30 C 174/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o odstranění škodícího stromu I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal odstranění starého škodícího stromu nacházejícího se na pozemku parc. č. , hodnota, , jež je součástí společného jmění žalovaných, který se nachází v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , , adresa, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, , ve znění pozdějších podání, domáhal na žalovaných odstranění starého škodícího stromu (jedná se o lípu) nacházejícího se na pozemku parc. č. , hodnota, , jež je součástí společného jmění žalovaných, který se nachází v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , , adresa, , a to z důvodu, že tento strom svými kořeny evidentně poškozuje stávající zděnou stavbu (kůlnu), když na zdivu kůlny vznikla prasklina (spára) v rozsahu 2 až 3 cm, když další ohrožení žalobce spatřuje v padajících uschlých větvích, které poškozují střechu kůlny, a v tom, že padající listí zanáší okapy.

2. Žalobce se podanou žalobou rovněž domáhal odstranění navršeného odpadu od druhé kůlny, a to tak, aby k její zadní části byl možný přístup k provedení údržby.

3. Žalovaní ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedli, že pozemek, na kterém se nachází lípa, zakoupili v roce 1996 a již v té době tam lípa byla vysazena, a že k pokácení tohoto stromu (oproti ostatním stromům) nedostali povolení, neboť se jedná o zdravý strom. Dále uvedli, že je pravdou, že tento strom ničí zděnou stavbu, k čemuž však doplnili, že se jedná o černou stavbu bez povolení, jejíž část v rozsahu přibližně 70 cm se již nachází na pozemku žalovaných. Pokud by tomu tak nebylo a zděná stavba by stála pouze na pozemku žalobce, kořeny stromu by neměly šanci nic ničit. Pokud se týká padání větví, žalovaní sdělili, že to již není možné, neboť žalobce odřezal více než polovinu stromu, která zasahovala nad jeho pozemek, čímž žalobce mj. ohrozil zdraví a stav zbytku stromu. Lípa to ovšem „dala“ a představuje pěknou dominantu zahradní restaurace. Shrnuli, že tím, že strom roste u černé stavby, která se částečně nachází na jejich pozemku, neřeší drobné poškození na zdivu stavby, když mají za to, že jsou v právu.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na , datum, . Účastnící řízení při něm uzavřeli smír, který byl následně soudem schválen usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byl na základě vzájemného konsenzu vyřešen druhý žalobní bod, tj. umožnění vstupu žalobce na pozemek ve vlastnictví žalovaných, a to výhradně v době, v rozsahu a způsobem, který je nezbytný k údržbě kůlny. Žalovaní se současně zavázali, že kompost, který se nachází na hranici pozemků účastníků řízení odstraní, a to takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby žalobce mohl po předchozí žádosti provést údržbu kůlny.

5. Jednání bylo posléze přerušeno do , datum, . Soud pro provedeném dokazování, které se uskutečnilo při jednání dne , datum, , učinil následující skutková zjištění.

6. Ze shodných tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že (i) předmětný strom, jehož odstranění se žalobce podanou žalobou domáhal, byl vysazen již před 1.1.2014, a že (ii) kořenový systém tohoto stromu už zasahuje pod kůlnu, v důsledku čehož dochází k poškození kůlny.

7. Z předložených fotografií soud zjistil, a to zejména z fotografií založených na č.l. 3, 5 – 8, že dotyčný strom se nachází v těsné blízkosti kůlny, že střecha kůlny musela být přizpůsobena (zakulacena) kmenu stromu, že na zdivu kůlny je patrná jedna prasklina a že na střeše kůlny je uschlé spadané listí a větve.

8. Z listiny označené jako Výzva – odstranění dřeviny ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , vydané , adresa, , odborem stavebního a životního prostředí, soud zjistil, že správní úřad uvedl, že na pozemku žalovaných se nachází stará lípa, jejíž kořeny evidentně poškozují zděnou stavbu kůlny, když na zdivu je viditelná prasklina, a že další ohrožení spatřují v tom, že staré větve padají ze stromu na střechu kůlny. S ohledem na tyto okolnosti správní orgán shledal, že jediným možným řešením je pokácení lípy. K tomuto podání správní úřad připojil formulář žádosti o povolení k pokácení dřeviny, na jejímž podkladě by správní úřad vydal rozhodnutí o povolení k pokácení.

