22 C 80/2020
č. j. 22 C 80/2020-101
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1180 § 1181 § 1189 § 1194 § 3028
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 68
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 74 858 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 74 858 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 561 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 20 295 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 824 Kč od 7. 10. 2020 do 7. 12. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 002 Kč od 8. 12. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 523 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
III. Česká republika – Okresní soud v Ústí nad Labem nemá nárok na náhradu nákladů řízení státu.
IV. Žalobce je povinen ve lhůtě 15 dnů zaplatit na doplatku soudního poplatku za zahájení řízení, po rozšíření žaloby, částku 109 Kč.
1. Žalobou podanou dne 24. 3. 2020 se žalobce domáhal zaplacení 49 602 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 24. 3. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný v rozhodném období od 1. 1. 2018 do února 2020 byl vlastníkem bytové jednotky [číslo] zapsané v [list vlastnictví] v budově [část obce], [adresa], nacházející se v bytovém domě na [list vlastnictví], stojím na pozemcích parc. [číslo] to vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Labem, pro okres a obec Ústí nad Labem, katastrální území Krásné Březno, včetně podílu na společných částech pozemku a domu ve výši [číslo] vzhledem k celku (dále též společně jako„ byt“). Žalovaný pak z titulu uvedeného vlastnictví byl jako člen žalobce povinen hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou a údržbou domu a služby, a to od 12/2017 částku ve výši 4 516 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 372 Kč, dále ve výši 2 144 Kč zálohy za služby; od 7/ 2018 částku ve výši 4 240 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 1 832 Kč zálohy za služby; od 1/ 2019 částku ve výši 4 265 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 1 857 Kč zálohy za služby; od 7/ 2019 částku ve výši 5 513 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 3 105 Kč zálohy za služby; a od 1/ 2020 částku ve výši 5 702 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 582 Kč, dále ve výši 3 120 Kč byly zálohy za služby. Tato povinnost však byla žalovaným porušena, neboť ta za rozhodné období nezaplatil: v roce 2018 na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 7 561 Kč (na zálohách zaplatil 23 856 Kč, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 31 417 Kč); v roce 2019 na pevných platbách resp. příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku správci nedoplatek ve výši 12 040 Kč (zaplatil 16 856 Kč, ač měl zaplatit celkem 28 896 Kč) a na zálohách nedoplatek ve výši 18 597 Kč (zaplatil 11 175 Kč, ač měl zaplati 29 772 Kč, když zálohově placené platby nebyly k datu podání žaloby ještě vyúčtovány); za leden a únor 2020 na pevných platbách resp. příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku správci nedoplatek ve výši 5 164 Kč (nezaplatil ničeho, ač měl zaplatit celkem 5 164 Kč) a na zálohách nedoplatek ve výši 6 240 Kč (nezaplatil ničeho, ač měl zaplati 6 240 Kč, když zálohově placené platby nebyly k datu podání žaloby ještě vyúčtovány). K nápravě nedošlo ani na základě zástupcem žalobce učiněné předžalobní výzvy, a proto žalobce požadoval též zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to 24. 3. 2020, od splatnosti poslední jednotlivé měsíční platby, když úrok za předchozí období dříve splatných plateb nepožadoval.
