30 C 145/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 16.867 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku ve výši 16.867 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.460 Kč od 1.6.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.049 Kč od 1.7.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.049 Kč od 1.8.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.049 Kč od 1.9.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.260 Kč od 1.8.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 7.473,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalovaných zaplacení společně a nerozdílně částky ve výši 16.867 Kč představující dlužné úhrady za nájemné a za plnění poskytovaná s užíváním bytu, které byli žalovaní povinni platit žalobkyni z titulu nájemní smlouvy, jež byla uzavřena dne datum. Nájemní vztah skončil dne 31.8.2019. Žalovaným vznikl za období 5/ 2019 – 8/ 2019 dluh na nájemném v celkové výši 14.531 Kč. Žalovaným za období 1.1.2019 – 31.8.2019 vznikl dluh na vyúčtování služeb ve výši 2.260 Kč. Žalovaným vznikl dluh ve výši 76 Kč za správu vodoměru SV a TUV. Celkový dluh činil 16.867 Kč. Žalovaní, třebaže byli vyzváni ke zjednání nápravy, na dlužné částky ničeho neuhradili. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16.867 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a po celé řízení byli zcela pasivními.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaní s žalobkyní uzavřeli dne datum nájemní smlouvu s tím, že nájemní smlouva, resp. nájemní vztah, skončil dne 31.8.2019, a to v návaznosti na anonymizováno sjednaných dodatků této smlouvy. Z nájemní smlouvy je patrné, že žalovaní byli povinni hradit měsíční nájemné ve výši 4.030 Kč a plnění spojená s užíváním bytu ve výši 1.309 Kč (viz Evidenční list – nájemník), tj. celkem 5.339 Kč. Nájemné a plnění spojená s užíváním bytu byly splatné nejpozději do konce příslušného měsíce, za která byly placeny (čl. IV. bod 1) a bod 2) nájemní smlouvy).

5. Žalovaným vznikl za období od 5/ 2019 do 8/ 2019 dluh na nájemném v celkové výši 14.531 Kč (2.441 Kč, 3 x 4.030 Kč) s tím, že nájemné za tyto měsíce bylo splatné dne 31.5.2019, dne 30.6.2019, dne 31.7.2019 a dne 31.8.2019. Žalovaným za období 1.1.2019 – 31.8.2019 vznikl dluh na vyúčtování služeb ve výši 2.260 Kč. Tato částka byla splatná dne 31.7.2020 (viz vyúčtování služeb 2019). Žalovaným rovněž vznikl dluh za správu vodoměru SV a TUV v celkové výši 76 Kč (4 x 19 Kč). Jednalo se o poplatky za správu vodoměru SV a TUV za období 5/ 2019 až 8/ 2019 (viz Evidenční list – nájemník), který byly splatné ve stejné lhůtě jako nájemné.

6. Žalovaní, třebaže byli vyzváni ke zjednání nápravy (viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum), na dlužné částky ničeho neuhradili.

7. Lze uzavřít, že žalovaní žalobkyni dosud nezaplatili částku ve výši 16.867 Kč.

8. Na podkladě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu právnímu závěru:

9. V souladu s § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), posoudil soud tuto věc dle NOZ, neboť žalovaným vznikla povinnost zaplatit nedoplatek na nájemném a na vyúčtování plnění spojených s užíváním bytu až za účinnosti NOZ. V tomto ohledu je proto nerozhodné, že nájemní vztah vznikl již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

10. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla platně v písemné podobě uzavřena nájemní smlouva, ve znění pozdějších dodatků, dle § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Z této smlouvy byl pronajímatel (žalobkyně) povinen předat nájemci (žalovaným) byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemcům plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu (§ 687 odst. 1 občanský zákoník), čemuž souvztažně odpovídá povinnost nájemců (žalovaných) platit sjednané nájemné (§ 696 odst. 1 občanský zákoník) a úhradu za plnění spojená s užíváním bytu (§ 696 odst. 6 občanský zákoník). Žalobkyně svým povinnostem dostála, avšak žalovaní nikoliv, když v termínu splatnosti neuhradili nájem (§ 2246 odst. 1 NOZ) a ani nedoplatek na plněních spojených s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 NOZ ve spojení s § 7 zákona č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů), čímž se následující den po splatnosti jednotlivých dílčích plnění, tj. měsíčně placeného nájemného, a po splatnosti vyúčtování ocitli v prodlení (§ 1968 NOZ). Ode dne prodlení svědčí žalobkyni právo požadovat po žalovaných příslušný úrok z prodlení ve výši dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů).

11. Jelikož žalovaní nájemní smlouvu podepsali společně, vznikla jim v důsledku této právní skutečnosti povinnost plnit dluhy vzniklé na základě této nájemní smlouvy společně a nerozdílně, když se na straně žalovaných jedná o solidární dlužníky, pročež jim soud uložil splnit povinnosti obsažené ve výrocích shora společně a nerozdílně (§ 1872 odst. 1 NOZ).

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.473,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.867 Kč sestávající z částky 1.780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 1.780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.350 Kč ve výši 1.123,50 Kč.

14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce