22 C 523/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky [příjmení] [jméno], rozené [příjmení], narozené dne [datum], a manžela [celé jméno manžela], narozeného dne [datum], uzavřené dne 15. 1. 2000 ve městě Dnipro, na Ukrajině, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 29. 12. 2021 se manželka domáhala rozvodu manželství s manželem [celé jméno manžela], [datum narození], uzavřeného dne 15. 1. 2000 ve městě Dnipro na Ukrajině. Svůj návrh odůvodnila tím, že po počátečním období začaly v manželství vznikat rozpory a hádky, když mají nyní zcela jiný pohled na společný život, přičemž manžel jí vnucuje svůj názor a nutí ji k pohlavnímu styku.

2. Manžel uvedl, že s rozvodem manželství zcela nesouhlasí, když vždy vše dělal a dělá pro rodinu, kterou též stále živí, vychovávají s manželkou děti a není na místě manželství rozvádět, když se zrovna nachází v těžké době.

3. Nejprve soud posoudil svou pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, a dále otázku hmotného práva, kterým se má při projednání a rozhodnutí o návrhu manželky řídit, když oba manželé jsou státního občanství Ukrajina a jejich poslední společné bydliště bylo v obvodu zdejšího soudu, v České republice, kde měli oba manželé též faktické bydliště k datu zahájení řízení. Dle článku 30 bodu 3. smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 platí, jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou; tedy je dána pravomoc českým soudům ve věci jednat a rozhodnout, když příslušnost zdejšího soudu je pak dána s ohledem na § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – dále jen „z. ř. s.“, posledním společným bydlištěm manželů v jeho obvodu. Dle článku 30 bodu 1. shora citované smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení, tedy v tomto případě ukrajinským zákoníkem o rodině, účinným od 10. 1. 2002 – dále jen„ z. o. r.“. Řízení je s ohledem na sídlo soudu vedeno dle českých procesních předpisů.

4. Dle čl. 111 z. o. r. použije soud k zachování manželství přiměřená opatření, pokud to není v rozporu s morálními zásadami společnosti.

5. Soud se v souladu s citovaným ustanovením nejprve pokusil o usmíření manželů při jednání dne 11. 4. 2022, když manželka takové usmíření manželů vyloučila. Soud proto nařídil manželům usnesením ze dne 11. 4. 2022, vyhlášeným při jednání, setkání se zapsanou mediátorkou [celé jméno mediátorky] (na č. l. 21), která zároveň vykonává rodinné terapie a manželské poradenství a za tím účelem řízení současně přerušil. Dle podání mediátorky ze dne 11. 5. 2022 (na č. l. 28) pak soud zjistil, že manželé splnili povinnost prvního setkání s mediátorkou, avšak mediace vedla k nedohodě. K průběhu setkání s mediátorkou následně při dalším soudním jednání dne 27. 6. 2022 manžel uvedl, že mediaci pokládal za zbytečnou a za ztrátu času a peněz, když mediátorka je pouze poslouchala a k dotazu mu řekla, že ona není vztahová poradkyně, a proto jí řekl, že to ukončí. Dále manžel, který trval na zachování manželství, na rozdíl od manželky, která stále trvala na rozvedení manželství, navrhl, aby soud jednání opět odročil a umožnil manželům návštěvu kostela a setkání s představitelem církve. Manželka s tímto nesouhlasila a setrvala na svém stanovisku k rozvodu manželství, a proto soud k tomuto kroku již nepřikročil, byvše toho názoru, že manželé měli již dostatek času k pokusům o narovnání svých vtahů, včetně návštěvy představitele církve, kterého nevyužili, a vzhledem k setrvalému stanovisku manželky by další prodloužení rozvodového řízení k jejich usmíření nevedlo, přičemž soud nemá ani nástroje, jak by přiměl manžele k dalším mimosoudním pokusům o usmíření prostřednictvím vztahových poradců či zástupců církve.

6. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutkové závěry ve věci:

7. Z originálu oddacího listu s překladem (v kopii na č. l. 2-4) soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 15. 1. 2000 ve městě Dnipro na Ukrajině. Z lustrace v evidenci obyvatel – integrovaného systému základních registrů (na č. l. 5-7) pak soud zjistil, že manželé jsou oba státní příslušnosti Ukrajina, oba mají od roku 2016 pobyt v České republice na adrese [adresa manžela a manželky], když dříve pobývali od roku 2015 v České republice na adrese [adresa], [datum narození], která byla k datu rozvodu manželství již zletilá, a doposud nezletilý [příjmení] [celé jméno manžela], [datum narození] O poměrech nezletilého pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 2. 2022, č. j. [číslo jednací] (na č. l. 10-11), kterým byla schválena dohoda rodičů, svěřující nezletilého pro dobu po rozvodu do střídavé péče obou rodičů, střídající se po jednom týdnu. Z opatrovnického rozsudku pak soud dále zjistil vyjádření nezletilého ke vztahu manželů, že tito se občas hádají, a to tak dvakrát do týdne. Z ambulantního nálezu ze dne 23. 1. 2022 (na č. l. 20) soud zjistil, že tohoto dne byla manželka ošetřena na ambulanci Krajské zdravotní a.s., pracovišti [obec], když uvedla, že ráno dostala ránu zmuchlaným tričkem do hlavy, z čehož jí bylo trochu na zvracení, ale nezvracela, přičemž jí nebyl zjištěn žádný konkrétní nález a byl jí doporučen klid a analgetika.

8. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že ta k datu rozvodu není v jiném stavu, tedy nečeká narození dítěte, a dále, že poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela a manželky], kde spolu s manželem bydlí od roku 2015 do současnosti, když nemá v plánu se odstěhovat. S manželem stále vedou společnou domácnost, nakupují spolu a hospodaří spolu. Dělí se i o domácí práce. Z bytu se doposud neodstěhovala, protože ho koupili na její návrh a manžela pak přemluvila, aby se do jejich bytu odstěhoval z [obec] a ona se tam tak cítí dobře, s dětmi, když tam s nimi v současnoti bydlí ještě nezletilý syn [příjmení]. Na Ukrajině bydliště nemá. Důvody k rozvodu manželství manželka shledává v tom, že nemá svobodnou vůli v životě, když jí v něm její manžel omezuje. Týká se to budoucího směřování jejího života a života dětí, když její manžel je dobrý člověk, ale nejde to s ním, tak jak by chtěla. Bránil jí např., když chtěla přesunout děti na Ukrajině do jiné školy, aby studovaly více jazyků, nebo aby koupili chatu na Ukrajině, či byt v [obec], anebo v jejích zájmech, které ona má a on nikoliv, když jsou v tomto každý jiný a on ji chce jinou, než ona může být. Manžel jí například též bránil v rozvodu tak, že schoval oddací list a řekl jí, že se bez něj teď nerozvede, ale ona chce být svobodný člověk se svobodnou vůlí, a kvůli tomu byly mezi nimi hádky. Ze strany manžela bylo i násilí, než podala návrh na rozvod, čímž myslela, že na ní bylo pácháno sexuální násilí ze strany manžela, když on chtěl sexuální styk a ona nikoliv, přičemž jí říkal, že když ona může podávat návrh na rozvod, tak on může toto. V současnosti ale ještě stále mají s manželem i dobrovolný sexuální styk. Manželka se snažila manželství zachránit, když věc probírala se svou maminkou, na přání manžela, která se jí snažila vysvětlit, že první je rodina a ona nemá právo na svobodu, jakou by chtěla. Nyní již nevěří, že by jí manžel poskytl v dalším setrvání v manželství větší svobodu. Manžel volal také jejímu praktickému lékaři, aby jí předepsal nějaké prášky na depresi, ale žádné prášky nezlepší jejich manželství. Žádné prášky na psychické problémy neužívá, psychické problémy nemá a ani se nikdy s nimi neléčila.

