30 C 171/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3.782,14 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.782,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.226 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené části smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ohledně odběrného místa na adrese: [adresa žalovaného].

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 30 měsíců. Byla dohodnuta záloha ve výši 2.000 Kč, kterou byl žalovaný povinen hradit s měsíční frekvencí.

6. Z části smlouvy označené Ostatní ujednání má soud za prokázané, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v případě, že učiní bez souhlasu žalobkyně jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou, tj. že např. dvakrát a více porušení kteroukoliv platební povinnost, pročež žalobkyně následně z tohoto důvodu od uzavřené smlouvy odstoupí, je žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc (i jeho část) po dni ukončení dodávky elektřiny do konce trvání smlouvy. Žalovaný nesplnil povinnost uhradit zálohu za elektřinu za měsíc 9/2019 a 11/2019. Žalobkyně písemností ze dne 3.1.2019 odstoupila od uzavřené smlouvy z důvodu, že žalovaný řádně a včas nehradil své závazky vůči žalobkyni. Tato následně žalovanému dle části smlouvy označené jako Ostatní ujednání vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč fakturou [číslo] vystavené dne [datum], jež byla splatná dne 18.3.2020. Částka 10.00 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 400 Kč za měsíc (25 měsíců x 400 Kč), přičemž žalobkyně smluvní pokutu v této výši vyúčtovala za 25 měsíců, tj. za počet kalendářních měsíců, kolik by smlouva sjednaná na dobu určitou původně trvala, pakliže by nedošlo k odstoupení, počítáno ode dne následujícího po dni, kdy došlo k ukončení dodávky elektřiny – tedy od 12/2018 do 1/2021, když k ukončení dodávky elektřiny došlo dne 17.12.2018. Žalovaný na vystavenou fakturu provedl částečnou úhradu ve výši 6.217,86 Kč. Zbývající částku ve výši 3.782,14 Kč však již neuhradil.

7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

8. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenými smlouvami posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 27.6.2018, je třeba s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení NOZ.

9. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

10. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla v písemné formě uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 NOZ. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit ujednané měsíční zálohy, když žalobkyni nezaplatil zálohy, přestože byl žalobkyní vyzván ke zjednání nápravy a současně i upozorněn na možnost přerušení dodávek elektřiny. Žalobkyně následně písemností ze dne 3.1.2019 dle § 2002 odst. 1 NOZ odstoupila od uzavřené smlouvy. Soud je toho názoru, že zmíněné porušení smluvně převzaté povinnosti ze strany žalovaného lze nepochybně hodnotit jako podstatné porušení smlouvy, neboť žalovaný (viz část smlouvy označené jako Ostatní ujednání) musel již při uzavření smlouvy vědět, že žalobkyně by smlouvu neuzavřela, pokud by takové porušení platební morálky ze strany žalovaného předvídala. V důsledku těchto dvou právních skutečností (i. žalovaný alespoň dvakrát porušil platební povinnost; ii. pročež žalobkyně následně odstoupila od smlouvy) se aktivizovalo důvodné právo žalobkyně na smluvní pokutu dle § 2048 NOZ, a to v rozsahu, v jakém byla smluvními stranami ujednána pro případ předčasného ukončení smlouvy. V posuzovaném případě žalobkyni vzniklo dle § 2048 NOZ právo na smluvní pokutu v celkové výši 10.000 Kč (400 Kč za každý kalendářní měsíc). Žalobkyně má právo na smluvní pokutu za období 25 měsíců, tj. za počet kalendářních měsíců, kolik by smlouva sjednaná na dobu určitou původně trvala, pakliže by od ní žalobkyně neodstoupila, počítáno ode dne následujícího po dni, kdy došlo k ukončení dodávky elektřiny, tj. za období od 12/2018 do 1/2021, když k ukončení dodávky elektřiny došlo dne 17.12.2018. Žalovaný na smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč provedl částečnou úhradu ve výši 6.217,86 Kč. Zbývající částku ve výši 3.782,14 Kč však již neuhradil.

13. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.226 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.782,14 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. v částce 100 Kč.

15. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.