22 C 481/2009

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 30 945 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a návrhu na odklad výkonu rozsudku,

I. Žaloba žalobce ze dne 29. 2. 2020 na obnovu řízení se odmítá.

II. Návrh na odklad vykonatelnosti ze dne 13. 3. 2017, č. j. 22 C 481/2009-244, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Podáním ze dne 29. 2. 2020, doručeným zdejšímu soudu dne 3. 3. 2020 (na poštu podáno dne 2. 3. 2020), se žalobce domáhal obnovení soudního řízení ve sp. zn. 22 C 481/2009, vyloučení soudce JUDr. [jméno] [příjmení] a přijetí předběžného opatření ve smyslu zábrany akcí konsekventních s původním rozsudkem, včetně všech navazujících usnesení a prováděcích aktivit, a to do okamžiku uzavření řízení vyvolaného tímto podáním. Blíže žalobce odůvodnil svůj návrh tím, že rozsudek ze dne 13. 3. 2017, č. j. 22 C 481/2009-244, byl vynesen na základě několika nepravdivých znaleckých posudků, když soud odmítl vypracování revizního znaleckého posudku a žalobce tak zadal jeho vypracování osobně, tedy požádal soudního znalce v daném oboru o odpověď na stejné otázky, jaké položil soud svému soudnímu znalci. Vypracovaný posudek pak zcela jednoznačně a beze vší pochyby vyvrací veškeré závěry znaleckých posudků v řešené věci.

2. Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, (a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; (b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a o. s. ř. též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci (§ 228 odst. 1 o. s. ř.).

3. Žaloba na obnovu řízení, stejně jako jiné podání k soudu, musí splňovat obecné náležitosti ve smyslu § 42 odst. 4 o. s. ř., tj. musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Vedle obecných náležitostí musí žaloba na obnovu řízení obsahovat dle § 232 o. s. ř. označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá. Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby mohou být potom měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.

4. Dle § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

5. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce na obnovu řízení je neúplná a vadná, když neobsahuje všechny náležitosti dle § 232 o. s. ř., zejména srozumitelně a úplně uvedený důvod žaloby (důvod obnovy řízení); vylíčené skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas; vymezení rozsahu, ve kterém je popsaný rozsudek napadán; a čeho se žalobce žalobou a dále návrhem pod třetí odrážkou, označeným jako žádost o přijetí předběžného opatření, domáhá. Z toho důvodu soud postupem dle § 43 o. s. ř. vyzval žalobce k opravě vad žaloby na obnovu řízení, a to usnesením ze dne 3. 3. 2020, č. j. 22 C 481/2009-402. V popsaném usnesením soud popsal žalobci, v čem spatřuje vady jeho podání, a dále způsob, jakým je možné je odstranit, k čemuž jej soud vyzval ve lhůtě 15 dnů od doručení popsaného usnesení. Zároveň soud žalobce poučil, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně opraveno a v řízení pro tento nedostatek nebude možné pokračovat, soud podání odmítne (§ 43 o. s. ř.) a odmítnutím podání je řízení skončeno, resp. v případě, že se podáním žalobce domáhal vydání předběžného opatření ve smyslu § 74 a násl. o. s. ř. (§ 102 o. s. ř.), bude též odmítnuto, neboť v takovém případě nelze jeho vady odstranit postupem dle § 43 o. s. ř. (§ 75a o. s. ř.).

6. Shora popsané usnesení s výzvou k odstranění bylo žalobci doručeno dne 6. 4. 2020 a ten v zachované lhůtě odpověděl soudu podáním ze dne 19. 4. 2020, kterým k výzvě na doplnění žaloby na obnovu řízení a odstranění jejích vad odpověděl tím, že veškeré odpovědi na položené otázky v tomto usnesení se nacházejí jak v žádosti o obnovení řízení, tak i ve spisu této kauzy. Popsaným podáním pak žalobce především vznesl námitku podjatosti vůči předsedovi senátu, o které rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. 4. 2020, č. j. 9 Nc 5308/2020-413, tak, že předseda senátu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí této věci. Rozhodnutím o nepodjatosti předsedy senátu vzal soud též za vypořádaný návrh žalobce na vyloučení soudce JUDr. [jméno] [příjmení] z věci, když se jednalo o jejího předchozího řešitele.

7. Vzhledem k tomu, že žalobce do současnosti nedoplnil své podání k výzvě soudu jiným způsobem, než odkazem na toto podání ze dne 29. 2. 2020, které je podle svého obsahu žalobou na obnovu řízení (dále též jen„ žaloba“) proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 13. 3. 2019, č. j. 22 C 481/2009-244, (dále též jen„ rozsudek“) popřípadě též dalším rozhodnutím v této věci, a opětovně jej přezkoumal v pokusu jeho výkladem dle jeho obsahu překlenout jeho nedostatky a vady, tedy zejména nesrozumitelně a neúplně uvedený důvod žaloby (důvod obnovy řízení); vylíčené skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas; vymezení rozsahu, ve kterém je popsaný rozsudek napadán, popřípadě které rozhodnutí a v jakém rozsahu je napadáno; a čeho se žalobce žalobou a dále čeho se žalobce domáhal návrhem pod třetí odrážkou, označeným jako žádost o přijetí předběžného opatření.

