30 C 215/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13.220, Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.220, Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3.784, Kč od 16.10.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4.816, Kč od 26.3.2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3.720, Kč od 15.10.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.615, Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 22.3.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13.220, Kč s úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem motorového vozidla s hmotností do 3,5 t, SPZ: SPZ, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od 2.11.2023 do 15.12.2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018 (dále jen „původní ZPOPV“). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s původním ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 86, Kč a nákladů na uplatnění ve výši 2 x 300, Kč. Tento však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný byl v předmětném období taktéž vlastníkem motorového vozidla SPZ: SPZ, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od 2.6.2025 do 11.7.2025 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 93, Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300, Kč. Tento však ničeho neuhradil.

3. Žalobkyně se tak celkem domáhala zaplacení částky ve výši 13.220,- Kč s příslušným úrokem z prodlení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.

5. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání.

6. Z předložených listin soud po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období od 2.11.2023 do 15.12.2023 byl vlastníkem motorového vozidla (nákladního vozidla s hmotností do 3,5 t) SPZ: SPZ, a že v tomto období (tj. po dobu 100 dnů) pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku ve výši 8.600,- Kč (tj. 86,- Kč x 100 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 2 x 300,- Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.

7. Z předložených listin soud po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období od 2.6.2025 do 11.7.2025 byl vlastníkem motorového vozidla SPZ: SPZ, s objemem válců motoru nad 2.500 cm3, a že v tomto období (tj. po dobu 40 dnů) pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku ve výši 3.720,- Kč (tj. 93,- Kč x 40 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300,- Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.

8. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok ve vztahu k vozidlu SPZ: SPZ posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 původního ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 86,- Kč, tj. celkem 8.600,- Kč za dobu 100 dnů). Dle § 4 téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 2 x 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jakož i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Právní posouzení věci bylo učiněno dle přechozí právní úpravy (viz § 94 odst. 1 ZPOPV).

10. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok ve vztahu k vozidlu SPZ: SPZ posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 45 odst. 2 ZPOPV ve spojení s § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (výše denní sazby činí 93,- Kč, tj. celkem 3.720,- Kč za dobu 40 dnů). Dle § 6 téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jakož i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.615, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.220, Kč sestávající z částky 400, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 400, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 400, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. 6) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500, Kč ve výši 315, Kč.

12. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.