29 C 30/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený zákonnou zástupkyní Libuší Svobodovou Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k věci: , bytová jednotka, , bytový dům, , adresa, , na pozemku parcela č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech této budovy a tohoto pozemku o velikosti , velikost, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jednotka je vymezená podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, se zrušuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví částku ve výši , částka, , a to do jednoho měsíce od prodeje věci.

III. Nařizuje se prodej věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyně 1/2, žalovaný 1/2. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje z výtěžku prodeje dluh uvedený ve výroku II. tohoto rozsudku ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žaloba a vyjádření k žalobě:

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným v žalobě, tj. bytu - , bytová jednotka, bytový dům, , adresa, , na pozemku parcela č. , velikost, , zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech této budovy a tohoto pozemku o velikosti , velikost, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jednotka je vymezená podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (uvedeným výroku I. rozsudku, dále jen byt). Žalobu (č. l. 1 - 2, doplnění na č. l. 42, 43) žalobkyně odůvodnila zejména tím, že uvedla, že žalobkyně i žalovaný jsou fyzickými osobami a spoluvlastníky bytu, včetně podílu na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku, v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně se touto žalobou domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci v souladu s § 1140 občanského zákoníku. Žalobkyně a žalovaný dle žaloby nabyli své spoluvlastnické právo k výše uvedené nemovité věci v rámci dědického řízení jako část pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , každý z účastníků řízení nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. Žalobkyně a žalovaný jsou tedy spoluvlastníky nemovité věci (každý z účastníků řízení je tedy vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2). Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá zájem nadále setrvat v tomto spoluvlastnictví, k čemuž ho podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nemůže nutit, je v jejím zájmu toto spoluvlastnictví dle žaloby vypořádat. Za tímto účelem žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, nabídla řešení žalovanému. Účastníci řízení se dle žaloby nemohly shodnout na tom, jak se vypořádat, neboť situaci ztěžuje skutečnost, že žalovaný je nezletilý, přičemž i společný prodej předmětu vypořádání je v takovém případě složitějším procesem, a to spíše, když žalobkyně do předmětu vypořádání investovala své prostředky, neboť měla v úmyslu bytovou jednotku užívat a nabýt do vlastnictví. Podle § 1143 občanského zákoníku v případě, kdy nedojde k dohodě spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví, bude o něm rozhodovat soud, přičemž soud rovněž určí způsob vypořádání. Žalobkyně tak dle žaloby požaduje zrušení spoluvlastnictví a jeho následné vypořádání, přičemž navrhuje, aby předmětná nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě (za tržní cenu určenou posudkem či oceněním realitní kanceláří), výtěžek této dražby, nechť je poté rovnoměrně rozdělen mezi spoluvlastníky dle výše jejich podílů na nemovitosti s tím, že dle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Žalobkyně se tedy zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho prodeje v dražbě domáhala žalobou v této věci, včetně náhrady nákladů řízení.

2. V doplněních žaloby žalobkyně upřesnila a doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě, tedy že nabyla svůj podíl na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , tehdy jej pořídila se svým druhem, který se po čase stal partnerem matky žalovaného a společně užívaly byt včetně žalovaného. Žalovaný nabyl svůj podíl z titulu dědice na základě usnesení soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Bytovou jednotku žádný z účastníků dlouhodobě neužívá. Žalobkyně dále uvedla, že měla původně zájem bytovou jednotku užívat po dokončení rekonstrukce užívat (tento záměr vznikl však až po smrti otce žalovaného).

