29 C 378/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B 2. Jméno advokátky C , narozený Datum narození advokátky C bytem Adresa advokátky C o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním nemovitých věcí I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku , číslo, , zahrada, pozemku parc. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná st., a pozemku parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.р. , číslo, , rod. dům, , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , se zrušuje.II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: 1/4 pro žalobkyni, 1/8 pro žalovaného č. 1 a 5/8 pro žalovaného č.

2. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žaloba a vyjádření k žalobě:

2. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, ke zdejšímu soudu domáhala po obou žalovaných zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným v žalobě (tj. uvedeným ve výroku I. rozsudku), tedy k pozemku parc. č. , číslo, zahrada, pozemku parc. č. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná st., a pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.р. , číslo, , rod. dům, , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen nemovitá věc či předmětná nemovitost či jen nemovitost) s tím, že původně navrhla přikázání předmětné nemovitosti do vlastnictví žalobkyně a zaplacení částek na vypořádání spoluvlastnictví oběma žalovaným určeným na základě znaleckého posudku.

3. Žalobu (čl. 1-3, včetně doplnění na čl. 31-32, 53-55) žalobkyně odůvodnila zejména tím, že uvedla, že spolu se žalovanými jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti a žalobkyně se touto žalobou domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním nemovitých věcí v souladu s § 1140 občanského zákoníku. Žalobkyně nabyla své spoluvlastnické právo k výše uvedené nemovité věci na základě usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , stala se vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 (tj. 2/8) shora uvedené nemovitosti. Žalovaný č. , hodnota, , Jméno žalované, má spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8, žalovaný č. 2 , Jméno advokátky C, má spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8. Žalobkyně a žalovaní jsou tedy spoluvlastníky nemovité věci, a to tak, že žalobkyně je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 (2/8), žalovaný č. 1 , Jméno žalované, je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/8 a žalovaný č. 2 , Jméno advokátky C, je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 5/8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá zájem nadále setrvat v tomto spoluvlastnictví, k čemuž jí podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nemůže nutit, je v jejím zájmu toto spoluvlastnictví vypořádat. Žalobkyně dle žaloby prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, informovala oba žalované o tom, že se stala spoluvlastníkem nemovitostí a vyzvala je, aby jí bylo umožněno její užívání a požádala spoluvlastníky o předání klíčů, současně tento dopis učinila předžalobní výzvou ve smyslu § 142a občanského soudního řádu a žádal po žalovaných, aby se k celé věci ve lhůtě 7 dnů vyjádřili. E-mailovou komunikací žalovaný č. 1 , Jméno žalované, souhlasil s prodejem svého podílu žalobkyni za cenu ve výši , částka, , s čímž žalobkyně nesouhlasila, neboť tahové hodnoty majetek nedosahuje. Žalovaný č. , hodnota, , Jméno advokátky C, , který nemovitost dle žaloby užívá, dle žaloby chtěl nemovitost odkoupit, ale nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, nabídku nepředložil. Podle § 1143 občanského zákoníku v případě, kdy nedojde k dohodě spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví, bude o něm rozhodovat soud, přičemž soud rovněž určí způsob vypořádání. Žalobkyně tak dle žaloby požaduje zrušení spoluvlastnictví a jeho následné vypořádání, přičemž navrhuje, aby předmětná nemovitost jí byla přikázána a žalobkyně by byla povinna zaplatit žalovaným částku určenou dle posudku soudního znalce ustanoveného soudem. Dle žalobkyně není rozdělení společné věci dobře možné, když předmětné nemovitosti jsou uspořádány tak, že na pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , rod. dům, navazuje hospodářská část v podobě zahrady, tj. pozemku parc. č. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná st. Předmětné Nemovitosti jsou tedy spolu neoddělitelně spjaty, pročež má žalobkyně za to, pro účelné a spravedlivé zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je v tomto případě potřeba postupovat podle ust. § 1147 ObčZ. Jde-li o soubor pozemků na sebe navazujících, je třeba s přihlédnutím k okolnostem věci na ně nahlížet jako celek a vypořádání neprovádět tak, že by se reálně dělil každý pozemek mezi spoluvlastníky, ale tak, že dojde k jejich přikázání některému spoluvlastníku do výlučného vlastnictví (žalobkyně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dle názoru žalobkyně tedy nic nebrání tomu, aby bylo spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných zrušeno a vypořádáno. Žalobkyně se tedy zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázáním domáhala žalobou v této věci, včetně náhrady nákladů řízení.

