30 C 145/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 16.867 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku ve výši 16.867 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.460 Kč od 1.6.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.049 Kč od 1.7.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.049 Kč od 1.8.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.049 Kč od 1.9.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.260 Kč od 1.8.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 7.473,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaných zaplacení společně a nerozdílně částky ve výši 16.867 Kč představující dlužné úhrady za nájemné a za plnění poskytovaná s užíváním bytu, které byli žalovaní povinni platit žalobkyni z titulu nájemní smlouvy, jež byla uzavřena dne [datum]. Nájemní vztah skončil dne 31.8.2019. Žalovaným vznikl za období 5/ 2019 – 8/ 2019 dluh na nájemném v celkové výši 14.531 Kč. Žalovaným za období 1.1.2019 – 31.8.2019 vznikl dluh na vyúčtování služeb ve výši 2.260 Kč. Žalovaným vznikl dluh ve výši 76 Kč za správu vodoměru SV a TUV. Celkový dluh činil 16.867 Kč. Žalovaní, třebaže byli vyzváni ke zjednání nápravy, na dlužné částky ničeho neuhradili. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16.867 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a po celé řízení byli zcela pasivními.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaní s žalobkyní uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu s tím, že nájemní smlouva, resp. nájemní vztah, skončil dne 31.8.2019, a to v návaznosti na [anonymizováno] sjednaných dodatků této smlouvy. Z nájemní smlouvy je patrné, že žalovaní byli povinni hradit měsíční nájemné ve výši 4.030 Kč a plnění spojená s užíváním bytu ve výši 1.309 Kč (viz Evidenční list – nájemník), tj. celkem 5.339 Kč. Nájemné a plnění spojená s užíváním bytu byly splatné nejpozději do konce příslušného měsíce, za která byly placeny (čl. IV. bod 1) a bod 2) nájemní smlouvy).

5. Žalovaným vznikl za období od 5/ 2019 do 8/ 2019 dluh na nájemném v celkové výši 14.531 Kč (2.441 Kč, 3 x 4.030 Kč) s tím, že nájemné za tyto měsíce bylo splatné dne 31.5.2019, dne 30.6.2019, dne 31.7.2019 a dne 31.8.2019. Žalovaným za období 1.1.2019 – 31.8.2019 vznikl dluh na vyúčtování služeb ve výši 2.260 Kč. Tato částka byla splatná dne 31.7.2020 (viz vyúčtování služeb 2019). Žalovaným rovněž vznikl dluh za správu vodoměru SV a TUV v celkové výši 76 Kč (4 x 19 Kč). Jednalo se o poplatky za správu vodoměru SV a TUV za období 5/ 2019 až 8/ 2019 (viz Evidenční list – nájemník), který byly splatné ve stejné lhůtě jako nájemné.

6. Žalovaní, třebaže byli vyzváni ke zjednání nápravy (viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum]), na dlužné částky ničeho neuhradili.

7. Lze uzavřít, že žalovaní žalobkyni dosud nezaplatili částku ve výši 16.867 Kč.

8. Na podkladě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu právnímu závěru:

9. V souladu s § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), posoudil soud tuto věc dle NOZ, neboť žalovaným vznikla povinnost zaplatit nedoplatek na nájemném a na vyúčtování plnění spojených s užíváním bytu až za účinnosti NOZ. V tomto ohledu je proto nerozhodné, že nájemní vztah vznikl již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

10. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla platně v písemné podobě uzavřena nájemní smlouva, ve znění pozdějších dodatků, dle § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Z této smlouvy byl pronajímatel (žalobkyně) povinen předat nájemci (žalovaným) byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemcům plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu (§ 687 odst. 1 občanský zákoník), čemuž souvztažně odpovídá povinnost nájemců (žalovaných) platit sjednané nájemné (§ 696 odst. 1 občanský zákoník) a úhradu za plnění spojená s užíváním bytu (§ 696 odst. 6 občanský zákoník). Žalobkyně svým povinnostem dostála, avšak žalovaní nikoliv, když v termínu splatnosti neuhradili nájem (§ 2246 odst. 1 NOZ) a ani nedoplatek na plněních spojených s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 NOZ ve spojení s § 7 zákona č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů), čímž se následující den po splatnosti jednotlivých dílčích plnění, tj. měsíčně placeného nájemného, a po splatnosti vyúčtování ocitli v prodlení (§ 1968 NOZ). Ode dne prodlení svědčí žalobkyni právo požadovat po žalovaných příslušný úrok z prodlení ve výši dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů).

11. Jelikož žalovaní nájemní smlouvu podepsali společně, vznikla jim v důsledku této právní skutečnosti povinnost plnit dluhy vzniklé na základě této nájemní smlouvy společně a nerozdílně, když se na straně žalovaných jedná o solidární dlužníky, pročež jim soud uložil splnit povinnosti obsažené ve výrocích shora společně a nerozdílně (§ 1872 odst. 1 NOZ).

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.473,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.867 Kč sestávající z částky 1.780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 1.780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.350 Kč ve výši 1.123,50 Kč.

14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.