9. Z podání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se obrátil na , Anonymizováno, , adresa, s žádostí o přijmutí stanoviska k letitému problému škodícího stromu nacházejícího se na sousedním pozemku.

10. Z listiny ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , vydané , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Odborem životního prostředí, soud zjistil, že touto listinou bylo žalobci sděleno, že , Anonymizováno, , adresa, nemá v této věci žádné možnosti či kompetence k řešení avizovaného problému, když tato záležitost spadá do sousedského práva, pročež záležitost musí být řešena postupem dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), když bylo poukázáno na § 1017 NOZ. Závěrem bylo uvedeno, že pokud sousedé nebudou návrh na pokácení stromu akceptovat, jediným řešením tak je, že pokácení stromu se bude žalobce domáhat soudní cestou.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , který se nachází v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , , Anonymizováno, , adresa, , jsou žalovaní.

12. Z kopie katastrální mapy soud zjistil, že předmětný strom (stará lípa) se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, , jež je ve vlastnictví žalovaných.

13. Z listiny označené jako Sdělení k Vašemu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , vyhotovené Obecním úřadem , adresa, , odborem stavebního a životního prostředí, soud zjistil, že (i) k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , který se nachází v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jehož spoluvlastníkem je žalobce, resp. že ke dvěma kůlnám, které se nacházejí na tomto pozemku, se v archivu Obecního úřadu , adresa, nedochovala žádná dokumentace; že (ii) kůlna č. 2 (viz připojená fotografie) je mírně (částečně) odskočena z pozemku parc. č. , Anonymizováno, na pozemek parc. č. , hodnota, ; že (iii) správní úřad si není jistý správnou hranicí mezi těmito pozemky, pročež nelze určit, zda stavby, zejména kůlna č. 2, umístěné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, (žalobce) nezasahují na pozemek parc. č. , hodnota, (žalovaných).

14. Z přiložených fotografií soud zjistil, že kůlna č. 2 je skutečně mírně odskočena od hranice pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, směrem do pozemku parc. č. , hodnota, , pakliže soud v tomto ohledu vyjde z katastrální mapy (ortofoto mapy), kde je hranice mezi těmito pozemky (od vjezdu do garáže žalobce) představována rovnou čárou. Z ní je taktéž patrné, že dotyčný strom se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, , a to na úrovni (naproti) kůlny č. 2, jež se zase umístěna na pozemku parc. č. , Anonymizováno, .

15. Z listiny označené jako Nesouhlas se stavem hranice pozemku, která byla žalobcem sepsána dne , datum, , soud zjistil, že žalobce tímto podáním podal u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , stížnost na postup sousedů (žalovaných) při rekonstrukci plotu.

16. Z listiny označené jako Dohoda o prodeji a finančním vyrovnání nemovitosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce , Anonymizováno, , tj. , jméno FO, , nar. , datum, , za prodej zděné kůlny o ploše 21 m2 (jedná o kůlnu, kterou , právnická osoba, , adresa, označuje jako kůlna č. 2), stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, zaplatil v hotovostí částku ve výši , částka, .

17. Z listiny označené jako Žádost o projednání přístupnosti k opravě nemovitosti, jež byla sepsána žalobcem dne , datum, , a která byla adresována Stavebnímu úřadu při , Anonymizováno, , žalobce požádal projednání dostupnosti k opravě zdiva nemovitosti na hranici pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

18. Ze skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, na jehož podkladě má za prokázané, že na pozemku parc č. , Anonymizováno, , jehož spoluvlastníkem je žalobce, se z velké části nachází zděná kůlna, která částečně (přední částí) zasahuje na pozemek parc. č. , hodnota, , jehož jsou spoluvlastníky žalovaní, a že na tomto pozemku se při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, nachází strom (lípa).

19. Soud při formování tohoto závěru vyšel zejména z fotografií předložených , Anonymizováno, , adresa, a z katastrální ortofoto(mapy), z nichž je patrné, že přední část kůlny se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, , tj. na pozemku žalovaných. Jinými slovy řečeno – tato kůlna se celým rozsahem (obvodem) nenachází pouze a jen na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , tj. na pozemku ve spoluvlastnictví žalobce, nýbrž částečně i na pozemku žalovaných. Posouzení, zda stav zapsaný v katastru nemovitostí, z něhož soud vyšel, je správný, nebylo předmětem tohoto řízení. Tato otázka bude zřejmě řešena ve sporu vedeném zdejším soudem se stejnými účastníky řízení, toliko v opačném procesním postavení, pod sp. zn. , spisová značka, .

