30 C 159/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10.422 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.422 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.422 Kč od 21.3.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7.479,20 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 10.422 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem osobního motorového vozidla továrního značky: příjmení, model: anonymizováno, registrační značka. Dne datum nastala pojistná událost číslo v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 10.422 Kč. K výplatě pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31.12.2017 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), když z rozhodnutí stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka číslo, které nabylo právní moci dne datum, vyplývá, že žalovaný v době od 15:00 hod. dne datum do 11:00 hod. dne datum v obec v ulici ulice u domu adresa řídil své osobní motorové vozidlo, a že při couvání do kolmého parkovacího místa se plně nevěnoval řízení a pravým bokem svého vozidla poškodil levý přední roh odstaveného osobního motorového vozidla tovární značky: anonymizováno, model: jméno, registrační značka. Žalovaný z místa dopravní nehody odjel a své osobní motorové vozidlo zaparkoval na jiné místo. Dopravní nehodu neoznámil majiteli poškozeného vozidla a ani Policii ČR, čímž porušil zákonnou povinnost. V souvislosti s uvedenou nehodou vynaložil poškozený jméno příjmení náklady za opravu vozidla v ceně 10.422 Kč, které byly poškozenému žalobkyní nahrazeny výplatou pojistného plnění v uvedené výši dne 18.2.2019. Žalobkyni proto vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby jí předmětnou částku uhradil do 20.3.2019, žalovaný však termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10.422 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, a to zejména z Detailu relace o dopravní nehodě, číslo jednací, jakož i z přiložené fotodokumentace, že žalovaný v době od 15:00 hod. dne datum do 11:00 hod. dne datum v obec v ulici ulice u domu adresa řídil osobní motorové vozidlo tovární značky příjmení, model: anonymizováno, registrační značka, přičemž při couvání s tímto vozidlem do kolmého parkovacího místa se plně nevěnoval řízení a pravým bokem svého vozidla poškodil levý přední roh odstaveného osobního motorového vozidla tovární značky: anonymizováno, model: jméno, registrační značka, jehož vlastníkem byl jméno příjmení. Žalovaný z místa dopravní nehody odjel a své osobní motorové vozidlo zaparkoval na jiné místo. Dopravní nehodu neoznámil majiteli poškozeného vozidla a ani Policii ČR. Ze Sdělení o ukončení správního řízení pro potřebu pojišťovny stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka číslo, soud zjistil, že stát. instituce vydal dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, kterým byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku, neboť při dopravní nehodě, ke které došlo dne datum, žalovaný zejména neprodleně nezastavil vozidlo, neohlásil dopravní nehodu policistovi a nedovoleně opustil místo dopravní nehody. Žalobkyně vlastníkovi poškozeného vozidla, tj. jméno příjmení, vyplatila dne datum částku 10.422 Kč (viz listina označená jako Vybrané poukazy), jakožto částku, kterou bude nutno vydat na opravu jeho poškozeného vozidla, když tato škoda byla vyčíslena prostřednictvím Posudku/kalkul číslo (tedy tzv. rozpočtem). Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 10.422 Kč (výzva ze dne 18.2.2019 a předžalobní výzva ze dne 17.7.2020), a to nejpozději do 20.3.2019. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána na adresu místa jeho trvalého pobytu, jak je patrné z podacího archu ze dne 20.7.2020. Žalovaný ovšem dlužnou částku ve výši 10.422 Kč ve stanovené lhůtě, jakož ani později, žalobkyni nezaplatil.

5. Lze shrnout, že žalovaný žalobkyně dosud neuhradil částku 10.422 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

7. Dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti, platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

8. Dle § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 30.6.2018 (dále jen„ zákon o provozu na komunikacích“), platí, že řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen neprodleně zastavit vozidlo; dle písm. d) platí, že řidič je povinen spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

9. Dle § 47 odst. 3 písm. b) zákona o provozu na komunikacích platí, že účastníci dopravní nehody jsou povinni oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii.

10. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalovaný dne datum způsobil dopravní nehodu, po dopravní nehodě neprodleně nezastavil své vozidlo, nedovoleně opustil místo dopravní nehody a konečně dopravní nehodu, která je škodní událostí, neohlásil policistovi.

11. Z uvedeného pak vyplývá, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný dne datum bez zřetele hodného důvodu dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti nesplnil zákonnou povinnost plynoucí z § 47 odst. 2, 3 zákona o provozu na komunikacích, tj. neohlásil dopravní nehodu, která je škodnou událostí, policii (policistovi). Tímto nekonáním byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele, tj. žalobkyně jakožto pojišťovny, ohledně způsobené dopravní nehody. Žalobkyni proto s odkazem na § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti vzniklo právo na náhradu toho, co plnila za žalovaného, tj. důvodné právo na to, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši 10.422 Kč, jež žalobkyně za něho zaplatila poškozenému jméno příjmení. Žalovaný, třebaže byl vyzván k úhradě této částky, ničeho v termínu splatnosti (do 20.3.2019), jakož ani později, na dlužnou částku nezaplatil. Žalovaný se tak ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ). Za období prodlení žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení, tj. od 21.3.2019.

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.422 Kč sestávající z částky 1.540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1.540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 1.540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.520 Kč ve výši 1.159,20 Kč.

14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.