22 C 342/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 17 557,99 Kč

I. Žaloba o zaplacení 17 557,99 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 8. 2021, ve znění jejího doplnění ze dne 13. 8. 2021, na žalovaných domáhala zaplacení částky ve výši 17 557,99 Kč, a to společně a nerozdílně. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaní užívali byt [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] na základě podnájemní smlouvy, přičemž jim byla dána výpověď z této smlouvy z důvodu jejího hrubého porušení. Byt měl být následně předán žalovanými dne 6. 7. 2021, ti se však k předání nedostavili, a byt byl ponechán opuštěný. Byt, který prošel před předáním žalovaným rekonstrukcí, byl po jejich odchodu ponechán znečištěný, byly poškozené vchodové dveře, znečištěný koberec, pomalované a poškrábané zdi, a byly odcizeny záclony a závěsy. Žalobkyně z tohoto titulu po žalovaných požaduje zaplacení částky ve výši 12 800 Kč za provedené práce dodavatelem, které byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 18. 7. 2021, splatnou dne 1. 8. 2018 a částky ve výši 1 716 Kč za zakoupené zboží sloužící k nutným opravám bytu. Žalobkyně dále vzhledem k tomu, že žalovanými nebylo uhrazeno nájemné za 6 dní, po které byt užívali, nárokuje zaplacení částky ve výši 1 800 Kč (300 Kč za den od 1. 7. 2021 do 6. 7. 2021), a částku ve výši 1 241,99 Kč za dluh za odběr elektřiny, která byla odebírána žalovanými po dobu užívání bytu. Žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k uhrazení dlužné částky dne 22. 7. 2021. Vzhledem k tomu, že nebyl dluh ze strany žalovaných dosud uhrazen, po nich žalobkyně požaduje zaplacení částky v celkové výši 17 557,99 Kč.

2. Oba žalovaní se k žalobě nevyjádřili a zůstali celou dobu neaktivní.

3. Soud nařídil jednání na den 10. 11. 2021, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se z jednání omluvila a požádala o konání jednání v její nepřítomnosti což soud po shledání podmínek dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.” také učinil.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění.

5. Z listiny označené jako smlouva o podnájmu bytu (na č. l. 3-6) soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovanými jako podnájemci dne 17. 4. 2021, přičemž předmětem byl podnájem bytové jednotky [číslo] v osobním vlastnictví zapsaného na [list vlastnictví] (svědčícího ve prospěch žalobkyně), nacházející se v budově [adresa] v katastrálním území Severní Terasa, [obec], a to na dobu určitou od 17. 4. 2021 do 31. 12. 2021. Dále byl ve smlouvě ujednán závazek žalovaných platit měsíčně 9 000 Kč, z toho nájemné a paušální poplatky ve výši 7 800 Kč, a zálohy na energie ve výši 1 700 Kč za dvě osoby měsíčně s tím, že případný přeplatek nebo nedoplatek bude vrácen nebo zaplacen na základě vyúčtování za dané období.

6. Z vyúčtování [číslo] (na č. l. 7-9) soud zjistil, že jím byl ze strany dodavatele vyúčtován žalobkyni nedoplatek za dodávku elektřiny za období od 20. 4. 2021 do 19. 7. 2021 ve výši 1 241,99 Kč, a to se splatností do 12. 8. 2021.

7. Ve fotodokumentaci (na č. l. 10-12) je nejprve zachycen zrekonstruovaný byt/jeho části ve stavu bez zjevného poškození, a posléze poškození, která jsou v bytě patrná, přičemž je zde patrné především poškození zámku, popsaná, poškrábaná zeď a nábytek a chybějící závěsy; identifikace časového rámce pořízených fotografií či důvodu změny zachyceného stavu nelze z fotografií identifikovat, stejně jako změnu stavu samotnou, když fotografie nesnímají vždy shodnou oblast. Z fotografií nelze jednoznačně identifikovat ani dotčený byt.

8. Z kopií účtenek (na č. l. 13-14) soud zjistil, že bylo zakoupeno zboží za celkovou částku ve výši 1 716 Kč, a to příkladným výčtem – malířská vanička, respirátor FFP2, okurka nakládačka, špachtle malířská, kopr vonný, úchytka CLP chrom mat 128, háčky ovál bílé 5 cm, koupelnový set, rohožka HAGTRON, záclona ALAJAURE.

9. Z faktury ze dne 18. 7. 2021 (na č. l. 15) pak soud zjistil, že byla vystavena [jméno] [příjmení], [IČO], za provedené práce v bytě [číslo] na adrese [adresa], spočívající konkrétně ve výměně vchodových dveří, úpravě poškrábaných stěn, výmalbě a úklidu znečištěných ploch, a to na částku 12 800 Kč (z čehož částka ve výši 5 000 Kč spočívá v materiálových nákladech).