9. Z účastnického výslechu manžela soud zjistil, že s manželkou teď bydlí na adrese [adresa manžela a manželky], a to od dubna roku 2017, když byt koupili v roce 2015 a manželka se tam nastěhovala v červnu 2016, když museli splnit ještě smluvní závazky, které měli v [obec], kvůli podmínkám pobytu v České republice. Předtím dubnem 2017 do [obec] dojížděl na 2 – 3 dny v týdnu. V tom bytě bydlí do současnosti. Od roku 2000, kdy bylo manželství uzavřeno, se manžel stará o rodinu, když se snaží, aby měla vše, co potřebuje, čímž myslí všechno kromě nějakých bláznivých nápadů a stará se o rodinu doteď. Rodinu od počátku finančně podporuje, i v tom období, když manželka nemohla pracovat, protože se starala o děti, tím myslí i plnění manželských a rodinných povinností. Manželka se taky stará o domácnost, vaří, stará se o děti a také chodí do zaměstnání od listopadu 2021. Důvody k rozvodu manželství manžel neshledává, když jejich manželství trvá 22 let, přičemž se vždy snažil vyhovět tomu, co manželka chtěla. Když manželka chtěla zvířata, koupil zvířata, i když už pak další nechtěl, protože jich bylo moc. Je pravda, že nechtěl koupit chatu, ale to bylo proto, v jaké byla lokalitě, protože se bál o bezpečnost rodiny. Když se narodil syn [příjmení] v roce 2010, manželka měla poporodní stres, a proto chtěl, aby si vzala prášky, aby se to uklidnilo. Když měli těžké chvíle, např. když se stěhovali do České republiky, což chtěli oba, tak byly nějaké hádky, ale vždy když začal křik, tak se to snažil uklidnit, aby se nějakým způsobem domluvili. Co se týká konkrétních věcí, tak když se přistěhovali do [obec], tak se nejdřív dohadovali o koupi zvířat, nejdříve kočky, pak papouška, pak psa, kdy on nejdříve nechtěl opět zakládat doma zoo, ale pak je koupili, stejně jako umožňoval manželce absolvovat všechny kurzy, které chtěla absolvovat, ale neshodli se na tom, když manželka chtěla raději bydlet v lese, ale on s tím nesouhlasil, protože tady žijí v nějaké sociální skupině, obklopeni lidmi a nebylo by to bezpečné, když on vždy všechna rozhodnutí činí tak, aby to bylo bezpečné pro rodinu. Konkrétní věc, kterou by zabránil manželce dělat, si nevybaví, ale probíhá to u každého návrhu, se kterým přijde, ke kterému on řekne svůj názor a pokud je odlišný, pak dochází k hádce, jako to bylo s tou chatou, kdy on říkal, že jí koupí, ale v jiné lokalitě. Pokud jde o hádky, tak k násilí dochází, kdy on byl třeba několikrát poškrábaný, když se bránil, ale nechce to podrobně popisovat. K tomu, co manželka uváděla, že s ní měl pohlavní styk, když ona nechtěla, takto nebylo, že by jí nějak zkroutil ruce, nebo tak, ale je to tak, že mají pohlavní styk po celou dobu manželství. S manželkou mají spolu stále intimní styk, ale to po dohodě, dobrovolně, protože se stále milují. Manželství se stále snaží obnovit, protože neměl v dětství otce a chce, aby ho jeho děti měli. Pokud by měl říct, kde udělal nějakou chybu, tak možná všemu příliš bránil, možná kdyby všemu nebránil, tak by měli jiný život. Pokud by manželství pokračovalo, tak by se pokusil s manželkou se tak nehádat a nebránit jí v jejích věcech. Chtěl by udělat všechno, aby zachránil jejich vztah.

10. Manželé učinili nesporným, že se v současné době chystají na společnou dovolenou s dětmi, jak k tomu ale manželka uvedla, že tak činí především kvůli dětem, a dále nepokládá za možné obnovení manželství.

11. Soud se rozhodl neprovést důkaz certifikátem o církevním sňatku manželů, když uzavření manželství měl již za dostatečně prokázané z předloženého oddacího listu manželů a nad to měl důkaz za nadbytečný s ohledem na skutečnost, že existence církevního sňatku není nikterak reflektována dotčenou právní úpravou pro rozvod manželství. Soud zohlednil též skutečnost, že manželka nikterak nerozporovala uzavření manželství i církevním sňatkem a manžel neměl důkaz k předložení při jednání soudu.

