Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

29 C 154/2022

č. j. 29 C 154/2022-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUL:2022:29.C.154.2022.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 578 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z 3 488 Kč a 8,25 % ročně z 90 Kč. Soud se opřel o § 89e zákona č. 373/2011 Sb., podle něhož je osoba, které byla poskytnuta záchytná služba, povinna hradit náklady na její poskytnutí, včetně dopravy. Dále uvedl, že regulační poplatek za lékařskou pohotovostní službu je podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb. povinností pojištěnce. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, což zahrnuje soudní poplatek a náklady na podání žaloby a předžalobní upomínku.

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 578 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.578 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.488 Kč od datum do zaplacení ve výši 10,0 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 90 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení dlužné částky ve výši 3 578 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný neuhradil žalobkyni dluh za poskytnutou za zdravotní péči nebo službu, která není hrazena ze zdravotního pojištění. V daném případě se jednalo o dopravu a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v nemocnice, o. z. a dále za neuhrazený regulační poplatek.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobce s tímto souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaný byl převezen na protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici do nemocnice v obec, o. z., kde byl hospitalizován a byl tak povinen uhradit náklady na záchytnou službu včetně dopravy. Žalobce žalovanému řádně vystavil doklad k úhradě číslo ze dne datum, jejíž převzetí žalovaný svým podpisem potvrdil. Dlužná částka ve výši 3 488 Kč (tj. doprava na PZS z o. z. obec ve výši 488 Kč a pobyt na PZS ve výši 3 000 Kč) byla splatná dne datum. Dále žalobce vyúčtoval žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč za poskytnutí lékařské pohotovostní služby dne datum na základě vyúčtování číslo. Žalovaný však žalobci ničeho neuhradil.

4. Soud na základě provedených důkazů dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaný neuhradil žalobci dlužnou částku v celkové výši 3 488 Kč (tj. doprava na PZS z o. z. obec ve výši 488 Kč a pobyt na PZS ve výši 3 000 Kč) na základě žalobcem vystaveného dokladu k úhradě číslo ze dne datum a dále regulační poplatek za poskytnutí lékařské pohotovostní služby ve dne datum, tj. regulační poplatek ve výši 90 Kč. Žalobci tak žalovaný dluží částku v celkové výši 3 578 Kč.

5. Dle § 13 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění není doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici zdravotní péčí nebo služnou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, proto je žalovaný povinen uhradit jej žalobci. Do prodlení se zaplacením žalované částky se žalovaný dostal nejpozději dne datum a dále dne datum a od těchto dnů byl žalobce oprávněn požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení tak, jak v žalobě navrhl.

6. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách pak platí, že osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. pak platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Dle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec povinen hradit poskytovateli regulační poplatek, proto je žalovaný povinen uhradit žalobci 1x poplatek ve výši 90 Kč (využití lékařské pohotovostní služby dne datum).

8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní upomínka). Přiznání jiné náhrady již soud nepovažoval za přiměřené povaze a složitosti věci.

10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.