4. V doplnění žaloby (č. l. 31, 32 spisu) žalobkyně sdělila, že není schopna samostatně určit konkrétní cenu vypořádacích podílů ve prospěch žalovaných. Dále uvedla, že po celou dobu trvání spoluvlastnictví nebyla ze strany žalovaných zpřístupněna stavební dokumentace k nemovitostem, jakož ani žádná informace o provedených stavebních úpravách, opravách či jiných zásazích do nemovitosti. S ohledem na to považuje žalobkyně za jediný objektivní a spravedlivý způsob stanovení vypořádacích podílů postup, kdy soud ustanoví znalce k vypracování znaleckého posudku ohledně ocenění shora uvedených nemovitostí.

5. Žalovaný č. 1 , Jméno žalované, podáním ze dne , datum, (č. l. 40-41 spisu) se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil k žalobě tak, že pomíjí účelovost jednání žalobkyně spočívající v nákupu podílu na nemovitostech v exekuci, jakož i následný způsob jednání o zrušení a vypořádání s ostatními spoluvlastníky, ostatně on sám dům více jak 30 let neužívá, dům není jeho domovem (na rozdíl od jeho bratra, tj. žalovaného č. 2 , Jméno advokátky C, ). Uvedl dále, že se zrušením jeho účasti ve spoluvlastnictví s žalobkyní a s žalovaným č. 2 souhlasí a je mu jedno, kdo se stane vlastníkem jeho podílu a kdo se s ním vypořádá. Dále uvedl, že uvažoval o hodnotě svého podílu na nemovitostech v rozsahu 1/8 ve vztahu k celku tak, že pokud byla k lednu 2022 cena nemovitostí , částka, , při zvýšení cen nemovitostí v této lokalitě za poslední tři roky by měla dnes jejich cena dosahovat hodnoty kolem , částka, . Proto žalobkyni navrhoval , částka, . Dále uvedl, že žalobkyně na sdělení žalovaného č. 1 reagovala tak, že jednání o ceně nemá význam, když se zrušením spoluvlastnictví a jeho vypořádání jeho bratr (tj. žalovaný č. , hodnota, ) nesouhlasí. Dále žalovaný č. 1 uvedl, že žalobu vůči němu považuje za zbytečnou, mohli se dohodnout. Dále uvádí, že souhlasí se zrušením své účasti ve spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem a se svým vypořádáním částkou odpovídající 1/8 současné hodnoty nemovitostí (což byl odpovídalo částce , částka, ), pokud byl jeho návrh na vypořádání důvodný, navrhuje, aby mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Dále navrhl, aby náklady na znalce nesla žalobkyně, kterého určí soud, žalobkyně nedoložila odhad nemovitosti, žaloba je zbytečná, žalovaný č. 1 byl ochotný se dohodnout.

6. Žalovaný č. 2 se k žalobě písemně nevyjádřil.

7. Žalobkyně svým podáním ze dne , datum, (č. l. 53-55 spisu) reagovala na vyjádření žalovaného č. 1 tak, že s navrženou částkou ve výši , částka, za odkup spoluvlastnického podílu žalovaného č. 1 nesouhlasí, neboť neodráží reálnou hodnotu nemovitostí. Žalobkyně uvedla, že odmítá tvrzení, že s žalovaným č. 1 ukončila vzájemné jednání, pokoušela se jednat s oběma žalovanými. Žalobkyně tedy s ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně neměla zájem soupeřit s dalšími zájemci o spoluvlastnický podíl žalovaného č. 1, nemohla určit, zda oba ze žalovaných skutečně užívají nemovitost, a nebylo ji známo stanovisko žalovaného č. 1, nezbylo žalobkyni než podat k soudu předmětnou žalobu. Dále mj. uvedla, že za účelem zjištění ceny obvyklé nemovitosti a následné určení výše vypořádacích podílů tak nezbývá než nechat vyhotovit nový znalecký posudek, a to znalcem, jejž ustanoví nadepsaný soud, když znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, (z něj plyne cena , částka, za celou nemovitost) před více jak dvěma lety neodráží aktuální cenu nemovitosti. Povinnost nést náklady spojené s takovým znaleckým posudkem by pak neměla být uložena výlučně žalobkyni. Nabytí spoluvlastnického podílu k nemovitosti v dražbě je legitimní způsob nabytí vlastnického práva a nejde tak o nemravné či účelové jednání žalobkyně.