12. Z provedeného dokazování pak soud učinil následující skutkový závěr ve věci:

13. Manželství manželů, obou občanů Ukrajiny, bylo uzavřeno dne 15. 1. 2000 ve městě Dnipro na Ukrajině, když manželé se následně přestěhovali do České republiky, do [obec], v roce 2015, odkud se nejprve manželka a poté i manžel přestěhovali v roce 2016 do bytu v [obec], na adrese [adresa manžela a manželky], kde spolu manželé žijí doposud, společně hospodaří a vychovávají nezletilého syna [příjmení], o jehož péči pro dobu po rozvodu rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dohoda rodičů, svěřující nezletilého pro dobu po rozvodu do střídavé péče obou rodičů, střídající se po jednom týdnu. Manželé se poměrně často hádají, jak uvedl též jejich nezletilý syn pro opatrovnické řízení, když hádky manželů vyplývají též z výpovědí manželů. Důvodem hádek a sporů v manželství pak soud shledal z výpovědí manželů, že manžel se s manželkou neshodne na dalším směřování jejich společného života, když tyto hádky přerůstají i v drobná fyzická napadení, kdy manželka manžela poškrábala a on ji zase inzultoval tričkem, s čímž navštívila nemocnici. Jak manželka vypověděla, ze strany manžela docházelo též k vynucování sexuálního styku, což při svém výslechu připustil též manžel, přičemž jinak mají manželé sexuální styk dobrovolný do současnosti. Především ale soud z výpovědi manželky zjistil, že ta kategoricky odmítá, že by se manželský vztah manželů mohl ještě obnovit, když se o to v minulosti pokoušela, přičemž i manžel připustil, že manželství v současné době příliš nefunguje, přestože oba manželé k sobě mají dobrý vztah. Manžel ve věci deklaroval svou snahu učinit vše pro zachování manželství, avšak v průběhu rozvodového řízení se mu o tom nepodařilo manželku přesvědčit, a ta tak dále trvala na rozvedení manželství.

14. Následně soud posoudil věc dle příslušné právní úpravy, tedy dle ukrajinského z. o. r.

15. Dle čl. 105 odst. 3 z. o. r., manželství zaniká rozvodem na návrh některého z manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s čl. 110 z. o. r.

16. Dle čl. 110 odst. 1 z. o. r., návrh na rozvod manželství může podat jeden z manželů.

17. Dle čl. 110 odst. 2 z. o. r., návrh na rozvod manželství nelze podat v době těhotenství ženy a v průběhu jednoho roku od narození dítěte, kromě případu, kdy se jeden z manželů choval protiprávně k druhému nebo k dítěti a takové chování mělo povahu trestného činu.

18. Návrh na rozvod manželství podala manželka, tedy podle čl. 110 odst. 1 z. o. r. aktivně legitimovaná osoba k podání tokového návrhu, když dle skutkového závěru soudu zde nebyla překážka jeho podání spočívající v těhotenství manželky ani ve věku nezletilého dítěte, které je již starší jednoho roku (čl. 110 odst. 2 z. o. r.).

19. Dle čl. 112 odst. 1 a 2 z. o. r., soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere při tom v úvahu, mají-li manželé nezletilé či invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam.

20. Ze shora popsaného soud dovodil, že dle čl. 112 odst. 1 a 2 z. o. r. soud manželství rozvede, nelze-li očekávat obnovení manželství a bylo-li by jeho zachování v rozporu se zájmy některého z manželů. Dle skutkových závěrů soudu obnovení manželství již není možné, a to pro přesvědčení manželky o nutnosti jeho rozvodu a nemožnosti jeho obnovení, když vážnost tohoto přesvědčení manželky soud dovodil též ze selhání pokusů o usmíření manželů v průběhu rozvodového řízení, jak je k němu vedl ve smyslu čl. 111 z. o. r. a zachování manželství by tak bylo v rozporu se zájmy manželky. Soud vzal při tom v úvahu i zájmy nezletilého syna [příjmení], které již byly před rozhodnutím soudu o rozvodu vypořádány rozsudkem zdejšího soudu, dle jehož úpravy vzájemných vztahů by měly být jeho zájmy zaopatřeny.

21. Na základě shora popsaných závěrů tak soud dovodil, že mu nezbývá než manželství manželů v souladu se z. o. r. rozvést.

22. Pro úplnost soud podává, že úspěch návrhu manželky na rozvod manželství spočívá dle skutkových závěrů právě v aplikaci ukrajinského z. o. r., neboť ve věci prokázané skutečnosti by dle názoru soudu nepostačovaly na prokázání tzv. kvalifikovaného rozvratu manželství ve smyslu české právní úpravy, jak je uvedena zejména v § 755 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když však ve věci příslušná právní úprava z. o. r. (viz výše) se v tomto ohledu jeví benevolentnější. Rozdíl v právních úpravách však soud neshledal natolik významný, aby zahraniční právní úpravu neaplikoval ve smyslu § 4 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pro rozpor s veřejným pořádkem České republiky.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., když soud neshledal skutečnosti pro přiznání náhrady nákladů řízení ani jednomu z manželů.