3. Žalovaný se k žalobě a jejímu doplnění vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce (prostřednictvím své matky, když otec žalovaného zemřel) tak, že i on má zájem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce. Dále uvedl, že se žalovaný s žalobkyní pokoušel dohodnout na společném prodeji bytu třetí osobě, avšak ačkoliv žalobkyně nejprve s postupem souhlasila, následně si svůj postoj rozmyslela a bez dalšího podala žalobu na vypořádání k soudu. Žalovaný dále ve svém podání uvádí, že žalobkyně po celou dobu trvání spoluvlastnického vztahu s bytem nakládala jako by patřil výlučně ji. Žalovaný je přesvědčen, že byt nikdy nebyl v tak havarijním stavu, aby bylo nutné vynaložit žalobkyní zmiňované náklady na jeho záchranu. Žalovaný tedy sděluje, že je ochoten uzavřít v dané věci smír, avšak nikoliv v takovém znění, v jakém jej žalobkyně dle znění žaloby požaduje. Žalovaný původně uvedl, že se necítí být povinen cokoliv žalobkyni hradit. Dále žalovaný pro dokreslení celé situace konstatuje, že žalobkyně se žalovaným uzavřela již dne , datum, darovací smlouvu, kterou měla v úmyslu svůj podíl k bytu žalovanému darovat.

4. Účastníci řízení následně po prostudování věci a po dohodě ve věci navrhli schválení smíru, a to že žalovaným podáním ze dne , datum, na č. l. 198 spisu, žalobkyně podáním ze dne , datum, na č. l. 203, resp. s těmito obsahově shodnými podáními souhlasili dle podání ze dne , datum, na č. l. 209 ze dne , datum, na č. l.

213. Obsahem smírné dohody mezi účastníky byla pak dohoda o zrušení podílového spoluvlastnictví k bytu, jeho prodej v dražbě s tím, že výtěžek, po odečtení částky , částka, Kč ve prospěch žalobkyně, ponížen o náklady dražby, bude rozdělen mezi účastníky na polovinu s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jedním z účastníků je nezletilý, jehož právní jednání v neběžné záležitosti musí být schváleno soudem (dle § 898 OZ), podal soud dne , datum, podnět opatrovnickému oddělení zdejšího soudu k schválení právního jednání nezletilého, tj. uzavření smírné dohody s tím, že pokud právní jednání nezletilého bude opatrovnickým soudem schváleno, může být též schválen v této věci soudní smír. Soud tedy usnesením ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , řízení přerušil do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , nebyl vysloven souhlas s právním jednáním učiněním za nezletilého. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Na základě pravomocného usnesení ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, soud v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pokračoval a o věci rozhodl.Jednání soudu:

5. Ve věci proběhlo jedno jednání soudu dne , datum, (čl. 237), na kterém byl soudem učiněn pokus o smír. Jednání bylo odročeno s tím, že účastníci se dohodli na společné prohlídce bytu včetně provedených investic. Jednání bylo odročeno na termín , datum, .

6. Posléze bylo k žádosti účastníků řízení nařízené jednání odročeno s tím, že oba účastníci žádají o přerušení řízení.

7. Usnesením ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , bylo řízení ve věci přerušeno, a to i za účelem vyhotovení aktuálního posudku.

8. S ohledem na to, že žalobkyně podáním ze dne , datum, navrhla pokračování řízení, důvod pro přerušení řízení odpadl. Soud tedy rozhodl o pokračování řízení usnesením ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, .

9. Soud následně nařídil jednání na , datum, . Při tomto jednání žalobkyně (resp. její právní zástupkyně) uvedl, že žalobkyně ve věci zajistila aktuální posudek, ze kterého plyne výše zhodnocení věci, která je předmětem řízení s tím, že v mezidobí si stany poskytly vzájemnou součinnost a byla provedena prohlídka bytu za účasti matky žalovaného s tím, že strana žalovaná si tak ověřila skutečnost, že proběhla rekonstrukce bytu. Aktuálně tak žalobkyně navrhuje zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, že věc bude prodána ve veřejné dražbě s tím, že z výtěžku prodeje budou uhrazeny náklady dražby, na kterých se tak účastníci budou podílet a dále s ohledem na posudek navrhuje, aby z výtěžku byla odečtena částka , částka, , která by žalobkyni náležela jako nárok z širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví, a následně aby byl mezi spoluvlastníky výtěžek prodeje rozdělen podle spoluvlastnických podílů. Žalovaný (resp. jeho právní zástupkyně) odkázal na vyjádření žalobkyně, se kterým souhlasí, dále potvrdil, že účastníci se sešli v předmětném bytě a že matka žalovaného skutečně viděla provedenou rekonstrukci bytu a její obsah, který odpovídá aktuálně založenému posudku, se kterým byla zástupkyně žalovaného před jednáním seznámena. S ohledem na to, že jde o nezletilého, navrhl žalovaný zrušení spoluvlastnictví, prodej bytu ve veřejné dražbě s odečtem nákladů prodeje a částky , částka, jako nároku žalobkyně z širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví.

