30 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17.777,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17.777,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17.777,85 Kč od 17.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11.717,02 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky 17.777,85 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě objednávky žalované v návaznosti na předtím žalobkyní zaslané nabídky [číslo], [číslo] a [číslo], v nichž žalovaná červeně vyznačila, které zboží si konkrétně objednává, když tato objednávka byla následně dne [datum] zaslána žalobkyni prostřednictvím e-mailu zaměstnankyní žalované, tj. paní [jméno] [příjmení], dodala žalované objednané zboží. Zboží bylo převzato panem [jméno] [příjmení], tehdejším jednatelem žalované, jenž zboží převzal a podepsal dodací list. Dodané zboží bylo vyúčtováno fakturou ze dne 17.10.2019 na částku 20.258,60 Kč, jež byla splatná dne 16.11.2019. Opravným daňovým dokladem ze dne 14.11.2019 z důvodu vrácení části zboží, když žalovaná vrátila žalobkyni osm z deseti objednaných a převzatých kusů zboží, byla žalované vyúčtována částka k úhradě ve výši 17.777,85 Kč s datem splatnosti dne 14.12.2019. V této částce je rovněž zohledněn storno poplatek. Jednalo se o postup, jenž byl dohodnut se zaměstnankyní žalované, tj. s paní [jméno] [příjmení]. Žalovaná však vyúčtovanou částku ve lhůtě splatnosti, jakož i později, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 17.777,85 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč a konečně i náhrady nákladů řízení.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], proti němuž žalovaná podala včasný odpor. Ve vyjádření k odporu ze dne [datum] žalovaná uvedla, že si není vědoma toho, že by od žalobkyně předmětné zboží převzala, pročež žalobou uplatněný nárok neuznala a učinila jej sporným. Dále uvedla, že po seznámení se s předloženými listinami v rámci jednání soudu doplní své vyjádření o důkazní návrhy. Dle žalované zboží nebylo odebráno, došlo k odstoupení od smlouvy, jednalo se o fixní závazek, když zde byl požadavek na dodání celého kompletu. Žalovaná navrhla, aby jako důkazy byly provedeny dodací listy, opravný daňový doklad, když žalovaná současně navrhla, aby jako svědek byl vyslechnut pan [příjmení] (zaměstnanec žalobkyně). Rovněž zpochybnila storno poplatek ve výši 437,78 Kč. Uzavřela tím, že navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Soud ve věci nařídil jednaní na [datum]. Žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, nedostavila, když zároveň ani včas a z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, pročež soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce zjistil následující skutečnosti:

5. Z e-mailové komunikace mezi paní [jméno] [příjmení], zaměstnankyní žalované, a paní [jméno] [příjmení], zaměstnankyní žalobkyně, soud zjistil, že žalovaná prostřednicím paní [jméno] [příjmení] e-mailem odeslaným dne 14.10.2019 ve [údaj o čase] hod. z e-mailové adresy: [email] na e-mailovou adresu žalobkyně: [email] u žalobkyně objednala (červeně) zakroužkované zboží, a to na základě nabídek žalobkyně [číslo], [číslo] a [číslo], když žalovaná současně žalobkyni požádala, aby na zboží byla vystavena faktura se splatností.

6. Z listiny označené jako Dodací list k Faktuře [číslo] soud zjistil, že tato listina byla žalobkyní vystavena dne 17.10.2019. Podpisem na této listině žalovaná prostřednictvím svého tehdejšího jednatele, tj. pana [jméno] [příjmení], stvrdila, že převzala tam uvedené zboží. Mezi dodaným zbožím byly mj. závitníky v počtu deseti kusů za celkovou cenu 3.648,17 Kč, když cena jednoho kusu závitníku po slevě bez DPH činila 301,50 Kč.

7. Z listiny označené jako Faktura – daňový doklad [číslo] soud zjistil, že tato listina byla žalobkyní vystavena dne 17.10.2019 na částku 20.258,60 Kč, jež byla splatná 16.11.2019. Předmětem fakturace bylo zboží, které bylo objednáno zaměstnankyní žalované, tj. paní [jméno] [příjmení], a které bylo dne 17.11.2019 osobně převzato tehdejším jednatelem žalované, tj. panem [jméno] [příjmení].

8. Z listiny označené jako Opravný daňový doklad [číslo] soud zjistil, že tato listina byla žalobkyní vystavena dne 14.11.2019, a že se jedná o opravný daňový doklad k daňovému dokladu [číslo], na jehož podkladě byla žalované dobropisována částka ve výši 2.918,53 Kč (za vrácené zboží – za závitníky v počtu osmi kusů, když tyto byly žalobkyní žalované původně dodány v počtu deseti kusů s jednotkovou cenou 301,50 Kč bez DPH). Z této listiny je taktéž patrné, že žalobkyně žalované vyúčtovala storno poplatek ve výši 437,78 Kč. Žalobkyně tak v konečném důsledku dobropisovala částku 2.480,75 Kč.