8. Jednání ve věci:

9. Ve věci proběhlo první jednání soudu dne , datum, (č. l. 75-80 spisu), na kterém žalobkyně setrvala na tom, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví nemovitostem, který jsou předmětem žaloby, a aby bylo zrušeno a vypořádáno spoluvlastnictví s tím, že žalobkyně má aktuálně zájem o celou nemovitost a tím, že navrhuje zadání posudku na zjištění ceny soudem s tím, aby náklady řízení byly rozděleny mezi spoluvlastníky.

10. Žalovaný č. 1 uvedl, že souhlasí se zrušením spoluvlastnictví a tím, aby nemovitost nabyla žalobkyně, resp. je mu jedno, zda je nabude žalovaný č. 2, za svůj podíl žádá 1 mil. Kč, ovšem s ohledem na situaci nezbude než nechat vypracovat znalecký posudek. Jako důkaz navrhl odhad ceny z dědické věci.

11. Žalovaný č. 2 uvedl, že nesouhlasí se zrušením spoluvlastnictví, uvedl, že se jedná o dům jeho rodičů, je to pro něj citová záležitost, peníze na vyplacení spoluvlastníků ale nemá. O dům se stará sám, má v domě trvalé bydliště, občas tam přespí, a to za účelem nutných oprav na domu, jinak bydlí u přítelkyně. Sám nechával dělat odhad v dědickém řízení, dům byl odhadnut na 6,5 mil. korun. Dále uvedl, že žalobkyně svůj podíl nabyla spekulativně, dělala na něj nátlak, aby svůj podíl odprodal. Dále žalovaný uvedl, že chce jednat s majitelem a s bratrem, nemá zájem jednat s právními zástupci. Dále žalovaný uvedl, že v domě je nahoře 5 místností, dole jedna, žalovaný č. 1 dům neužívá. Následně uvedl, že souhlasí, aby byl ustanoven nezávislý znalec. Žalovaný následně v průběhu řízení opustil jednací síň, soud tedy nadále jednal v jeho nepřítomnosti. K dalšímu jednání, ač řádně předvolán, se pak již nedostavil. Žalobkyně i žalovaný č. 1 uvedli, že v tomto řízení žádné pohledávky a dluhy souvisejí se spoluvlastnictvím neuplatňují, žalovaný č. 2 se nevyjádřil, resp. v tomto směru nic neuplatnil. Na prvním jednání soud provedl navržené a do spisu založené listinné důkazy. Žalobkyně setrvala na vypracování znaleckého posudku s tím, že následně doloží potvrzení solventnosti, žalovaný č. 1 se připoj k návrhu na ustanovení znalce s tím, že založení ocenění z dědické věci do spisu. Dále byli účastníci poučeni dle § 118b odst. 1 o.s.ř., po tomto poučení již ničeho nedoplnili. Jednání bylo odročeno za účelem ustanovení znalce ve věci k určení ceny obvyklé nemovitých věcí.

12. Žalobkyně dále navrhla podáním na čl. 83 rozdělení zálohy na znalecký posudek dle spoluvlastnických podílů s odkazem na to, že dle Ústavního soudu se jedná o řízení povahy iudicii duplicis, je tedy spravedlivé, aby náklady na zálohu nesli účastníci dle svých podílů.