2. Podáními ze dne 7. 10. 2020 a ústně do protokolu dne 8. 12. 2021 (připuštěnými usnesením vyhlášeným při jednání soudu dne 8. 12. 2021) žalobu změnil a rozšířil v důsledku plynutí času a proběhlých vyúčtováních tak, že žalovaný byl z titulu vlastnictví bytu jako člen žalobce povinen hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou a údržbou domu a služby od 7/ 2020 v částce 5 306 Kč, z toho na pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky 2 582 Kč a ve výši 2 724 Kč zálohy za služby, což řádně nečinil a vznikl mu tak po vyúčtování zálohových plateb nedoplatek: v roce 2019 na pevných platbách resp. příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku správci ve výši 7 717 Kč (zaplatil 21 179 Kč, ač měl zaplatit celkem 28 896 Kč, jak bylo uvedeno již v původní žalobě) a na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 12 578 Kč (na zálohách zaplatil 17 352 Kč, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 29 930 Kč); a v roce 2020 na pevných platbách resp. příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku správci ve výši 20 656 Kč (nezaplatil ničeho, ač měl zaplatit celkem 20 656 Kč) a na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 26 346 Kč (na zálohách nezaplatil ničeho, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 26 346 Kč). Žalovaný na uvedené částky nezaplatil ničeho, a proto žalobce požaduje jejich zaplacení v celkové výši 74 858 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 27 856 Kč od 24. 3. 2020 do 6. 10. 2020 (tj. z částky na vyúčtované platby a pevné platby za roky 2018 a 2019, se splatností dle původní žaloby), s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 72 680 Kč od 7. 10. 2020 do 7. 12. 2021 (tj. z částky na vyúčtované platby a pevné platby za roky 2018 a 2019, s částkou odpovídající zálohám za rok 2020 před jejich vyúčtováním, se splatností dle rozšíření žaloby ze dne 7. 10. 2020), s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 74 858 Kč od 8. 12. 2021 do zaplacení (z částky plného nárokovaného dluhu, po zohlednění vyúčtování za rok 2020, se splatností od rozšíření dluhu při jednání dne 8. 12. 2021).
3. Žalovaný se osobně k žalobě nevyjádřil, když pro soud zůstal přes provedené šetření osobou neznámého pobytu, pročež mu soud pro řízení usnesením ze dne 12. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], ustanovil jako zástupce opatrovníka z řad advokátů. Jeho prostřednictvím žalovaný k žalobě uvedl, že žaloba není zcela po právu, když žalobce netvrdí ani nedokládá, že by se všechny písemnosti beze zbytku, o které svůj nárok opírá, dostaly do sféry vlivu žalovaného. S ohledem na to ponechal na soudu, aby posoudil oprávněnost nároků žalobce.
4. Soud nejprve provedl důkaz listinami sloužícími mj. k prokázání procesní legitimace účastníků, a dále též pravomoci soudu, když ze sdělení Ministerstva vnitra ČR a lustrace evidence obyvatel ČR zjistil, že žalovaný není evidován v České republice jako osoba s povoleným pobytem v České republice, ani jako občan České republiky.
5. Z výpis z katastru nemovitostí ze dne 24. 3. 2020 (na č. l. 6) a informací o jednotce ze dne 25. 5. 2020 (na č. l. 19) pak soud zjistil vlastnické právo k bytu, svědčící osobě žalovaného, s uvedenou adresou bydliště [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne 3. 9. 2013, který rovněž plnou mocí ze dne 20. 9. 2018 (na č. l. 92), na které uvedl své bydliště na adrese bytu, zmocnil pana [příjmení] [jméno], [datum narození], k jednání ve všech záležitostech týkajících se uvedeného bytu, když plnou moc podepsal úředně ověřeným podpisem, kde v doložce uvedl adresu bytu jako adresu svého pobytu na území ČR. Z uvedeného bylo proto možné uzavřít, že žalovaný, občan cizího státu, byl v rozhodné době vlastníkem uvedeného bytu, který též užíval jako své bydliště v ČR, přičemž ve věcech týkajících se bytu za něj mohl jednat též zmocněný [příjmení] [jméno].
6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce ze dne 3. 3. 2020 (na č. l. 5) pak soud zjistil, že žalobce, jako právnická osoba založená mj. za účelem správy bytů a domů, které jsou ve vlastnictví jiných osob, byl dle stanov žalobce (na č. l. 66-89) povolán ke správě bytového domu, v němž se nachází dotčený byt ve vlastnictví žalobce.
