29 C 354/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného na vypořádání spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození], k nemovitým věcem, a to pozemkům:</b> <b>-) pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří [výměra] (na pozemku stojí stavba: [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], která je ve výlučném vlastnictví žalovaného) a</b> <b>-) pozemku parc. [číslo] zahrada [výměra],</b> <b>vše zapsáno na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí, který vede Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, pro [katastrální uzemí], [územní celek] (aktuálně jsou tyto pozemky evidovány jako pozemky ve společném jmění manželů),</b> <b>se zrušuje a tyto nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání zrušeného spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitým věcem částku ve výši 96.640 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 26.529,40 Kč.</b> Žaloba a vyjádření k žalobě:

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům uvedeným v žalobě (tj. výroku I. rozsudku). Žalobu (čl. 1-2) žalobkyně odůvodnila zejména tím, že uvedla, že žalobkyně je společně s žalovaným podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra] (když na pozemku stojí stavba: [obec], č.e. [anonymizováno], rod.rekr, [list vlastnictví]) a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí, který vede Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, pro [katastrální uzemí], [územní celek], okr. [okres] (dále oba tyto pozemky jen jako pozemky či nemovitosti či jako nemovitosti, které jsou předměty žaloby), s tím, že žalobkyně a žalovaný vlastní každý podíl o velikosti 1/2 na výše uvedených nemovitostech. V katastru nemovitostí je dle žaloby sice stále evidováno, že nemovitosti jsou ve společném jmění manželů (dále jen„ SJM“) účastníků, tj. [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně], avšak jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Až do této chvíle nedošlo k zúžení, zrušení nebo zániku SJM dohodou účastníků, ani nebyl podán návrh na vypořádání SJM rozhodnutím soudu. Uplynula tedy tříletá zákonná lhůta pro vypořádání SJM a nemovité věci se tak staly podílovým spoluvlastnictvím žalobkyně a žalovaného podle ust. § 741 obč. zákoníku. Žalobkyně dle žaloby nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnickém vztahu. Žalobkyně, v rámci smírného řešení, navrhla žalovanému, aby se stal vlastníkem jejího podílu k předmětným nemovitým věcem, a to za kupní cenu, která by byla předmětem dohody žalobkyně s žalovaným. Takto žalobkyně učinila zejména z toho důvodu, že sama nemovité věci neužívá a tyto slouží převážně k užívání žalovaného, navíc s ohledem na skutečnost, že na pozemku parc. [číslo] stojí stavba: [obec], č.e. [anonymizováno], rod.rekr, [list vlastnictví], která je ve výlučném vlastnictví žalovaného (dále jen jako chata). Žalovaný však na dopis právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], týkající se návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a nabídky k odkupu nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec], nikterak nereagoval, a z tohoto důvodu k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví až do dnešního dne nedošlo. Žalobkyně navrhla, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků k výše uvedeným pozemkům p. [číslo] zrušil a tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že ten je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1/2 obvyklé ceny těchto nemovitostí. Případně původně navrhla, aby byl nařízen soudní prodej a výtěžek byl rozdělen dle spoluvlastnických podílů.

2. V doplnění žaloby ze dne [datum] na čl. 15 žalobkyně upřesnila, že si nechala vypracovat ocenění nemovitých věcí (pozemků), které jsou předmětem žaloby s tím, že jejich obvyklá cena činní 193.280 Kč. Žalobkyně tak na žalovaném jako vypořádací podíl požaduje částku 96.640 Kč.

