29 C 142/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 22 887 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22.887 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 27.603 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce na náhradu nákladů řízení částku 9 566,60 Kč.</b> 1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 22 887 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] dohodu o uznání přechodu nájmu bytu (původní smlouva o nájmu byla uzavřena s právní předchůdkyní žalované dne [datum] na dobu neurčitou). Předmětem nájemní smlouvy je bytová jednotka [číslo] v ulici [ulice a číslo], [obec]. Nájemní vztah se žalovanou skončil dohodou o skončení nájmu ke dni [datum], dne [datum] byl byt předán žalobkyni. Žalovaná dluží platby za nájemné v celkové výši 16 325 Kč (částku 3 330 Kč [období] [anonymizováno] [rok], částku 4 365 Kč [období] [anonymizováno] [rok], částku 4 365 Kč [období] [rok], částku 4 265 Kč [období] [rok]). Dále pak dluží žalovaná žalobkyni na vyúčtování na službách spojených s užíváním bytu celkem částku ve výši 6 410 Kč (za období od [datum] do [datum]). Dále paušální částku ve výši 152 Kč za služby spojený s užíváním bytu za měsíce [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] (správa vodoměru). Žalovaná dne [datum] uznala z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užívání bytu dluh ve výši 74 375 Kč (období od [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok]), spolu s poplatkem z prodlení ve výši 27 603 Kč. Žalovaná však dluh ani po výzvách neuhradila. Žalobkyně se tak dlužné částky včetně příslušenství musela domáhat žalobou v této věci.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a ničeho nenamítla.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci provedl předložené listinné důkazy, zejména nájemní smlouvu, prohlášení o uznání a přechodu nájmu bytu, dohodu o skončení nájmu, předávací protokol, evidenční list, uznání dluhu, vyúčtování služeb. Z provedeného dokazování plyne dluh žalované za vyúčtování služeb spojených s užíváním výše uvedeného bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 6 410 Kč, dále dluh nájemného v celkové výši 16 325 Kč (částku 3 330 Kč za [období] [rok], částku 4 365 Kč za [období] [rok], částku 4 365 Kč [období] [rok], částku 4 265 Kč [období] [rok]) a částku v celkové výši 152 Kč za správu vodoměru pro období [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] Celkem tedy žalovaná dluží částku ve výši 21 075 Kč, která nebyla žalobkyni uhrazena.

4. Soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl.

5. V souladu s ustanovením § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku posoudil soud tuto věc podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Při právním posouzení věci vycházel soud z následujících právních předpisů:

6. Právně posuzuje soud smluvní vztah uzavřený mezi účastníky (resp. předchůdcem žalované) jako nájemní smlouvu podle § 663 an. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tj. jako nájem bytu dle § 685 an. obč. z. Žalovaná jako nájemce byla povinna platit nájemné podle smlouvy, pakliže tak nečinila, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého dluhu, stíhá jí proto povinnost zaplatit vedle dlužné částky i poplatek z prodlení resp. úrok z prodlení ve smyslu § 697 a § 517 odst. 1, 2 obč. zákoníku platného ke dni prodlení.

7. Podle § 685 odst. 2 obč. z. platného v době vzniku dluhu platilo, že nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce. Podle § 696 odst. 1 obč. z. platilo, že nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle § 697 obč. z. platilo, že nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění, poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného v době vzniku dluhu, platilo, že výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Žalobce ve věci požadoval však poplatek z prodlení v kapitalizované výši ke dni uznání dluhu (tj. za období [anonymizováno] [rok] [rok]), proto jej soud žalobci přiznal.

9. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a citované právní úpravě, považuje soud v této věci podmínky pro vydání rozsudku za splněné. Za základ svých skutkových zjištění vzal skutečnosti tvrzené účastníky, zejména žalobkyní, podložené předloženými listinnými důkazy. Právně posuzuje soud smluvní vztah uzavřený mezi účastníky jako nájemní smlouvu na byt, byť původně uzavřenou dle původních právních předpisů s tím, že žalovaná se stala nájemcem bytu na základě smlouvy o dohodě o uznání přechodu nájmu bytu ze dne [datum].

10. Žalovaná jako nájemkyně byla povinna platit nájemné a zálohy, resp. jejich vyúčtování podle smlouvy, pakliže tak nečinila, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého dluhu, stíhá ji proto povinnost zaplatit vedle dlužné částky i zákonné příslušenství. Žalované vznikl dluh na nájemném dle výše uvedeného ve výši 16 325 Kč, dále dluh službách 6 410 Kč + 152 Kč, celkem tedy 22 887 Kč + dlužný poplatek z prodlení 27.603 Kč, jak je výše uvedeno.

11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 566,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 145 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 887 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 960 Kč ve výši 1 461,60 Kč.

13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.