29 C 423/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované žaloba na ochranu držby

I. Žalovaná je povinna zdržet se rušení držby žalobkyně k bytu, tj. bytové jednotce [číslo] byt, jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, zapsaná na [list vlastnictví], vymezená v budově [adresa], byt. dům, stojící na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vymezené na parcele [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a na pozemku p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] (dále jen jako byt), tedy zdržet se přenechání užívání bytu třetím osobám, a dále je žalovaná povinna vše uvést v předešlý stav, tedy zpřístupnit byt žalobkyni.

II. Žaloba se v části na uložení povinnosti žalované zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně z držby bytu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žaloba 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] podle § 176 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) domáhala podle § 1003 z.č. 89/2012Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“) ochrany rušené držby.

2. Žalobkyně žalobu, doplněnou podáním na čl. 22, odůvodnila zejména tím, že žalovaná spolu se svým bývalým manželem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalované], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], nabyli do společného jmění manželů bytovou jednotku [číslo] byt, jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, zapsaná na [list vlastnictví], vymezená v budově [adresa], byt. dům, stojící na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vymezené na parcele [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a na pozemku p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení], na adrese [adresa] (dále jen jako byt). Ačkoliv jsou pan [jméno] [příjmení] s žalovanou [celé jméno žalované] již pravomocně rozvedeni, a to rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, č.j. č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci od [datum], byt je i nadále součástí zatím nevypořádaného společného jmění manželů. Žalobkyni byl dle žaloby dán byt do užívání jejími rodiči, otcem [jméno] [příjmení] a matkou, žalovanou [celé jméno žalované], žalobkyně tak užívala dle žaloby byt od června 2021 se souhlasem a s vědomím jak svého otce, [jméno] [příjmení], tak i své matky, žalované [celé jméno žalované], a měla v úmyslu byt dlouhodobě užívat a bydlet v něm. Za tímto účelem dle žaloby tak žalobkyně společně se svým přítelem celý byt vymalovala a uklidila, žalobkyně měla v bytu své osobní věci, oblečení, hygienické potřeby a další věci běžné osobní potřeby a měla od bytu klíče, které obdržela od svého otce, [jméno] [příjmení], a kromě ní byt nikdo jiný neužíval. Otec žalobkyně, [jméno] [příjmení], žalobkyni v bytě v průběhu měsíců červen a červenec 2021 několikrát navštívil. Žalobkyně tak měla dle žaloby držbu užívacího práva k bytu. Dále žalobkyně uvedla, že když se chtěla dne [datum] do bytu dostat, zámek od vchodových dveří bytu nešlo dosavadními klíči odemknout, navíc v bytě zahlédla cizí osobu. [jméno] [příjmení] žalobkyni sdělil, že dne [datum] obdržel dopis od [titul] [jméno] [příjmení], advokátky žalované [celé jméno žalované], ve kterém bylo bez dalších podrobností uvedeno, že k bytu byla uzavřena nájemní smlouva a byt byl předán nájemci. Následně se otec žalobkyně, ve snaze vyřešit danou situaci a zjistit totožnost nájemce, se dle žaloby obrátil na Policii České republiky, v doprovodu příslušníků Policie České republiky navštívil byt, avšak nikdo neotevřel. Žalobkyně se pokoušela se žalovanou opakovaně telefonicky spojit, avšak pokaždé neúspěšně, následně se žalobkyně dne [datum] formou WhatsApp zprávy dotázala na toto jednání žalované, odpověď na své dotazy však žalobkyně do dnešního dne neobdržela. [jméno] [příjmení] následně požádal právní zástupkyni žalované o zaslání nájemní smlouvy a též se dle žaloby dovolal neplatnosti předmětné nájemní smlouvy z důvodu, že uzavření nájemní smlouvy přesahuje běžnou správu společného jmění manželů. Žalobkyně doposud neví, komu žalovaná předala byt do užívání, a nezná ani důvod, proč žalovaná předala byt třetí osobě v době, kdy měla byt v užívání žalobkyně, která jej získala do užívání se souhlasem a s vědomím žalované, žalovaná dle žaloby umožnila dosud nezjištěné třetí osobě obsadit byt a užívat jej. Žalobkyně se tak od [datum] nemůže do bytu dostat a ani jej užívat. Žalovaná navíc neposkytuje žádnou součinnost k vyklizení nájemce, a do dnešního dne se jej ani nepodařilo ztotožnit. Výše popsaným jednáním žalované tak dle žaloby prokazatelně došlo k vypuzení žalobkyně z držby užívacího práva k bytu. Žalobkyně se tedy dle ust. § 176 a násl. o.s.ř., ve spojení s ust. § 1007 a násl. obč.z., domáhá ochrany držby spočívající v uložení povinnosti žalované zdržet se dalšího vypuzení z držby žalobkyně k bytu a aby žalovaná obnovila původní stav s tím, že rušení držby trvá od [datum], je žaloba podána v zákonem stanovené lhůtě dle ust. § 1008 obč.z. Právní předpisy 3. Podle § 176 o.s.ř. se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

4. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

5. Podle § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

6. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci samé rozhoduje usnesením.