10. Při jednání soudu dne , datum, pak soud vydal tento rozsudek.Nesporné skutečnosti:

11. Mezi žalobkyní a žalovaným (prostřednictvím jejich právních zástupců) byly jako nesporné skutečnosti uvedeny následující skutečnosti, tedy že:1. že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k věci: , bytová jednotka, , bytový dům, , adresa, , na pozemku parcela č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech této budovy a tohoto pozemku o velikosti , velikost, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jednotka je vymezená podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , dále jen byt,2. že spoluvlastnické podíly účastníků k bytu činí u každého 1/2,3. že aktuálně byt nikdo z účastníků a ani jiná osoba neužívá,4. že žalobkyně provedla v předcházejícím období rekonstrukci bytu,5. že došlo ke zhodnocení bytu, který je spoluvlastníkům ku prospěchu,6. že výše zhodnocení činí částku , částka, ,7. že zhodnocení žalobkyni nebylo žalovaným uhrazeno, resp. jeho část odpovídající spoluvlastnickému podílu,8. že ve spoluvlastnictví účastníci nechtějí setrvávat,9. že žádný z účastníků nechce nabýt společný byt, resp. se stát jeho výlučným vlastníkem,10. že před jednáním proběhla prohlídka bytu, které se účastnila žalobkyně a matka žalovaného,11. že žalobkyně hradí nutné platby na byt (energie, plyn),12. že se strany domluvily na tom, že s ohledem na situaci nezletilého bude nárok z širšího vypořádání spoluvlastnictví žalobkyně hrazen až z výtěžku prodeje,13. že žalobkyně má nárok na částku širšího vypořádání spoluvlastnictví s ohledem na provedenou rekonstrukci a náklady žalobkyně na byt, tj. na částku , částka, .

12. Soud doplňuje, že s ohledem na postavení žalovaného jako nezletilého dále porovnal nesporné skutečnosti i s výsledky dokazování a žádné rozpory v tomto směru neshledal. Soud tak mohl z nesporných skutečností také vycházet.Důkazy:

13. Soud ve věci provedl účastníky navržené a do spisu založené listinné důkazy (kopie). Z provedených důkazů pak zjistil následující skutečnosti.

14. Z usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, na čl. 27 plyne, že tímto pravomocným usnesením bylo rozhodnuto v dědické věci po , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , otce žalovaného. Žalovaný , Jméno zainteresované osoby 1/0, nabyl jednu polovinu výše uvedeného bytu.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 5, 6 plyne, že výše uvedený byt je veden ve spoluvlastnictví účastníků řízení s následujícími podíly: žalobkyně 1/2 a žalovaný 1/2.

16. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , plyne, že tímto rozsudkem nebyl vysloven souhlas s právním jednáním učiněním za nezletilého, tj. účastníky původně uzavřený smír, se závěrem, že dokazování je nutné doplnit zejména ohledně provedené rekonstrukce a zhodnocení bytu (což následně bylo v tomto řízení učiněno, viz dále), když odlišné rozhodnutí v budoucnu soud nevyloučil (bod 38 odůvodnění tohoto rozsudku).

17. Z posudku označeném jako znalecký posudek č. 28/821/2024 znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 254 - 270 (dále jen posudek) plyne, že tento posudek obsahuje popis předmětu řízení, tj. bytu, s tím, že konstatuje, že v bytě byla provedena rekonstrukce v kompletní podobě, dále obsahuje popis bytu s tím že závěrů posudku plyne, že cena bytu před rekonstrukcí činila , částka, a po rekonstrukci , částka, , dle posudku tak zhodnocení bytu činilo , částka, . Posudek dále obsahuje i přílohy (např. fotografie) a znaleckou doložku.

18. Z dalších důkazů provedených při jednání pak plyne stav bytu a provedené práce na rekonstrukci bytu a náklady na provedenou rekonstrukci bytu (tj. zejména z množství do spisu založených fotografií). Další provedené důkazy pak mají již jen doplňující charakter (aktuální výpisy z KN, usnesení o přerušení řízení, komunikace účastníků, nerealizovaná darovací smlouva). Další do spisu založené důkazy pro nadbytečnost soud již neprováděl.Právní předpisy:

19. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z. či obč.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto věc posoudil dle nového občanského zákoníku.

20. Při rozhodnutí soud vycházel zejména z těchto ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (obč.z.).

21. Podle § 1127 obč.z. platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

22. Podle § 1136 platí, že spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

23. Podle § 1140 obč. z. platí nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

24. Podle § 1141 platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Podle § 1143 pak platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

25. Podle § 1144 platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 platí, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

26. Podle § 1149 odst. 2 obč. z. platí, že při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

27. Podle § 492 odst. 1 obč.z. platí, že hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

28. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3373/2013 plyne, že: „Předpoklad "nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků" stanovený pro prodej věci v podílovém spoluvlastnictví a rozdělení výtěžku podle podílů je naplněn, jestliže jeden nebo více spoluvlastníků sice přikázání věci do svého vlastnictví navrhují, avšak nejsou schopni zbývajícímu spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) přiměřenou náhradu zaplatit. Rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání ani nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků. Dojde-li po nařízení exekuce (nebo výkonu rozhodnutí) prodejem spoluvlastnického podílu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a povinný tak pozbude svůj spoluvlastnický podíl, bude v exekučním řízení rozhodnuto o procesním nástupnictví a exekuce bude vedena proti nabyvateli podílu.“Skutkové a právní závěry:

29. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastnící řízení, tj. žalobkyně a žalovaný, jsou ke dni vydání tohoto rozsudku podílovými spoluvlastníky k výše uvedené nemovité věci, která je předmětem žaloby (viz výše, tj. bytu včetně souvisejícího podílu na domu a pozemku), a to ke dni vyhlášení rozsudku, s podíly uvedenými v katastru nemovitostí a shodně uvedenými ve výroku I. rozsudku, tj. žalobkyně 1/2, žalovaný 1/2.

30. V dané věci je dále prokázáno, že žalobkyně ani žalovaný nemá zájem na dalším setrvání spoluvlastnictví a na jeho zrušení se spoluvlastníci účinně nedohodli. Ani jeden z účastníků netvrdil možnost rozdělení společné věci (bytu) a tato možnost neplyne ani z ostatních provedených důkazů. Soud proto dále vycházel z ustanovení § 1147 obč. zákoníku s tím, že rozhodl tak, že nařídil prodej věci (bytu) ve veřejné dražbě, když účastníci nemovitost do svého vlastnictví nechtěli (jak žalobkyně a žalovaný výslovně uvedli).

31. Soud tedy výrokem pod bodem I. rozsudku nařídil dražbu předmětné nemovité věci (bytu) s tím, že spoluvlastníci vzájemné vypořádání pohledávek a dluhů, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, v dané věci uplatnili (tj. žalobkyně), jak plyne z dále uvedeného.