13. Následně soud vydal usnesení č. j. , spisová značka, , kterým žalobkyni uložil složit zálohu na náklady důkazu ve výši , částka, (znaleckého posudku) dle § 141 o.s.ř. s poučením, že v případě nezaplacení nelze důkaz provést, když to byla žalobkyně, kdo navrhla výše uvedený důkaz. Žalobkyně podáním na čl. 90-91 opět navrhla rozdělil náklady na zálohu dle spoluvlastnických podílů účastníků a za tím účelem navrhla vydání opraveného usnesení. Návrh na opravu soud pravomocně zamítl usnesením č. j. , spisová značka, .

14. Žalobkyně svým podáním ze dne , datum, (č. l. 97-98 spisu) učinila „změnu“ žalobního návrhu s tím, že místo přikázání nemovitosti do vlastnictví žalobkyně aktuálně navrhuje, aby byl nařízen prodej nemovitosti a výtěžek prodeje byl rozdělen mezi účastníky dle jejich podílů, když žalobkyně se rozhodla neuhradit zálohu a netrvat na přikázání nemovitosti do svého vlastnictví, když soud může nařídit prodej nemovitosti. Soud toto posoudil jako změnu procesního postoje s tím, že žalobkyně nesouhlasí s nabytím nemovitosti do svého vlastnictví, když o takové změně s ohledem na povahu věci není nutnost rozhodovat jako o změně žaloby, když soud může o vypořádání spoluvlastnictví rozhodnout i jinak, než bylo navrženo.

15. Z vyjádření žalovaného č. 1 ze dne , datum, (č. l. 104-105 spisu) plyne, že žalovaný , Jméno žalované, navrhuje, aby bylo soudem vyhověno původní žalobě žalobkyně, tyto nemovitosti ji přikázal do výlučného vlastnictví za jedinou v tomto řízení prokázanou hodnotu a uložil ji povinnost vyplatit žalované dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, když hodnotu věci prokazuje odhad z dědické věci, když žalobkyně odmítla nést náklady na posudek. Žalovaný č. 1 souhlasí se svým podílem na záloze ve výši jeho podílu, domnívá se však, že úhradu zmaří žalovaný č. 2, čehož si musela být žalobkyně vědoma.

16. Z podání žalobkyně ze dne , datum, (č. l. 119 spisu) vyplývá, že na žalobě trvá s tím, že nemovitosti (shora uvedené) budou prodány ve veřejné dražbě tak jak již uvedla s tím, že uvedla, že předložila posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, který se však liší od ceny dle odhadu v dědické věci, z odhadů a usnesení o dědictví nelze vycházet, ani z odhadu realitní kanceláře, který nemá ani dostatečné náležitosti, v dědické věci se navíc vycházelo z souhlasného prohlášení účastníků,17. Ve věci proběhlo další jednání dne , datum, bez účasti žalovaného č. 2 , Jméno advokátky C, , který se bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně uvedla, že na žalobě trvá, žádný z účastníků nemá zájem o nemovitost, účastníci se nedohodli. Navrhuje tedy prodej nemovitosti v dražbě, tak jak uvedla ve svém podání. Žalovaný č. 1 potvrdil, že k žádné dohodě nedošlo, aktuálně nemá žalovaný č. 1 zájem o nemovitost, resp. nechce vyplácet spoluvlastníky, a proto uvádí, že přichází v úvahu nařízení prodeje nemovitosti. Dále účastníci ničeho nenavrhli, soud návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem vypracovaným znalcem ustanoveným soudem zamítl, když ve věci nebyla zaplacena záloha na tento důkaz. Účastníci dále nic nedoplnili ani po poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř., dokazování tak bylo skončeno. V rámci závěrečných návrhů žalobkyně uvedla, že nemovitost není dělitelná, žádný z účastníků o ní nemá zájem, resp. není solventní, jediná možnost je prodej v dražbě. Žalovaný č. 1 uvedl, že nechává rozhodnutí na soudu, navrhuje zrušení spoluvlastnictví a rozhodnutí dle zákona, tj. jak navrhla žalobkyně. Oba účastníci navrhli, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Následně soud vyhlásil tento rozsudek.

18. Nesporné skutečnosti:

19. Mezi žalobkyní a žalovaným č. 1 , jméno FO, byly jako nesporné skutečnosti uvedeny následující skutečnosti, tedy že: 1/ že k nemovitým věcem dle žaloby jsou podílovými spoluvlastníky s podílem žalobkyně 1/4, žalovaný č. 1 - 1/8, a žalovaný č. 2 - 5/8, 2/ že žalobkyně a žalovaný č. 1 , Jméno žalované, nemovitost neužívají, 3/ a že rozdělení společné věci dle žaloby není dobře možné.

20. Důkazy:

21. Soud ve věci provedl účastníky navržené (kromě důkazu – vypracování znaleckého posudku, k tomu viz dále) a do spisu založené listinné důkazy (kopie). Z provedených důkazů pak zjistil následující skutečnosti.

22. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 6 spisu) plyne, že výše předmětné nemovitosti jsou vedeny ve spoluvlastnictví účastníků řízení s následujícími podíly: žalobkyně 1/4, první žalovaný 1/8, druhý žalovaný 5/8.

23. Z usnesení o příklepu (č. l. 7-8 spisu) plyne, že soudní exekutor udělil žalobkyni jako vydražiteli příklep na vydražený spoluvlastnický podíl 1/4 (když byl dražen jako podíl povinné , jméno FO, ve výši celkem 1/4, který byl ve výši 1/8 zaspán ve vlastnictví této povinné a dále ve výši 1/8 zapsán v katastru nemovitostí na , Jméno advokátky C, , avšak na základě neplatně uzavřené dědické dohody) na předmětných nemovitostech dle žaloby.

24. Z výzev a podacích lístků na čl. 9 – 18 plyne, že žalobkyně vyzvala žalované k umožnění užívání nemovitostí a předání klíčů od ní, včetně výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, následně žalovaným zaslala předžalobní výzvu ke zrušení spoluvlastnictví.

25. Z emailové komunikace (čl. 19-23, 42-45, 72-74) plyne, že účastníci spolu v minulosti komunikovali ohledem spoluvlastnictví k nemovitosti. Z listiny na čl. 46 plyne, že jde o plnou moc zástupkyně žalovaného č. 1.

26. Z výpisů registru obyvatel a veřejného rejstříků (čl. 24-25, 36, 37-38, 50-51) pak plynou osobní údaje účastníků.

27. Z usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, (č. l. 47, 106, 125-127) plyne, že tímto pravomocným usnesením bylo rozhodnuto v dědické věci po , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , otce žalovaného č. 1 a č. 2 žalovaného, o ceně dědictví a o nabytí pozůstalosti (, Jméno advokátky C, nabyl 6/8 podílu k předmětné nemovitosti, , Jméno žalované, 1/8), jejíž součástí byly i předmětné nemovitosti s tím, že z odůvodnění plyne, že obvyklá cena byla určena dle prohlášení účastníků v protokole o projednání dědictví.

28. Z listiny označené jako znalecký posudek (čl. 56-63) plyne, že jde o listinu vypracovanou jako znalecký posudek č. 1400/2023 znalcem , jméno FO, dne , datum, v exekuční věci , spisová značka, , ze kterého plyne cena podílu 1/4 na předmětných nemovitostech ve výši , částka, . Důkaz byl proveden jako běžný listinný důkaz, když se nejednalo o posudek zadaný soudem ani posudek splňující náležitosti dle § 127a o.s.ř.

29. Z kopií sms zpráv (čl. 70-71) plyne, že žalobkyně o předmětné nemovitosti komunikovala s , Jméno advokátky C, , který žalobkyni nemovitost nehodlá prodat.

30. Z odhadu (čl. 107-113) plyne, že jde o odhad ceny pracovníka realitní kanceláře, tržní cena nemovitostí činí dle odhadu , částka, , vychází z porovnání cen nabídek jiných nemovitostí a údajů katastru nemovitostí (odhad ceny na 95 procent), bez bližšího popisu a identifikace nemovitostí, resp. jejích součástí a příslušenství.

31. Právní předpisy:

32. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto věc posoudil dle nového občanského zákoníku.

