29 C 390/2022
č. j. 29 C 390/2022-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem vyhověl žalobě žalobkyně o zaplacení částky 1 049 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnost uhradit jízdné a pokutu za nehlášenou jízdu na základě § 2550 a § 2578 občanského zákoníku a vyhlášky č. 175/2000 Sb. Rozsudek přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud určil žalovanému třídenní lhůtu k zaplacení povinností a náhradu nákladů předává k rukám zástupce žalobkyně.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 049 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 049 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 049 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dne datum vlakem číslo na trati směr město příjmení anonymizováno část obce, bez platné jízdenky. Žalovanému vznikla povinnost uhradit 1x jízdné ve výši 49 Kč včetně pokuty za nehlášenou jízdu ve výši 1 000 Kč právnická osoba postoupila pohledávku vůči žalovanému žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný do dnešního dne dlužné jízdné včetně pokuty ve shora uvedené výši nezaplatil, proto byla žalobkyně nucena obrátit se na soud se svojí žalobou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud nařídil na den datum jednání. Z důkazů žalobkyní předložených (potvrzení o nedodržení SPPO ze dne datum včetně zprávy o závadách, smluvních přepravních podmínek, předžalobní výzvy a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že žalovaný cestoval dne datum vlakem číslo na trati směr obec – část obce a při kontrole pověřeným pracovníkem se neprokázal platnou jízdenkou. Tyto skutečnosti žalobkyně prokázala potvrzením o nedodržení SPPO ze dne datum včetně zprávy o závadách.
4. Dle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
5. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.
6. Žalovaný tím, že se neprokázal pověřenému pracovníkovi platnou jízdenkou, porušil shora uvedené právní předpisy § 7 a § 15 vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a proto žaloba žalobkyně byla shledána důvodnou a soud ji vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Výše žalovaná částka byla řádně stanovena dle platného ceníku, a to 1x jízdné ve výši 49 Kč a dále 1x příplatek za nehlášenou jízdu ve výši 1 000 Kč.
7. Žalobkyně se rovněž žalobou domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, které specifikoval jako úroky z prodlení z dlužné částky dle vládního nařízení, č. 163/2005 Sb. ode dne datum do zaplacení.
8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Žalovaný byl se zaplacením dlužné částky v prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni právo i na úroky z prodlení v zákonné výši.
10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 049 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.