23 C 1/2021
č. j. 23 C 1/2021-29
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl o stanovení výživného pro zletilou žalobkyni od jejích rodičů. Soud uznal žalobu za důvodnou, protože žalobkyně není schopna se sama živit a rodiče neplní svou vyživovací povinnost. Stanovil každému z rodičů povinnost platit výživné ve výši odpovídající jejich potenciálnímu příjmu, přičemž výživné bylo určeno od doby, kdy se poměry nezměnily. Soud uložil rodičům zaplatit zpětně vzniklý dluh do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Kuncem v opatrovnické věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa adresa pro doručování: adresa proti žalovaným: 1) jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa 2) jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa o stanovení výživného pro zletilé dítě
I. Žalovaný 1) je povinen s účinností od datum platit na výživu žalobkyně výživné ve výši částka měsíčně, a to vždy do každého 10. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.
II. Žalovaná 2) je povinna s účinností od datum platit na výživu žalobkyně výživné ve výši částka měsíčně, a to vždy do každého 10. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.
III. Dluh na výživném pro žalobkyni za dobu od datum do datum ve výši částka je žalovaný 1) povinen zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.
IV. Dluh na výživném pro žalobkyni za dobu od datum do datum ve výši částka je žalovaná 2) povinna zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum, domáhala, aby soud uložil žalované 1) a žalovanému 2) platit s účinností od datum výživné pro žalobkyni v celkové částce částka měsíčně, přičemž při jednání upřesnila, že žádá, aby každému z žalovaných bylo uloženo platit polovinu této částky, tedy částka měsíčně. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že je studentkou ulice školy v obec, anonymizováno nám. anonymizováno, žalovaní jsou její rodiče, se kterými není žalobkyně v kontaktu, žalovaní na její výživu nepřispívají. Žalobkyně je od roku rok v Dětském domově v obec, nyní zde pobývá na základě uzavřené smlouvy s tímto zařízením, přičemž je povinna platit měsíčně právě částku částka měsíčně.
2. Žalovaný 1) ani žalovaná 2) se k jednání, ke kterému byli řádně předvoláni, nedostavili, aniž by požádali o odročení jednání, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
3. Z opatrovnického spisu žalobkyně vedeného po dobu nezletilosti žalobkyně Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 16 P 25/2005, je zřejmé, že žalobkyně byla na základě usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem o nařízení předběžného opatření dne 22. 2. 2005, č. j. 16 Nc 502/2005-9, předána do péče příjmení domova obec, dalším usnesením o nařízení předběžného opatření ze dne 16. 3. 2006, č. j. 16 Nc 502/2006-3, byla nezletilá předána do péče příjmení anonymizováno ústavu v obec, rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 5. 2006, č. j. 16 P 25/2005-63, který nabyl právní moci dne datum, byla nařízena ústavní výchova žalobkyně a jejich tří sourozenců. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 3. 2015, č. j. 16 P 25/2005-142, který nabyl právní moci dne datum, byla ústavní výchova žalobkyně a jejích tří sourozenců prodloužena na dobu tří let, pro její výkon byli ponecháni v anonymizováno domově a ulice jídelně anonymizováno sv. jméno, ulice a číslo, příspěvkové organizaci, rodičům nebylo výživné stanoveno, nepodařilo se zjistit žádný jejich příjem. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2018, č. j. 16 P 25/2005-257, který nabyl právní moci dne datum, byla ústavní výchova žalobkyně a její mladší sestry jméno příjmení opětovně prodloužena, a to v případě žalobkyně do doby její zletilosti, pro výkon ústavní výchovy byla žalobkyně ponechána ve stávajícím zařízení a rodičům nebylo výživné ani v tomto případě stanoveno, rodiče žalobkyně neměli oficiální příjem ani majetek. Z opatrovnického spisu žalobkyně je dále zřejmá aktuální úprava poměrů mladší sestry žalobkyně jméno příjmení, narozené dne datum, ohledně této nezletilé bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20.2.2020, č. j. 16 P 25/2005-421, který nabyl právní moci dne datum, o nařízení ústavní výchovy, pro jejíž výkon byla nezletilá jméno umístěna do zařízení příjmení domov a ulice jídelna, p.o., anonymizováno 47, obec, matce i otci bylo stanoveno každému výživné pro nezletilou v částce částka měsíčně. K poměrům rodičů nezletilé jméno, kteří jsou současně rodiči žalobkyně, bylo tehdy soudem zjištěno, že rodiče nemají oficiální příjmy, není u nich evidován otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele, nejsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírají sociální dávky, důchod, nemají zdravotní omezení, mají základní vzdělání, nevlastní nemovitosti ani dopravní prostředky, nebyla shledána žádná překážka pro pracovní uplatnění rodičů za mzdu odpovídající alespoň minimálně mzdě.