33. Při rozhodnutí soud vycházel zejména z těchto ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (obč.z.).

34. Podle § 1127 obč.z. platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

35. Podle § 1140 obč. z. platí nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

36. Podle § 1141 platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Podle § 1143 pak platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

37. Podle § 1144 platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 platí, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

38. Podle § 1149 odst. 2 obč. z. platí, že při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

39. Podle § 492 odst. 1 obč.z. platí, že hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

40. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3373/2013 plyne, že: „Předpoklad "nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků" stanovený pro prodej věci v podílovém spoluvlastnictví a rozdělení výtěžku podle podílů je naplněn, jestliže jeden nebo více spoluvlastníků sice přikázání věci do svého vlastnictví navrhují, avšak nejsou schopni zbývajícímu spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) přiměřenou náhradu zaplatit...“41. Skutkové a právní závěry:

42. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastnící řízení, tj. žalobkyně a 1. žalovaný č. 1 a žalovaný č. 2 jsou ke dni vydání tohoto rozsudku podílovými spoluvlastníky k výše uvedené nemovité věci, která je předmětem žaloby (viz výše), a to s podíly uvedenými v katastru nemovitostí a shodně uvedenými ve výroku II. rozsudku, tj. žalobkyně ve výši 1/4, žalovaný č. 1 ve výši 1/8, žalovaný č. 2 ve výši 5/8.

43. V dané věci je dále prokázáno, že žalobkyně nemá zájem na dalším setrvání spoluvlastnictví a na jeho zrušení se spoluvlastníci nedohodli. Žalovaný č. 1 souhlasil se zrušením spoluvlastnictví. Žalovaný č. 2 sice se zrušením spoluvlastnictví nesouhlasil, ale pouze z důvodu, že je to dům jeho rodičů, je to citová záležitost, v domě ale fakticky nebydlí (občanská přespání za účelem udržovací údržby na tom nic nemění). Takový důvod sám o sobě však nemůže bránit zrušení spoluvlastnictví za situace, kdy ostatní spoluvlastníci se zrušením spoluvlastnictví souhlasí, resp. ho navrhují. Námitky žalovaného č. 2 tak nebyly shledány důvodnými a zrušení spoluvlastnictví nebrání. Ostatně, nejednalo by se ani o důvod pro odklad zrušení spoluvlastnictví, který však ani nebyl navrhován. Žádat o zrušení spoluvlastnictví může kterýkoliv ze spoluvlastníků a nelze ho nutit setrvávat ve spoluvlastnictví, a bylo to právě žalobkyně, která se zrušení spoluvlastnictví domáhala. Soud proto výrokem I. rozsudku spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem dle žaloby zrušil.

44. Pokud jde o způsob vypořádání spoluvlastnictví, uvádí soud následující. Ani jeden z účastníků netvrdil možnost rozdělení společné věci, tj. nemovitých věcí dle žaloby, a tato možnost neplyne ani z ostatních provedených důkazů, když se jedná o rodinný dům s přilehlou zahradou (, popis, ), který není vnitřně rozdělen, resp. z ničeho neplyne, že by mohl být dobře rozdělen (resp. toto nikdo ani netvrdil, resp. to žádný důkaz neprokazuje). Navíc, jak uvedla i žalobkyně, s ohledem na povahu domu není rozdělní pozemků, ani zahrady, dobře možné, když tvoří jeden běžný celek rodinného domu se zahradou, tj. navazujícími pozemky (tj. teoreticky by dělitelné byly, ale dobře dělitelné nikoliv), srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2019, sp. zn. 22 Cdo 5389/2017. Rozdělit nemovité věci tak není dobře možné, což jako nesporné uvedli i žalobkyně a žalovaný č. 1.

