30 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12.400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12.400 Kč od 26.5.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 12.400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč (jistina). Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet prostřednictvím 13 měsíčních splátek. Žalovaný uhradil toliko částku 2.600 Kč, když zbývající částku dosud neuhradil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12.400 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byly při podpisu této smlouvy v hotovosti ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč (jistina). Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet prostřednictvím 13 měsíčních splátek ve výši 1.950 Kč. Žalovaný uhradil toliko částku 2.600 Kč, když zbývající částku dosud nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni.

5. Lze shrnout, že žalovaný dosud nevrátil částku ve výši 12.400 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), přičemž na základě této smlouvy platně uzavřené v písemné formě byl úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit (§ 2395 NOZ). Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ ve spojení s § 1798 a násl. NOZ). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, když vrátil toliko 2.600 Kč, čímž se ohledně zbývající částky ocitl v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.400 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.