10. Z listiny označené jako výpověď z podnájmu bytu ze dne 2. 7. 2021 včetně podacího lístku (na č. l. 16-17) soud zjistil, že došlo k výpovědi smlouvy o podnájmu z důvodu hrubého porušení smlouvy spočívající v povinnosti platit nájem a služby za užívání bytu, přičemž je ve výpovědi rovněž uvedeno, že nebylo ze strany žalovaných zaplaceno nájemné za měsíc červen 2021 ve výši 9 000 Kč, a na úhradu nájemného byla použita složená kauce ve výši 10 000 Kč. Den předání bytu byl stanoven na 6. 7. 2021 s tím, že pokud nebude byt vyklizen a předán, má nájemce nárok požadovat poplatek ve výši 500 Kč za každý den prodlení. Podnájemce je povinen si u odběratele odhlásit odběr elektrické energie a plynu.

11. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Žalobkyně jako vlastník na jedné straně a žalovaní na straně druhé uzavřeli dne 17. 4. 2021 smlouvu, na základě které byl žalovaným poskytnut k užívání byt [číslo] na adrese v ulici [ulice a číslo] v [obec], a to na dobu určitou od 17. 4. 2021 do 31. 12. 2021, a žalovaní se zavázali hradit měsíční nájemné ve výši 7 800 Kč a měsíční zálohy podléhající vyúčtování ve výši 1 700 Kč za dvě osoby. Následně byla žalovaným z důvodu porušení smlouvy spočívající v povinnosti platit nájem a služby za užívání bytu, dána ze strany žalobkyně dne 2. 7. 2021 jednostranně výpověď z nájmu, kterou byla určena povinnost žalovaných vyklidit a předat byt do dne 6. 7. 2021, a pro případ, že tak neučiní, právo žalobkyně po nich požadovat zaplacení poplatku ve výši 500 Kč za každý den prodlení; zároveň žalovaným byla žalovaným stanovena povinnost si u odběratele odhlásit odběr elektrické energie a plynu. Kdy byl byt žalobkyni fakticky předán, resp. žalobkyní zpět převzat do užívání, nebylo dokazováním prokázáno. Po datu určeném k vyklizení bytu žalobkyně vynaložila celkem 1 716 Kč na bytové doplňky, materiál pro malování, ale též například na potraviny, jak plyne z předložených zjednodušených daňových dokladů, ze kterých však neplyne spojení provedených nákupů s předmětným bytem, anbo s jeho užíváním žalovanými. Dále vzal soud za prokázané z předloženého vyúčtování [číslo] že jím byl ze strany dodavatele vyúčtován žalobkyni nedoplatek za dodávku elektřiny za období od 20. 4. 2021 do 19. 7. 2021 ve výši 1 241,99 Kč, když z něj ale neplyne, že by se mělo bez dalšího jednat o elektřinu neuhrazenou žalovanými, když absentuje vyúčtování energií od žalobkyně ve vztahu k žalovaným, jak by plynulo ze stanovených záloh na el. energii v nájemní smlouvě, když takové ujednání je navíc v rozporu s „ výpovědí z podnájmu“, ze které plyne, že žalovaným se stanovuje povinnost odhlásit svůj odběr u dodavatele energií. Nakonec bylo též prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím [jméno] [příjmení] vynaložila na rekonstrukci bytu částku 12 800 Kč, a to po datu, kdy mělo dojít k ukončení jeho užívání žalovanými, avšak nepodařilo se jí prokázat spojitost mezi provedenými pracemi (nakoupeným materiálem) a užívám bytu žalovanými, když tato skutečnost měla být zřejmě dokládána vedle časového rámce též předloženou dokumentací, ze které však soud nemohl jednak ztotožnit zobrazený byt s dotčenou bytovou jednotkou, ztotožnit časový rámec pořízených fotografií a jeho souvislosti s řešenou věcí a nakonec, vzhledem různým zobrazeným částem bytu, nemohl identifikovat ani změny v jeho uspořádání a stavu.

13. Na základě shora uvedeného soud při právním hodnocení vycházel z následujících zákonných ustanovení.

14. Soud vztah ze smlouvy uzavřené mezi účastníky právně hodnotil podle jejího obsahu dle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, dle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, jako smlouvu o nájmu, a to v režimu s ust. § 2235 a násl. o. z, dle kterého se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, jako smlouvu o nájmu bytu.

15. Povinnost platit nájemné a služby spojené s užívání bytu plyne z ustanovení § 2246 a § 2247 o. z., kterými je určeno, že si strany nájemné ujednají pevnou částkou, a dále si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel, a ujednají si rovněž způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb.

16. Dle § 2291 odst. 1 o. z., může pronajímatel v případě, že nájemce poruší svou povinnost zvlášť závažným způsobem, vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal.

17. Dle § 2293 o. z. je nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, a odstranit v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele.

