29 C 98/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 706,41 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.706,41 Kč s úrokem z prodlení z částky 18.333,41 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15,0 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 400 Kč.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve znění žaloby) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 12 706,41 Kč za neoprávněný odběr elektřiny se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky ode dne následujícího po dni splatnosti faktury vyzývající k její úhradě do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná prováděla neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Na základě kontroly [číslo] odběrného místa ze dne [datum] byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Za přítomnosti Policie České republiky byl tento odběr elektřiny řádně zdokumentován a ukončen. Žalobkyně vyčíslila neoprávněný odběr celkem částku ve výši 18 333,41 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Žalovaná byla uznána vinnou z přestupku za krádež elektřiny, a to rozhodnutím Městského obvodu [obec] – [část obce] o přestupku, č. j. [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum]. Tímto rozhodnutím byla žalované uložena povinnost k zaplacení náhrady škody žalobkyni ve výši 5 627 Kč, se zbytkem byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení. Tedy žalobkyně po žalované z tohoto titulu požaduje částku 12 706,41 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (protokol o neoprávněném odběru elektřiny, oznámení o výsledku kontroly, faktury za neoprávněný odběr, rozhodnutí o přestupku a dalších důkazů) soud zjistil, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v odběrném místě na adrese žalované [ulice a číslo], [obec]. Žalobkyně kontrolou zjistila neoprávněný odběr, který následně vyčíslila celkem částkou ve výši 18 333,41 Kč, tj. neoprávněný odběr ve výši 7 068,31 a náklady za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 265,10 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 333,41 Kč žalované vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaná byla dne [datum] uznána vinnou z přestupku za krádež elektřiny rozhodnutím Městského obvodu [obec] – [část obce] o přestupku, č. j. [anonymizováno] [číslo]. Tímto rozhodnutím byla žalované uložena povinnost k zaplacení náhrady škody žalobkyni ve výši 5 627 Kč, se zbytkem byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení. Tedy žalobkyně po žalované z tohoto titulu požaduje částku 12 706,41 Kč s příslušenstvím, tj. zbylou část, kterou soud shledal jako oprávněnou. Jelikož žalovaná prováděla neoprávněný odběr a dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatila, ocitla se v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované úroky z prodlení.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud zejména z ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a vyhl. č. 259/2020 Sb., ve znění účinném ke dni odběru elektřiny a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. a dále z ustanovení § 16 vyhlášky č. 259/2020 Sb., o měření elektřiny.

5. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku s úrokem z prodlení z této částky od prvního dne prodlení do zaplacení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).

6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.