7. Podle § 10 odst. 1 obč. z. nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

8. Podle § 988 obč.z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit.

9. Podle § 1003 obč.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

10. Podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

11. Podle § 2021 obč.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Důkazy a skutková zjištění 12. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, ze kterých soud zjistil následující skutečnosti a skutkové závěry.

13. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [anonymizováno] [datum rozhodnutí] na čl. 7-8 soud zjistil, že manželství rodičů žalobkyně, tj. žalované a [jméno] [příjmení] dle výše uvedeného, bylo pravomocně rozvedeno k [datum].

14. Z výpisu z katastru nemovitostí na čl. 9 soud zjistil, že byt dle žaloby je evidován jako byt ve společném jmění manželů žalované a [jméno] [příjmení] dle výše uvedeného.

15. Z dopisu právní zástupkyně žalované z [datum] na čl. 10 plyne, že, mimo jiné, byt byl dle tohoto sdělení předán nájemci. Z dopisu právního zástupce [jméno] [příjmení] včetně doručenky na čl. 11-12 plyne, že, mimo jiné, se [jméno] [příjmení] dovolal neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu přesahujícího běžnou správu společného jmění manželů a požádal o zaslání nájemní smlouvy. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] na čl. 13 zejména plyne to, že otec žalobkyně prohlásil, že dal své dceři, žalobkyni, souhlas k užívání bytu, že je mu známo, že tento souhlas dala žalobkyni i žalovaná, dále prohlašuje, že žalobkyně byt užívala a měla tam věci, a to od [anonymizováno] [rok], byt vymalovala a vyklidila, žalobkyni v bytě v červnu a červenci navštívil a dále to, že informaci o tom, že k bytu byla uzavřena nájemní smlouva, sdělil žalobkyni dne [datum]. Z čestného prohlášení žalobkyně na čl. 14, 15 zejména plyne to, že žalobkyně prohlásila, že od svého otce a matky, tj. žalované, měla souhlas k užívání bytu, dále prohlašuje, že žalobkyně byt užívala a měla tam věci, byt v [anonymizováno] [rok] vymalovala a vyklidila, žalobkyni v bytě v červnu a červenci navštívil její otec a dále to, že dne [datum] s do bytu nedostala, když klíč do zámku nepasoval a v bytě viděla cizí osobu.

16. Z fotografie Whatsapp komunikace mobilního telefonu na čl. 16 plyne obsah komunikace, ze které plyne, že žalobkyně v textu zprávy mimo jiné uvádí, že se nemůže dostat do bytu a klíč nepasuje (adresát a další komunikace nejsou zřetelné).

17. Z fotografií na čl. 23-26 je zřejmé provádění vymalování bytu.

18. Žalobkyně dále jako důkaz navrhla výslech příslušníků Policie ČR, kteří dne [datum] navštívili s otcem žalované byt. Tento důkaz však soud jako nadbytečný neprovedl (i v žalobě se uvádí, že stav bytu uvnitř policejní hlídka neviděla), a to i s ohledem na zjištění, která učinil z listin přepojených k žalobě, která jsou podle soudu pro rozhodnutí ve věci dostatečná. Soud tak ve věci neshledal ani důvod pro nařízení jednání a o věci rozhodl bez jednání. Skutkové a právní závěry soudu 19. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že žalobkyně užívala byt od června 2021, a to se souhlasem a s vědomím jak svého otce, [jméno] [příjmení], tak i své matky, žalované [celé jméno žalované], s úmyslem byt dlouhodobě užívat a bydlet v něm. Za tímto účelem byt i vymalovala.

20. Prozatímní ochrana držby je pak založena na kombinaci existence narušeného faktického stavu (držby) a vůle držitele k jeho zachování procesní cestou (podáním žaloby) v konkrétní propadné lhůtě. Ochrana držby je poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby (§ 998 občanského zákoníku). Ochrany požívá nejen držba řádná (§ 991 občanského zákoníku), poctivá (§ 992 občanského zákoníku) a pravá (§ 993 občanského zákoníku), ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 114).

