22 C 48/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 11 586,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 586,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 833,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný nárok představuje dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 11 586,36 Kč s příslušenstvím, kterou byla žalovaná povinna zaplatit z titulu neoprávněného odběru elektřiny v místě odběru na adrese [adresa žalované], v období od 19. 4. 2021 (odpojení elektřiny) do 29. 6. 2021 (odhalení neoprávněného odběru), zjištěného subjektem k tomu zmocněným žalobkyní ([právnická osoba]) při kontrole dne 29. 6. 2021, když dne 19. 4. 2021 byla v místě odběru ukončena dodávka elektrické energie jejím prodejcem, v bytě v nájmu žalované, a to jako škodu za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 2 678 Kč, jejíž výše byla stanovena dle příslušné vyhlášky a cenového rozhodnutí ERÚ, a dále náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 8 908 Kč, když žalobkyně na žalované částky vystavila žalované daňové doklady, ve kterých stanovila splatnost pohledávek, od níž po žalované nárokuje též zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná zůstala po celou dobu neaktivní a k jednání se osobně nedostavila, když se soudu nepodařilo doručit jí prostřednictvím dožádaného soudu předvolání k jednání na známou adresu v cizině, a proto jí ustanovil usnesením ze dne 15. 7. 2022, č. j. 22 C 48/202-37, opatrovníka z řad advokátů (§ 29 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”).

3. Prostřednictvím svého opatrovníka pak žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, a to zejména pro nedostatek pasivní legitimace žalované. Důkazy označené a předložené žalobkyní neprokazují, že právě žalobkyně je osobou pasivně legitimovanou, a to z důvodu, že na nájemní smlouvě je uvedena konkrétní platnost nájmu, tedy trvání na dobu určitou, a to od 15. 11. 2020 do 15. 2. 2021. Pokud žalovaná byla na této adrese i při kontrole dne 29. 6. 2021, neznamená to ale, že tam byla právě i v dobu neoprávněného odběru, který se měl dít dva měsíce poté, kdy jí nájemní smlouva skončila, když je pravděpodobné, že od 16. 2. 2021 zde mohli být nájemci odlišní od žalované, ona s touto osobou případně mohla pouze sdílet toto bydlení a zároveň nevědět, o co šlo při neoprávněném odběru, když uvedené nevyplývá sani z dalších důkazů, včetně připojené fotodokumentace, přičemž naopak z listin k pobytu žalované plyne, že ta už se v předmětném bytě v rozhodnou dobu nevyskytovala, ani neměla povolený pobyt v ČR.

4. Soud ve věci provedl dokazování předloženými listinami, z nichž učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Ze sdělení dožádaného soudu Okresného súdu Bánská Bystrica (na č. l. 10) soud zjistil, že žalovaná je od 19. 4. 2019 evidována trvale bytem na adrese [adresa žalované], Slovenská republika, čemuž odpovídá též zjištění učiněné se sdělení Ministerstva vnitra ze dne 3. 1. 2022 na (na č. l. 11), ze kterého se podává, že žalovaná dne 22. 1. 2019 požádala o přechodný pobyt v ČR, avšak dne 11. 3. 2019 bylo správní řízení zastavené a od této doby nemá v ČR žádný druh pobytu.

6. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 29. 6. 2021 (na č. l. 19) soud zjistil, že dne 29. 6. v 10:30 hod. byla ukončena kontrola a odběr v odběrném místě [číslo] (v 10:15 hod.), když bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci a svépomocné propojení, čímž došlo k neoprávněnému odběru. Rovněž byl demontován elektroměr [číslo] se stavy (kWh) T1 2182 a T2 11284, když stavy elektroměru soud dále ověřil z předložených fotografií (na č. l. 71, 72). Druhá strana oznámení obsahuje údaje zákazníka: [celé jméno žalované], adresu odběrného místa: [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a dále podpis zákazníka (zúčastněné osoby): [celé jméno žalované] a podpis zástupce [právnická osoba]: nečitelný s razítkem [právnická osoba]. Z kontroly byl pořízen protokol o kontrole odběrného místa ze dne 29. 6. 2021 (na č. l. 20), ze kterého soud zjistil, že zde byla žalovaná navíc identifikována též datem narození ([datum]) a číslem OP: [číslo]. Dále protokol obsahuje popis zjištění (viz oznámení) a označení kontroly [číslo]. Žalobkyní byl k důkazu předložen též rodný list žalované (na č. l. 70), z nějž bylo zjištěno, že se jedná o rodný list žalované.

