29 C 123/2021
č. j. 29 C 123/2021-31
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl o zaplacení částky 3 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně a náhradě nákladů řízení 1 300 Kč. Soud uznal nárok žalobce na úhradu nákladů na sociální pohřeb, který byl zajištěn obcí, a to na základě § 5 zákona o pohřebnictví a § 1701 občanského zákona. Dlužník, jako dědic zemřelého, je podle zákona zavázán k úhradě nákladů na pohřbení, pokud nebyly z pozůstalosti uhrazeny. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dluh a úrok do tří dnů od právní moci, přičemž náhradu nákladů řízení přiznal na základě § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 335 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.335 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 10,0 % ročně, a to do tří dnů od právní moci
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 1.300 Kč.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 3 335 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobce návrh odůvodnil tím, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti po zemřelém celé jméno žalovaného jeho synovi celé jméno žalovaného (žalovanému) a jméno příjmení jako dědicům ze zákona, kteří nabyli rovným dílem bez výhrady soupisu v usnesení uvedený majetek. Dále bylo konstatováno nabytí pasiv dědictví, mezi nimi i pohledávka žalobce ve výši 6.670 Kč představující náklady z titulu vypravení sociálního pohřbu. Vznikla tak od data vykonatelnosti povinnost oběma dědicům uhradit žalobci částku ve výši 6.670 Kč. jméno příjmení zaplatila polovinu pohledávky dne datum, žalovaný druhou polovinu i přes výzvu, která však jím nebyla vyzvednuta, dosud neuhradil. Výzva byla zaslána na jeho doručovací adresu, kterou uvedl. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum a stalo se tímto dnem též vykonatelným. Žalovaný však žalobci výše uvedený dluh neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobce s tímto souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že na základě usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nabyl žalovaný dědictví po zemřelém celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelém dne datum, a to spolu se svou sestrou rovným dílem, jako dědic ze zákona, bez uplatnění výhrady soupisu. Dále soud zjistil, že žalobce jako obec vypravil sociální pohřeb zemřelého, jehož uspořádání objednal u právnická osoba služby obec příspěvková organizace, která žalobci za vypravení sociálního pohřbu zemřelého v měsíc - rok rok vyúčtovala fakturou číslo ze dne datum částku celkem 6.670 Kč. Pohřeb byl objednán na základě žádosti název nemocnice obec ze dne datum, když žádná jiná osoba v zákonné lhůtě nesjednala. Žalovaný pak byl spolu se svou spolu dědičkou vyzván žalobcem k úhradě poloviny ceny sociálního pohřbu, tj. částky 3.335 Kč, což však žalovaný neučinil. Žalovaný je tak jako dědic zemřelého zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení, resp. neuhrazené poloviny celkové ceny pohřbu, tedy částky, kterou žalobce uplatnil proti žalovanému v žalobě.
4. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že nárok žalobce je důvodný.
5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení § 5 zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví, dle kterého zejména platí, že: nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem, neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. O zajištění pohřbení podle věty první může obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí; podmínka stanovená v § 63 odst. 1 větě první zákona o obcích se nepoužije, a dále: Obec, která zajistila pohřbení podle odstavců 1 až 3, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Podle § 1701 obč.z. pak platí, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Dědic je zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa, ledaže tyto náklady byly z pozůstalosti uhrazeny podle § 114 odst. 2.
6. S ohledem na nezaplacení dluhu byl žalobce oprávněn požadovat dále zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od datum (právní mocí usnesení o dědictví), kdy se žalovaný dostal do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky tak, jak v žalobě navrhl žalobce.
7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobci přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč, představující 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby).
10. Za další písemná podání žalobce, obsahující doplnění žaloby na výzvu soudu, soud žalobci náhradu nákladů nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon.
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.