21. Soud proto po zjištění, že žalobkyně podala žalobu v propadné lhůtě šesti týdnů ode dne, kdy se dozvěděla o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, žalobě usnesením (§ 180 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě 15 dnů bez nařízení jednání (§ 177 odst. 1 o.s.ř.) z větší části vyhověl, protože má za prokázané, že došlo k svémocnému rušení poslední pokojné držby užívacího práva žalobkyně k nemovité věci (bytu) ze strany žalované. Pro počátek běhu šestitýdenní lhůty je významné datum [datum], neboť od tohoto data má žalobkyně vědomost o rušení držby a kdo tak činí. Žaloba byla podána dne [datum], tedy ve lhůtě 6 týdnů počítané do dne následujícího po dni, kdy se žalobkyně o rušení dozvěděla, a zároveň dosud neuplynula objektivní roční lhůta, v níž je možno žalobu podat. Toto rozhodnutí o žalobě posesorní proti rušení držby nevytváří překážku věci rozhodnuté pro případnou negatorní žalobu.

22. Žalobkyně dle soudu byt užívala až do dne [datum] (do tohoto dne trvala pokojná držba žalobkyně k bytu), kdy se do bytu nemohla dostat (klíč nepasoval), a to s hledem na jednání žalované, která byt přenechala do nájmu jiné neznámé osobě (resp. osobám), ačkoliv je byt součástí nevypořádaného společného jmění manželů rodičů žalobkyně, tj. otce žalobkyně a žalované, a neměla k takovému jednání souhlas bývalého manžela, když byt je součástí nevypořádaného společného jmění manželů, ani žalobkyně, ani nedošlo k výpovědi užívacího práva žalobkyně k tomuto bytu (analogické k výpovědi z nájmu bytu). Žalobkyně sice k bytu neměla uzavřenu nájemní smlouvu a právo nájemní, aje měla k němu obdobné užívací právo, které může být předmětem držby a tedy i předměstem ochrany, když obecně platí, že držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon, nejde-li o osobní právo (§ 988 obč.z.). Právní situaci dle skutkových okolností v dané věci, kdy rodiče žalobkyně umožnili užívat byt žalobkyní, je pak namístě posoudit dle § 10 odst. 1 obč.z. obdobně, jako nájemní právo (§ 2201 an.), když se nejedná o pouhé osobní či rodinné právo žalobkyně, ale specifické přenechání bytu žalované k dočasnému užívání bytu žalovanou, obdobně jako u nájemního práva.

23. Podle komentářové literatury pak platí, že„ jiná obligační práva, která mají trvalejší charakter a nezanikají jediným plněním, však mohou být předmětem držby; tak například nájem, pacht, nárok na různé renty či právo trvale požadovat zdržení se nebo trpění něčeho, práva ze smlouvy o důchodu“ (SPÁČIL, Jiří. § 988 (Předmět držby). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 85.). Proto se i žalobkyně v této věci může domáhat ochrany rušené držby práva užívat byt.

24. Žalobkyni tak svědčí poslední pokojná držba práva k nemovité věci, tj. bytu (tj. práva dočasného užívání bytu svých rodičů v jejich vlastnictví, tj. jako nevypořádaného společného jmění manželů), uvedeného ve výroku I. usnesení. Tím, že žalovaná, jako společný vlastník bytu se svým bývalým manželem, pronajala sama byt a fakticky znemožněna přístup žalobkyně do bytu, zasáhla do poslední pokojné držby v neprospěch žalobkyně. Soud proto žalobě na zdržení se rušení držby (tedy přenechání užívání bytu třetím osobám) žalovanou jako rušitelem vůči žalobkyni vyhověl a uložil současně dále žalované, aby vše uvedla do předešlý stav (§ 1003 obč.z.), tj. tedy zpřístupnila byt žalobkyni, a to výrokem I. rozsudku. Tím soud z větší části vyhověl žalobě co do návrhu petitu uvedeném v čl. I. a II. návrhu petitu žaloby, byť s přesnějším zněním výroku rozsudku.

25. Soud však výrokem II. tohoto rozhodnutí žalobu zamítl co do návrhu petitu uvedeném v čl. III. návrhu petitu žaloby, tedy co do navrhovaného uložení povinnosti žalované zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně z držby bytu. Žalobkyně se může dle zákona domáhat pouze zdržení se rušení držby a uvedení v předešlý stav, nikoliv ochrany držby před dalším možným či potencionálním jednáním žalované v budoucnu, o kterém ani není prokázáno, zda nastane. V této části tak soud shledal žalobu jako nedůvodnou, resp. předčasnou, a proto ji výrokem II. rozsudku zamítl. Náklady řízení 26. O nákladech řízení by obecně soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni jako účastníku, který měla ve věci poměrný úspěch, přiznal v odpovídajícím poměru náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Žalobkyně však žalované v rozporu s § 142a odst. 1 o.s.ř. nezaslala ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění (nezaslala ji vůbec, a za tu nelze považovat ani doloženou Whatsapp komunikaci). Důvody dle § 142a odst. 2 o.s.ř. soud v dané věci neshledal.

27. Soud proto výrokem pod bodem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.