32. Žalobkyně původně v žalobě uplatnila jako tzv. širší nárok z vypořádání podílového spoluvlastnictví částku , částka, , kterou následně co do částky , částka, vzala zpět (soud o této části nároku na širší vypořádání řízení zastavil) a požadovala k úhradě částku , částka, za zvýšení hodnoty bytu provedenou rekonstrukcí. V tomto směru soud uvádí, že opatrovnický soud původně ve věci smír mezi účastníky neschválil, a to především z důvodu, že nebylo možné z (do té doby) provedeného dokazování určit, zda a jak byl byt žalobkyní rekonstruován a o kolik byl zhodnocen, když ani matka žalovaného byt a provedenou rekonstrukci neviděla a nemohla tak její existenci potvrdit. Následně však ve věci došlo k doplnění dokazování a z doplněných důkazů a nesporných skutečností (viz výše) plyne, že matka žalovaného byt a provedenou rekonstrukci skutečně viděla a potvrdila s tím, že provedená rekonstrukce a zhodnocení bytu je též prokázána aktualizovaným posudkem, který jako důkaz soud ve věci povedl, ze kterého plyne, že cena bytu před rekonstrukcí činila , částka, a po rekonstrukci , částka, , tj. rozdíl činí , částka, , dle posudku tak zhodnocení bytu činilo , částka, , tj. s ohledem na výši spoluvlastnických podílů činí polovina této částky , částka, . Žalobkyně tak na společnou věc, byt, vynaložila náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků (byť bez jejich předchozího souhlasu) a může tak po žalovaném požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, když jde o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu (jde o rekonstrukci interiéru bytu zvyšující jeho hodnotu i užitné vlastnosti), jak plyne z ustanovení § 1136 odst. 1 o.z., tj. žalobkyně má vůči žalovanému nárok z širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1148 odst. 1 o.z.) s tím, že pokud po žalovaném požadovala částku , částka, , odpovídá tato částku polovině hodnoty plynoucí ze posudku, jak je výše uvedeno. Nárok žalobkyně je tak v této částce důvodný s tím, že v řízení tak doplněním dokazování byly dostatečným způsobem doplněny a zjištěny skutkové okolnosti, které původnímu smíru (resp. jejich absenci) vytýkal opatrovnický soud.

33. Soud dále neshledal důvody ani pro případný odklad zrušení spoluvlastnictví, byť to ani žalovaný (resp. jeho matka) ani nenamítali. Obecně by sice bylo pro žalovaného výhodnější, aby vlastnil byt, resp. si ho udržel do doby zletilosti, aktuálně však žalovaný ani jeho matka v bytě nebydlí (není zde zvláštní bytový potřeba žalovaného), ani nehradí náklady na příspěvky a energie (resp. náklady by žalovaného nepřiměřeně jeho poměrům zatížily), resp. žalovaný nemá prostředky na údržbu a hrazení nákladů na byt. S ohledem na specifičnost situace je naopak prodej bytu ve prospěch žalovaného (když žalovaného navíc zatěžují nároky žalobkyně z tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví) a bude ve prospěch žalovaného využití prodejem získaných finančních prostředků.

34. Soud proto rozhodl výrokem pod bodem II. rozsudku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví částku ve výši , částka, , s tím, že pokud jde o splatnost tohoto nároku, rozhodl soud i s ohledem na vyjádření účastníků řízení o tom, že žalovaný je povinen uhradit (nejpozději) tuto částku do jednoho měsíce od prodeje věci (tj. především do jednoho měsíce od prodeje bytu v dražbě), když aktuálně nemá finanční prostředky k úhradě nároku z širšího vypořádání spoluvlastnictví a žalobkyně s takto určenou lhůtou ve prospěch žalovaného nezletilého souhlasila. O těchto nárocích je však soud povinen rozhodnout samostatným výrokem (rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 2354/2016).