45. V dané věci tak rozdělení nemovitých věcí není dobře možné. Další zákonnou možností je pak přikázání nemovitých věcí za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, pokud jí chtějí. Žalobkyně sice původně o nemovité věci měla zájem, následně však své stanovisko změnila (soud změnu neposuzoval jako změnu žaloby, když soud ve věci s ohledem na povahu věci může rozhodnout i jinak, než je navrhováno) s tím, že již nemovité věci do svého vlastnictví nechce. Ani žalovaný č. 1 věc do svého vlastnictví nechtěl (souhlasil ale se zrušením spoluvlastnictví). Žalovaný č. 2 sice nesouhlasil se zrušením spoluvlastnictví, ale sám uvedl, že prostředky na vyplacení a vypořádání spoluvlastníků nemá, tedy ani jemu by nemovité věci nemohly být přikázány. Protože zde tedy nebyl nikdo, kdo by chtěl nemovité věci převzít do svého výlučného vlastnictví, za současné reálné možnosti vyplacení a vypořádání podílů ostatních spoluvlastníků, nezbylo soudu než využít poslední zákonnou možnost vypořádání spoluvlastnictví, a to prodej ve veřejné dražbě. Soud ostatně může obecně spoluvlastnictví vypořádat i jiným způsobem, než je účastníky navrženo (iudicium duplex).

46. Soud proto dále vycházel z ustanovení § 1147 obč. zákoníku s tím, že rozhodl tak, že nařídil prodej nemovitých věcí dle žaloby ve veřejné dražbě. Soud tedy nařídil dražbu předmětných nemovitých věcí s tím, že spoluvlastníci vzájemné vypořádání pohledávek a dluhů, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, v tomto řízení neuplatnili. Výtěžek dražby pak bude rozdělen mezi účastníky podíly, které odpovídají jejich spoluvlastnickým podílům, tedy: žalobkyně – podíl 1/4, žalovaný č. 1 – podíl 1/8, žalovaný č. 2 – podíl 5/8.

47. Žádnou okolnost, která by bránila zrušení spoluvlastnictví či nařízení jejího prodeje v dražbě, soud neshledal. Vyhovění žalobě pak nebrání ani skutečnost, že žalovaný č. 2 má v době trvalé bydliště, ale zdržuje se tam jen občas, a to za účelem provedení nutných oprav, když fakticky bydlí u přítelkyně a trvalé bydliště je jen úřední evidenční údaj, který nezakládá práva k nemovité věci.

48. Ostatně, i kdyby žalobkyně svůj postoj nezměnila, nezbylo by soudu než nařídit prodej nemovitých věcí v dražbě, když žalobkyně nezaplatila zálohu na žalobkyní navržený důkaz, znalecký posudek k ocenění nemovitých věcí dle žaloby, bez kterého by nemohla být určena cena nemovité věci, resp. výše přiměřené náhrady pro ostatní spoluvlastníky, vycházející z obvyklé ceny nemovité věci ve výši spoluvlastnických podílů žalovaných. Soud nemohl vycházet ani z ceny z dědické věci (byla určena dohodou účastníků, což v tomto řízení nenastalo, navíc již ve vzdálenější době, žalobkyně s takovou cenou nesouhlasila) a další předložené důkazy (posudek jako listinný důkaz, navíc staršího data, a stručný odhad realitního makléře, bez bližší identifikace nemovitostí a jejich stavu, nebyly dostačujícími podklady pro určení odborné otázky ceny nemovitých věcí, resp. s cenu v nich uvedenou účastníci vzájemně nesouhlasili, posudek pak neměl ani doložku dle § 127a o.s.ř., viz též výše). Z provedených důkazů tak, pokud jde o cenu nemovitostí, tedy nemohl soud vycházet. Ohledně zálohy pak platí, že „má-li zálohu na náklady důkazu složit ten, kdo za účelem splnění své důkazní povinnosti tento důkaz navrhl, neprovede soud navržený důkaz, není-li záloha složena. V takovém případě soud rozhodne na základě skutkového stavu, jak vyplyne z důkazů, které byly provedeny. (PUTNA, Mojmír. § 141 [Záloha na důkaz]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 970, marg. č. 4.). O provedení důkazu podle §120 odst. 2 (znaleckým posudkem znalcem ustanoveným soudem) soud sám nerozhodl, proto důkaz původně navržený žalobkyní s ohledem na nezaplacení zálohy neprovedl a návrh na jeho provedení tedy zamítl. Následně ani jeho potřeba nevyplývala z obsahu spisu, s ohledem na změnu stanoviska žalobkyně. S ohledem na to, že žalobu podala žalobkyně a tento důkaz navrhla žalobkyně, soud ukládal povinnost složit zálohu jen žalobkyně. S opačným názorem plynoucím z části komentářové literatury dle podání žalobkyně se soud neztotožňuje – důkaz znaleckým posudkem není totiž v tomto řízení důkazem nezbytným, když soud může rozhodnout i o nařízení dražby, kdy posudek není nutný. Na těchto závěrech nic nemění vyjádření dalších účastníků, byť žalovaný č. 1 se k návrhu na vypracování posudku připojil. Judikaturu týkající se nákladů řízení v této věci nelze automaticky vykládat tak, že by se veškeré náklady musely dělit mezi účastníky, resp. poměrem jejich spoluvlastnických podílů, když to byla žalobkyně, kdo řízení vyvolala. Ostatně, s ohledem na změnu postoje žalobkyně, která již nemovité věci do svého vlastnictví nechce, jsou výše uvedené úvahy již nepodstatné.