20. Soud má dále za prokázané, že strom byl na pozemku žalovaných vysazen před 1.1.2014, když v tomto směru mezi účastníky řízení panuje shoda. Soud má rovněž za prokázané, že kořeny stromu zasahují pod kůlnu, a že dochází k poškození zdiva, resp. k popraskání omítky, když na zdi kůlny je spára. To, že došlo k popraskání omítky na kůlně a že se tam vytvořila spára, je prokazováno nejen shodnými tvrzeními účastníků řízení, ale také sdělením , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , podáním žalobce ze dne , datum, , kde je zmiňováno, že se domáhá zjednání přístupu na pozemek za účelem opravy nemovitosti na hranici pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a konečně i fotografiemi.

21. Soud ve věci provedl dokazování ještě dalšími listinami (č.l. 58, 59 a 61-62). Z těchto listin však soud pro projednávanou věc nezjistil žádné relevantní skutečnosti, když předmětem tohoto řízení nebylo posuzování, zda kůlna představuje tzv. černou stavbu, anebo zda hranice mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, je vytyčena správně a koresponduje stavu zapsanému v katastru nemovitostí.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

23. Dle § 1013 odst. 1 NOZ platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

24. Dle § 1017 odst. 1 NOZ platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

25. Dle § 1042 NOZ platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

26. Dle § 2903 odst. 2 NOZ platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

27. Dle § 3028 odst. 2 NOZ platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

28. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2017, sp. zn. 22 Cdo 5259/2015, plyne, že nárok na odstranění stromu dle § 1017 odst. 1 NOZ nelze úspěšně uplatnit, jde-li o strom vysazený před 1.1.2014.

29. Pokud došlo k vysazení stromu před 1.1.2014, vlastník pozemku, který je obtěžován stromem vysázeným před tímto datem na sousedním pozemku nad míru přiměřenou místním poměrům, se může bránit cestou negatorní žaloby dle § 1013 odst. 1 NOZ, popřípadě negatorní žalobou dle § 1042 NOZ.

30. V případě úspěchu negatorní žaloby dle zmíněných ustanovení NOZ může žalobce, který je obtěžován stromem na sousedním pozemku, v konečném důsledku dosáhnout odstranění stromu, avšak nikoliv přímým požadavkem na jeho odstranění.

31. Je tomu z důvodu, že judikatura Nejvyššího soudu vychází z ustáleného závěru, že návrhem na zahájení občanského soudního řízení směřujícím proti vlastníkovi věci se navrhovatel může úspěšně domáhat jen vydání rozsudku, jímž by žalovanému byla uložena povinnost se zdržet přesně vymezeného jednání, nikoliv však již povinnost něco pozitivního konat, tj. např. odstranit strom (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2013, č.j. 22 Cdo 2746/2012).

32. Je vždy výhradně na samotném žalovaném, aby zvolil konkrétní způsob, kterým soudem uložené povinnosti zcela vyhoví. Ve výsledku to může znamenat i pokácení (odstranění) stromu, jestliže ostatní mírnější prostředky nepovedou k tomu, aby soudem uložená povinnost byla žalovaným zcela splněna.

33. Prostřednictvím rozsudku vydaného dle § 1013 odst. 1 NOZ nelze žalovanému ukládat konkrétní způsob jeho jednání, tj. kupříkladu uložit, aby odstranil strom. Smyslem rozhodnutí soudu dle tohoto ustanovení NOZ je zabránit vzniku závadného stavu, který by pro žalobce představoval obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Je pak následně výlučně na žalovaném, jaký konkrétní způsob povinnosti zdržet se obtěžování žalobce zvolí a jaká konkrétní opatření k dosažení tohoto cíle zvolí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2023, sp. zn. 22 Cdo 3552/2021).

34. Obdobné závěry lze vztáhnout na negatorní žalobu dle § 1042 NOZ. Za zásah do vlastnického práva nebo za jeho rušení ve smyslu § 1042 NOZ se považuje takové jednání, proti kterému se lze bránit žalobou s negativně formulovaným petitem požadujícím, aby se žalovaný něčeho zdržel nebo aby mu bylo něco zakázáno. Touto žalobou se lze toliko domáhat vyslovení povinnosti zdržet se přesně vymezeného rušení, avšak již nikoliv povinnosti něco pozitivní konat, tj. zejména uložení povinnosti odstranit starý škodící strom (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2023, č.j. 22 Cdo 1712/2023 – 424, nebo usnesení ze dne 22.1.2018, sp. zn. 22 Cdo 4099/2017).

