22 C 66/2024
č. j. 22 C 66/2024-92
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl o rozvodu manželství, jehož soužití bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud vysvětlil, že manželství je ukončeno podle § 755 odst. 1 o. z., protože manželé netvoří manželské společenství a jeden z nich nechce soužití obnovit. Rozvod byl v souladu s článkem 3 bod 1 písm. a) nařízení 2201/2003, protože manželka měla poslední společné bydliště na území ČR. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 23 z. ř. s.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela trvale bytem Adresa manžela Anonymizováno o rozvod manželství
I. Manželství manželky Jméno manželky, narozené rodné přijmení datum, a manžela Jméno manžela, narozeného dne Datum narození manžela, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
III. Česká republika – Okresní soud v Ústí nad Labem nemá nárok na náhradu nákladů státu.
1. Návrhem na rozvod manželství, podaným u zdejšího soudu dne 16. 2. 2024, se manželka domáhala rozvodu se svým manželem s odůvodněním, že její soužití s manželem je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, a to když z důvodů dlouhotrvajících neshod v manželství, došlo k faktickému rozchodu manželů ke konci roku 2023 a tito se zároveň od této doby ani nikterak intimně nestýkají, přičemž odpůrce se následně 30. 11. 2023 odstěhoval do Itálie. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. jméno FO, nar. datum, když manželka zároveň podala návrh na úpravu jeho poměrů pro dobu po rozvodu ke zdejšímu soudu.
2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství přes opakované výzvy soudu nevyjádřil a k jednání nařízenému na 25. 6. 2025 se, ač řádně předvolán, bez předchozí omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”).
3. Z provedeného dokazování oddacím listem, lustracemi centrální evidence obyvatel obou manželů, rozsudkem opatrovnického rozsudku zdejšího soudu a výslechem manželky soud zjistil následující skutečnosti, které se staly zároveň jeho závěrem o skutkovém stavu:
4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10. 5. 2014 v Anonymizováno v Itálii (viz oddací list); z manželství se narodilo nezletilé dítě, a to nezl. jméno FO, nar. datum (viz rodný list dítěte), o jehož výchově bylo rozhodnuto pro dobu po rozvodu pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 6. 0202, č. j. spisová značka (viz popsaný rozsudek). Manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají od prosince 2023, kdy se manžel odstěhoval do Itálie z posledního společného bydliště manželů na adrese Adresa manželky, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit, jak manželka výslovně uvedla při svém výslechu, a jak soud dovodil z pasivity manžela ve vztahu k rozvodovému řízení. Manželství manželů je tak již pouze formálním svazkem, přičemž jako příčinu jeho rozvratu soud shledal vzájemné nepřekonatelné rozpory mezi manželi o jejich dalším společném životě, které vedli k jejich vzájemnému odcizení a vymizení jejich vzájemného kontaktu.
5. Ve smyslu § 389 odst. 1 zák. č. 293/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních – dále jen „z. ř. s.“, soud upustil od výslechu manžela, když z jeho postoje a provedeného dokazování měl soud za prokázané všechny rozhodné skutečnosti.
6. Po právní stránce soud nejprve posoudil svou pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, která je dána při zvážení státní příslušnosti manželky Česká republika a manžela Itálie, dle článku 3 bodu 1. písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť oba manželé měli poslední společné obvyklé bydliště na území ČR, v obvodu zdejšího soudu, přičemž zde v době zahájení řízení bydlela manželka a manžel zde má stále ještě evidovaný trvalý pobyt, což zároveň odůvodnilo příslušnost zdejšího soudu dle českých právních předpisů (§ 383 z. ř. s.).
7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
8. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
9. Podle § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
10. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé po delší dobu nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů zjevně nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat, přičemž dle citovaného ustanovení postačuje pro závěr o ukončení manželského soužití, že pouze jeden z manželů již nechce manželské soužití obnovit, jak to v řešené věci výslovně uvedla a prokázala manželka.
11. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud určil ve vzájemných nepřekonatelných rozporech mezi manželi o jejich dalším společném životě, které vedli k jejich vzájemnému odcizení a vymizení jejich vzájemného kontaktu.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s.
13. Ve věci vznikly též náklady státu, a to v souvislosti s doručováním předvolání manželovi a zajištěním tlumočení jednání manželovi do italského jazyka, přičemž se však v obou případech jedná o náklady, které soud účastníkům k náhradě neukládá, a proto soud rozhodl, že Česká republika – Okresní soud v Ústí nad Labem nemá nárok na náhradu nákladů státu. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.