22 C 352/2014

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr Radkou Nekolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul et titul. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 52 594 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 52 594 Kč s příslušenstvím se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se po právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 630 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Ústí nad Labem. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 52 594 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem či provozovatelem vozidla i) příjmení jméno s registrační značka, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od datum do datum a dále od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ii) SEAT ALHAMBRA s registrační značka, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od datum do datum uzavřeno povinní ručení, iii) FIAT MAREA s registrační značka, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od datum do datum uzavřeno povinné ručení. Řízení v této věci bylo přerušeno z důvodu úpadku žalovaného, o čemž byli účastníci vyrozuměni usnesením zdejšího soudu ze dne datum. Insolvenční řízení bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. insolvenční spisová značka. Usnesením název soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného (a jeho manželky). Usnesením název soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka osvobodil žalovaného (a jeho manželku) od placení pohledávek dle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Usnesení nabyla právní moci. Podáním došlým soudu dne 29. 3. 2021 vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl insolvenčním soudem osvobozen od placení pohledávek. Dle ustanovení § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může vzít žalobkyně za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle ustanovení § 96 odst. 2 občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil. Žalovaný byl v rámci insolvenčního řízení osvobozen od všech pohledávek, které byly nebo měly být přihlášeny v insolvenčním řízení, tj. i od žalované pohledávky, dle § 414 insolvenčního zákona. Přitom oddlužení se vztahuje i na příslušenství pohledávky včetně nároku na náhradu nákladů řízení. Proto nelze v řízení o pohledávce, od jejíhož placení byl dlužník osvobozen, dlužníka zavázat k náhradě nákladů řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017). Na rozhodnutí o nákladech řízení soud proto aplikuje § 146 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodnutí o nákladech řízení soud totiž vyšel z toho, že v dané věci nelze shledat zavinění žádného z účastníků, nelze ani vycházet z toho, zda žaloba byla či nebyla důvodná. Podstatné je, že žaloba byla vzata zpět z důvodu, že žalovaný se v rámci insolvenčního řízení oddlužil a byl osvobozen od placení pohledávek. Žalobkyni proto nezbylo, než vzít žalobu zpět, jinak by musela být z tohoto důvodu zamítnuta. Žalovanému tedy z důvodu osvobození od placení pohledávek nelze uložit povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v této věci. Uložit náhradu nákladů řízení žalobkyni také nelze, neboť nelze shledat její zavinění na zastavení řízení. Proto soudu nezbylo než rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se v případě zastavení řízení vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila 2 630 Kč, vrací se tedy 1 630 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že jednání nařízené na 15. 4. 2021 se nekoná z důvodu zastavení řízení. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.