3. Při jednání soudu žalobkyně setrvala na podané žalobě s tím, že se pokoušela s žalovaným domluvit na částce na vypořádání, ten však nereagoval, upřesnila, že rozdělení společné věci není dobře možné, žalobkyně by nemohla pozemek využívat vzhledem na jeho poměry, ani to nechce, když jedna parcela je trojúhelníková a na druhé parcele je chata ve výlučném vlastnictví žalovaného, rozdělení pozemku tak fakticky není možné. Dále doplnila, že obvyklá cena nemovitostí tj. obou pozemků, tj. bez chaty, byla zjištěna na základě ocenění nemovitosti, které bylo založeno do spisu s tím, že polovina hodnoty, která náleží k vypořádání žalobkyni, činí 96.640 Kč, jak bylo uvedeno v doplnění žaloby. S ohledem na výše uvedené navrhla zrušit podílové spoluvlastnictví k nemovitostem a nemovitosti přikázat žalovanému, kterému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl, a to v částce 96.640 Kč. Dále upřesnila, že závady uvedené v katastru nemovitostí, zejména předkupní právo, vypořádání podílového spoluvlastnictví nebrání, navíc to žalobkyně zjišťovala přímo na katastru nemovitostí. Společné jmění manželů ohledně žalovaných nemovitostí nebylo vypořádáno ani dohodou ani soudně, pouze se do katastru s ohledem na nekonstantnost žalovaného nezapsalo, nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků s tím, že každý má podíl ve výši jedné poloviny dle zákonné domněnky dle § 741 občanského zákoníku.

4. Žalovaný se k žalobě a jejímu doplnění nijak nevyjádřil a ničeho nenamítl. Jednání soudu:

5. Ve věci proběhlo jedno jednání soudu dne [datum] (čl. 43-46), na kterém žalobkyně setrvala na tom, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví se žalovaným k pozemkům, které jsou předmětem žaloby, a aby žalovanému uložil zaplatit žalobkyni vypořádací podíl, a to v částce 96.640 Kč. Žalovaný, ač řádně obeslán na adresu svého trvalého pobytu, se k jednání soudu bez omluvy nedostavil a ničeho nenamítl, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti. Na tomto jednání soud provedl žalobkyní navržené listinné důkazy a následně vydal tento rozsudek. Důkazy:

6. Soud ve věci provedl účastníky navržené (tj. fakticky žalobkyní navržené, když žalovaný ničeho nenavrhl) a do spisu založené listinné důkazy (kopie). Z provedených důkazů pak zjistil následující skutečnosti.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 5 plyne, že pozemky: parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří [výměra], a dále parcela [číslo] zahrada [výměra] (na které stojí stavba: [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekreace, [list vlastnictví]) jsou zapsány v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], a to jako nemovitosti evidované (viz dále) ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného, [list vlastnictví]. Jako věcná práva zatěžující výše uvedené nemovitosti je zapsáno předkupní právo pro Českou republiku dle zákona č. 95/1999, datum vzniku [datum], a dále omezení dispozičních práv k omezení dalších dispozičních práv dle zákona č. 95/1999, § 10 tohoto zákona. Nabývacím titulem účastníků k výše uvedeným nemovitostem je pak smlouva o převodu nemovitostí ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] (tj. nemovitosti byly účastníky nabyty za manželství), a to ve prospěch obou účastníků jako nabyvatelů.

8. Z dopisu - návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na č.l. 6 plyne, že žalobkyně žalovaného dne [datum] vyzvala k tomu, aby byl zrušen jejich spoluvlastnický vztah k výše uvedeným nemovitostem, a to s ohledem na uplynutí 3 leté pro vypořádání společného jmění manželů od rozvodu účastníků.

9. Z výpisu z evidence obyvatel na č.l. 8-9 a výpis z evidence MVČR na č.l. 21, 26, 40-41 plynou aktuální adresy trvalého pobytu účastníků.

10. Z fotokopie rozsudku o rozvodu manželství účastníků č.j. [číslo jednací] na č.l. 7, 18 a dále z jeho stejnopisu s doložkou právní moci na č.l. 30 plyne, že manželství účastníků, žalobkyně a žalovaného, uzavřené dne [datum], bylo tímto rozsudkem dne [datum] rozvedeno s tím, že právní moc rozsudku o rozvodu nastala dne [datum].