49. Pokud jde o výši výtěžku za prodej nemovitosti v dražbě, či nejnižší podání nebo lhůtu jeho provedení, soud v tomto řízení tyto skutečnosti neurčuje.

50. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení spoluvlastnictví je důvodná, spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovité věci dle žaloby soud zrušil, a nařídil prodej této věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (tj. včetně jejich součástí a příslušenstvím) ve veřejné dražbě (což je aktuálně jediný možný způsob vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky) s tím, že její výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyně – podíl 1/4, žalovaný č. 1 – podíl 1/8, žalovaný č. 2 – podíl 5/8 (tj. dle spoluvlastnických podílů).

51. Je na účastnících, aby dle tohoto pravomocného rozsudku podali (či jeden účastník podal) návrh na prodej věci ve veřejné dražbě. Povinnost vlastníků či jiných oprávněných předkládat katastrálnímu úřadu listiny, které dokládají změnu údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, je pak stanovena v § 37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb.

52. Rozsudek o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení prodeje věci představuje exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (NS 20 Cdo 1886/2006 = SR 4/2008 s. 133; NS Rc I 181/22 = Vážný 1500). Tyto závěry s odkazem na NS 20 Cdo 1886/2006 pak beze zbytku akceptuje i judikatura dalších senátů Nejvyššího soudu (NS 21 Cdo 2145/2009, 22 Cdo 326/2016) a také odborná literatura (Lavický a kol. 2015 s. 323). Nalézací soud prodej věci nerealizuje a pro další ingerenci soudu po rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutné podání návrhu na výkon rozhodnutí kterýmkoli ze spoluvlastníků (KRÁLÍK, Michal. § 1147 [Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 765.). Spoluvlastnictví zaniká až skutečným prodejem věci. Jestliže však k podání návrhu nedojde, nemůže nastat ani soudní výkon rozhodnutí; rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nařízením prodeje a rozdělením výtěžku totiž nenahrazuje též nařízení výkonu rozhodnutí, neboť je jen rozhodnutím v nalézacím řízení, i když svého druhu. Veřejnou dražba se míní i dražba soudní v režimu § 348 o.s.ř., respektive podle exekučního řádu (tamtéž, s. 765.).

53. Mezi účastníky se rozdělí čistý výtěžek z prodeje po odečtení nákladů prodeje (§ 1148 odst. 3 obč.z.: prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.“).

54. Podle § 348 o.s.ř. pak platí, že ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitých věcí. Spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci. Nepodaří-li se společnou movitou věc nebo nemovitou věc prodat, zastaví soud výkon rozhodnutí.

55. Náklady řízení:

56. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Pokud měl účastník úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

57. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 platí, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Důvody pro opačné rozhodnutí soud neshledal, když ani nabytí spoluvlastnického podílu v dražbě, resp. následné komunikace mezi účastníky či následně podaná žaloba v této věci nejsou šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním anebo zneužitím procesních práv.

58. Ostatně žalobkyně a žalovaný č. 1 při ústním jednání, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému č. 2 náklady dle obsahu spisu nevznikly.

59. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.