7. S ohledem na neurčené občanství a pobyt žalovaného se soud zabýval otázkou pravomoci zdejšího soudu, když dospěl k závěru, že je dána pravomoc zdejšího soudu ve věci jednat a rozhodnout, a to dle § 68 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - dále jen„ z. m. p. s", který zakládá českým soudům výlučnou pravomoc rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky. Podle tohoto ustanovení jde o rozhodování o jakémkoliv právu k nemovitosti v tuzemsku bez ohledu na to, zdali jde o právo absolutní (např. vlastnické právo) nebo relativní (např. nájem nebo pacht), k tomu srov. C.H.Beck: Zákon o mezinárodním právu soukromém, 1. vydání, 2014, s. 344 - 348: J. Svoboda. Zdejší soud je pak výlučně příslušným dle vnitrostátní první úpravy, dle umístění bytu jako nemovité věci v obvodu zdejšího soudu, v souladu s § 88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”.
8. K vlastním nárokům žalobce následně soud provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, ze kterých zjistil následující dílčí skutečnosti.
9. Z rozhodnutí žalobce o platbách spojených s vlastnictvím bytu s účinností od 1. 12. 2017 (na č. l. 8 p. v.), rozhodnutí s účinností od 1. 7. 2018 (na č. l. 8), rozhodnutí s účinností od 1. 7. 2019 (na č. l. 7), rozhodnutí s účinností od 1. 1. 2019 (na č. l. 7 p. v.), a dále z obdobného rozhodnutí s účinností od 1. 7. 2020 (na č. l. 47) pak soud zjistil, že žalovaný jako vlastník bytu měl v dotčeném období povinnost, v souladu se stanovami žalobce (na č. l. 66-89), hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou a údržbou domu a služby, a to od 12/2017 částku ve výši 4 516 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 372 Kč, dále ve výši 2 144 Kč zálohy za služby; od 7/ 2018 částku ve výši 4 240 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 1 832 Kč zálohy za služby; od 1/ 2019 částku ve výši 4 265 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 1 857 Kč zálohy za služby; od 7/ 2019 částku ve výši 5 513 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 3 105 Kč zálohy za služby; od 1/ 2020 částku ve výši 5 702 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 582 Kč, dále ve výši 3 120 Kč byly zálohy za služby; a od 7/ 2020 částku ve výši 5 306 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 582 Kč, a dále ve výši 2 724 Kč byly zálohy za služby.
10. Z vyúčtování zálohových plateb za služby v roce 2018 (na č. l. 9) a vyúčtování nákladů na vytápění, teplou a studenou vodu za období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2018 (na č. l. 9 p. v.), soud zjistil, že za rok 2018 byly zálohově placené služby spojené s vlastnictvím bytu vyúčtovány s nedoplatkem ve výši 7 561 Kč, když na zálohách mělo být zaplaceno 23 856 Kč, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 31 417 Kč. Splatnost vyúčtování byla stanovena do 25. 6. 2019. Dle soupisu jmen s podpisy vyúčtování (na č. l. 93) mělo pak být toto vyúčtování předáno oproti podpisu předáno zmocněné osobě (plná moc ze dne 20. 9. 2018, na č. l. 92) dne 12. 8. 2019.
11. Z vyúčtování zálohových plateb za služby v roce 2019 (na č. l. 46) a vyúčtování nákladů na vytápění, teplou a studenou vodu – celkové náklady za období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 (na č. l. 46 p. v.) soud zjistil, že za rok 2019 byly zálohově placené služby spojené s vlastnictvím bytu vyúčtovány s nedoplatkem ve výši 18 597 Kč, když na zálohách mělo být zaplaceno 11 175 Kč, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 29 772 Kč. Splatnost vyúčtování byla stanovena do 25. 6. 2020. Dle poštovního podacího archu ze dne 17. 4. 2020 (na č. l. 94) mělo být pak toto vyúčtování odesláno zmocněné osobě (plná moc ze dne 20. 9. 2018, na č. l. 92) tohoto dne.
