29 C 231/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 554,05 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.554,05 Kč s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky 4.554,05 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 4.554,05 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 5.119 Kč.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu se žalobce na žalované domáhal zaplacení v žalobě uvedených částek jako dlužných plateb za užívání kreditní karty dle úvěrové smlouvy [číslo] [částka s příslušenstvím] v celkové výši dlužné částky 4 554,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že Společnost, [právnická osoba], [IČO], uzavřela s paní [jméno] [přijmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa žalované], zemřelou dne [datum] (dále jen právní předchůdce žalované) dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen Smlouva). Smluvní stranou na straně věřitele se následně od [datum] stal právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ Banka“), a to na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba], označené jako„ Kreditní karty“, s účinností k [datum], do společnosti [právnická osoba], [IČO], která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností [právnická osoba] s účinností k [datum]. V souladu se Smlouvou byl právnímu předchůdci žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 20.000,00 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta [název kreditní karty] [anonymizována dvě slova], jejímž prostřednictvím byl právní předchůdce žalované oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se právní předchůdce žalované dle Smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 5,00 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se právní předchůdce ve Smlouvě zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby (zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty), poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku. Právní předchůdce žalované průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byla pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Přesný výčet transakcí kreditní kartou, výše smluvních úroků a průběh splácení jsou zachyceny v přiložených měsíčních výpisech z účtu [číslo] ke kreditní kartě [název] [anonymizována dvě slova] za období od data uzavření Smlouvy do ukončení Smlouvy. V důsledku úmrtí právního předchůdce žalované Banka ukončila smlouvu ke dni [datum]. Dlužná částka nebyla ze strany právního předchůdce žalované v plné výši uhrazena. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 25,08 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za právním předchůdcem žalované vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem 14.016,77 Kč bez příslušenství. Na základě sdělení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne 8.10.2019 a ze dne [datum], ve věci řízení o pozůstalosti po zesnulé paní [jméno] [příjmení] [datum narození], zemř. [datum], bylo žalobci sděleno, že zůstavitelův majetek nabyla pozůstalá dcera [jméno a příjmení], [datum narození], s výhradou soupisu, žalobce podává tuto žalobu co do dědického podílu žalované. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 4.554,05 Kč a úroků z úvěru ve výši 25,08% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 4.554,05 Kč od [datum] do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50% p.a. z dlužné částky ve výši 4.554,05 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ničeho nenamítla.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že právní předchůdkyně žalované ([jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum]) uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu dne [datum], jak je výše uvedeno, a dále to, že úvěr s úvěrovým rámcem 20.000 Kč (splácený v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 5,00 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce) dle žalobkyní předložených výpisů z kreditní karty ([číslo]) také čerpala, avšak v rozsahu uvedeném v žalobě neuhradila. Právní předchůdce žalobkyně za dobu poskytnutí úvěru čerpal celkem za celé období částku 99 800 Kč (bez úroků a poplatků), úroková sazba činila 25,08 % ročně, na čerpaný úvěr spolu s úroky a poplatky bylo za celé období uhrazeno 182 192,77 Kč. V důsledku úmrtí právního předchůdce žalované pak právní nástupce původního věřitele, tj. Banka, v souladu s článkem 11.1 bodem e) obchodních podmínek ukončila smlouvu ke dni [datum]. Ke dni ukončení smlouvy, tj. [datum], činila pohledávka za právním předchůdcem žalované celkem 14 016,77 Kč a představovala na jistině 14 016,77 Kč (99 800,00 Kč – 85 783,23 Kč). Na základě usnesené Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. [číslo jednací] (čl. 184 spisu) ze dne [datum] pak plyne, že žalovaná byla účastníkem dědického řízení (dědici byly tři dcery jako dědicové ze zákona. tj. rovným dílem, dědictví neodmítly) po právní předchůdkyni žalované: [jméno] [příjmení], spolu se svými dvěma sestrami. Dluh dle výše uvedené úvěrové smlouvy byla pak zjištěn jako dluh zatěžující pozůstalost. Ohledně pozůstalosti byla sice uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti mezi dědici ze zákona, dle které veškerý zůstavitelčin majetek s výhradou soupisu nabyla pozůstalá dcera [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], která je povinna ostatním pozůstalým, včetně žalované, vyplatit jejich dědický podíl ve výši 198 538 Kč. S ohledem na výše uvedené dále platí, že v případě uplatnění výhrady soupisu dědic nadále bude hradit dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví ve smyslu ustanovení § 1706 obč.z. Podle ustanovení § 1707 obč.z. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Dědicová právního předchůdce žalobkyně sice uzavřeli dědickou dohodu, ovšem současně platí, že dědicové si sice mohou dohodnout vzájemně jinou odpovědnost za dluhy, než vyplývá z jejich dědických podílů – taková dohoda ale vyvolá účinky jen mezi dědici. V takovém případě není dohoda dědiců o vypořádání dluhů zůstavitele vůči věřitelům účinná (věřitel nebyl jejím účastníkem) a odpovědnost dědiců se nadále řídí zákonnými pravidly. Žalovaná tak odpovídá žalobkyni za 1/3 dluhu z úvěrové smlouvy, což odpovídá jejímu dědickému podílu ze zákona s tím, že žalovaná částka nepřevyšuje ani výši jejího dědického podílu z čisté hodnoty dědictví. Žalovaná tak žalobkyni odpovídá za část uvedené pohledávky ve výši 4 554,05 Kč a příslušenství vztahující se k této části pohledávky, jak byla žalobou uplatněna. K úhradě této části dluhu pak byla žalovaná vyzvána dne [datum] výzvou k plnění. Soud tedy žalobu shledal vůči žalované jako plně důvodnou.

4. S ohledem na to, že žalovaná se s placením úvěru a jeho příslušenství (resp. jeho části dle výše uvedeného) dostala do prodlení (dědické právo vzniká již smrtí zůstavitele, § 1479 obč.z.), je žalovaná povinna uhradit žalobkyni též úroky a úroky z prodlení v zákonné výši již od [datum], kdy byla smlouva ukončena, dle žaloby.

5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla v souladu se zákonem pohledávka původního věřitele (původně společnosti [právnická osoba], následně [právnická osoba]) postoupena na žalobkyni jako nového věřitele, který je tak oprávněn pohledávku po žalovaném vymáhat.

6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména ze seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o úvěru, platební historie a výpisů z účtu, souboru obchodních podmínek, dědického usnesení a dalších důkazů založených ve spise. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení obchodního zákoníku, zejména § 497 a následující obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.

7. Věc soud právně posoudil podle § 497 an. obchodního zákoníku dle smlouvy o úvěru, úroky z prodlení soud posoudil dle nař. vl. č. 351/2013 S. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku posoudil soud tuto věc (smlouvu) podle právních předpisů účinných do [datum], dědické právo dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Při právním posouzení věci vycházel soud z následujících právních předpisů:

8. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 obchodního zákoníku lze za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle § 502 odst. 1 věty první obchodního zákoníku je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

9. Podle § 503 odst. 1 obchodního zákoníku je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 citovaného ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Podle. § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 273 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

10. Podle § 1706 obč.z. platí, že uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Podle § 1707 platí, že každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 554,05 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 819 Kč. Za další písemné podání žalobce, obsahující doplnění žaloby na výzvu soudu, soud žalobci náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby.

13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.