádá, aby mu byla přidělována práce.

25. Z dopisu žalované žalobci ze dne 22. 6. 2021 a přiložené doručenky žalobci (na č. l. 21 a 42) soud zjistil, že žalovaná reagovala na dopis žalobce ze dne 25. 5. 2021, že trvá na platnosti výpovědi ze dne 9. 3. 2021, tedy pracovní poměr skočil uplynutím výpovědní doby.

26. Z účastnického výslechu [celé jméno svědka], předsedy správní rady žalované, soud zjistil, že u žalované má personální agendu na starost personální ředitelka [jméno] [příjmení] a jednotlivý ředitelé za své svěřené útvary, za logistiku je odpovědný [jméno] [příjmení], když žalobce působil v [obec] v logistice, byl přímý podřízený pana [jméno] [jméno] a následně [celé jméno svědka]. K předložené listině výpovědi (na č. l. 18) pak soud z výslechu zjistil, že ta je za žalovanou podepsaná personální ředitelkou [jméno] [příjmení], která je k této věci oprávněná a [celé jméno svědka] a z pohledu žalované je tak platná, když vyslýchaným byla též udělována plná moc k takovému právnímu jednání, k čemuž identifikoval předloženou plnou moc ze dne 17. 2. 2021 (na č. l. 131), která byla udělena panu [jméno] [příjmení], protože v uvedené době ještě nebyl ve správní radě. Pan Chovanec pak mohl dávat výpověď i v provozu v [obec], např. s ohledem na dotčenou osobu. Naplnění podmínek výpovědi žalobce pak zřejmě formuloval pan [celé jméno svědka], přímý nadřízený žalobce, když jeho nadřízeným se stal v důsledku organizační změny žalované, přičemž o situaci v [obec] byl zřejmě informován již dříve. Vyslýchaný osobně nevytýkal žalobci žádné jednání, protože mu to nepříslušelo, tehdejší ředitel [jméno] [jméno] řešil veškeré záležitosti týkající se svého úvaru přímo a osobně v kontaktu s ním tak byl pouze osobně [jméno] [jméno], nikdy si sebou žalobce nevzal a nevedl s ním tak žádnou komunikaci, maximálně někdy prohodili pár slov. Následně však vyslýchaný uvedl, po předestření tvrzení žalované o výtce ve vztahu k článku na intranetu, že k takové komunikaci mohlo dojít, ale mnohem dříve a nesouviselo to s výpovědí.

27. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně žalované od roku 2014 v provozu v [obec] na pozici specialista práce a mezd, jejíž náplní práce je zpracovávat mzdy, odhlašování a přihlašování zaměstnanců na příslušné úřady, soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce se svými zaměstnanci jednal poměrně rázně, i s muži i se ženami. Svědkyni pak nebylo příjemné, když byla svědkem, jak na nějakou kolegyni po telefonu křičel kvůli překlepu v nějakém schvalování kancelářských potřeb, když byla v kanceláři pana [příjmení] v [obec], ale svědkyně nevěděla, co tomu předcházelo. Jiných takových událostí svědkyní nebyla. Žalobce jednal rázně, moc nepřipouštěl diskusi, pokud po zaměstnancích něco chtěl, takto po nich chtěl a očekával, že to splní bez zbytečných dotazů, čehož byla svědkyní v kancelářích u [anonymizováno] pobočky. O nějakých excesech v chování žalobce věděla jen z doslechu z rozhovoru s kolegyněmi, které si stěžovaly, že jim to přijde neadekvátní. Svědkyně též pracovávala výpověď žalobce po jedné nebo dvou výtkách, zadávala do systému konec, tj. datum ukončení pracovního poměru. Žalobce byl upozorňován na své chování, v osobním spise, které má svědkyně na starosti, měl založenou minimálně jednu důtku. Svědkyně dále uvedla, že žalobce chtěl, aby byl uváděn v kopii emailů, ve všech. Nebylo to součástí jejich vnitřního nastavení komunikace, když pro tuto nemají zavedená pravidla, ale pokud svědkyně komunikuje emailem v nějaké pracovní záležitosti, takto řeší s tou osobou a poté až s nadřízeným.

28. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně žalované od roku 2018 v provozu v [obec] na pozici specialista na HR, krátce též administrativní podpora logistiky, jejíž náplní práce je především nábor zaměstnanců, včetně přípravy pracovní smlouvy, dodatků o prodloužení pracovního poměru, nebo vyhotovování výpovědí na podkladě požadavků vedoucích pracovníků, soud zjistil následující. Svědkyně nesepisovala výpověď žalobci, asi to dělal někdo z personálního oddělení; pravomoc jí podat měli paní [příjmení], pan [příjmení], pan [celé jméno svědka] a samozřejmě ředitel pan [celé jméno svědka]. Žalobce byl arogantní, když např. nový ředitel [celé jméno svědka] požádal, aby mohl zůstat sám v kanceláři, požádal pana [příjmení] aby kancelář opustil a sedl si do prostřední kanceláře mezi IT kolegy, žalobce šel do její kanceláře, začal si tam vybalovat, její věci odhrnul a [jméno] [příjmení] řekl, ať si [celé jméno svědkyně]) sbalí věci a jde dolů, načež přišel pan [jméno] [celé jméno svědka] upřesnil, kde má žalobce sedět. Žalobce se vyžíval v ponižování druhých; svědkyně popsala, že když ho pan [jméno] [příjmení] požádal o umožnění odchodu do jiné firmy, pak mu na to žalobce řekl, že ne, nebo najížděl svým vozítkem do kanceláří a tykal zaměstnancům. Když dříve u operátorů došlo k nějaké nehodě, přičemž se tam konzumoval alkohol, tak jim žalobce nadával do„ hovad“, asi to byl pan [příjmení] po odření sloupů, a nyní po jeho odchodu se v takovém případě provádí dechová zkouška, jak od nich ví svědkyně z doslechu. Žalobce chtěl rovněž, aby byl uveden v kopii emailové komunikace. Žalobce řešil spoustu věcí za zavřenými dveřmi. Svědkyni samu pak přirovnával k vlastní dceři s tím, že ji„ srazí na kolena, že si poradil s většími kousky“. Když mu svědkyně nezvedala telefon, tak k ní dojel a dostala vynadáno, že musí telefon zvedat, jak měli nakázáno od ředitele [jméno]. S novým ředitelem bylo řečeno, že se nebude opakovat, co se dělo, ale žalobce ve svém jednání stále pokračoval. V jednom případě došlo ke snížení osobního ohodnocení, když se pak svědkyně omluvila žalobci za to, že udělala chybu, a bylo to v souvislosti s tím, že nenechala podepsat/neudělala školení BOZP a PO brigádníkům, kterým se prodlužovala smlouva, když jí bylo strženo asi 500 Kč, když se pak dozvěděla od [jméno] [příjmení], že tato částka se bude strhávat pravidelně každý měsíc, dokud nepřijde odprosit žalobce. Osobní ohodnocení bylo kráceno asi vícekrát, třeba pro nějaký překlep, špatné slovo v angličtině, takže to byly i částky jako 200 Kč nebo 500 Kč. Dále měla svědkyně též nějaký konflikt ohledně odchodů z práce, přičemž dodržovala osmihodinovou pracovní dobu, ale musela hlásit odchody z práce telefonicky žalobci a ptát se ho, zda může odejít domů, což se jí nelíbilo. Svědkyně popsala dále situaci, kdy měla na pokyn žalobce u [jméno] [příjmení], aby zametla před recepcí, před hlavním vchodem, k čemuž ale nedošlo; u svědkyně pak požadoval umývání oken, což svědkyně označila jako„ takové sradny“ ze strany žalobce, které ale svědkyni nepřišly vtipné.

29. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], zaměstnance žalované v období od 2016 do 2022 na pozici vedoucí na příjmu supervisor v provozu v [obec], jehož náplní práce bylo obstarat příjem zboží veškeré reklamace a podobné věci při té vykládce, aby byly zaznamenané a plánování pracovní doby pro své podřízené, a jehož přímým nadřízeným byl žalobce, soud zjistil následující skutečnosti k událostem, kterým byl svědek přítomen. Žalobce nařídil řidiči vysokozdvižného vozíku ve skladu, aby ho vyzvedl, ale ten to odmítl, protože je to porušení bezpečnosti práce, když svědkovi k tomu pak žalobce říkal, že je to na jeho odpovědnost, a že jemu se nic stát nemůže. Svědek sdělil na pracovišti, že může přinést med od strýce a žalobce ho požádal, zda by mu mohl nějaký prodat a když mu ho svědek přinesl, tak si od žalobce odmítl vzít peníze a dal mu ho. Poté po něm chtěl žalobce další med, ale svědek si už bál žalobci říct o peníze. Žalobce pomlouval paní [celé jméno svědkyně], že neplní nějaké příkazy, nebo že jí něčím naštval, také jí nezdravil. Svědek však nebyl přítomen tomu, že by jí žalobce nedával, nebo na ní řval. Žalobci vadilo, že kolega [jméno] [příjmení] s ním neudržoval oční kontakt, když s ním hovořil a následně pak když pan [příjmení] po něm něco chtěl, tak mu nevyhověl. Žalobce chtěl vidět emaily, které svědek psal paní [celé jméno svědkyně], když jednou mu seděl za zády, když psal svědek email paní [celé jméno svědkyně], proti čemuž se svědek ohradil, a tak se žalobce otočil a řekl, že se tedy dívat nebude, poté napsal e-mail adresovaný celému skladu, že chce vidět veškeré emaily. Svědek měl od žalobce příkaz dávat ho vždy do kopie emailů, zvláště u těch adresovaných paní [celé jméno svědkyně]. Dále svědek uvedl, že mu sdělila [celé jméno svědkyně], před výslechem), že bude tázán na situaci, kdy mu žalobce do telefonu diktoval email, který má poslat, nějaké věty, které by jinak nepsal, když to bylo asi v sobotu při příležitosti, když svědek volal žalobci, že někdo nemůže nastoupit do práce v covidové situaci. Tento email byl adresován panu [celé jméno svědka], paní [celé jméno svědkyně] a žalobci, a dále tam musel uvést i jméno žalobce a poznámku„ po dohodě s panem [příjmení]“. Svědek na to pak na podnět žalobce upozornil ředitele [celé jméno svědka]. Krátce na to žalobce u žalované skončil. Svědek dále popsal, jakým způsobem si uschovával nahrávky z bezpečnostních kamer na pracovišti, na kterých byl žalobce a styl s jakým se s ním bavil, a jeho jednání ve skladu, jako úsměvné situace, cca 15-20 videí po jeden až dva měsíce, když věděl že bude nějaký„ průser“, kdyby mu žalobce něco náhodou oplácel, ale nahrávky nikdy nepoužil pro strach z žalobce. Žalobce byl ve svém jednání náladový a byl panem [jméno] vybrán, aby mu donášel a plnil roli„ STBáka“. Jediný, kdo s žalobcem řešil jeho chování, byl pan [jméno] [příjmení], ale podrobnosti svědek nevěděl. Svědek si nad rámec uvedeného nevybavil situace, kdy by po něm chtěl žalobce činnosti nespadající do náplně jeho pracovní činnosti. Svědek též uvedl ke svému vztahu k žalované a k věci, že u žalované skončil v dobrém a moc mu záleží na výsledku tohoto řízení, protože mu záleží na [právnická osoba] (žalované), kdyby se chtěl třeba někdy vrátit, neboť si myslí, že je to skvěla firma, skvělý zaměstnanci, skvělá budoucnost. Svědkovi bylo též nabídnuto, že může nastoupit na místo žalobce, poté co odešel.

30. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], který je zaměstnancem žalované od roku 2018, když nejdříve působil na pozici change managment direktora a měl na starosti změny a koordinace ve firmě a od 1. 3. 2021 po organizační změně převzal pracovní pozici technického ředitele technického centra provozu v [obec], kde se stal též nadřízeným žalobce, soud zjistil následující skutečnosti. Do pravomoci svědka v [obec] spadalo též konečné rozhodování o nástupu, pokud šlo o jeho přímé podřízené, a dále hodnocení zaměstnanců, variabilních složek a případné řešení nějakých problémů. Hned po nástupu na novou pozici řešil s žalobcem, že si potřeboval udělat pracovní kancelář, kde původně seděl žalobce s panem [jméno] a žalobce se rozhodl vyšoupnout jiného pracovníka z jeho kanceláře, načež svědek po rozhovoru s dalšími zaměstnanci řešil i situaci žalobce, když mu sděloval nutnost změny, když během týdne došlo k diktování emailu panu [celé jméno svědka]. Šlo o to, že pan [celé jméno svědka] měl reagovat emailem na nějakou záležitost a v sobotu mu telefonicky žalobce diktoval, jak má vypadat ta odpověď, což se svědek dozvěděl a následně v pondělí to vyhodnotil tak, že chování žalobce, které je v neshodě s kodexem firmy, dále pokračuje, takže to řešil s personálním oddělením, s právním zástupcem, jestli toto je dostatečný důvod. Svědek byl přítomen i předání vytýkacího dopisu pana [příjmení] žalobci na konci února 2021, který identifikoval po jeho předložení (na č. l. 45), před nástupem svědka na novou pozici. Řešilo se tam to samé, co ve výtce (z 1. 3. 2021), aby se žalobce dále zdržel jednání, které by vedlo stejným směrem - bossing. Předání výpovědi proběhlo tak, že si zavolal žalobce do kanceláře, byla nachystaná dohoda o ukončení pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní lhůtou, kdy by byla vyplácena plná mzda, i když by žalobce nechodil do práce, pan [celé jméno žalobce] s touto dohodou nesouhlasil, a tak měl připravenou druhou variantu, tj. vytýkací dopis a výpověď. Výpověď podepsala personální ředitelka a svědek a připravovala ji buď paní ředitelka ([příjmení]) nebo pan [příjmení]. Další, kdo by mohl udělit výpověď jsou pan [příjmení] a pan [celé jméno svědka]. Porušení povinností žalobce svědek shledával zásadně v úrovni chování žalobce k podřízeným zaměstnancům a porušování etiky na pracovišti, když svědek jeho způsob jednání označil za„ lágrovský“. Svědek označil následně za výpovědní důvod diktování emailu panu [celé jméno svědka], nic jiného svědek neřešil a nebyl tomu ani osobně přítomen. Svědek počítal s dalším zaměstnáním žalobce, pokud se to srovná v oblasti řízení lidí. Svědek nebyl přítomen tomu, že by žalobce zadával práci nad rámec pracovních úkolů, ani o takovém jednání s žalobcem nehovořil.

31. Z výslechu [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně žalované od roku 2014 v pracovní pozici na oddělení kvality a od února 2022 na oddělení reklamací v provozu [obec], soud k projednávané věci zjistil následující. Svědkyně neměla s žalobcem nikdy žádný problém ani konflikt, když potřebovala jet na služební cesty nebo na očkování, tak jí žalobce odvezl a nikdy po ní nechtěl nic, co by přesahovalo její náplň práce. Omlouvala se mu mezi čtyřma očima za svou reakci, když mu před tím říkala, ať na ni nesahá při příležitosti, když k němu stála zády a bylo jí to v tu chvíli nepříjemné, nebylo jí v souvislosti s tím kráceno osobní ohodnocení. Kdyby věděla, že jí sáhnou na osobní ohodnocení, tak by se neomluvila. Žalobce neměl žádný vliv na její osobní ohodnocení, ten měla paní [jméno] [příjmení], její nadřízená. To, aby se omluvila jí řekl pan [celé jméno svědka], nikoliv žalobce. Kolegyně se mu musela také omluvit, ale svědkyně neví za co. Svědkyně nebyla přítomna tomu, že by žalobce někoho poplácával po rameni.

32. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalované – brigádnice od roku 2018 do roku 2021 na pracovní pozici na příjmu skladu v provozu v [obec], soud zjistil, že s žalobcem byli v minimálním kontaktu a ten probíhal normálně. Školení BOZP proběhlo pouze formálně, když podepsala papír u paní [celé jméno svědkyně], a to se smlouvou, nebo pár dní po jejím podpisu.

33. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], který je po šest let zaměstnancem žalované dříve na pozici operátora, kdy jezdil s vysokozdvižným vozíkem, přijímal a naskladňoval zboží, poslední dva roky je na pozici koordinátora, když rozděluje práci, to vše v provozu v [obec], soud zjistil k věci následující. Svědek s dalším kolegou [jméno] [příjmení] do sebe najeli vysokozdvižnými vozíky, když kolega za ním nedával pozor a najel do něj, což pak řešil žalobce tak, že si je zavolal s tím, že to bral tak nějak pohodově, ale vynadal jim. K nehodě mu byl též pouštěn videozáznam, a to panem [celé jméno svědka]. Následující měsíc jim pak bylo sníženo osobní ohodnocení o částku asi dva až tři tisíce z celkového ohodnocení cca 5 000 Kč, svědek neví na čí návrh bylo sníženo. Svědek nebyl přítomen tomu, že by žalobce s někým jednal nějak zle; občas když spolu mluvili, tak mu dal pouze žalobce najevo, že je o pozici nad ním.

34. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně žalované od 19. února 2020 na pozici skladový operátor v provozu v [obec], jejíž náplní práce je kontrola zboží, dotiskování, balení a posílání balíků, soud zjistil k projednávané věci následující skutečnosti. Svědkyně byla s žalobcem v kontaktu jen pokud měli nějaké schůzky, kdy jim oznamoval nějaké novinky apod., nebo když projížděl přes firmu a ona jsem šla okolo. Žalobce jednal autoritativně, nikdy to nebylo na takové té přátelštější rovině, spíše jako nadřízeny a podřízený, soudě podle jeho tónu hlasu, podle mluvy a postoje. Jako vyhrocenou popsala svědkyně situaci, když byla doma na dovolené a přišel jí email od pana [příjmení], že se musí dostavit na školení o bezpečnosti, že bud tu dovolenou musí úplně zrušit, nebo přijít na hodinu, dvě na školení. Svědkyně předpokládala, že jim to pan [příjmení] sděloval na pokyn žalobce, který to měl mít na starosti. Svědkyně dále popsala, že žalobce jezdil po skladu na tříkolce, a to někdy i poměrně rychle způsobem, který svědkyně pokládala za nebezpečný a ztěžující práci, ale nebyla svědkyní žádné nehody žalobce.

35. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalé zaměstnankyně žalované od října, nebo listopadu 2018 do října 2022 na pozici administrátor v provozu v [obec], která se s žalobcem vídala denně, neboť měla kancelář na stejném patře, soud zjistil k věci následující. Žalobce se svými podřízenými či kolegy jednal dle svědkyně často nadřazeně; když si vybavila situaci, kdy bylo žalobcovo jednání nepříjemné vůči kolegům, byl to pocit, atmosféra, jakou člověk vytváří, jakým způsobem komunikuje s podřízenými, a že má vždy pravdu. Chování žalobce vůči [celé jméno svědkyně] popsala jako nepříjemné, když ta z toho měla stres a zdravotní problémy. Chtěl po ní, aby umyla okna, s čímž ona nesouhlasila. Vůči svědkyni se žalobce takového jednání nedopouštěl, ale jednou jí měl strhnout osobní ohodnocení, aniž by jí řekl proč, když se to dozvěděla až z výplatnice, ačkoliv nebyl její přímý nadřízený.

36. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], po osm let zaměstnankyně žalované na pozici administrativní pracovník reklamačního oddělení v provozu v [obec], která přicházela denně do kontaktu s žalobcem, soud zjistil k věci následující. Svědkyně neměla s žalobcem nikdy žádnou rozepři, neměla s žalobcem žádný problém, který by se nedal vyřešit, ani nebyla svědkyní rozepře žalobce s někým jiným. Vůči svědkyni se žalobce nedopustil žádného jednání, které by ji poškozovalo před kolegy, ten vztah nadřízený, podřízený tam byl, ale špatná z toho nebyla. Nebyla ani svědkyní, že by se žalobce dopustil takového jednání na někom jiném.

37. Soud dožádal provedení výslechů svědků s bydlišti na Moravě a ve Slezsku prostřednictvím dožádaných soudů, když následně při jednání provedl důkaz těmito protokoly, jako výslechy svědků a učinil z nich následující závěry:

38. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 224-226), zaměstnance žalované na pozici logistického ředitele od roku 2011 do června roku 2021, přímého nadřízeného žalobce, zjistil soud k věci následující. Žalobce jednal s podřízenými standardně, žádný konflikt si svědek nevybavil, stejně jako jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadňovalo či znemožňovalo jeho práci, naopak nad rámec svých povinností svým podřízeným pomáhal, např. panu [celé jméno svědka]. Nad svědkem a žalobcem byl v hierarchii jen generální ředitel, ale posledního půl roku je řídil pan [příjmení], který svědka propouštěl, když k tomu měl plnou moc od pana [celé jméno svědka] jako statutárního orgánu. Během výkonu své funkce nepřijal svědek žádnou stížnost na chování žalobce. Myčku vykládala nejčastěji asistentka nebo uklízečka, párkrát i svědek, nebyl to úkol nikoho konkrétního, ale dělalo se to, když to někdo uznal za vhodné. Žalobce i svědek jezdili v práci na trojkolkách, ale nikdy v souvislosti s tím nebyl pracovní úraz, ani v jiné souvislosti jej s žalobcem neměli. Paní [celé jméno svědkyně] nikdy okna nemyla, starala se o to uklízečka, najatá firma 4-5 let a pak robot, který umýval okna sám. Robota obsluhovala asi uklízečka, někdy asi žalobce. Žalobce někdy odvážel pana [celé jméno svědka] na nádraží. Svědek si nevybavil, že by paní [příjmení] byla někdy nemocná. Paní [celé jméno svědkyně] žalobce upozorňoval na nedostatky její práce, jako každý jiný řídící pracovník.

39. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 228-233), zaměstnankyně žalované, která pracovala v provozu v [obec], ale s žalobcem osobně nemluvila, soud zjistil následující skutečnosti pro posouzení věci. Byla svědkyní, když žalobce jednal s podřízenými, něco zaslechla, nebo viděla, nicméně to, že by byla svědkem nějakého konfliktu, nemůže říct. Žalobce hovořil normálně. Nebyla svědkyní jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného žalobce, ničemu takovému nebyla přítomna, ani jí není ničeho takového známo. Školení BOZP asi svědkyně podepisovala, když nastoupila, ale podruhé při prosloužení už si to nepamatuje.

40. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 228-233), bývalého zaměstnance na DPP žalované, když žalobce byl jeho nadřízeným, soud zjistil k věci, že svědek nebyl přítomen takového jednání takového jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadňovalo či znemožňovalo jeho práci. Školení BOZP svědek absolvoval, když k žalované v roce 2021 nastupoval, na další školení už si nevzpomíná.

41. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 228-233), zaměstnankyně žalované na pozici vedoucí administrativy a kontroly kvality, jejímž zaměstnavatelem byl žalobce, soud k věci zjistil následující. Žalobce chtěl být ve veškeré komunikaci jako nadřízený, museli žalobce přidávat do veškeré emailové komunikace. S podřízenými jednal jako z pozice vedoucího„ já jsem vedoucí a vy mě musíte poslouchat“. Asi v roce 2014 byla na tzv. koberečku, když žalobce vyhodnotil její chování jako neadekvátní vůči vedoucímu, když odbavovala v kanceláři zákazníka a žalobce po ní něco jako vedoucí požadoval a ona mu sdělila, že musí něco vyřešit a již na jeho požadavek reagovala dříve emailem, na což si jí následně předvolal a sdělil jí, že na požadavek vedoucího má reagovat přednostně, když po ní něco vedoucí chce udělat, takto udělá také jako první. Svědkyně si nevybavila jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadňovalo či znemožňovalo jeho práci. Pokud žalobce zadával úkoly, takto v té době brali všichni jako náplň práce, neboť v pracovní smlouvě máme větu„ a vykoná všechny úkoly dané nadřízeným“, takže když administrativa měla jít zamést, takto brala jako povinnost. Ve vztahu k ní pak měli s žalobcem období v době COVIDu, kdy z dosud jí neznámého důvodu žalobce začal víc a víc kontrolovat v úkolech, upozorňoval na kdejakou chybičku, chodila do práce ve stresu, nevěděla proč. Poté, jak to psychicky nedávala, tak se šla osobně zeptat, co provedla, nebo co se změnilo, odpověď byla„ tak sis všimla“. Byl to záměr, poté jí řekl, že údajně neumí komunikovat se svými kolegy, takže jí to bude učit. Z hlediska časového určení to byl někdy duben a květen, bylo to spojeno s tím, kdy začal covid v březnu 2020. Začala přemýšlet o tom, že jí to za zdraví nestojí, že asi bude muset skončit. Paní [celé jméno svědkyně] byla koncem roku 2020 přeřazena do týmu svědkyně, byla přímo její podřízenou a k lednové výplatě za ní přišel žalobce, že jí bude kráceno osobní ohodnocení, když ona jí nabídla plné. Důvodem měl být nějaký nesplněný úkol, mělo jít o nějaké nedokončené školení, a svědkyně jako její nadřízená to vnímala, že si komunikuje s žalobcem, když na jedné straně bylo, že splnila, na druhé straně, že nesplnila, a že si prostě sednou, a ty peníze jí vezmou, což jí pak potvrdil i ředitel [jméno]. Peníze měly být strhávány do doby, než se paní [celé jméno svědkyně] žalobci omluví, což svědkyně paní [celé jméno svědkyně] oznámila. V únoru už jí žalobce peníze strhnout nechtěl. Jednání žalobce s paní [celé jméno svědkyně] po telefonu i osobně v jeho kanceláři bylo nepříjemné. Museli ihned zvedat telefon, když tuto povinnost měl i žalobce. Svědkyně měla v důsledku jednání žalobce a stresových situací i zdravotní problémy, když se jí znovu objevili žlučníkové problémy. Žalobce měl také někdy v roce 2017 vyhledat jinou zaměstnankyni na toaletě, ale neměl za ní snad jít do kabinky.

42. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 228-233), dříve zaměstnance žalované na DPP s žalobcem jako nadřízeným soud zjistil k projednávané věci toliko, že svědek si nevybavuje tvář žalobce, ani že by byl přítomen jednání žalobce s podřízenými; nevybavuje si ani osobu [celé jméno svědkyně]. Při nástupu k žalované absolvoval nějaké zdravotní prohlídky školení BOZP při podpisu smluv.

43. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 228-233), zaměstnankyně žalované na pozici skladový operátor, když žalobce byl jejím nepřímým nadřízeným, soud zjistil k věci následující. Svědkyně nebyla přítomna jednání žalobce s podřízenými na pracovišti, ani takového, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadňovalo či znemožňovalo jeho práci. Svědkyně měla s žalobcem incident týkající se pracovního úrazu asi před dvěma lety, když jela s paleťákem, žalobce jel na elektrické trojkolce, a začal na ní troubit, a tím, že jmu chtěla uhnout, tak se zranila o paletu, měla odřeninu na noze a modřinu. Žalobce to prvně nechtěl ani sepsat, až po domluvě jejího přímého nadřízeného pana [příjmení] se to začalo nějak sepisovat. Na pracovišti jezdil běžně na trojkolce žalobce i pan [jméno]. Poté s ním v pracovním kontaktu nebyla, školil je BOZP. Svědkyně si k tomu vybavila, že po školení BOZP se mohli zaměstnanci ptát na otázky, kdy se například ptali na možnost lepšího dopravního spojení skrze [ulice] podnik [obec], zda by bylo možno jej vyjednat, načež žalobce odpověděl, že si mají pořídit auta a nejezdit„ sockou“, což označila svědkyně za hrubé či arogantní.

44. Z výslechu svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 235-237), zaměstnankyně žalované na pozici na pozici administrátor dopravy, jejímž nadřízeným byl žalobce, soud zjistil k projednávané věci následující skutečnosti. Chování žalobce na pracovišti lze dle svědkyně popsat tak, že byl hodně autoritativní, ale někdy zbytečně vyhledával chyby a zveličoval je. Rád křičel, zdůrazňoval, dával najevo své postavení, úplně ikonická hláška„ vyšší bere“. V momentě, kdy byl nějaký problém, přišel si pro vysvětlení, nicméně jakákoliv reakce byla zbytečná, nechtěli nic slyšet a musel mít poslední slovo. Například žalované záleží na tom, aby balíky nezůstávaly na skladě a byly vypraveny - jednou se tak stalo, že balíky zůstaly na skladě vinou dopravců nebo expedice a následujícího dne. Jak to žalobce zjistil, tak se dožadoval vysvětlení navzdory tomu, že administrativa logistiky o všem ví a tato má informovat obchod, že nějaký balík zůstal na skladě, tak pan žalobce šel za vedoucí dopravy jí vynadat, že balíky nebyly vybaveny, a že se má změnit interní postup ohledně vyřizování neodeslaných balíků. Co se týká jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadňovalo či znemožňovalo jeho práci, takového svědkyně přítomna nebyla. Způsoby jednání pana žalobce či pana [jméno] vůči nim nebyly úplně vhodné, nepozdravili je, ačkoliv vyžadovali, abychom oni zdravili je, tzn. nějaké základy etického chování jim chyběly. Byl to povahový rys žalobce, nikoliv nějaké ojedinělé chování. Když se stal žalobce asi na měsíc zástupcem ředitele, tak se chování žalobce zhoršilo, chtěl být v kopii v každém emailu, nebo každého servis desku, našel si čas, aby vše četl a hledal chyby. Svědkyně dále uvedla ukončení pracovních poměrů jiných zaměstnanců, ale dle názoru soudu z její výpovědi neplyne přímá souvislost mezi ukončením pracovních poměrů a jednáním žalobce. Svědkyně věděla o snížení osobního hodnocení [celé jméno svědkyně], kterou podle ní neměl žalobce rád, protože je tvrdohlavá a neustoupí.

45. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení procesního úkonu mimo jednání sepsaný u Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 244-245), od roku 2007 zaměstnankyně žalované na pozici systémového administrátora, do roku 2016 podřízené žalobce, soud zjistil k věci následující skutečnosti. Svědkyně si nevybavila žádnou konkrétní situaci, která by jí utkvěla o jednání žalobce s ostatními zaměstnanci; s žalobcem měli korektní vztah, vždy se s žalobcem na všem domluvili, neměli mezi sebou žádné problémy. Svědkyně si nebyla vědoma toho, že by žalobce jednal tak, že by to zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadňovalo či znemožňovalo jeho práci, a to ani ve vztahu k paní [celé jméno svědkyně].

46. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení procesního úkonu mimo jednání sepsaný u Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 244-245), po 12 let zaměstnankyně žalované, když na pozici zástupce vedoucího byl žalobce její nadřízený, soud zjistil k věci následující skutečnosti. Svědkyně nebyla přítomna jednání s ostatními zaměstnanci, které by si vybavila, pouze uvedla jedinou situaci, kterou sledovala asi z 50 m, kdy žalobce chtěl po jiném zaměstnanci, aby ho vyzvedl vysokozdvižným vozíkem, když ten zaměstnanec to odmítl s odkazem na předpisy. Následně mu žalobce měl v kanceláři říct, ať si na něj dává pozor, že mu bude šlapat po krku, což však svědkyně ví pouze z doslechu od pana [celé jméno svědka], který tomu měl být přítomen.

47. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 251-252), která byla zaměstnankyní žalované od září do prosince 2019 na pozici administrativní podpora logistiky soud zjistil k věci následující. Chování žalobce k zaměstnancům a podřízeným bylo autoritativní, nadřazené a povýšené. Po svědkyni chtěl, ať mu ručně umyje hrníček na kávu, když byla už zapnutá myčka, ať nemusí pít ze svého neoblíbeného hrníčku. Když jí žalobce úkoloval, co měla objednat, bylo to stylem„ [jméno] objednejte“, nebylo to stylem„ mohla byste objednat a děkuji“.

48. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 253-254), manželky žalobce soud k věci zjistil, že byla přítomna telefonnímu hovoru žalobce v neděli 7. 3. 2021, když žalobce komunikoval s panem [celé jméno svědka] Pan [celé jméno svědka] volal ohledně toho, že si myslel, že žalobce je v covid hlídce, ale ten mu řekl, že již není, a že má dát vědět p. [celé jméno svědka].

49. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 255-256), do srpna 2021 zaměstnankyně žalované, soud zjistil k věci následující skutečnosti. Žalobce měl direktivní styl řízení, často křičel na podřízené, když jednou křičel též na svědkyni, poté řešila výměnu razítek, což dle žalobce nebyla její práce. Poté se jí za to žalobce omluvil. V jednom případě po svědkyni chtěl žalobce, aby odklidila sníh před kanceláří.

50. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 257-258), do srpna 2021 zaměstnankyně žalované, když žalobce byl jedním z jejích nadřízených a pracovala na výdeji balíků pro potisky, vyřizování skladových zásob, řešení reklamací v rámci skladů, přebíraní pošty, na recepci, soud zjistil následující k věci skutečnosti. Vůči svědkyni žalobce nikdy nejednal s výhradami, ale nebylo to na přátelské úrovni, čekala jiný přístup. Svědkyně si nebyla vědoma, že by byla přítomna jednání žalobce, které zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadňovala nebo znemožňovalo jeho práci. Svědkyně odešla od žalované, protože měla smlouvu jen na rok, nebyly splněny jí slíbené platové podmínky a nevyhovovala jí ani tamní atmosféra.

51. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 259-260), po pět let zaměstnance žalované na pracovní pozici operátor 2, jehož nadřízeným byl žalobce, když působil jako řidič vysokozdvižného vozíku a skladník, soud zjistil k věci následující skutečnosti. Svědek měl s žalobcem jediný osobní problém, když začal jezdit s vysokozdvižným vozíkem a přesáhl určenou žlutou čáru vymezující chodník, tak u něj žalobce zastavil a řekl mu„ už mě neser ty debile, že mi přejíždíš ty čáry“. Asi týden poté, co je žalobce proškolil na to, že nemají na vidlích vysokozdvižného vozíku nikoho zvedat, chtěl, aby ho zaměstnanec, který tam již nepracuje, takto zvedl. Svědek také popsal, že se žalobce po skladu pohyboval na tříkolce, kterou si pořídili s ředitelem. Svědkovi nikdy nebylo kráceno či odebíráno osobní hodnocení a není mu o tom ničeho známo.

52. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 261-262), bývalého zaměstnance žalované na pracovní pozici skladník, soud zjistil k věci, že žalobce se vůči němu se žalobce nedopustil žádného jednání, které by ho zjevně poškozovala před jeho kolegy, či mu znesnadňovalo či znemožňovalo práci a svědek neměl s žalobcem žádný problém. Svědek si dále vybavil situaci, kdy kolegu [jméno] [příjmení] žalobce prosil, aby ho zvedl na vidlích vysokozdvižného vozíku, protože si chtěl něco vyfotit na střeše vozíku, ale on tak neučinil z bezpečnostních důvodů a žalobce se pak k němu nechoval hezky a také si odmítl vzít reflexní vestu na podnět pana [příjmení] při ježdění po skladu na trojkolce a ten se mu pak musel jít omluvit. Žalobce jako vedoucí skladu musel schválit snížení osobního ohodnocení na návrh vedoucího oddělení. Svědkovi bylo osobní ohodnocení sníženo v případě srážky s vozíkem, ale bral to jako oprávněné snížení.

53. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 263-264), bývalé zaměstnankyně žalované na pracovní pozici uklízečky soud k věci zjistil, že ta nebyla svědkyní jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy nebo mu znemožňovalo či znesnadňovalo jeho práci, ani jednání žalobce s paní [celé jméno svědkyně], či že by jí nařizoval úklid, nebo že by paní [celé jméno svědkyně] ve firmě někdy uklízela.

54. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 265-266), bývalé zaměstnankyně žalované na pracovní pozici uklízečky soud k věci zjistil, že ta nebyla svědkyní jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy nebo mu znemožňovalo či znesnadňovalo jeho práci, ani jednání žalobce s paní [celé jméno svědkyně], či že by jí nařizoval úklid, nebo že by paní [celé jméno svědkyně] ve firmě někdy uklízela. Žalobce jí někdy zavolal, když bylo třeba doplnit na toaletě papírové ručníky a viděl jí na hale, což ona učinila.

55. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 267-268), zaměstnankyně žalované na pracovní pozici vedoucí reklamačního oddělení, jejímž nadřízeným byl žalovaný, soud k věci zjistil následující skutečnosti. Svědkyně byla přítomna tomu, když se projednávaly postupy na poradách, žalobce se choval normálně, jako nadřízený; denně spolu něco řešili, plánovali, jak bude probíhat práce. Svědkyně nebyla přítomna takovému jednání, kdy by byla svědkem jednání žalobce, které zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy nebo mu znemožňovalo či znesnadňovalo jeho práci, či si takové jednání nevybavila. Byly situace, kdy svědkyně chtěla něco udělat jinak než žalobce, např. v komunikaci s [anonymizováno], ale respektovala žalobce jako svého nadřízeného. Svědkyně nebyla přítomna situaci, kdy by paní [celé jméno svědkyně] musela umývat okna. Žalobce za nimi jezdil denně, většinou když potřeboval něco řešit, jako s vedoucími, ale jezdil i mezi zaměstnance, zeptal se jich, jak se mají. Závažné věci řešil s nimi, a to osobně, telefonicky nebo emailem tak, jak bylo třeba. Nebo oni mu zavolali, že vznikl problém, tak přijel, vyřešili to. Žalobce byl pořád ve skladu a komunikoval, pracovali spolu 7-8 let. S paní [příjmení] se žalobce dle svědkyně nepohodl, když mu řekla, ať ji nechá na pokoji, ale svědkyně to věděla pouze z doslechu.

56. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 269-270), zaměstnankyně žalované na pozici softwarový tester, když žalobce byl jejím nadřízeným, soud zjistil k věci následují skutečnosti. Svědkyně nebyla přítomna takovému jednání, kdy by byla svědkem jednání žalobce, které zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy nebo mu znemožňovalo či znesnadňovalo jeho práci, či si takové jednání nevybavila; vše se řešilo v neformální rovině, bez konfliktu. Byla též svědkyní jednání žalobce s paní [příjmení] v neformální rovině ve společné kuchyňce a bavili se společně o tom, že mají špinavá okna a padl návrh, že by je mohla umýt paní [celé jméno svědkyně], ale nebylo to v rovině nařizování, spíš to bylo míněno jako vtip. Žalobce myl jednou okna, když se na to zkoušelo nové zařízení, ale to byla jediná příležitost, kdy myl okna někdo jiný než uklízečky.

57. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 271-272), zaměstnanec žalované na pozici údržbáře, jehož byl žalobce nadřízeným, soud k věci zjistil následující skutečnosti. Svědkovi vadilo na jednání žalobce, že mu tykal. Svědek dřív dělal údržbu, ale smlouvu na ni dostal až nyní, když dříve měl smlouvu jako na operátora skladu a řidič VZV, dělal také kuřárnu, montoval bradla, odvážel staré katalogy a vytvářel s žalobcem přebalovací pracoviště, a to na pokyn pana [jméno], nebo žalobce, na pokyn pana [celé jméno svědka] pak přidělával flipchart. Dále svědek popsal, že žalobce jezdil po skladu nebezpečným způsobem, a že se z doslechu dozvěděl o tom, že měl chytit [jméno] [příjmení] kolem ramen a pak jí měl říct o přidání.

58. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 273-274), bývalé zaměstnankyně žalované na pracovní pozici uklízečky a později na příjmu soud k věci zjistil, že ta nebyla svědkyní jednání žalobce, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy nebo mu znemožňovalo či znesnadňovalo jeho práci, ani jednání žalobce s paní [celé jméno svědkyně], či že by jí nařizoval úklid, nebo že by paní [celé jméno svědkyně] ve firmě někdy uklízela.

59. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem sepsaný u Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka] (na č. l. 275-276), bývalého zaměstnance žalované na pozici zástupce příjmu, jehož byl žalobce po šest let nadřízeným, soud zjistil následující skutečnosti. Svědek si není vědom toho, že by se žalobce dopouštěl jednání, které by zjevně poškozovalo podřízeného před jeho kolegy, nebo mu znemožňovalo či znesnadňovalo jeho práci, jeho jednání označil za vždy korektní. Svědek si vážil práce žalobce a žalobce jeho práce. Pokud byly nějaké neshody, vyříkali si to, ale on byl vedoucí, tak ho svědek akceptoval. Žalobce chtěl většinou po svědkovi práci v rámci jeho pracovní náplně a pokud chtěl něco jiného, pak se vždy domluvili, jako opravit myčku, spravit linku, na myčku si domluvili s ostatními služby.