18. Ust. § 2267 o. z. pak určuje, že pokud nájemce neodstraní poškození nebo vadu způsobenou okolnosti, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

19. Dle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

20. Dle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Ust. § 1872 o. z. vztahující se k solidárním závazkům uvádí, že je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých nebo na kterémkoliv ze spoludlužníků.

22. Soud hodnotil nárok žalované s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením, přičemž po provedeném dokazování posoudil soud věc po právní stránce následovně:

23. V daném případě dospěl k závěru, že byla účastníky uzavřena nájemní smlouva na byt ve smyslu § 2201 o. z. (byť byla označena jako smlouva o podnájmu uzavřená dle § 2215 a § 2216 o. z.), kterou se žalobkyně jako pronajímatel zavázala přenechat žalovaným jako nájemcům byt k dočasnému užívání, za což se žalovaní zavázali platit žalobkyni nájemné. Žalobkyně následně nájem bytu ve smyslu § 2291 o. z. vypověděla.

24. Soud však nepokládal za dostatečná tvrzení žalobkyně ohledně skutečnosti, že jí užíváním bytu žalovanými v období od 1. 7. do 6. 7. 2021 vznikla škoda ve výši 1 800 Kč, resp. že došlo k bezdůvodnému obohacení ze strany žalovaných v této výši, když žalobkyně neuvedla a následně neprokázala, jakým způsobem určila výši nájmu, resp. výši bezdůvodného obohacení ve výši 300 Kč za den za předmětné období (tedy 6 dní), s ohlédnutím od toho, že nebylo bezpečně prokázáno ani do kdy žalovaní dotčený byt užívali, a jak k tomuto bezdůvodnému obohacení došlo. Soud při tom zvážil i možnost, že se žalobkyně domáhá poměrné části nájmu, který byl stanoven bez záloh na energie ve výši 7 800 Kč, když však ani této úvaze nárokované bezdůvodné obohacení neodpovídá.

25. Soud nepokládá za dostatečná ani tvrzení žalobkyně vztahující se k nároku na zaplacení částky ve výši 1 716 Kč, která měla být vynaložena na nákup zboží žalobkyní sloužícího na nutné opravy bytu, když není v tomto ohledu z předložených listin za prokázané, že bylo zboží, jehož cenu dokládá žalobkyně kopiemi účtenek, žalobkyní zakoupeno v souvislosti s užíváním bytu žalovanými, tedy že by se jednalo o zboží, které bylo např. zakoupeno na nutné opravy poškození bytu, která vznikla zaviněním žalovaných, a to i s přihlédnutím k některým účtovaným položkám (zařízení bytu, potraviny) a neprokázanému stavu bytu.

26. Žalobkyně dále ani ohledně části nároku ve výši 12 800 Kč, za práce provedené dodavatelem, dostatečně neprokázala, že tato částka byla vynaložena právě a jen v souvislosti s užíváním bytu žalovanými, resp. že došlo k poškození bytu žalovanými nebo jejich zaviněním, když byla žalobkyní předložena pouze faktura za provedené opravné práce a fotografie bytu, kdy na základě skutečností zjištěných z těchto listin nelze s určitostí konstatovat, že došlo ze strany žalovaných k takovému poškození bytu, na jehož opravdu byla vynaložena uvedená částka.

27. Ve vztahu k částce ve výši 1 241,99 Kč, která dle tvrzení žalobkyně spočívala v nedoplatku za elektřinu za období od 20. 4. 2021 do 19. 7. 2021, spotřebovanou žalovanými, pak soud dospěl k závěru, že nemá za dostatečně prokázané, že žalobkyně provedla vyúčtování záloh dle sjednané smlouvy, resp. že nedoplatek elektřiny žalovaných v tomto vyúčtování činil právě 1 241,99 Kč, popřípadě zda energie žalovaní již nehradili přímo dodavateli, jak plyne z listiny označené jako„ výpověď z podnájmu“.

28. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepovedlo dostatečně tvrdit a prokázat, že by jí vznikly nároky na zaplacení částky v celkové výši 17 557,99 Kč, jak je popsáno výše, a žalobkyně se svou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní poučení výzvou ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nedostatcích v právně významných skutečností a doložení těchto svých popsaných nároků, žalobkyně dostatečně nesplnila svou povinnost tvrdit ve věci významné skutečnosti a splnit svou důkazní povinnost k jejich prokázání (§ 101 odst. 1 o. s. ř.) a vzdala se svou neúčastí na jednání možnosti po poučení soudu při jednání tyto nedostatky své žaloby napravit. Soudu tak nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout pro neunesení břemena tvrzení a důkazního břemena.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by přiznal účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tj. žalovaným, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, přičemž však vzhledem k zamítnutí žaloby úspěšným žalovaným v průběhu řízení zjevně žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.