29 C 95/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,0 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,0 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,0 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně a dále s úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 4 186 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 087,27 Kč.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím (tj. částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] zaplacení a souhrnného poplatku – kapitalizovaného úroku ve výši 4 186 Kč) a náhrady nákladů řízení. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, tj. [právnická osoba], s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit celkem částku půjčky 12 000 Kč plus souhrnný poplatek ve výši 7 668 Kč, a to prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši 384 Kč až do [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dluh ze smlouvy činil dle žaloby na jistině půjčky 12 000 Kč s tím, že následně ode dne [datum] žalobkyně požadovala úrok z prodlení celkové dlužné částky do zaplacení a na kapitalizovaném poplatku – souhrnném poplatku částku 4 186 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně se tak na žalované podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím, dále kapitalizovaného úrok (souhrnný poplatek) ve výši 4 186 Kč a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ve kterém provedl navržené listinné důkazy, zejména smlouvu o půjčce, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky a další listinné důkazy. Na základě provedeného dokazování soud shledal, že žaloba je zčásti důvodná, a proto žalobě vyhověl v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku.

4. Z provedeného dokazování je dle soudu zřejmé, že žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce tak, jak uvedla v žalobě žalobkyně dle výše uvedeného, že dle smlouvy čerpala částku ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dluh měl být splacen v 52 splátkách po 384 Kč týdně až do [datum]. Žalovaná však uhradila jen část dluhu, celkem uhradila žalobkyni částku ve výši 3 782 Kč, což potvrdila i žalobkyně v žalobě.

5. S ohledem na tuto skutečnost je prokázáno, že žalovaná na jistině dluží částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení z částky od [datum] do zaplacení a tuto částku soud žalobkyni výrokem pod bodem I. rozsudku také přiznal.

6. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně na jistinu, jak je výše uvedeno, odpovídá výši dluhu tak, jak žalované vznikl dle výše uvedeného. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího zákonného úroku z prodlení.

7. Výrokem pod bodem II. rozsudku soud zamítl nárok žalobkyně na část souhrnného poplatku (byť v žalobě označen jako kapitalizovaný úrok) ve výši 4 186 Kč, když žalobkyně neuvedla ani nedoplnila přesný důvod a výpočet souhrnného poplatku. Soud ujednání o souhrnném poplatku ve smlouvě o půjčce považuje za neplatné, když není zřejmý důvod ani výše tohoto poplatku, resp. této částky, jedná se tak o závazek, který není platně sjednán. Soud ho tedy žalobkyni nepřiznal, když takový souhrnný poplatek nemohl být ani posouzen jako úrok (§ 658 odst. 1 obč. z. 1964). Navíc, výše takové platby, pokud by se mělo jednat o náklady spojené s poskytnutím půjčky, je v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na svou výši, která činí více, než polovina samotné půjčky (téměř dvě třetiny), aniž by výše takových nákladů byla ve smlouvě nějak odůvodněna. I z tohoto důvodu je pak ujednání o souhrnném poplatku neplatné, když tuto vadu nemohou zhojit ani předložené všeobecné podmínky. Tento žalobou uplatněný nárok tedy soud jako nedůvodný výrokem pod bodem II. rozsudku zamítl. Soud v dané věci nemohl přiznat ani úrok v sazbě poskytované peněžními ústavy, když žalobkyně k takovému úroku ani nepředložila, ani neoznačila žádný důkaz, navíc tím, že se k jednání soudu nedostavila, se sama zbavila práva být odpovídajícím způsobem procesně poučena soudem, ohledně běžného úroku tak žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Žalobkyně se k jednání nedostavila a sama se tak zbavila práva být příslušným způsobem procesně poučena. Ze všech výše uvedených důvodů pak soudu nezbylo něž nárok na souhrnný poplatek zcela a bez náhrady zamítnout.

8. Věc soud právně posoudil podle § 657 an. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. dle smlouvy o půjčce, pokud jde o příslušenství pohledávky, § 517 odst. 1, 2 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (tj. dle nař. vl. platného v době vzniku prodlení žalované).

9. Podle § 657 občanského zákoníku (platného ke dni vzniku dluhu) se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 658 obč. z. platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 obč. z. platilo, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud tedy věc právně posoudil podle občanského zákoníku (resp. dalších předpisů) platného do dne 31. 12. 2013, není-li výše uvedeno jinak.

13. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 087,27 Kč, přičemž tato částka představuje 48,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,14 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 186 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

15. Za další písemné podání žalobkyně, obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby.

16. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízen í k rukám zástupce žalobkyně.

17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.