35. Dle stávající právní úpravy lze napřímo odstranění stromu, vyjma aplikace § 1017 NOZ, dosáhnout též za použití § 2903 odst. 2 NOZ, tj. dle ustanovení o prevenci před vážnou hrozící škodou. Aktivní opatření dle tohoto ustanovení NOZ, kam může náležet i odstranění stromu, lze aplikovat především tehdy, jestliže třeba nastala situace, že v bezprostřední blízkosti hranice pozemku žalobce roste na sousedícím pozemku strom, který je již tak poškozený, že hrozí jeho vyvrácení nebo zlomení a pád na sousední pozemek, tj. na pozemek žalobce. Aplikace § 2903 odst. 2 NOZ představuje řešení akutních situací, kdy hrozí vážné ohrožení, které zpravidla nesnese velkého odkladu.

36. Dle § 2903 odst. 2 NOZ se lze domáhat pouze zákazů zásahů, které hrozí, zatímco zákazu zásahů už vykonaných, jež trvají, nebo u kterých hrozí opakování, je nutno podat žalobu dle § 1013 odst. 1 NOZ či dle § 1042 NOZ.

37. Lze shrnout, že zmíněné ustanovení NOZ poskytuje ochranu pouze proti hrozící škodě, a to vážné škodě. Došlo-li již k negativním zásahům, tj. ke vzniku škody, a tyto škodlivé následky přetrvávají, je namístě postup dle § 1013 odst. 1 NOZ, resp. dle § 1042 NOZ (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2023, č.j. 22 Cdo 1712/2023 – 424).

38. Vzhledem k nadále platné zásadě „iura novit curia“ nemusí žalobce žalobní nárok právně kvalifikovat; žádá-li ovšem žalobce o odstranění stromu, jedná se o nárok uvedený v § 1017 odst. 1 NOZ (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2017, sp. zn. 22 Cdo 3859/2017).

39. Má-li soud být schopen věc po právní stránce posoudit i jiným způsobem, přichází-li do úvahy i jiný způsob právního posouzení, tj. např. dle § 1013 odst. 1 NOZ, dle § 1042 NOZ nebo dle § 2903 odst. 2 NOZ, když kumulace některých těchto nároků je přípustná, neboť obsahují odlišné právní normy, jejichž prostřednictvím se lze domáhat odlišných povinností, je však zapotřebí, aby vylíčení rozhodných skutečností, byť třebas toliko v obecné rovině a nadmíru stručné, alespoň v základních rysech odpovídalo východiskům obsažených v těchto ustanoveních NOZ, aby soud vylíčení rozhodných skutečností mohl subsumovat pod některou z těchto právních norem, jakož by tomu měla odpovídat i formulace žalobního petitu, tj. zda se žalobce domáhá pouze odstranění stromu a/nebo i uložení povinnosti zdržet se konkrétně vymezeného rušení.

40. V posuzované věci se žalobce podanou žalobou domáhal toho, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit starý škodící strom, tj. aby žalovaným bylo uloženo konkrétní opatření něco pozitivního konat. Ani z obsahu textu žaloby, ani z navrženého petitu žaloby, nelze seznat, že by se žalobce vyjma toho ještě domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost se zdržet konkrétně určeného rušení, tj. že by žalobce kumulativně vedle sebe uplatnil více nároků.

41. V textu žaloby taktéž není nijak rozvedeno, že by akutně hrozil pád stromu na pozemek ve spoluvlastnictví žalobce, jakož tam ani není uvedeno, že by akutně hrozil pád zděné kůlny, a to např. z důvodu, že kořenový systém stromu kůlnu (její základy, obvodové zdivo atd.) poškodil takovým způsobem a v takovém rozsahu, že hrozí její zřícení.

42. Z provedeného dokazování je patrné, že omítka, popř. i částečně zdivo, kůlny je vertikálně popraskané, tj. že tam je svislá spára. Dle soudu však v tomto konkrétním případě popraskaná omítka či zdivo kůlny nemůže vést k závěru, že by teď aktuálně hrozilo riziko pádu či zřícení kůlny v návaznosti na její poškození kořenovým systémem stromu nacházejícím se na sousedním pozemku žalovaných. Možnost vzniku takového negativního následku nebyla žalobcem nijak tvrzena.

