22 C 342/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno o určení neexistence práva odpovídajícímu věcnému břemeni

I. Určuje se, že věcné břemeno užívání zřízené k pozemkům: - p. č. Anonymizováno, zahrada; - p. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. Anonymizováno; - p. č. Anonymizováno, zahrada; a - p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, všech v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, které bylo zřízeno na základě smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatné, ze dne datum, ve prospěch žalované jméno FO, narozené Datum narození žalované, je promlčeno.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 572,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2024, jak byla upřesněna podáním ze dne 20. 1. 2025, se žalobkyně na žalované domáhala určení, že věcné břemeno užívání (dále též jen „Věcné břemeno“) zřízené k pozemkům: p. č. Anonymizováno zahrada; p. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. Anonymizováno; p. č. Anonymizováno, zahrada; a p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, všech v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota (dále též jen „Nemovitosti“), které bylo zřízeno na základě smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatné, ze dne datum, ve prospěch žalované je promlčeno. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla Nemovitosti v roce 2013, a to na základě smlouvy darovací ze dne datum, když dárcem byla její dcera jméno FO, nar. datum, která nabyla Nemovitosti v dědickém řízení po svém otci jméno FO, který Nemovitosti nabyl darem od žalované v roce 2006, a to na základě popsané smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene ze dne datum, kterou bylo právě současně zřízeno i předmětné Věcné břemeno. Žalobkyně prohlásila, že minimálně od roku 2007 žalovaná Nemovitosti žádným způsobem neužívá, a to ani zřídka či příležitostně, když od roku 2007 v Nemovitostech nikdy nebyla, přičemž žalobkyně ani nikdo jiný žalované v případném užívání Nemovitostí nikdy nebránil ani ji toto právo nikdo neztěžoval, a proto bylo toto právo žalované promlčeno, neboť nebylo vykonáváno po dobu deseti let.

2. Žalovaná zůstala po celou dobu neaktivní a k jednání se nedostavila.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí č. LV Anonymizováno ze dne 15. 9. 2024 (na č. l. 5) soud zjistil, že žalobkyni svědčí vlastnické právo k Nemovitostem, a to na podkladě darovací smlouvy ze dne datum (na č. l. 9-11), kterou na ní bylo vlastnické právo bezplatně převedeno paní jméno FO, nar.: datum, s již existujícím Věcným břemenem užívání ve prospěch žalované, které bylo na Nemovitostech v katastru nemovitostí vyznačeno ke dni 18. 12. 2006.

5. Z darovací smlouvy ze dne datum (na č. l. 6-8) soud zjistil, že touto smlouvou bylo jednak bezplatně převedeno vlastnické právo k Nemovitostem na osobu jméno FO, nar. datum, a dále bylo ve prospěch žalované bezplatně zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni doživotního užívání Nemovitostí, což žalovaná přijala.

6. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum (na č. l. 23) soud zjistil, že jméno FO, narozená datum, bytem adresa, čestně prohlašuje, že za celou dobu, co zde její rodina žije, se zde paní jméno FO neobjevila a nevyužila nemovitost.

7. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum (na č. l. 23 p.v.) soud zjistil, že jméno FO, narozen datum, bytem adresa čestně prohlašuje, že po dobu cca 12 let, po kterou žije v předmětné nemovitosti, paní jméno FO tuto nemovitost nevyužila a ani se o to nepokoušela.

8. Z čestného prohlášení právnická osoba ze dne datum (na č. l. 24) soud zjistil, že právnická osoba, narozen datum, bytem adresa, uvedl, že čestně prohlašuje, že žije v místě v těsném sousedství 25 let a paní jméno FO nejméně 10 let neviděl.

9. Z čestného prohlášení Anonymizováno ze dne datum (na č. l. 24 p.v.) soud zjistil, že Anonymizováno, narozen datum, bytem adresa, čestně prohlašuje, že žije v místě 30 let a v posledních 11 letech paní jméno FO nemovitost nenavštívila a neviděl jí.

10. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum (na č. l. 25) soud zjistil, že jméno FO, nar. datum, bytem adresa učinila čestné prohlášení, že žije v místě více než 60 let a v posledních 10 letech paní jméno FO nemovitost nevyužívala a ta chátrala, než se jméno FO nastěhovali.

11. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum (na č. l. 25 p.v.) soud zjistil, že jméno FO, narozená datum, bytem adresa, uvedla ve svém čestném prohlášení, že paní jméno FO minimálně posledních 10 let nemovitost nevyužívala a před nastěhováním jméno FO byl objekt ve velmi neutěšeném stavu.

12. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum (na č. l. 26) soud zjistil, že jméno FO, narozený datum, bytem adresa, prohlásil ve svém čestném prohlášení, že přebývá v daném místě více než 17 let a minimálně v posledních 11 letech paní jméno FO nemovitost nevyužívala, a že před nastěhováním jméno FO byla nemovitost prázdná a chátrala.

13. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum (na č. l. 26 p.v.) soud zjistil, že jméno FO, narozený datum, bytem adresa, uvedl ve svém čestném prohlášení, že žije v místě více než 37 let a minimálně v posledních 10 letech paní jméno FO nemovitost nevyužívala, když do nastěhování jméno FO byla nemovitost prázdná a chátrala.

14. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

15. Z předložených listinných důkazů, včetně čestných prohlášení, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech soud zjistil, že žalobkyni svědčí vlastnické právo k Nemovitostem na základě darovací smlouvy ze dne datum, kterou na ni bylo bezplatně převedeno vlastnické právo jméno FO, přičemž na Nemovitostech bylo ke dni datum zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch žalované, a to darovací smlouvou ze dne datum, kdy bylo bezplatně převedeno vlastnické právo k Nemovitostem na jméno FO a zároveň zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni doživotního užívání ve prospěch žalované. Z čestných prohlášení bylo zjištěno, že žalovaná nemovitost dlouhodobě neužívá. Podle tvrzení osob žijících v nemovitosti nebo v jejím okolí žalovaná nemovitost minimálně po dobu posledních 10 let nevyužívala a nemovitost byla před nastěhováním žalobkyně prázdná a chátrala.

16. Soud se rozhodl neprovádět k důkazu navržené výslechy svědků, neboť skutečnosti ohledně užívání nemovitosti žalovanou nebyly žalovanou nikterak rozporovány, ani nebylo žalovanou tvrzeno ničeho jiného, a proto měl soud uvedené skutečnosti za dostatečně prokázané z provedeného dokazování listinami a provádění výslechů by tak bylo nadbytečné.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.

18. Dle § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“, se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

19. Dle § 618 o. z., promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

20. Dle § 632 věta prvá o. z., bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let.

21. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Po vyhodnocení popsané právní úpravy a skutkového závěru soudu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí Nemovitostí, které jsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované. Věcné břemeno bylo zřízeno bezplatně na základě smlouvy ze dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalované. Zřízená služebnost užívání obsahově odpovídá služebnosti užívacího práva dle § 1283 a násl. o. z. (účinného od 1. 1. 2014). Užívací právo nebylo žalovanou užíváno po dobu delší než 10 let. V souladu s § 632 věta prvá o. z. se tak užívací právo promlčelo nejpozději uplynutím 10. roku jeho nevyužívání a za situace, kdy se žalovaná ve věci o určení promlčení Věcného práva nikterak nevyjadřuje, přičemž Věcné břemeno zároveň zatěžuje Nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, je namístě a v souladu s § 80 o. s. ř. postup zvolený žalobkyní, tedy žaloba na určení, že právo je promlčeno. Bez součinnosti žalované totiž žalobkyně neměla možnost domoci se u katastrálního úřadu výmazu promlčeného práva z katastru nemovitostí.

23. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že věcné břemeno užívání, jak je popsáno ve výroku I. tohoto rozsudku, je promlčeno.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 572,70 Kč, když v totmto řízení nebylo žalováno splnění povinnosti, a proto podmínkou přiznání náhrady nákladů řízení nebylo zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném k datu úkonu právní služby (dále jen „a. t.”), tj. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 11. 2024, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a dále odměny stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 3. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.; a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 870 Kč ve výši 2 702,70 Kč. Soud naopak žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení v souvislosti s podáním ze dne 17. 1. 2025, neboť tímto žalobkyně pouze upřesnila žalobu a doplnila listiny, které měly být přílohou již samotné žaloby, což soud neshledal z hlediska náhrady nákladů řízení účelným, když žaloba měla být od počátku podána v bezvadném znění a s listinami, na které odkazovala. Soud dále doplňuje, že o náhradě nákladů rozhodl pouze na základě obsahu soudního spisu, když žalobkyně soudu nepředložila ve stanovené lhůtě vyúčtování náhrady nákladů řízení.

25. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.