11. Z ocenění nemovitostí na č.l. 17 (kopie, kopie včetně podpisu a příloh na č.l. 32-33, originál v přílohové obálce na č.l. 42) plyne, že toto ocenění vyhotovil [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], za účelem vypořádání spoluvlastnictví a určení tržní ceny. Obsahem tohoto ocenění je určení tržní ceny nemovitostí, které jsou předmětem řízení (pozemků, viz výše), dle obsahu ocenění jeho zhotovitel vycházel z místního šetření, listu vlastnictví a mapy pozemkového katastru, ocenění obsahuje i fotografie pozemků a jejich základní popis a charakteristiku s tím, že ocenění dochází k ceně pozemků ve výši 320 Kč/m2, tj. pro nemovitosti, které jsou předmětem žaloby, v celkové ceně 193.280 Kč. Ocenění je ze dne [datum]. Z tohoto ocenění tak dle soudu plyne obvyklá cena pozemků ve výši 193.280 Kč (polovina ceny je pak částka 96.640 Kč).

12. Ze sdělení Obvodní soudu pro Prahu 9 na č.l. 29 plyne, že tento soud zasílá zdejšímu soudu rozsudek o rozvodu účastníků s doložkou právní moci a dále sděluje, že u soudu neproběhlo ani neprobíhalo žádné řízení o vypořádání společného jmění účastníků řízení 13. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 37-39 (internetový), které za účelem uvěření stavu katastru nemovitostí vyžádal a založil do spisu soud, plyne, že ke dni [datum] jsou nemovitosti, které jsou předmětem žaloby, jsou nadále evidovány ve společném jmění účastníků a chata je nadále evidována ve výlučném vlastnictví žalovaného, tj. tak, jak plyne z žaloby a výpisu za katastru nemovitostí předloženého žalobkyní, viz výše. Právní předpisy:

14. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto věc posoudil dle nového občanského zákoníku.

15. Při rozhodnutí soud vycházel zejména z těchto ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

16. Podle § 1140 obč. z. platí nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Podle § 1141 platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Podle § 1143 pak platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

18. Podle § 1144 platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 platí, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

19. Podle § 1149 odst. 2 obč. z. platí, že při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

20. Podle § 741 obč.z. platí, že nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

21. Podle § 492 odst. 1 obč..z platí, že hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Skutkové a právní závěry:

22. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastnící řízení, tj. žalobkyně a žalovaný, jsou ke dni vydání tohoto rozsudku podílovými spoluvlastníky k výše uvedeným nemovitým věcem, které jsou předmětem žaloby (viz výše, které byly nabyty za manželství účastníků a byly tak původně součástí společného jmění manželů, tj. účastníků), tj. k pozemkům: parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří [výměra] (na tomto pozemku stojí stavba: [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], která je ve výlučném vlastnictví žalovaného) a pozemku parc. [číslo] zahrada [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí, který vede [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], a to každý s podílem ve výši 1/2 na obou pozemcích, ačkoliv v katastru nemovitostí jsou dosud (a nesprávně) oba pozemky zapsány ve společném jmění manželů obou účastníků, viz dále.

23. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětným pozemkům totiž vzniklo na základě uplynutí tříleté lhůty od právní moci rozvodu účastníků dle § 741 obč.z., když mezi účastníky nedošlo k vypořádání společného jmění manželů dohodou ani nebyl podán návrh na vypořádání soudem, tj. účastníci se stali podílovými spoluvlastníky uplynutím dne [datum] (právní moc rozsudku o rozvodu nastala dne [datum] + 3 roky), tj. [datum]. Podíl žalobkyně a žalovaného tak dle zákona činil u obou pozemků, které jsou předmětem žaloby a návrhu na vypořádání, ideální 1/2. Předmětné pozemky pak byly nabyty za manželství a tvořili tak do [datum] součást společného jmění manželů, resp. do [datum] součást nevypořádaného společného jmění manželů (účastníků) a jako součást společného jmění byly zapsány i v katastru nemovitostí, a takto jsou zapsány do dnešního dne. Předmětné pozemky však měly být s ohledem na výše uvedené od [datum] v katastru nemovitostí evidovány jako podílové spoluvlastnictví účastníků, ačkoliv tak do dne vyhlášení tohoto rozsudku evidovány nejsou (to, že jsou předmětné pozemky ve společném jmění manželů je tak aktuálně v katastru nemovitostí evidováno nesprávně a správně měly být evidovány jako podílové spoluvlastnictví účastníků, každý s podílem 1/2, jak je výše uvedeno). I proto ve výroku I. rozsudku, kterým je podílové spoluvlastnictví k předmětným pozemkům zrušeno a vypořádáno, soud uvádí, že aktuálně jsou tyto pozemky evidovány jako pozemky ve společném jmění manželů (byť, jak plyne z výše uvedeného, evidovány nesprávně, když pozemky jsou již v podílovém spoluvlastnictví).

24. V dané věci je dále prokázáno, že žalobkyně nemá zájem na dalším setrvání spoluvlastnictví a na jeho zrušení se s žalovaným nedohodli. Ani jeden z účastníků netvrdil možnost rozdělení společné věci (pozemků) a tato možnost neplyne ani z ostatních provedených důkazů (navíc, jak uvedla i žalobkyně, s ohledem na tvar jednoho pozemku a existenci chaty ve výlučném vlastnictví žalovaného stojící na druhém pozemku není rozdělní těchto pozemků dobře možné). Soud proto dále vycházel z ustanovení § 1147 obč. zákoníku s tím, že rozhodl o přikázání spoluvlastnického podílu k předmětným pozemkům za přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi nemovitých věcí, tj. žalovanému, když žalobkyně tyto pozemky do svého vlastnictví nechtěla. Tím, že oba předmětné pozemky spolu sousedí a na jednom z nich (pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří [výměra]) stojí stavba: [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], tj. chata, která je ve výlučném vlastnictví žalovaného, je namístě, aby oba pozemky byly přikázány právě žalovanému jako dosavadnímu spoluvlastníkovi. Žalovaný nenamítl, že by předmětné pozemky nechtěl, soud tedy dražbu předmětných pozemků nenařizoval (ani žalobkyně toto v doplnění žaloby nenavrhovala). Proto soud podle § 1147 obč.z. přikázal oba předmětné pozemky do vlastnictví žalovaného, který se tak stane jejich plným (výlučným) vlastníkem se 100 % vlastnictvím.

25. Tomuto rozhodnutí soudu pak nebrání ani výše uvedené závady na předmětných pozemcích, tj. předkupní právo a omezení dispozičních práv ke zřizování dalších zástavních práv, viz výše, jejichž zápis zůstane v katastru nemovitostí zachován (jejich důvodností se soud nezabýval, ani to nebylo třeba). Protože dále uvedené ocenění předmětných pozemků vycházelo i z listů vlastnictví předmětných pozemků, kde jsou tyto závady uvedeny, vycházel soud z toho, že tyto závady byly již v ocenění zohledněny. Proto se jimi soud dále zabývat nemusel, resp. nemusel je nijak zvlášť vypořádávat.