12. Z vyúčtování zálohových plateb za služby v roce 2020 (na č. l. 91) soud zjistil, že za rok 2020 byly zálohově placené služby spojené s vlastnictvím bytu vyúčtovány s nedoplatkem ve výši 26 346 Kč, když na zálohách nebylo zaplaceno ničeho, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 26 346 Kč. Splatnost vyúčtování byla stanovena do 25. 6. 2021. Dle poštovního podacího archu ze dne 13. 4. 2021 (na č. l. 94) mělo být pak toto vyúčtování odesláno zmocněné osobě (plná moc ze dne 20. 9. 2018, na č. l. 92) tohoto dne.
13. Z přehledu nároků žalobce pro roky 2018, 2019 a 2020 (na č. l. 10) pak soud ověřil zaplacení toliko v žalobě uvedených plateb na dotčené nároky, když především žalovaný netvrdil ani neprokázal, že na tyto nároky neuhradil více či nehradil tyto nároky jiným způsobem.
14. Ze stanov žalobce k dotčenému bytovému domu (na č. l. 66-89) pak soud k věci kromě shora popsaného zjistil jednak povinnost žalovaného jako vlastníka bytu oznamovat žalobci svou kontaktní adresu, stejně jako sjednání doručování všech relevantních listin na adresu bytu.
15. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2020 včetně podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 (na č. l. 11-12) a podacího lístku na adresu žalovaného v [anonymizováno] ze dne 24. 3. 2020 (na č. l. 90) soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval před podáním původní žaloby k jejímu zaplacení, když výzvu k placení dalších nároků obsahovala rozšíření žaloby.
16. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování, když zhodnotil jednotlivé důkazy zvlášť i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, totiž že žalobce je osobou založenou za účelem správy domu a pozemku, v němž v rozhodném období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2020 byl žalovaný vlastníkem bytové jednotky – shora popsaného bytu. Žalovaný pak z titulu uvedeného vlastnictví byl jako člen žalobce povinen hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou a údržbou domu a služby, a to od 12/2017 částku ve výši 4 516 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 372 Kč, dále ve výši 2 144 Kč zálohy za služby; od 7/ 2018 částku ve výši 4 240 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 1 832 Kč zálohy za služby; od 1/ 2019 částku ve výši 4 265 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 1 857 Kč zálohy za služby; od 7/ 2019 částku ve výši 5 513 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 408 Kč, dále ve výši 3 105 Kč zálohy za služby; od 1/ 2020 částku ve výši 5 702 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 582 Kč, dále ve výši 3 120 Kč byly zálohy za služby, a od 7/ 2020 částku ve výši 5 306 Kč, pevné platby resp. příspěvek na správu domu a pozemku a příspěvek správci z této částky činil 2 582 Kč, dále ve výši 2 724 Kč byly zálohy za služby. Tato povinnost však byla žalovaným porušena, neboť ten nehradil ujednané platby řádně, za rozhodné období tak neuhradil: v roce 2018 na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 7 561 Kč (na zálohách zaplatil 23 856 Kč, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 31 417 Kč); v roce 2019 na pevných platbách resp. příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku správci nedoplatek ve výši 12 040 Kč (zaplatil 16 856 Kč, ač měl zaplatit celkem 28 896 Kč); na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 12 578 Kč (na zálohách zaplatil 17 352 Kč, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 29 930 Kč); a v roce 2020 na pevných platbách resp. příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku správci ve výši 20 656 Kč (nezaplatil ničeho, ač měl zaplatit celkem 20 656 Kč) a na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 26 346 Kč (na zálohách nezaplatil ničeho, přičemž vyúčtovaná spotřeba činila 26 346 Kč). Na tyto platby žalovaný řádně neplatil, když předpisy plateb i jejich vyúčtování bylo prováděno v souladu se stanovami žalobce, jak bylo prokázáno listinnými důkazy žalobce, hodnocenými v souhrnu jako logický celek, odůvodňující skutkový závěr soudu, který nebyl rozporován důkazy žalovaného, ani nebyl prokázán opak, vzhledem k čemuž soud dospěl též ke skutkovému závěru o jejich řádném doručení žalovanému.
17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce, když na práva a povinnosti založené českým právním řádem v souladu s § 69 z. m. p. s aplikoval českou právní úpravu, následovně.
