22 C 98/2022
č. j. 22 C 98/2022-80
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 9. 8. 2017 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení s tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na webové stránce [webová adresa], uzavřeli dne 20. 7. 2017 smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dne 20. 7. 2017 žalovanému poskytl částku 5 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do 8. 8. 2017 nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3. 3. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky z poskytnuté částky od její původní splatnosti, tj. ode dne od 9. 8. 2017.
3. Žalovaný k žalobě uvedl, že s žalobkyní již v této věci jednal v roce 2020, kdy byl mezi účastníky vyjasněn způsob uzavření půjčky jeho synem při jeho podvodném jednání a žalobkyně poté vzala žalobu v celém rozsahu zpět, pročež bylo řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2020, č. j. [číslo jednací] (jak soud ověřil), a dále vše doložil obžalobou a rozsudkem z trestního řízení.
4. K vyjádření žalovaného žalobkyně neučinila repliku a z jednání nařízeného na den 27. 6. 2022 se omluvila vycházeje z toho, že žalovaný zůstal po celou dobu v řízení nečinným, přestože jí soud zaslal vyjádření žalovaného (doručeno 7. 6. 2022), a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně jen na základě spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), aniž by řízení odročoval, neboť žalobkyni byly před jeho konáním známé všechny rozhodné skutečnosti.
5. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
6. Soud se nejprve zabýval, s ohledem na tvrzení žalovaného, jeho pasivní legitimací v této věci, když zjistil, že obžalobou státního zastupitelství ze dne 11. 6. 2018 byl pan [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], (syn žalovaného) obžalován a pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 10. 2018, č. j. [číslo jednací], odsouzen mj. za skutek č. 9, že dne 18. 7. 2017 v [údaj o čase] hodin z přesně nezjištěného místa v ulici [ulice] v [obec] elektronicky z IP adresy [číslo] prostřednictvím internetového portálu [webová adresa] zaslal poškozené společnosti [právnická osoba], [IČO], žádost o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, na základě které došlo dne 20. 7. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kdy do žádosti o úvěr záměrně v rozporu se skutečností na místo svých osobních údajů poskytl osobní údaje svého otce, [celé jméno žalovaného], [datum narození] (žalovaného), včetně rodného čísla, k čemuž doložil kopii jeho občanského průkazu, řidičského průkazu, výpisy z bankovního účtu [celé jméno žalovaného] a fiktivní výplatní pásky, přičemž poskytnutý úvěr nesplácel a vzhledem k jeho špatné finanční situaci to ani od samého počátku neměl v úmyslu, kdy tímto jednáním způsobil poškozené společnosti škodu ve výši 5 000 Kč, čímž spáchal přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] dále v trestním řízení výslovně uvedl, že v době spáchání tohoto přečinu disponoval účtem žalovaného, kam si nechal částku pro svou potřebu zaslat, když zneužil dokladů žalovaného a uvedl nepravdivé údaje pro poskytnutí úvěrů, jak o tom svědčí i další důkazy předložené účastníky řízení, hodnocené zvlášť i ve vzájemných souvislostech.
7. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”). Vztah mezi účastníky posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), a to s ohledem na to, že žalovaný nebyl osobou uzavírající s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu, tedy že ochuzenou (žalobkyní, resp. jejím právním předchůdcem) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (pan [jméno] [celé jméno žalovaného]) věc určená podle druhu (poskytnutá částka), když smlouvou o postoupení pohledávek byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Jak však vyplynulo z dokazování, žalovaný není ani osobou, která by se bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, a tedy ani osobou, na níž by se žalobkyně mohla domáhat vydání bezdůvodného obohacení, když osobou která se na úkor žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, bezdůvodně obohatila, byl pan [jméno] [celé jméno žalovaného], disponující v dotčené době s účtem žalovaného, přičemž žalovaný není ani osobou, na němž by se žalobkyně mohla domáhat plnění z úvěrové smlouvy, bylo-li by prokázáno její uzavření. Soud se po zjištění skutečností, že úvěrová smlouva byla uzavírána s osobou odlišnou od žalovaného, již nezabýval otázkou, zda došlo k jejímu k jejímu platnému uzavření.
8. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když bylo prokázáno, že žalovaný není v této věci osobou pasivně legitimovanou.
9. Pro úplnost soud uvádí, že o pohledávce žalobkyně z úvěrové smlouvy popsané v žalobě bylo ve vztahu k panu [celé jméno žalovaného] rozhodnuto již popsaným trestním rozsudkem, a to co do jistiny, když bylo rozhodnuto o jeho povinnosti uhradit poškozenému právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 000 Kč a ve zbytku byl právní předchůdce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř., vyčísleným dle vyhlášky 254/2015 Sb. částkou 600 Kč, tj. á 300 Kč za každý ze dvou úkonů (písemné vyjádření ve věci samé, účast na jednání dne 27. 6. 2022).
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.