60. Soud se rozhodl neprovádět důkaz výslechem svědka [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], neboť s ohledem na doposud učiněné dokazování neměl jejich výslech za nezbytný a účelný pro dosažení účelu řízení, když nad to účastníci na jejich výslechu netrvali; dále účastnický výslech pana [příjmení], neboť tento byl navržen po uplynutí lhůty pro koncentraci řízení a soud neshledal u tohoto důkazu podmínky pro aplikace výjimek dle § 118b odst. 1 o. s. ř., když skutečnosti vedoucí k jeho návrhu musely být žalované známé již před uplynutím koncentrační lhůty; dále důkaz emailem od pana [celé jméno svědka] panu [příjmení] [celé jméno svědka] a sdělením žalované o dočasné pracovní neschopnosti svědkyně [příjmení] od doby 1. 1. 2020 do 28. 2. 2021, neboť tyto důkazy měl ve věci za nadbytečné, když přímo dle názoru soudu nesouvisely s předmětem projednávané věci a skutečnosti ke kterým byly navrženy, již byly prokazovány jinak a nad to byly tyto důkazy navrženy po koncentraci řízení; dále důkazy předloženými listinami, a to úplným zněním stanov [právnická osoba], a. s., platnými od 1. 12. 2020, schválenými valnou hromadou dne 18. 11. 2020 (č. l. 415-420); původním návodem k použití – montážní plošina (č. l. 421-425) a fotografiemi svědků (č. l. 426-429), neboť tyto listiny byly soudu předloženy po lhůtě koncentrace řízení a nad to dle názoru soudu nemají významu pro rozhodnutí soudu ve věci, když skutečnosti jimi dokládané již byly prokázány předchozím dokazováním, anebo těmito listinami prokazované skutečnosti nemají relevanci pro dosažení účelu řízení; a dále důkaz účastnickým výslechem žalobce, neboť na něm účastníci netrvali a skutečnosti, které by mohly být prokázány tímto důkazem již plynuly z dříve provedeného dokazování.

61. Na základě dílčích zjištění učiněných z provedeného dokazování, po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k účastníky shodně tvrzeným skutečnostem, které vzal soud za vlastní, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

62. Žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 8. 3. 2013 ve znění pozdějších dodatků, na dobu neurčitou s dvouměsíční výpovědní lhůtou, na pracovní pozici vedoucí skladu, když náplní jeho práce bylo mj. podle pokynů nadřízeného, nejdříve pana [jméno], a poté pana [celé jméno svědka], jednat v rámci sjednaného druhu práce, spočívajícího zejména řízení a rozvoji skladové logistiky, zajištění administrativních a podpůrných aktivit, náboru a školení zaměstnanců, odpovědnost za dodržování BOZP a PO, uzavírání efektivních smluv s dodavateli a jejich kontrole, reportingu, tvorbě projektů a plnění úkolů, sledování produktivity a efektivity práce, řízení skladových zásob, tvorbě a optimalizaci procesů, evidenci a nákupu pracovních pomůcek, inventuře zásob a majetku, to vše s místem výkonu práce [obec] (viz zejm. pracovní smlouva a její dodatky). V rámci výkonu své práce žalobce též vypracovával vnitřní předpisy žalované k BOZP a PO, stejně jako předpisy k předcházení přenosu nakažlivých nemocí – Covid 19 (viz tyto předpisy), když prováděl též školení zaměstnanců BOZP a PO, než tato povinnost přešla dílem na paní [celé jméno svědkyně] (viz zejm. výslech [celé jméno svědkyně] a emailová komunikace mezi paní [celé jméno svědkyně] a žalobcem ze dnů 19. 1. 2021, 22. 1. 2021 a 25. 1. 2021). Pan [příjmení] [příjmení], dříve ode dne 17. 2. 2021 osoba zmocněná plnou mocí od předsedy správní rady žalované jednat za žalovanou ve věci dispozice s pracovními poměry žalované a jejich zaměstnanců, od 2. 12. 2021 člen představenstva, resp. soba oprávněná jednat za člena představenstva, písemně za žalovanou přípisem ze dne 1. 3. 2021 oznámil žalobci, že se opakovaně dopustil nevhodného chování na pracovišti, a to zejména tzv. bossingu na podřízených zaměstnancích, tedy systematického ponižování namířeného vůči svým podřízeným zaměstnancům; a zároveň, že od svých podřízených zaměstnanců vyžadoval splnění pracovních úkolů, které tito zaměstnanci nemají sjednané ve svých pracovních smlouvách a ani nejsou jejich pracovní náplní, což žalovaná považovala za jednání v rozporu s ust. § 301 písm. a) a d) zákoníku práce, a takové jednání by mohlo být pro zaměstnavatele důvodem pro výpověď z pracovního poměru v souladu s ustanovením § 52 písm. g) zákoníku práce. Žalovaná zároveň uložila, aby výše uvedeného jednání zanechal a sjednal nápravu do 10 pracovních dnů. Před tím s žalobcem hovořil o porušení jeho povinností pouze Ing. [celé jméno svědka], ale týkalo se to článku na intranetu a nesouviselo to s výpovědí (viz účastnický výslech Ing. [celé jméno svědka]), jiné oznámení porušení pracovních povinností žalobce ze strany žalované nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno. Dne 6. 3. 2021 či 7. 3. 2021 (v sobotu či v neděli, zde je rozdíl ve výpovědích svědků, který soud nepokládá pro věc za rozhodný) volal zaměstnanec žalované [celé jméno svědka], podřízený žalobce, žalobci ohledně situace se zaměstnancem podezřelým na Covid 19, a žalobce mu diktoval, komu má napsat email a co má být jeho obsahem (viz výslech [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení]), a ten email následně odeslal s poznámkou po konzultaci s panem [příjmení]. Žalovaná přitom neměla ve vnitřních předpisech upravena pravidla pro emailovou komunikaci a žalobce žádal, aby byl přítomen v emailové pracovní komunikace alespoň v přílohách (viz výslechy svědků k emailové komunikaci, vnitřní předpisy a předložená emailová komunikace, např. ze dne 19. 1. 2021 na č. l. 100 a násl.). Výpovědí ze dne 9. 3. 2021, předanou žalobci na pracovišti téhož dne, pak žalovaná žalobci sdělila, že s odvoláním na oznámení ze dne 1. 3. 2021, ačkoliv byl žalobce na nevhodnost svého chování a porušení pracovních povinností z jeho strany zaměstnavatelem písemně upozorněn, dne 6. 3. 2021 se opětovně dopustil nevhodného chování a porušení pracovních povinností, tentokrát vůči zaměstnanci [celé jméno svědka], kdy mu toho dne nařídil, jak má konkrétně reagovat na příchozí emaily a jakým způsobem má odpovídat. Tím se opětovně dopustil neoprávněného zásahu do soukromí zaměstnance [celé jméno svědka], neboť ke kontrole jeho emailové pošty neměl žádný legitimní důvod; a dále že v popsaném jednání ze dne 6. 3. 2021 žalovaná shledala opětovné méně závažné porušení pracovních povinností žalobce, přičemž byl na možnost výpovědi již v posledních 6 měsících písemně upozorněn, a žalovaná mu proto tímto dává ve smyslu ustanoveni § 52 písm. g) zákoníku práce v platném znění, výpověď z pracovního poměru, založeného pracovní smlouvou ze dne 8. 3. 2013. Po dobu výpovědní doby se pak už žalobce neměl dostavovat na pracoviště s tím, že mu bude vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrné mzdy. Výpověď pak byla za žalovanou podepsána Mgr. [jméno] [příjmení], personální ředitelkou a Ing. [celé jméno svědka], Ph.D. technickým ředitelem, tj. osobami určenými k takovému právnímu jednání (viz výpověď, organigram žalované, výslechy uvedených osob a výslech Ing. [celé jméno svědka]).

63. Dle popsané výpovědi ze dne 9. 3. 2021 měl pracovní poměr žalobce u žalované skončit uplynutím sjednané dvouměsíční výpovědní doby k 31. 5. 2021. Žalobce výzvou k dalšímu zaměstnání ze dne 25. 5. 2021 nejprve označil výpověď za neplatnou a trval na dalším zaměstnávání, s čímž žalovaná vyslovila dopisem ze dne 22. 6. 2021 nesouhlas, a poté se žalobou řešenou v této věci, podanou dne 27. 7. 2021, žalobce domáhal určení neplatnosti této výpovědi.