18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
19. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen„ zákon o vlastnictví bytů“), vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).
20. Podle § 1180 odst. 1 občanského zákoníku, nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
21. Podle § 1181 odst. 1 občanského zákoníku, vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.
22. Podle § 1189 odst. 1 občanského zákoníku, správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.
23. Podle § 1194 odst. 1 občanského zákoníku, společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
24. Podle § 1189 odst. 1 občanského zákoníku, společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.
25. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
26. S ohledem na shora uvedená ustanovení soud dospěl k závěru, že to byl právě žalovaný, kdo byl jako vlastník bytu v souladu s § 1180 odst. 1 občanského zákoníku, povinen žalobci jakožto správci hradit pravidelně měsíčně příspěvek na správu domu a pozemků za žalované období. Soud dále dospěl k závěru, že to byl též právě žalovaný, kdo byl jako vlastník bytu v souladu § 1181 odst. 1 občanského zákoníku, povinen žalobci jakožto správci hradit pravidelně též měsíčně zálohy na služby spojené s užíváním bytu za žalované období za roky 2018 až 2020 a rovněž i nedoplatky na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu, jak byly za tyto roky vyúčtovány, proto soud shledal nárok žalobce, jak byl žalobou uplatněn, po právu.
27. Jelikož žalovaný příspěvek na správu domu a pozemků, zálohy a nedoplatky na vyúčtovaných službách nehradil řádně a včas, dostával se s jejich úhradou do prodlení vždy s každou jednotlivou platbou, když každá z těchto jednotlivých plateb, včetně zálohy než dospěje do fáze, kdy musí být vyúčtována, je samostatně vymahatelná, a proto vzniklo žalobci právo na úhradu úroků z prodlení za prodlení každé z těchto plateb dle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých příspěvků/záloh, které tyto nepřevyšovaly následně provedené vyúčtování, a to bez ohledu na to, že tato povinnost byla posléze transformována provedeným vyúčtováním, když dle názoru soudu nelze klást žalobci k tíži skutečnost, že žalovaný nehradil řádně a včas zálohy, které následně musel žalobce vyúčtovat, a které byly splatné již před tímto vyúčtováním, protože takové prodlení s platbou záloh má v daném případě oprávněnému nahradit právě úrok za prodlení s jejich zaplacením. Odlišná by potom byla situace, ve které by následné vyúčtování překračovalo povinnost záloh za dané období, což však v řešené věci nenastalo.
28. S ohledem na shora uvedené soud žalobci přiznal žalovaný nárok s úrokem z prodlení ve výši a za období požadované v žalobě, resp. s úrokem ve výši úměrné k době kdy došlo k prodlení jednotlivých nároků, vázán žalobním návrhem žalobce, který byl nižší, než bylo možné požadovat.
29. Vzhledem k tomu, že žalobce provedl před rozhodnutím soudu ve věci rozšíření žaloby, stižené dle § 6a zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinností doplatku soudního poplatku, vyměřil mu soud zároveň s rozhodnutím povinnost doplatku ve výši dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, k jehož doplacení mu určil lhůtu 15 dnů.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 523 Kč. Soud ohledně rozšíření žaloby přihlédl k dříve zasílaným vyúčtováním a výzvě jako k okolnostem a důvodům ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř., když přihlédl rovněž k dlouhodobosti a repetitivnosti žalovaných povinností. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 743 Kč (včetně doplatku stanoveného tímto rozsudkem) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 602 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (rozšíření žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 10. 2020 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 74 858 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 12. 2021 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 000 Kč ve výši 3 780 Kč.
31. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
32. Ve věci vznikly též náklady státu v dosud neurčené výši, a to za zastupování žalovaného opatrovníkem z řad advokátů, které by měl jako procesně zcela neúspěšný ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. uhradit právě zastoupený žalovaný, kterému se však v souladu s rozhodovací prací takové náklady státu k úhradě neukládají, a proto soud rozhodl, že Česká republika – Okresní soud v Ústí nad Labem nemá nárok na náhradu nákladů řízení státu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.