29 C 55/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost stanovená žalobci rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka k žalovanému se zrušuje. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na zrušení vyživovací povinnosti) podanou zdejšímu soudu dne datum domáhal soudního rozhodnutí, kterým by byla žalobci jako otci zrušena vyživovací povinnost uložená mu rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka vůči žalovanému jako jeho synovi. Žalobu odůvodnil tím, že syn již pracuje v stát a je tak schopen se sám živit.

2. Žalovaný se k návrhu na zrušení vyživovací povinnosti nevyjádřil a ničeho nenamítl.

3. Soud nařídil na den datum jednání, při kterém žalobce setrval na žalobě s tím, že aktuálně syn pracuje v adresa, asi období, aktuálně již nic nestuduje. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl soudem předvolán na adresu svého trvalého pobytu, soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud jako důkazy provedl ve věci navržené důkazy. Z přehledu sms komunikace soud zjistil, že žalovaný pracuje v stát, bude si dělat tzv. papíry na zdvyh, a že má kratší pracovní dobu, než chtěl. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobce poslal dne datum žalovanému výživné částka. Z rozsudků zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, ve spojení s následně vydaným rozsudkem spisová značka ze dne datum, bylo soudem zjištěno, že žalobci bylo vůči žalovanému jako tehdy nezletilému stanovena vyživovací povinnost naposledy ve výši částka měsíčně.

5. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v aktuálním znění (dále jen OZ) platí, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Podle § 911 OZ platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle § 913 odst. 1 OZ platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Podle § 923 OZ platí, že změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

9. Návrh žalobce byl s ohledem na výše uvedené shledán důvodným a soud návrhu vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, když shledal, že žalovaný již je zletilý a je schopen se sám živit, když aktuálně pracuje v adresa, dříve pracoval v Německu. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovenou naposledy výše uvedeným rozsudkem soudu, tak soud zrušil, tím tedy došlo ke změně výše uvedeného rozsudku. Výživné lze v budoucnu mezi účastníky přiznat jen tehdy, pokud budou splněny podmínky dle zákona.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když zcela úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval.

11. Ohledně soudního poplatku je řízení ve věci výživného osvobozeno (§ 11 odst. 1 písm. c) z. č. 549/1991 Sb.), soud proto povinnost k jeho úhradě neukládal ani neúspěšnému žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.