8. Z žaloby je zřejmé, že důvodem žalobce pro podání žaloby bylo, že si nechal zpracovat k žalobě připojený znalecký posudek, který dospěl k odlišným závěrům, než znalecké posudky použité soudem pro učinění skutkového závěru rozsudku, bez bližší konkretizace. Důvodem pro obnovu řízení je však kromě vylíčení existence skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazů, které pokud mohou přivodit pro žalobce příznivější rozhodnutí ve věci (jako je předložení znaleckého posudku a z něho plynoucí důvod obnovy řízení), vylíčení toho, proč takový znalecký posudek (důvod obnovy řízení) nemohl bez své viny použít v původním řízení, resp. co mu bránilo nechat takový znalecký posudek vypracovat v původním řízení před soudem prvního stupně anebo před odvolacím soudem, popřípadě zda tento nemohl v předchozím nalézacím řízení jako důkaz označit anebo předložit a proč, tedy například na jakých nových skutečnostech či vědomostech, které nebyly dříve známy, je nový posudek postaven. Vylíčení takového důvodu však v žalobě absentuje, a to i když soud překročí rámec žaloby a přihlédne k obsahu znaleckého posudku, který kromě částečně odlišných závěrů od předchozích znaleckých posudků, nevychází z nových skutečností ani vědomostí, které by mohly být vyhodnoceny jako součást tvrzení žaloby. Absence nových skutečností by pak pravděpodobně též mohla být jednou z příčin neúspěchu žaloby, zabýval-li by se jí soud věcně. Žaloba tak neobsahuje ani vymezení v jakých jiných skutečnostech, rozhodnutích či důkazech spatřuje žalobce důvod obnovy řízení, ani jakým konkrétním způsobem má jím označený důkaz, znalecký posudek, anebo jiný důvod obnovy řízení přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci a proč, které by bylo nad to nutno vztáhnout ke konkrétním závěrům napadeného rozsudku.

9. Žalobce pak ve své žalobě ani neuvádí, kdy se dozvěděl o skutečnostech, rozhodnutích anebo důkazech, viz shora, které jej vedli k podání žaloby. Uvedené však musí žaloba obsahovat, vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádný opravný prostředek, kterým je napadáno již pravomocné rozhodnutí a jako taková je tedy striktně omezena lhůtami pro své podání, aby bylo již při jejím podání zřejmé, zda byla podána včas a nebylo nadměrně zasahováno do právní jistoty účastníků. Lhůta je též z tohoto důvodu v daném případě poměrně krátká, když žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí (§ 233 odst. 1 o. s. ř.). Uvedení toho, kdy se žalobce dozvěděl o důvodu obnovy, nebo doby, od kdy jej mohl uplatnit, je tak zcela kruciální avšak nezodpovězená otázka, kterou nelze překlenout ani výkladem obsahu žaloby a připojeného znaleckého posudku, když např. samotné datum jeho vytvoření tuto otázku neodpovídá a nad to není zcela zřejmé, co tímto odvolacím důvodem přesně je (viz výše).

10. Nakonec žalobce v žalobě konkrétně neuvedl ani v jakém rozsahu svou žalobou napadá rozsudek zdejšího soudu ze dne 13. 3. 2019, č. j. 22 C 481/2009-244, zmíněný v odůvodnění žaloby, tj. zda žádá obnovu řízení v celém jeho rozsahu, popřípadě v některého jeho části, a v jaké, resp. zda svůj návrh směřuje přímo k tomuto rozsudku, anebo napadá též rozsudek odvolací, když se domáhá„ obnovení soudního řízení sp. zn. 22 C 481/2009“; popř. čeho se žalobce podanou žalobou domáhá, když je nutné též uvést též, jakou změnu chce obnovou řízení žalobce docílit, tj. jaký nový výrok ve věci samé by mělo soudní rozhodnutí po provedení nového řízení ve věci obsahovat (§ 235h a násl. o. s. ř.). Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že je především též u žaloby na obnovu řízení nutné požadovat přesné vymezení jejího rozsahu, neboť ten je možné, stejně jako důvod obnovy řízení, měnit pouze před uplynutím lhůty pro podání žaloby (§ 232 o. s. ř.).

11. Čeho se žalobce domáhal návrhem pod třetí odrážkou, označeným jako„ žádost o přijetí předběžného opatření“, když se dle obsahu tohoto návrhu mohlo jednat o návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku (§ 235c o. s. ř.), anebo o návrh na vydání jiného předběžného opatření ve smyslu § 74 a násl. o. s. ř., resp. § 102 o. s. ř., pak zůstalo soudu nesrozumitelným, avšak dle obsahu žaloby a jejího kontextu soud dospěl k závěru, že se jedná právě o návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, a to ve vztahu k v žalobě zmíněnému rozsudku č. j. 22 C 481/2009-244, ze dne 13. 3. 2017.

12. Dle § 235c o. s. ř., je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.

13. S odkazem na shora popsaná ustanovení zákona a zjištění soudu dospěl soud k závěru, že žalobce podal dne 2. 3. 2020 žalobu, kterou se domáhal obnovy řízení v této věci, přičemž uvedená žaloba obsahuje stále vady, pro které nelze pokračovat v řízení, a které žalobce přes uplynutí lhůty k jejich odstranění, stanovené v usnesení ze dne 3. 3. 2020, č. j. 22 C 481/2009-402, neodstranil, a proto soud žalobu postupem dle § 43 o. s. ř. odmítl. Vzhledem k vadám žaloby a jejímu následnému odmítnutí pak soud zamítl též návrh žalobce na odklad výkonu, neboť neshledal pravděpodobným, že žalobě bude vyhověno (§ 235c o. s. ř.).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 146 odst. 3 o. s. ř., dle kterého odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady, neboť žaloba byla odmítnuta. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení zjevně nevznikly s výjimkou žalobce náklady žádnému z účastníků, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.