64. S ohledem na odůvodnění výpovědi žalobce, určení jejíž neplatnosti je předmětem tohoto řízení, se pak soud soustředil ve skutkovém závěru zejména na zjištění chování žalobce k zaměstnancům žalované, jeho přímých a dalších podřízených osob. K tomu provedenými výslechy (k tomu v podrobnostech zjištění z výslechů uvedené shora) pak soud zjistil, že žalobce jednal s těmito osobami autoritativně a ze své pozice nadřazeně, když však převážná část z nich takové jednání shledávala úměrné jeho nadřízené pozici (k tomu podrobně závěry z výslechů zaměstnanců shora), a to s výhradou některých popsaných excesů. Konkrétní excesy pak soud shledal zejména ve vztahu mezi žalobcem a paní [celé jméno svědkyně] a paní [jméno] [příjmení] (viz jejich výslechy a výslech svědka [celé jméno svědka]), když však s provedeného dokazování rovněž plyne, že událost snížení osobního ohodnocení paní [celé jméno svědkyně] měla jádro v neporozumění si ohledně povinnosti paní [celé jméno svědkyně] a žalobce stran její povinnosti školení BOZP a PO (jak plyne z emailové komunikace a výslechu paní [celé jméno svědkyně]), což mělo též za následek snížení jejího osobního ohodnocení, když další eticky sporné jednání žalobce, např. ve vztahu k paní [příjmení], mělo dle názoru soudu jádro v bezformálním jednání žalobce, sklouzávající v jednání se zaměstnanci skladu k přílišné hrobosti vulgarizmům, a v jím užívaném„ humoru“, při jeho přístupu k řešení pracovních povinností, jak je ilustrováno na řešení škodních událostí, které však byly žalobcem vždy vyřešeny (viz v podrobnostech výslechy zaměstnanců žalované, emailová komunikace, záznamy škodních událostí). Co se pak týče jednání žalobce, které by mělo za zjevný cíl poškodit podřízeného před jeho kolegy, či mu znesnadnit či znemožnit jeho práci, či by vybočovalo z pracovního rámce zaměstnance či žalobce, když za takové jednání nelze dle názoru soudu označit pokyn žalobce, aby byl účasten emailové komunikace (viz náplň práce žalobce a absence pravidel komunikace shora), v tomto ohledu pak žalobkyně takové jednání žalobce neprokázala, a to přes výzvu soudu §118a odst. 3 o. s. ř.

65. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na pracovněprávní charakter projednávané věci především ze zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce – dále jen„ z. p.“.

66. Žaloba podaná dne 27. 4. 2022 žalobcem je pak z pohledu platné právní úpravy žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ve smyslu § 69 a násl. z. p., pro kterou platí, že tuto musí zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 z. p.).

67. S ohledem na skutkový závěr soudu, že dle výpovědi předané žalobci dne 9. 3. 2021, měl jeho pracovní poměr skončit ke dni 31. 5. 2021, přičemž žalobce se domáhal určení její neplatnosti žalobou podanou u tohoto soudu dne 27. 7. 2021, má soud za to, že žalobce podal žalobu na určení neplatnosti rozvázání jeho pracovního poměru ve smyslu § 72 z. p. včas a řádně.

68. K samotnému právnímu posouzení výpovědi a jejího odůvodnění pak soud uvádí, že:

69. Dle § 48 odst. 1 a 2 z. p., pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

70. Dle § 52 písm. g) z. p., zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

71. Důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr jsou pak popsány v § 55 odst. 1 písm. b) z. p. tak, že zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (písm. a/ citovaného ustanovení se pak na řešenou věc zjevně nevztahuje).

72. Soud pak posuzoval, zda se žalobce dopustil skutků, porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, jak mu byly oznámeny v písemném upozornění ve smyslu § 52 písm. g) z. p. s upozorněním na možnost výpovědi a zda tyto skutky porušení povinností dosáhly takové intenzity či kvality, aby odůvodnily výpověď z pracovního poměru, tedy závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, anebo soustavně méně závažným způsobem.

73. Pro závěr, jakou intenzitu dosáhlo zaměstnancovo porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, není významné, jak určité jednání (chování) zaměstnance hodnotí zaměstnavatel ve svém pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu nebo jak má být hodnoceno podle kolektivní smlouvy, popřípadě podle pracovní nebo jiné smlouvy stran základních pracovněprávních vztahů. Uvádí-li se například ve vnitřním předpisu nebo ve smlouvě, že v nich označené jednání zaměstnance (jestliže se ho opravdu dopustí) bude představovat závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k ním vykonávané práci (a bude proto vždy důvodem pro výpověď) nebo že jiné (v nich uvedené) chování zaměstnance se posoudí jako zvlášť hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k ním vykonávané práci (a bude proto se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr), není soud takovým vymezením při svém rozhodování o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru vázán. Soud vždy posuzuje v každém jednotlivém případě, jak budou definovány pojmy„ zvlášť hrubé“,„ závažné“ a„ méně závažné porušení“ povinnosti zaměstnance z pracovního poměru, a na základě jejich posouzení rozhodne, zda zaměstnanec byl za své jednání (chování) postižen zákonu odpovídajícím způsobem. Vymezení hypotézy § 52 písm. g) z. p. tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti zaměstnance z pracovního poměru k osobě zaměstnance, k pracovnímu místu, které zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení těchto povinností, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde tak ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (k tomu též srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2001, sp. zn. 21 Cdo 735/2000).

74. Méně závažné porušování povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci je výpovědním důvodem jen tehdy, docházelo-li k němu soustavně. O soustavné méně závažné porušování povinností se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení svých povinností při plnění pracovního závazku, které nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení a mezi nimiž je přiměřená časová souvislost. I když zaměstnanec porušil své povinnosti ve třech případech, není tedy výpovědní důvod podle § 52 písm. g) z. p. dán, uplynula-li mezi nimi taková (tak dlouhá) doba, která nasvědčuje tomu, že šlo jen o ojedinělá (sice opakovaná, ale zásadně jednorázová) vybočení z řádného plnění pracovních povinností.

75. Hmotněprávním předpokladem platné výpovědi z důvodu soustavného méně závažného porušení povinnosti z pracovního poměru je též písemné upozornění na možnost výpovědi, které musí být zaměstnanci doručeno nejdéle 6 měsíců před podáním výpovědi. V § 52 písm. g) z. p. se předepisuje, že zaměstnanec musí být písemně upozorněn na možnost výpovědi„ v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci“. Z toho je zřejmé, že zaměstnavatel musí písemně upozornit zaměstnance na možnost výpovědi nejpozději při méně závažném porušení povinnosti z pracovního poměru, které předcházelo dalšímu méně závažnému porušení povinnosti, po němž následovala výpověď z pracovního poměru (cit. C.H.Beck: Zákoník práce, 3. vydání, 2019, s. 299 - 332: L. Ptáček).

76. Dle § 301 písm. a), c) a d) z. p., zaměstnanci jsou povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

77. Porušení pracovních povinností žalobce shledala žalovaná v jeho chování k ostatním zaměstnancům žalované a podřízeným žalobce, které bylo nevhodné, když mělo docházet k tzv. bossingu na podřízených zaměstnancích, tedy systematickému ponižování namířeného vůči svým podřízeným zaměstnancům; a zároveň k tomu, že od svých podřízených zaměstnanců vyžadoval splnění pracovních úkolů, které tito zaměstnanci nemají sjednané ve svých pracovních smlouvách a ani nejsou jejich pracovní náplní, čímž žalovaná odůvodnila též výpověď žalobce, když shledala další takové jednání žalobce v diktování e-mailu jinému zaměstnanci, psaného jménem tohoto jiného zaměstnance (k tomu srov. znění oznámení ze dne 1. 3. 2021 a výpověď 9. 3. 2021).

78. S ohledem na použití termínu bossingu, byť v oznámení žalované opsaného jako systematického ponižování namířeného vůči svým podřízeným zaměstnancům, který je však zákonem nedefinovaný, soud uvádí, že jednání spočívající v bossingu vykládá jako o dlouhodobé nežádoucí chování zaměstnavatele (resp. vedoucího zaměstnance), jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti, vážnosti a cti podřízeného zaměstnance a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého pracovního prostředí, a to převážně s cílem donutit poškozeného zaměstnance k „ dobrovolnému“ rozvázání pracovního poměru dohodou nebo k podání výpovědi či k vzdání se funkce apod. Toto nežádoucí chování může mít rozmanité podoby, a to od nerovného zacházení, přes nadměrné zatěžování, zadávání nesplnitelných nebo ponižujících pracovních úkolů a neodůvodněné kritické hodnocení, až po cílené ponižování, zastrašování a útlak (srov. definici pojmu v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2020, č. j. 16 Co 86/2020-558, se kterou se soud ztotožňuje i v této věci).