35. Výtěžek dražby pak bude rozdělen mezi účastníky podíly, které odpovídají jejich spoluvlastnickým podílům, tedy: žalobkyně 1/2 a žalovaný 1/2. Žádnou okolnost, která by bránila zrušení spoluvlastnictví či nařízení jejího prodeje v dražbě, soud neshledal. Výtěžek tak bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyně 1/2, žalovaný 1/2. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje z výtěžku prodeje dluh uvedený ve výroku II. tohoto rozsudku ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek. Tedy, z výtěžku prodeje se nejdříve strhnou náklady prodeje, dále se žalobkyni uhradí částka dle výroku II. rozsudku, tj. částka , částka, (jde o dluh, který se dle § 1148 odst. 3 o.z. uhradí ještě před rozdělením zbytku výtěžku), a zbylá částka se rozdělí mezi žalobkyni a žalovaného s tím, že každý obdrží 1/2 zbylé částky.

36. Pokud jde o výši výtěžku za prodej nemovitosti v dražbě, či nejnižší podání nebo lhůtu jeho provedení, soud v tomto řízení tyto skutečnosti neurčuje.

37. Soud dále zdůrazňuje, že částka, které zbude žalovanému po odečtu nákladů a nároků z tzv. širšího vypořádání, bude ve vlastnictví žalovaného (nikoliv jeho matky). Podle § 896 o.z. pak platí, že rodiče (v daném případě matka žalovaného) mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat, s peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí bezpečně nakládat, při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci; ustanovení § 892 odst. 3 platí obdobně. (3) Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně. Matka žalovaného tak bude se získanou finanční částku nakládat ve prospěch nezletilého v souladu se uvedenými zákonnými požadavky.

38. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovité věci dle žaloby soud zrušil, nařídil prodej této věci (bytu) uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (tj. včetně jejich součástí a příslušenstvím) ve veřejné dražbě s tím, že její výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyně 1/2, žalovaný 1/2 (tj. dle spoluvlastnických podílů) s tím, že se uhradí po stržení nákladů prodeje z výtěžku prodeje dluh uvedený ve výroku II. tohoto rozsudku ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek, tj. zbylá částka výtěžku (§ 1148 odst. 3 o.z.).

39. Je na účastnících, aby dle tohoto pravomocného rozsudku podali (či jeden účastník podal) návrh na prodej věci ve veřejné dražbě. Povinnost vlastníků či jiných oprávněných předkládat katastrálnímu úřadu listiny, které dokládají změnu údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, je pak stanovena v § 37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb.

40. Rozsudek o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení prodeje věci vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (NS 20 Cdo 1886/2006 = SR 4/2008 s. 133; NS Rc I 181/22 = Vážný 1500). Tyto závěry s odkazem na NS 20 Cdo 1886/2006 pak beze zbytku akceptuje i judikatura dalších senátů Nejvyššího soudu (NS 21 Cdo 2145/2009, 22 Cdo 326/2016) a také odborná literatura (Lavický a kol. 2015 s. 323). Nalézací soud prodej věci nerealizuje a pro další ingerenci soudu po rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutné podání návrhu na výkon rozhodnutí kterýmkoli ze spoluvlastníků (KRÁLÍK, Michal. § 1147 [Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 765.). Spoluvlastnictví zaniká až skutečným prodejem věci. Jestliže však k podání návrhu nedojde, nemůže nastat ani soudní výkon rozhodnutí; rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nařízením prodeje a rozdělením výtěžku totiž nenahrazuje též nařízení výkonu rozhodnutí, neboť je jen rozhodnutím v nalézacím řízení, i když svého druhu. Veřejnou dražba se míní i dražba soudní v režimu § 348 o.s.ř., respektive podle exekučního řádu (tamtéž, s. 765.).

41. Soud dále doplňuje, že žalovaný jednal v řízení prostřednictvím svého jediného zákonného zástupce (matky), která žalovanému sjednala právního zástupce, tj. žalovaný byl též právně zastoupen advokátem a jeho práva byla řádně hájena. Rozhodnutí soudu je vydáno s ohledem na postavení a zájmy žalovaného jako nezletilého, jak je též výše uvedeno.Náklady řízení:

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

43. Oba účastnící řízení však náklady řízen nepožadovali. navíc, v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). Soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV. tohoto rozsudku).

44. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému do jednoho měsíce od prodeje věci, jak je podrobně odůvodněno výše.