29 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 33 080 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 33.080 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.560 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10,0 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 1.500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10,0 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 1.120 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10,0 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 3.560 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 5.560 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 2.780 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení 1.324 Kč.</b> 1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně na obou žalovaných domáhala zaplacení žalované částky jako dlužného nájemného a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu (dále jen služby), tj. za užívání bytové jednotky [číslo] která se nachází v budově [adresa], [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví], jehož je žalobkyně výlučným vlastníkem (dále jen byt). Žalobkyně jako vlastník bytu spolu s žalovanými jako nájemci uzavřela k tomuto bytu nájemní smlouvu dne [datum]. Nájem byl sjednán na dobu určitou, tj. od [datum] do [datum]. Podpisem smlouvy se žalovaní zavázali, že za bytovou jednotku budou pravidelně hradit nájemné ve výši 6000 Kč a zálohy na služby ve výši 5560 Kč. Zálohy na služby byly stanoveny takto: teplo 900 Kč, TUV 1250 Kč, vodné a stočné 1250 Kč, výtah 250 Kč, společné osvětlení 100 Kč, úklid domu 120 Kč, servis vodoměrů 40 Kč a dále záloha na plyn v bytě 350 Kč a záloha na elektřinu v bytě 1300 Kč. Dodatkem [číslo] byla nájemní smlouva prodloužena do [datum], nicméně žalovaní byt užívali do [datum], kdy poté byt opustili. Jelikož žalovaní neuhradili žalobkyni nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, dluží žalobkyni: Za rok 2019 dluží žalovaní dle žaloby na nájmu částku 3560 Kč, jelikož v 10/ 2019 uhradili místo 11560 Kč (6000 Kč nájem + 5560 Kč služby) pouze částku 8000 Kč, kterou byly zaplaceny zálohy na služby ve výši 5560 Kč a část nájmu ve výši 2440 Kč. Celkové náklady na služby za rok 2019 činily 29300 Kč, avšak byly uhrazeny zálohy pouze ve výši 27800 Kč. Rozdíl těchto částek pak žalobkyně po žalovaných požaduje, protože tuto částku ve výši 1500 Kč musela uhradit za ně. Žalovaná vyúčtování převzala dne [datum], vyúčtování bylo splatné dne [datum], avšak ani poté neuhradili nic. Za rok 2020 dluží žalovaní dle žaloby za měsíc květen, kdy byla uhrazena pouze částka 4440 Kč, která byla použita na zálohy na služby. Žalobkyně tedy požaduje částku 6000 Kč, jako nezaplacenou úhradu nájmu a částku 1120 Kč jako neuhrazenou zálohu na služby. Celkem za květen tedy 7120 Kč. Dále neuhradili část měsíce červenec, a to tak, že uhradili pouze 8000 Kč, tato částka byla použita na nájem ve výši 6000 Kč, a 2000 Kč jako záloha na služby, zbytek za zálohy na služby ve výši 3560 Kč, nyní žalobkyně požaduje po žalovaných. Za srpen 2020 žalovaní neuhradili vůbec nic, takže dluží 6000 Kč za nájemné a 5560 Kč za služby. Celkem tedy 11560 Kč. Za září do [datum] neuhradili také nic, takže dluží 3000 Kč za nájemné a 2780 Kč za služby. Žalobkyně tak požaduje po žalovaných celkem částku 33080 Kč. Z částek dlužného nájemného a služeb žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení do zaplacení. Žalobkyně dále žalobu pak doplnila tak, že vyúčtování služeb za r. 2020 skončilo dalším nedoplatkem oproti účtovaným zálohám (byť neuhrazeným) ve výši 9 869 Kč (celkové náklady činily 57 129 Kč), o tuto částku již však žalobu nerozšiřuje.

2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy nájemním dodatku smlouvy, přehledu plateb a dalších listinných důkazů) soud shledal, že žaloba je důvodná, když žalobkyně jako vlastník bytu spolu s žalovanými jako nájemci uzavřela k bytu nájemní smlouvu dne [datum] a podpisem smlouvy se oba žalovaní zavázali, že za bytovou jednotku budou pravidelně hradit nájemné, zálohy na služby (uvedené v žalobě) a vyúčtování služeb s tím, že žalovaní byt užívali do [datum], ačkoliv nájemní smlouva prodloužena jen do [datum]. V souladu s nájemní smlouvu tak byli žalovaní jako společní nájemci a společní dlužníci povinni uhradit i dlužné částky uvedené v žalobě, což neučinili. Žalovaní tak žalobkyni dluží na nájemném částku 18 560 Kč (tj. za 10/ 2019 částku 3 560 Kč, za 5/ 2020 částku 6 000 Kč, za 8/ 2020 částku 6 000 Kč a za polovinu měsíce za 9/ 2020 částku 3 000 Kč) a za vyúčtování služeb částku 14 520 Kč (tj. za vyúčtování služeb za rok 2019 částku 1 500 Kč a za část vyúčtování, které žalobkyně požadovala, za rok 2020 ve výši 13 020 Kč, když zbylou část vyúčtování za rok 2020 mimo původně uplatněné zálohy služeb žalobkyně v této věci nepožadovala), celkem dlužná částka činí 33 080 Kč. Platby za nájem a zálohy na služby byly splatné do 25. dne v měsíci, vyúčtování služeb dle výše uvedeného. Žalobkyně tak byla dále z dlužných částek oprávněna požadovat úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak je uvedeno v žalobě.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud z následujících právních předpisů. Podle § 2201 nového obč. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Povinnost platit nájemné a služby spojené s užívání bytu plyne z ustanovené § 2246 a 2247 obč. zákoníku. Podle § 2295 obč.z. dále platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 1872 odst. 1 obč.z. dále platí, že je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

5. Podle § 1970 nového obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 pak od [datum] platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a citované právní úpravě, považuje soud žalobu za plně důvodnou. Právně posuzuje soud smluvní vztah uzavřený mezi účastníky jako nájemní smlouvu na byt podle § 2201 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaní jako společní nájemci byli povinni platit nájemné a zálohy na služby (včetně období bez platné nájemní smlouvy), resp. jejich vyúčtování podle smlouvy, pakliže tak nečinili, ocitli se v prodlení s plněním peněžitého dluhu, stíhá je proto povinnost zaplatit vedle dlužné částky i zákonné příslušenství, a to tak, jak je v žalobě uvedeno.

7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle shora citovaného ustanovení o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Soud žalobkyni přiznal plnou náhradu v tomto řízení účelně vynaložených nákladů, a to konkrétně ve výši 1 324 Kč, která odpovídá jí zaplacenému soudnímu poplatku. Jiné hotové výdaje žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly.

8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovaným třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.