26. Pokud jde o cenu přiměřené náhrady za přikázaný spoluvlastnický podíl, tj. cenu za spoluvlastnický podíl žalobkyně, vycházel soud z ustanovení § 1147 a následujících obč. zákoníku. Žalobkyně ve věci předložila listinný důkaz označený jako ocenění tržní ceny předmětných pozemků, na základě kterého byla zjištěna tržní cena předmětných pozemků, tj. jejich cena obvyklá, ve výši 320 Kč/m2, tj. pro nemovitosti, které jsou předmětem žaloby, v celkové ceně 193.280 Kč. Polovina ceny, odpovídající polovině spoluvlastnického podílu žalobkyně, tak odpovídá částka ve výši 96.640 Kč. Vypořádání jiných pohledávek či dluhů nebylo ve věci navrženo. Proto soud výrokem pod bodem II. rozhodl, tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání zrušeného spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitým věcem částku ve výši 96.640 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ke zjištění ceny předmětných pozemků je takový listinný důkaz dle soudu dostatečný, žalovaný vůči němu ničeho nenamítl a nebylo tak třeba vyhotovit odborné vyjádření orgánu veřejné moci či dokonce znalecký posudek dle § 127 o.s.ř. Cena za spoluvlastnický podíl žalobkyně, tedy cena přiměřené náhrady za přikázaný spoluvlastnický podíl, tak s ohledem na výši podílu (1/2) žalobkyně činí polovinu této částky, tj. ceny předmětných pozemků. S ohledem na to, že spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem bylo zrušeno a spoluvlastnický podíl žalobkyně byl přikázán žalobci dle výroku I. tohoto rozsudku, jak je výše uvedeno, soud uložil právě žalovanému, aby žalobkyni uhradil na vypořádání tohoto podílu částku 96.640 Kč. K závadám váznoucím na pozemcích viz odůvodnění výše.

27. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem dle žaloby soud zrušil, společnou věc (tj. včetně jejich součástí) přikázal žalovanému a žalovanému uložil uhradit žalobkyni částku 96.640 Kč na vypořádání zrušeného spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitým věcem (byť nadále nesprávně evidovaných v katastru nemovitostí jako společné jmění manželů, ačkoliv na základě fikce dle 741 obč.z. jsou již tyto pozemky v podílovém spoluvlastnictví účastníků), jako přiměřenou náhradu dle občanského zákoníku.

28. Je na účastnících, aby dle tohoto pravomocného rozsudku podali (či jeden účastník podal) katastrálnímu úřadu návrh na vklad jejich práva do katastru nemovitostí (soud tuto povinnost dle § 39 písm. a) katastrálního zákona ve spojení s ustanoveními o.s.ř. v dané věci nemá; tuto povinnost orgány veřejné moci mají pouze v případě, že jim povinnost zasílat takové listiny přímo katastrálnímu úřadu k provedení zápisu do katastru ukládá příslušný právní předpis). Povinnost vlastníků či jiných oprávněných předkládat katastrálnímu úřadu listiny, které dokládají změnu údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, je naopak výslovně stanovena v § 37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. Náklady řízení:

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

30. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud přitom vycházel z ustanovení § 8 odst. 5 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., podle kterého platí, že ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci – takovou cenou je částka 96.640 Kč dle výše uvedeného (to platí i pro přecházející úkony, když již v žalobě žalobkyně odkázala na cenu dle posudku). Soud žalobkyni přiznal plnou náhradu v tomto řízení účelně vynaložených nákladů, a to konkrétně ve výši 7.000 Kč, která odpovídá jím zaplacenému soudnímu poplatku. Jiné hotové výdaje žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly. Náhradu nákladů spojených s advokátním zastoupením soud žalobkyni přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady žalobkyně tvoří pak odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast u jednání) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. 3 x 4.980 Kč, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby (včetně doplnění žaloby) po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3.389,40 Kč a zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 26.529,40 Kč.

31. Za další písemné podání žalobkyně, obsahující doplnění žaloby na výzvu soudu, soud žalobkyni náhradu odměny advokátky již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby (soud za toto podání přiznal žalobkyni pouze jeden režijní paušál, jak je výše uvedeno).

32. Jelikož žalobkyni, které byla přiznána náhrada nákladů řízení, zastupovala v řízení advokátka, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen zaplatit tuto náhradu k rukám advokátky žalobkyně.

33. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.