29 C 431/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 30 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30.776 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.200 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 3.931 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 3.931 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 3.931 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 8.243 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 9.540 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 11 122,20 Kč.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 30 776 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum nájemní smlouvu na dobu určitou. Předmětem nájemní smlouvy je bytová jednotka číslo v ulici adresa, obec. Nájemní vztah se žalovaným skončil uplynutím doby nájmu dne datum, dne datum byl byt předán žalobkyni. Žalovaný dluží platby za nájemné v celkové výši 12 841 Kč (tj. nájemné ve výši 1 162 Kč za měsíc červen rok, nájemné ve výši 3 893 Kč za měsíc červenec rok, nájemné ve výši 3 893 Kč za měsíc srpen rok, nájemné ve výši 3 893 Kč za měsíc září rok), dále dluží za vyúčtování služeb spojených s užíváním výše uvedeného bytu za období od datum do datum částku ve výši 9 540 Kč a dále pak částku ve výši 152 Kč za správu vodoměru za období červen rok až září rok (tj. měsíčně částku ve výši 38 Kč). Žalovaný však dluh ani po výzvách neuhradil. Žalobkyně se tak dlužné částky včetně příslušenství musela domáhat žalobou v této věci.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci provedl předložené listinné důkazy, zejména nájemní smlouvu, dodatky ke smlouvě, předávací protokol, vyúčtování služeb, dodejky, opisu karty úhrad nájemného a uznání dluhu. Z provedeného dokazování plyne dluh žalovaného za vyúčtování nájemného v celkové výši 12 841 Kč (tj. nájemné ve výši 1 162 Kč za měsíc červen rok, nájemné ve výši 3 893 Kč za měsíc červenec rok, nájemné ve výši 3 893 Kč za měsíc srpen rok, nájemné ve výši 3 893 Kč za měsíc září rok), dále dluh za vyúčtování služeb spojených s užíváním výše uvedeného bytu za období od datum do datum ve výši 9 540 Kč a dále pak dluh ve výši 152 Kč za správu vodoměru za období červen rok až září rok (tj. měsíčně částku ve výši 38 Kč). Celkem tedy žalovaný dluží částku ve výši 30 776 Kč, která nebyla žalobkyni uhrazena.

4. Soud tedy žalobě jako důvodné zcela vyhověl.

5. Podle nového obč. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Povinnost platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu plyne z ustanovení § 2246 a 2247 obč. zákoníku. Podle § 2295 obč.z. pak platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

6. Podle § 1970 nového obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 pak od datum platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 122,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 539 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 776 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 920 Kč ve výši 1 663,20 Kč.

9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání podléhá soudnímu poplatku v rozsahu dle zákona č. 549/1991 Sb. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.