29 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 63 847 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 63.847 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 2 554 Kč.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 63 847 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovanými uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu bytu. Předmětem nájemní smlouvy je bytová jednotka [číslo] v ulici [adresa], [obec]. Žalovaní dluží platby za nájemné v celkové výši 26 056 Kč (tj. vyúčtování za rok 2019, 2020) a platby za služby v celkové výši 37 791 Kč (tj. dle vyúčtování 2019, 2020), celkem 63.847 Kč. Žalovaní však dluh ani po výzvách neuhradili. Žalobkyně se tak dlužné částky včetně příslušenství musela domáhat žalobou v této věci.

2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemají námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (nájemní smlouvy, evidenčního listu bytu, dodatku nájemní smlouvy [číslo] ukončení nájmu žalovanými, vyúčtování za rok 2019, 2020) soud zjistil, že žalovaní uzavřeli s žalobkyní nájemní smlouvu dne [datum], kdy jim byla pronajata bytová jednotka [číslo] na adrese [adresa žalovaného a žalované] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou (tj. od [datum] do [datum]), kdy byla dodatkem [číslo] prodloužena do [datum]. Žalovaní byt užívali do dne [datum], kdy fakticky ukončili užívání bytu. Žalovaní nehradili řádně a včas platby nájemného ani platby za služby. Na základě vyúčtování služeb za rok 2019 žalovaní dluží (po odečtení uhrazených záloh ve výši 11 816 Kč) částku ve výši 15 103 Kč (celkové náklady 26.919 Kč). Dále žalovaní dluží na nájemném za rok 2019 částku ve výši 1 556 Kč (zbylou část nájemného za 11/ 2019 po zohlednění plateb a kauce). Tedy celkem za rok 2019 dluží žalobkyni za služby a nájemné částku ve výši 16 659 Kč. Na základě vyúčtování služeb za rok 200 žalovaní dluží (po odečtení uhrazených záloh ve výši 2 500 Kč) částku ve výši 22 688 Kč (celkové náklady 25.188 Kč). Dále žalovaní dluží na nájemném za rok 2020 částku ve výši 24 500 Kč (dluh za 2,4,5/ 2020 tj. 3 x 7.000 Kč a 1x 3.500 Kč za polovinu měsíce 6/ 2020). Tedy celkem za rok 2020 dluží žalobkyni za služby a nájemné částku ve výši 47 188 Kč Celkem tedy žalovaní dluží za rok 2019 a 2020 žalobkyni nájemné ve výši 26 056 Kč a za spotřebované služby částku ve výši 37 791 Kč.

4. Soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku posoudil věc podle dle platné právní úpravy (obč. z. č. 89/2012 Sb.), dále dle § 2201 obč. z. 89/2012 Sb.. Podle § 2201 nového obč. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Povinnost platit nájemné a služby spojené s užívání bytu plyne z ustanovené § 2246 a 2247 obč. zákoníku. Podle § 1970 nového obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 pak od 1. 1. 2014 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Žalovaní jako nájemci byli povinni platit nájemné a zálohy na služby, resp. jejich vyúčtování podle smlouvy, pakliže tak nečinili, ocitli se v prodlení s plněním peněžitého dluhu, stíhá je proto povinnost zaplatit vedle dlužné částky i zákonné příslušenství. Žalovaní byli dle smlouvy společnými nájemci, odpovídají proto za dluh společně a nerozdílně (§ 1872 obč.z.).

7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 554 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 554 Kč. Jinou náhradu nákladů žalobkyně nepožadovala.

9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovaným třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.