43. Jestliže je ze shodných tvrzení účastníků řízení zřejmé, že strom byl vysazen před 1.1.2014, je v takovém případě aplikace § 1017 odst. 1 NOZ, tj. možnost přímého domáhání se odstranění (pokácení) stromu, vyloučena, neboť toto ustanovení NOZ lze použít pouze v těch případech, kdy strom byl vysazen nejdříve dne 1.1.2014 či později. Posuzovaná věc tudíž nespadá do výseče připouštějící použití § 1017 odst. 1 NOZ.

44. Vzhledem k tomu, že žalobce vymezil žalobní petit tak, že se domáhal toho, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit starý škodící strom, tj. aby žalovaným bylo uloženo konkrétní opatření něco pozitivního konat, nelze v takovém případě projednávanou věc právně posoudit dle § 1013 odst. 1 NOZ, resp. dle § 1042 NOZ, tj. dle ustanovení negatorních žalob, neboť jejich prostřednictvím se lze toliko domáhat toho, aby vlastníkovi pozemku byla uložena povinnost zdržet se přesně vymezeného rušení.

45. Soud taktéž zvažoval, zda by žalobu nebylo možno právně posoudit dle § 2903 odst. 2 NOZ. Dospěl však k závěru, že toto ustanovení není v této konkrétní věci použitelné.

46. Jak bylo zmíněno shora, text žaloby, jakož ani petit žaloby, i při velmi mírném a benevolentním vyhodnocení vylíčení rozhodných skutečností nelze subsumovat pod § 2903 odst. 2 NOZ. Jinými slovy řečeno – v žalobě zejména absentuje tvrzení o tom, že zde nyní hrozí vážné ohrožení, a to např. z důvodu pádu stromu na kůlnu nebo z důvodu hrozícího zřícení kůlny vlivem masivního narušení statiky kořenovým systémem stromu. Nic takového nebylo tvrzeno. Ani z provedeného dokazování nevyplynulo, že by (negativní) působení kořenového systému stromu na kůlnu mělo aktuálně naplňovat znaky vážného ohrožení dle § 2903 odst. 2 NOZ.

47. Dalším úzce souvisejícím důvodem vylučujícím použití § 2903 odst. 2 NOZ je skutečnost, že negativní důsledky kořenového systému stromu se na kůlně již projevily a nadále přetrvávají, když ovšem současně (zatím) nedosáhly intenzity vážného ohrožení, která je nezbytným předpokladem pro aplikaci § 2903 odst. 2 NOZ.

48. Pakliže platí, že předmětné ustanovení NOZ, které je svým charakterem preventivní, poskytuje ochranu pouze proti hrozící vážné škodě, a nikoliv proti již nastalým negativním zásahům, které trvají, nejsou splněny podmínky pro postup dle § 2903 odst. 2 NOZ.

49. S ohledem na shora rozvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že nejsou naplněny žádné zákonné předpoklady, při jejichž splnění by soud mohl žalovaným uložit povinnost odstranit starý škodící strom, pročež soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v rozsahu, o němž nebylo rozhodnuto usnesením o schválení smíru, jako nedůvodnou zamítnul.

50. Pro úplnost soud poznamenává, že při jednání, resp. v průběhu celého soudního řízení, poskytuje účastníkům řízení poučení pouze o jejich procesních právech. Soud proto nemohl poskytnout žalobci poučení v tom směru, že aby zvýšil svoje šance na úspěch, že když vyplynulo, že strom byl vysazen před 1.1.2014, že by bylo vhodné upravit petit žaloby tak, aby se namísto odstranění stromu domáhal toho, aby žalovaným byla uložena povinnost zdržet se konkrétně vymezeného rušení.

51. Je tomu z důvodu, že takové poučení žalobce by se již netýkalo jeho procesních práv, nýbrž by se týkalo poučení o hmotném právu, což je nepřípustné. Soud by porušil zásadu rovnosti zbraní, jež je imanentní součástí práva na spravedlivý proces, když by jedné ze stran sporu radil, jak ve věci po hmotně-právní stránce postupovat.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl ve věci neúspěšný, tudíž mu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Žalovaným sice takové právo vzniklo, pročež by jim měla náležet náhrada nákladů řízení, nicméně žalovaní se tohoto práva při jednání výslovně vzdali, pročež i jim soud náhradu nákladů nepřiznal.