29 C 259/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 8 697 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.697 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 1 200 Kč.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhal zaplacení částky 8 697 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod číslo ze dne datum byla žalobkyní dodávána pitná voda žalované do odběrného místa ulice a číslo, okres - část obce a zároveň odváděna voda odpadní. Žalovaná se oproti tomu zavázala platit žalobkyni cenu za dodávku vody (vodné) a odvod odpadních vod (stočné). Žalobkyně žalované vyfakturovala vodné a stočné na základě provedených odečtů fakturou ze dne datum na částku 8 697 Kč. Žalovaná však fakturu neuhradila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhal zaplacení žalované částky.

2. Žalovaná se ve věci původně nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že, žalobkyně se žalovanou dne datum uzavřeli smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod číslo na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa pitnou vodu a odváděla odpadní. Žalovaná byla ze smlouvy zavázána platit žalobkyni za dodanou pitnou vodu a odvedenou odpadní (tzn. vodné a stočné). Splatnost plateb účastníci sjednali do 17 dnů od odeslání platebního dokladu. Cena vodného a stočného byla stanovena ve smlouvě odkazem na cenový výměr žalobkyně, přičemž pro období od datum do datum činila cena 43,76 Kč/m3 vodného bez DPH a pro období od datum do datum činila cena 46,36 Kč/m3 vodného bez DPH. Vodné za období od datum do datum bylo žalované na základě odečtu vodoměru ze dne datum vyfakturováno fakturou číslo ze dne datum se splatností ke dni datum na částku 8 697 Kč (171,484 m3 vodného). Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne datum. Žalovaná však ani na tuto výzvu nereagovala.

4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do dlužné částky důvodný a podložený příslušnými důkazy. Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod, všeobecných obchodních podmínek, faktur za vodné a stočné, předžalobní upomínky a dalších listinných důkazů.

5. Po právní stránce soud tuto smlouvu posoudil jako smlouvu uzavřenou podle § 51 ve vztahu k § 853 a § 588 a násl. obč. zákoníku a příslušných ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Žalobkyně tvrdila a prokázala platné uzavření smlouvy s žalovanou a současně tvrdila, že řádně splnila své smluvní povinnosti tím, že žalované v rozhodném období dodala vodu do předmětného odběrného místa a odvedla z něj odpadní vody, avšak žalovaná nezaplatila sjednanou cenu (tj. vodné a stočné), kterou jí v souladu se smlouvou vyúčtovala.

6. Právo žalobkyně na vodné a stočné, resp. povinnost žalované vodné a stočné žalobkyni platit, vyplývá též přímo ze zákona (§ 8 odst. 13 a 14 ve vztahu k § 20 zákona č. 274/2001 Sb.). V řízení nevyšlo najevo nic, co by tato tvrzení žalobkyně vyvrátilo či jen zpochybnilo, naopak, tato tvrzení jsou v souladu s provedenými důkazy. Soud proto žalobkyni přiznal požadovanou jistinu ve výši 8 697 Kč a zákonný úrok z prodlení (ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti uvedené platby, kterou žalobkyně žalované předmětnou částku vyúčtovala, a jejichž doručení žalovaná nezpochybnila.

7. Soud ve věci žalované ustanovil opatrovníka, když žalovaná neměla osobu, která by za ní jednala. Opatrovník uvedl, že se žalobou souhlasí.

8. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního (dále jen o. s. ř.) řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.