22 C 352/2014

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr Radkou Nekolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul et titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 52 594 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 52 594 Kč s příslušenstvím se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se po právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 630 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Ústí nad Labem. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 52 594 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem či provozovatelem vozidla i) [příjmení] [jméno] s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ii) SEAT ALHAMBRA s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] uzavřeno povinní ručení, iii) FIAT MAREA s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] uzavřeno povinné ručení. Řízení v této věci bylo přerušeno z důvodu úpadku žalovaného, o čemž byli účastníci vyrozuměni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum]. Insolvenční řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného (a jeho manželky). Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] osvobodil žalovaného (a jeho manželku) od placení pohledávek dle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Usnesení nabyla právní moci. Podáním došlým soudu dne 29. 3. 2021 vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl insolvenčním soudem osvobozen od placení pohledávek. Dle ustanovení § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může vzít žalobkyně za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle ustanovení § 96 odst. 2 občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil. Žalovaný byl v rámci insolvenčního řízení osvobozen od všech pohledávek, které byly nebo měly být přihlášeny v insolvenčním řízení, tj. i od žalované pohledávky, dle § 414 insolvenčního zákona. Přitom oddlužení se vztahuje i na příslušenství pohledávky včetně nároku na náhradu nákladů řízení. Proto nelze v řízení o pohledávce, od jejíhož placení byl dlužník osvobozen, dlužníka zavázat k náhradě nákladů řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017). Na rozhodnutí o nákladech řízení soud proto aplikuje § 146 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodnutí o nákladech řízení soud totiž vyšel z toho, že v dané věci nelze shledat zavinění žádného z účastníků, nelze ani vycházet z toho, zda žaloba byla či nebyla důvodná. Podstatné je, že žaloba byla vzata zpět z důvodu, že žalovaný se v rámci insolvenčního řízení oddlužil a byl osvobozen od placení pohledávek. Žalobkyni proto nezbylo, než vzít žalobu zpět, jinak by musela být z tohoto důvodu zamítnuta. Žalovanému tedy z důvodu osvobození od placení pohledávek nelze uložit povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v této věci. Uložit náhradu nákladů řízení žalobkyni také nelze, neboť nelze shledat její zavinění na zastavení řízení. Proto soudu nezbylo než rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se v případě zastavení řízení vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila 2 630 Kč, vrací se tedy 1 630 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že jednání nařízené na 15. 4. 2021 se nekoná z důvodu zastavení řízení.