79. Soud porovnal skutková zjištění ohledně chování žalobce k ostatním, zejména podřízeným zaměstnancům, když jednání žalobce vyhodnotil v některých ohledech autoritativní až nadřazené, avšak neshledal, že by takové jednání naplňovalo byť i širší definici„ bossingu“ (viz shora), neboť v jednání žalobce nelze shledat jednání směřující ke ztížení práce podřízených zaměstnanců s cílem jim ztížit či znemožnit výkon práce, žalobce v prokázaných situacích jednal vždy na podkladě řešení konkrétních situací, byť tyto mohly být v některých případech vyřešeny lépe, či z hlediska pracovní etiky ohleduplněji, avšak jednal v souladu se svou pracovní náplní vedoucího skladu (viz náplň práce zjištěná shora). Samotné z hlediska pracovní etiky sporné jednání žalobce pak nelze dle názoru soudu shledat ani méně závažným soustavným porušováním pracovních povinností, když základní povinnosti zaměstnanců (§ 73 ZPr 1965, nyní § 301 z. p.), jejichž porušení může být sankcionováno, vyplývají z pracovněprávního vztahu; závadné chování zaměstnance, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení pracovní kázně (nyní porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 26. 3. 1976, 5 Cz 19/76). Takové jednání žalobce tak dle právního názoru soudu nemůže odůvodnit výpověď z pracovního poměru ve smyslu § 52 písm. g) z. p. Takové jednání žalobce pak mohlo a mělo být řešeno žalovanou v rámci jeho pracovního poměru k tomu odpovídajícími instituty, zajišťujícími správné a etické jednání mezi zaměstnanci na pracovišti, tedy zejména např. společnými nadřízenými žalobce a dalších dotčených zaměstnanců, a to např. formou vzájemné mediace zaměstnanců či pracovním postižením žalobce (např. snížením osobního ohodnocení).

80. Žalovaná jako zaměstnavatel pak byla v řízení vyzývána ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby doplnila doložení svých skutečností mj. stran toho, že žalobce porušil své pracovních povinnosti, kterými byla odůvodněna jeho výpověď, když takové porušení neshledával z doposud provedeného dokazování, avšak žalovaná v tomto ohledu své důkazní břemeno neunesla (viz skutkové závěry výše). Důkazní břemeno k prokázání skutečností, jež odůvodňují takové rozvázání pracovního poměru, totiž tíží vždy toho, kdo rozvazovací úkon učinil (žalovanou), nikoli toho, kdo se takové neplatnosti domáhá (žalobce). Žalovaná je tak povinna v řízení tvrdit a prokázat, že byla naplněna skutková podstata, jež ukončení pracovního poměru jednostranným jednáním umožňuje. Za situace, že důvodem tvrzení o neplatnosti jednostranně rozvázaného pracovního poměru je zpochybnění naplnění takové skutkové podstaty, je žádoucí, aby se ten, kdo takové jednání učinil (žalovaná), ve věci vyjádřil a tvrdil všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označil důkazy k prokázání svých tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1981/2016).

81. Na základě shora citovaných ustanovení zákona a skutkových závěrů dospěl soud k závěru ve věci, že pracovní poměr žalobce u žalované, založený pracovní smlouvou ze dne 8. 3. 2013 ve znění pozdějších dodatků, byl výpovědí ze dne 9. 3. 2021, aniž by proto měla žalovaná důvody předpokládané v § 52 odst. 1 písm. g) z. p., resp. aniž by existenci takových důvodů ve věci prokázala, a proto je nutné na tuto výpověď z pracovního poměru jako na neplatnou.

82. Vzhledem k tomu, že se žalobce v zachované lhůtě ve smyslu § 72 z. p. dovolal určení neplatnosti své výpovědi z pracovního poměru u žalované, učiněné žalovanou výpovědí dne 9. 3. 2021, v řízení účinně zpochybnil uvedené důvody, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl.

83. V závěru soud pak doplňuje, že v řízení tvrzené a prokazované další jednání žalobce, které by mohlo být právně hodnoceno jako porušení jeho pracovních povinností z hlediska porušování BOZP, např. při užívání vysokozdvižného vozíku či pohybu po pracovišti ve vozítku nebezpečným způsobem, nehodnotil soud jako pro věc relevantní, neboť nebylo porušením povinností odůvodňující řešenou výpověď z pracovního poměru.

84. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 94 260,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 7. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 2. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 5. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění ve lhůtě ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř.) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 5. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (u dožádaného OS v [obec]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 11. 2022, z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu (u dožádaného OS ve [obec], přesahující dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 11. 2022, z částky 7 500 Kč (3 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu (u dožádaného OS v [obec], přesahující čtyři hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 11. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (u dožádaného OS v [obec]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 11. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (u dožádaného OS v [obec]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 12. 2022, z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu (přesahující dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 3. 2023, z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu (přesahující dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 3. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ve věci a k provedenému dokazování) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 3. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (účast prostřednictvím videokonference prostřednictvím OS v [obec]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 5. 2023 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 5. 2023 včetně dvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 18 295,62 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 5. 2022 náhrada 3 328 Kč za cestovné v částce 1 228 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 21 × 30 minut v částce 2 100 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 11. 2022 náhrada 2 069,20 Kč za 220 ujetých km v částce 1 469,20 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 11. 2022 náhrada 507,20 Kč za 46 ujetých km v částce 307,20 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 11. 2022 náhrada 947,61 Kč za 82 ujetých km v částce 547,61 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 3. 2023 náhrada 3 534 Kč za cestovné v částce 1 334 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 22 × 30 minut v částce 2 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 3. 2023 náhrada 3 539 Kč za cestovné v částce 1 339 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 22 × 30 minut v částce 2 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 5. 2023 náhrada 752,61 Kč za 50 ujetých km v částce 352,61 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 5. 2023 náhrada 3 618 Kč za cestovné v částce 1 418 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 22 × 30 minut v částce 2 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 74 295,62 Kč ve výši 15 602,08 Kč a dále náhrady hotových nákladů žalobce dle § 150 odst. 2 o. s. ř., a to poplatku za poskytnutí CD se zvukovým záznamem (protokolace jednání ze dne 6. 3. 2023) ze dne 8. 3. 2023 v částce 50 Kč, nákladů žalobce v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 11. 2022 v částce 208 Kč, nákladů žalobce v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 3. 2023 v částce 847 Kč a nákladů žalobce v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 5. 2023 v částce 1 258 Kč; tj. náhradu nákladů v celkové částce 94 260,70 Kč. Soud naopak nepřiznal žalobci na náhradě nákladů oproti jejich předloženému vyúčtování náhradu v souvislosti s úkonem právní služby za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ve věci a k provedenému dokazování) ze dne 27. 3. 2023 dle § 12 odst. 1 a. t., tedy ve výši dvojnásobku mimosmluvní odměny, neboť dle názoru soudu samotný rozsah dokazování, ke kterému se žalobce vyjadřoval, nezdůvodňuje takové zvýšení odměny, když ten je už zohledněn v odměnách za jednání, při kterých rozsáhlé dokazování probíhalo a při kterém se mohl žalobce vyjadřovat k tomuto dokazování, byť soud přivolil žalobci, že se může k dokazování vyjádřit posléze písemně, pročež mu též za uvedené podání přiznal náhradu nákladů řízení ve shora uvedené výši.

85. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci vznikly státu náklady v souvislosti s náhradami přiznanými vyslýchaným svědkům, tzv. svědečného, které přiznal konkrétně: svědkyni [jméno] [příjmení] usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], ve výši 6 755,20 Kč; svědkyni [celé jméno svědkyně] usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], ve výši 2 154,46 Kč; svědkyni [celé jméno svědkyně] usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], ve výši 963 Kč; svědkovi [celé jméno svědka] usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], ve výši 5 991,87 Kč; svědkovi [celé jméno svědka] usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], ve výši 6 862,95 Kč; svědkyni [celé jméno svědkyně] usnesením ze dne 2. 5. 2023, č. j. [číslo jednací], ve výši 2 897 Kč; a svědkyni [jméno] [příjmení] usnesením dožádaného [název soudu] ze dne 20. 12. 2022, č. j. [číslo jednací], ve výši 395 Kč, tj. náklady státu v celkové výši 26 019,48 Kč, když ostatní svědci se náhrady svědečného výslovně vzdali a jiné náklady státu, dávané účastníkům k náhradě, v řešené věci nevznikly. Vzniklé náklady státu v částce 26 019,48 Kč pak soud v souladu se shora uvedeným ustanovením uložil sk zaplacení procesně neúspěšné žalované, když u ní ze soudního spisu neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

86. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.