7. Ze snímků nekompletní nájemní smlouvy pořízené při kontrole neoprávněného odběru (na č. l. 75-78) soud zjistil toliko, že se jednalo o smlouvu o nájmu bytu v odběrném místě uzavřenou mezi pronajímatelem a žalovanou (s adresou na Slovensku), která byla uzavřena dne 15. 11. 2020 na dobu od 15. 11. do 15. 2. 2021 s povinností nájemníka byt vyklidit nejpozději v den skončení nájmu do 18:00 hod.

8. Z oznámení – neoprávněný odběr elektřiny ze dne 1. 7. 2021 včetně doručenky (na č. l. 21-23) soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně žalované na adresu zjištěnou při neoprávněném odběru sdělila zjištěný neoprávněný odběr s tím, že na uvedeném místě byla dne 19. 4. 2021 zástupcem žalobkyně přerušena dodávka elektrické energie pro její neplacení, když žalobkyně požaduje na žalované zaplacení způsobené škody (viz žaloba) určená na základě naměřených hodnot odebraného elektroměru [číslo] náklady na jeho zjištění. Oznámení bylo žalované dle přiložené doručenky doručováno do vlastních rukou. K zajištěnému elektroměru pak soud dále zjistil ze zkušebního protokolu ze dne 17. 8. 2021 (na č. l. 24), že byla provedena jeho kontrola, a že tento nevyhověl vnější prohlídce a není způsobilý pro technickou zkoušku, když je poškozen zahořením, a proto zaniká jeho způsobilost jako měřidla, jak soud zjistil z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 17. 8. 2021 (na č. l. 25).

9. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 7. 9. 2021 (na č. l. 26) soud zjistil, že žalobkyně určila výši neoprávněného odběru z počátečního stavu, jak odpovídal předloženým snímkům elektroměru při odpojení (na č. l. 73, 74), a konečného stavu elektroměru (viz výše) [číslo] ve výši celkem 471 kWh, čemuž odpovídá při ceně dle § 17 vyhl. č. 359/2020 Sb. náhrada za neoprávněný odběr 2 630,42 Kč (vč. DPH), dále učinila součástí náhrady cenu za příkon ve výši 47,92 Kč (vč. DPH) a ceny za zjištění neoprávněného odběru 6 008 Kč a za přezkoušení elektroměru 1 354 Kč, tj. 8 908,02 Kč (vč. DPH). Celkem tak žalobkyně určila náhradu za předmětný neoprávněný odběr částkou 11 586,36 Kč (vč. DPH), jak ji následně žalované vyúčtovala fakturou ze dne 10. 9. 2021 (na č. l. 27) se splatností dne 1. 10. 2021 a následně ji upomenula k jejímu zaplacení upomínkou ze dne 12. 10. 2021 (na č. l. 28) do 19. 10. 2021 10. Z čestného prohlášení ze dne 27. 10. 2021 (na č. l. 29) soud zjistil, že žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] v souvislosti s řešeným neoprávněným odběrem částku 7 269 Kč (vč. DPH), jak tomu odpovídá faktura ze dne 16. 7. 2021, včetně detailního rozúčtování (na č. l. 54-61) a sestava plateb – bankovní výpisy ze dne 6. 8. 2021 (na č. l. 62), kde je kontrola identifikována [číslo] když zaplacená cena odpovídá oznámení dodavatele o úpravě ceny dle Rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2019 (na č. l. 63) a rámcové dohodě o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2019 (na č. l. 64-67), včetně zmocnění společnosti [právnická osoba] k popsané činnosti pro žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky – výzva k úhradě ze dne 27. 10. 2021 včetně dodejky (na č. l. 30-31) soud zjistil, že touto výzvou vyzvala žalovanou na sdělenou adresu k zaplacení nároků uplatněných později žalobou v tomto řízení.

12. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování, po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

13. V odběrném místě na adrese [adresa žalované], [číslo] byla dne 19. 4. 2021 přerušena dodávka elektrické energie pro její neplacení, když v tomtéž odběrném místě byla dne 29. 6. 2021 zjištěna manipulace s elektroměrem a neoprávněný odběr energie, přičemž ze zajištěného a otestovaného elektroměru [číslo] bylo zjištěno množství odebrané elektrické energie ve výši 471 kWh (viz zejména oznámení o kontrole odběrného místa a protokol o kontrole, oznámení o neoprávněném elektroměru a fotografie jeho stavů), když z těchto listin je též zřejmé, že zjištění provedla pro žalobkyni společnost [právnická osoba], na základě předložené rámcové smlouvy, za což jí žalobkyně zaplatila sjednanou cenu 7 269 Kč (vč. DPH) (viz rámcová smlouva, oznámení o ceně, faktura včetně rozpisu položek a záznam plateb); za otestování zajištěného elektroměru pak byla určena platba 1 354 Kč (bez DPH) (viz výpočet náhrady za neoprávněný odběr, zkušební protokol a osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla). Celková náhrada za neoprávněný pak byla určena v částce 11 586,36 Kč (vč. DPH) v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. (viz výpočet náhrady za neoprávněný odběr). V období od 19. 4. 2021 do 29. 6. 2021 užívala byt právě žalovaná, jak vzal soud za dostatečně prokázané z předložených snímků nájemní smlouvy 15. 11. 2020 a především ze záznamů o zjištění neoprávněného odběru, ze kterých je dle názoru dostatečně zřejmé, že žalovaná byt užívala i po skončení předmětné nájemní smlouvy, když byla v bytě při zjištění neoprávněného odběru identifikována též rodným listem a osobními identifikačními údaji (viz nájemní smlouva, rodný list, oznámení o kontrole odběrného místa a protokol o kontrole). Neexistence pobytu žalované v ČR pak soud nepokládá soud za dostatečný důkaz k tomu, že se v bytě nemohla zdržovat, když i nájemní smlouvu uzavřela již v době, kdy její pobyt nebyl evidován, tj. po 11. 3. 2019, a již i v nájemní smlouvě uváděla jako adresu svého bydliště evidovanou na Slovensku od 19. 4. 2019 (viz nájemní smlouva, sdělení dožádaného soudu a sdělení Ministerstva vnitra), přičemž žalovaná neuvedla ani konkrétní tvrzení o tom, že by byt v předmětném období užívala jiná osoba či soby, ani soudu neoznačila žádné důkazy, ze kterých by takové skutečnosti vyplývaly. Žalobkyně pak oznámila žalované neoprávněný odběr a jeho náhradu nejprve dopisem 29. 6. 2021 a následně jej žalované v souladu s určenou výší fakturou ze dne 10. 9. 2021 se splatností dne 1. 10. 2021, když žalovaná na vyúčtování ničeho nezaplatila (ničeho takového v řízení netvrdila ani neprokázala), a to ani přes upomínku ze dne 12. 10. 2021 a předžalobní výzvy ze dne 27. 10. 2021, které žalobkyně dle předložených podacích lístků a kopií obálek též na sdělenou adresu žalovanou (viz faktura, upomínka, předžalobní výzva, doručenky).

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto 15. Soud nejprve posoudil svou příslušnost a pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, která je dána nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když účastníci mají ve smyslu tohoto nařízení bydliště v členském státě a dle čl. 7 odst. 2 citovaného nařízení může být osoba, která má bydliště na území některého členského státu, ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti žalována u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné událost, a toto ustanovení tedy svěřuje mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudům členského státu, na jehož území se dané místo nachází, a nezávisle na národním právu určuje, který soud je k projednání věci místně příslušný, přičemž v tomto konkrétním případě je místo vzniku škody (adresa neoprávněného odběru) právě v obvodu zdejšího soudu.

16. Řešený právní vztah mezi účastníky pak soud posoudil jako vztah ze soukromých práv a povinností majetkové povahy, který se řídí ustanoveními občanského zákoníku (§ 1 odst. 1 a § 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), jakož i ustanovení zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů), který společně s příslušnými podzákonnými předpisy předpokládá náhradu neoprávněně odebrané elektřiny, stejně jako náhradu nákladů s tím spojených. Nárok na náhradu zákonného úroku z prodlení za prodlení se zaplacením dlužné částky je potom právně odůvodněn § 1970 občanského zákoníku.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 833,06 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, nákladů v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 9. 2022 náhrada 1 233,06 Kč za 190 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.), a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou 254/2015 Sb. v částce 800 Kč, a to za dva úkony učiněné před podáním žaloby á 100 Kč (předžalobní výzva a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč) a za dva úkony učiněné po podání žaloby á 300 Kč (vyjádření ve věci ze dne 13. 9. 2022 a účast na jednání dne 19. 9. 2022).

19. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.