4. K poměrům a potřebám žalobkyně bylo zjištěno z výpovědi žalobkyně, že žalobkyně je studentkou třetího ročníku střední anonymizováno školy v obec, obor anonymizováno, jedná se o tříletý učební obor zakončený výučním listem. Žalobkyně na tuto střední školu nastoupila hned po dokončení povinné školní docházky. V době, kdy probíhá prezenční výuka, pobývá žalobkyně přes týden na internátě v obec. Žalobkyně bydlí v anonymizováno domově a ulice jídelně, ulice a číslo, anonymizováno obec, na základě smlouvy uzavřené s tímto zařízením, je povinna na základě této smlouvy platit zařízení částku částka měsíčně, platba zahrnuje pobyt i stravu v zařízení, žalobkyně nemusí platit cestovní výdaje za cestu do školy a ze školy ani pobyt na internátu. Žalobkyně tedy nemá jiné výdaje než částka měsíčně. Žalobkyně nemá pravidelné příjmy, jen občas si v rámci praxe vydělá drobné finanční částky. Žalobkyně nemá zdravotní omezení, nevěnuje se organizované zájmové činnosti. O rodičích (žalovaných) žalobkyně nic neví, není s nimi a nikdy s nimi nebyla v kontaktu. Žalovaní na potřeby žalobkyně nikdy nepřispěli, žádné výživné neplatili, jejich výdělkové a majetkové poměry žalobkyně nezná. Žalobkyně má tři sourozence, je s nimi v kontaktu. Své studium na střední škole doložila žalobkyně potvrzením anonymizováno školy, ulice akademie a ulice průmyslové školy, obec, ulice a číslo, příspěvkové organizace, PSČ obec, anonymizováno nám. anonymizováno, ve kterém se uvádí, že žalobkyně je ve školním roce 2020 2021 žákyní třetího ročníku učebního oboru anonymizováno.
5. K poměrům žalovaných bylo zjištěno ze zpráv Úřadu práce České republiky, obec správy sociálního zabezpečení, Finančního úřadu pro Ústecký kraj, registru vozidel, katastru nemovitostí a údajů z centrální evidence obyvatel, že žalovaní nemají žádné oficiální příjmy, nejsou zaměstnaní, nepodnikají, nepodávají přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nepobírají důchod ani sociální dávky, nejsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, nevlastní nemovitosti ani dopravní prostředky a mají další tři společné děti, a to jméno příjmení, narozenou dne datum, jméno příjmení, narozeného datum, a nezletilou jméno příjmení, narozenou dne datum, ohledně které bylo, jak již bylo uvedeno výše, rozhodováno v roce 2020 o nařízení ústavní výchovy, přičemž rodičům bylo stanoveno výživné každému ve výši částka měsíčně pro tuto nezletilou. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že dva starší sourozenci žalobkyně se již živí sami, nejmladší ze sourozenců je nezletilá, pobývá v anonymizována dvě slova.
6. Podle § 910 odst.1, 2, § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.
7. Podle § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
8. Podle § 913 odst.1, odst.2 o.z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
9. Podle § 914 o.z., je-li více povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejich majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.
10. Podle § 915 odst.1 o.z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
11. Podle § 921 odst. o.z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.
12. Podle § 922 odst.1 o.z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.
13. Soud shledal žalobu žalobkyně zcela důvodnou. Žalobkyně není dosud schopna sama se živit, po dokončení povinné školní docházky nastoupila na učební obor anonymizováno na střední škole v obec, její studium je řádné, nyní je žalobkyně ve třetím ročníku, přičemž pokračování ve vzdělávání je v zájmu žalobkyně a jejího budoucího lepšího pracovního uplatnění. Rodiče mají k žalobkyni, která je jejich dcerou, vyživovací povinnost, kterou neplní. Soud proto uložil jak žalovanému 1), který je otcem žalobkyně, tak žalované 2), která je matkou žalobkyně, platit žalobkyni výživné, a to v souladu s návrhem žalobkyně od datum, když v té době byly poměry žalobkyně i žalovaných totožné jako v době vyhlášení tohoto rozsudku, přičemž žalobkyní navrhované výživné shledal soud adekvátním, odpovídajícím zákonem stanoveným kritériím. Žalovaní sice dlouhodobě nemají oficiální příjmy, ať již ze zaměstnání nebo sociálních dávek, avšak nebyla zjištěna žádná objektivní překážka, která by jim bránila v pracovním uplatnění. Je v možnostech žalovaných dosahovat příjmu alespoň ve výši odpovídající minimální mzdě na nekvalifikovaných pracovních pozicích. Tomuto potenciálnímu příjmu žalovaných pak žalobkyní navrhované výživné odpovídá. Žalobkyně má již potřeby dospělého člověka, žalovaní na její potřeby nepřispívají vůbec. Žalobkyní požadované výživné není nepřiměřené. Žalovaní mají jen jednu další vyživovací povinnost, k nezletilé dceři jméno, ve vztahu k této dceři má každý z žalovaných stanovené výživné částka měsíčně. Potřeby dětí se s postupujícím věkem zvyšují, tedy potřeby zletilé žalobkyně jsou nepochybně vyšší než potřeby její nezletilé sestry, zejména má žalobkyně výdaje za pobyt v anonymizováno domově po dosažení své zletilosti v částce částka měsíčně. Soud proto stanovil rodičům žalobkyně povinnost platit žalobkyni výživné v částce navrhované žalobkyní, tedy každému z žalovaných v částce částka měsíčně. Výživné jsou povinni žalovaní platit do každého 10. dne v měsíci, za který je výživné hrazeno, k rukám již zletilé žalobkyně. Protože výživné bylo stanoveno žalovaným od datum, dopočetl soud dluh na výživném pro žalobkyni za dobu od datum do datum, který činí v případě každého z žalovaných částka (4 měsíce /listopad 2020 až únor 2021 x částka + za říjen částka / částka: 31 dnů x 22 dnů/). Soud uložil žalovanému 1) i žalované 2) tento dluh uhradit ve lhůtě přiměřené výši dluhu a jejich poměrům, za adekvátní považoval lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
14. Žalobkyně byla se svojí žalobou zcela úspěšná, když její žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. Žalobkyně by tak měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů potřebných k uplatňování práva proti žalovaným, kteří ve věci úspěch neměli (§ 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Protože se však žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení vzdala a ani jí žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem, ve třech vyhotoveních. Podle § 162 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jsou předběžně vykonatelné rozsudky odsuzující k plnění výživného. Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uloženou povinnost platit výživné, může se oprávněná domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.