29 C 220/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 753,72 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.753,72 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10,0 % ročně a dále částku 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 400 Kč.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala toho, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 753,72 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, provozuje i vlastní síť elektronických komunikací. Žalovaný byl v době poskytnutí služeb třetích stran účastníkem mobilní telefonní stanice a žalovanému bylo na splátky poskytnuto zařízení k převodu digitálního signálu (set top box), případně mu byl o umožněno využívat služeb třetích stran, a to v období od [datum] do [datum], kdy žalovaný byl účastníkem mobilní telefonní stanice [číslo] zavázal se žalobkyni uhradit jeho cenu. Žalovaný cenu tohoto zařízení nezaplatil, ani nereklamoval.

2. Žalovaný dlužnou částku nerozporoval a ve věci se nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že účastníci uzavřeli smluvní vztah na dálku, a to na základě telefonické objednávky žalovaného ze dne [datum] a dále na základě předávacího protokolu ze dne [datum]. Žalobkyně jako poskytovatel služby zavázala poskytovat služby elektronických komunikací sítě O2 a žalovaný jako zákazník se tyto služby zavázal řádně uhradit. Žalovanému žalobkyně také poskytla na splátky po dobu 24 měsíců STB zařízení. Z Vyúčtování služeb bylo zjištěno, že žalovanému byly vyúčtovány faktury [číslo] za období od [datum] do [datum] v celkové výši 2 748,96 Kč, dále byly vyúčtovány faktury [číslo] za období od [datum] do [datum] v celkové výši 516,28 Kč a dále faktury [číslo] za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 488,48 Kč. Splatnost poslední faktury byla dne [datum] (jednalo se dlužné platby za STB zařízení a modem, kde je dána příslušnost soudu, po odečtení slevy spolu s poplatkem za tištěné vyúčtování). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne [datum] s upozorněním na zrušení služby v případě nezaplacení. Žalovaný však dluh neuhradil.

4. Po právní stránce soud věc hodnotí tak, že mezi žalobkyní jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena na základě telefonické žádosti žalovaného ze dne [datum] smlouva (potvrzená předávacím protokolem z [datum]), která se spravuje režimem zákona č. 127/2005 Sb. a občanským zákoníkem dle aktuálních všeobecných podmínek smlouvy. Na základě této smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně žalovanému přidělila mobilní telefonní číslo a poskytovala mu své služby, mezi které patřila i možnost zprostředkování služeb třetích stran, včetně platebních transakcí. Toho žalovaný využil a tyto služby odebral, měl za ně žalobkyni jako jejich zprostředkovateli zaplatit, podle úmluvy z obchodních podmínek, cenu přímo žalobkyni. Ta cenu vyúčtovala žalovanému fakturami, které však nebyly do dnešního dne uhrazeny (v dané věci dlužné poplatky za STB zařízení a modem dle výše uvedených faktur). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud, že žaloba je důvodná, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni uplatněnou částku a to včetně příslušenství, jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V dané věci, na rozdíl od služeb elektronických komunikací dle § 129 zákona č. 127/2005 Sb., je dána příslušnost soudu.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. Částka 2 x 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony byla žalobkyni přiznána ve výroku I.

6. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.

7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.