9. Z listiny označené jako Upomínka faktur v prodlení soud zjistil, že tato listina byla žalobkyní vystavena dne 2.3.2020, když z této listiny soud dále zjistil, že žalovaná byla kromě jiného v prodlení s úhradou faktury – daňový doklad [číslo] ze dne 17.10.2019, jež byla splatná dne 16.11.2019. A konečně soud z této listiny zjistil, že na této listině je obsaženo razítko žalované, jakož i podpis tehdejšího jednatele žalované, tj. pana [jméno] [příjmení].

10. Ve vztahu k této listině soud poukazuje na e-mailovou komunikaci mezi paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] ze dne 15.3.2020, resp. ze dne 16.3.2020, z níž vyplývá, že žalovaná prostřednictvím paní [jméno] [příjmení] zaslala žalobkyni (paní [jméno] [příjmení]) potvrzení pohledávek po splatnosti.

11. Z listiny označené jako PROJEKT PŘEMĚNY – ROZDĚLENÍ – ODŠTĚPENÍM SE [příjmení] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že tato listina byla dne 29.1.2020 v [obec] podepsána panem [jméno] [příjmení], [datum narození], jako (tehdejším) jednatelem žalované.

12. V této souvislosti soud dodává, že závěr o tom, že shora zmíněné listiny označené jako Dodací list k Faktuře [číslo] a Upomínka faktur v prodlení byly skutečně podepsány panem [jméno] [příjmení], jakožto tehdejším jednatelem žalované, vyvěrá primárně z toho, že porovnání podpisu na listině označené jako PROJEKT PŘEMĚNY – ROZDĚLENÍ – ODŠTĚPENÍM SE [příjmení] [příjmení] [jméno], kde soud nemá žádných pochybností o tom, že by se nemělo jednat o podpis pana [jméno] [příjmení], a podpisů na výše opakovaně zmiňovaných listinách, třebaže soudce není odborníkem v oboru písmoznalectví, v něm přesto nevyvolalo žádné pochybnosti stran toho, když soud tyto podpisy opakovaně komparoval a poměřoval, že se by na těchto dvou ostatních listinách nemělo jednat o podpis pana [jméno] [příjmení]. Jinými slovy řečeno – soud z těchto dvou podpisů v porovnání s podpisem na projektu přeměny nezjistil žádné relevantní skutečnosti, které by v něm vzbuzovaly pochybnosti o tom, že by se nemělo jednat o podpis pana [jméno] [příjmení].

13. K předchozímu bodu soud doplňuje, že předestřený závěr nebyl učiněn výhradně porovnáním předložených podpisů. Soud vzal rovněž v potaz logickou a časovou souslednost dané záležitosti. Podpis na listině označené jako Dodací list k Faktuře [číslo] totiž časově koresponduje předtím žalovanou učiněné objednávce, když předmětem objednávky bylo zboží, které si posléze osobně převzal pan [jméno] [příjmení], jakožto jednatel žalované. Taktéž nelze přehlédnout, že žalobkyně v podání ze dne [datum] (doplnění žaloby) uvedla, když toto podání bylo žalované prostřednictvím fikce doručeno do datové schránky dne [datum], že zboží za žalovanou převzal její tehdejší jednal pan [jméno] [příjmení], k čemuž doplnila, že podpis na dodacím listu je totožný s podpisem na projektu přeměny, jenž je založen ve sbírce listin obchodního rejstříku, přičemž žalovaná proti takto prezentovanému závěru ohledně (pravosti) podpisů pana [jméno] [příjmení] ničeho nenamítala, resp. na toto podání nijak nereagovala. Soud proto vyšel z toho, že žalovaná dotyčné podpisy z hlediska jejich pravosti nesporuje.

14. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne 5.10.2020 soud zjistil, že žalobkyně touto listinou vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 17.777,85 Kč, a to nejpozději do 20.10.2021. V případě, že by k úhradě dlužné částky ve stanovené lhůtě nedošlo, žalobkyně žalovanou upozornila, že se bude svého nároku domáhat u soudu. Upomínka byla žalované doručena dne 6.10.2020 (viz Odeslaná zpráva – detail zprávy).

15. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

16. Soud má z hlediska skutkového závěru za prokázané, že si žalovaná prostřednictvím e-mailu zaslaného žalobkyni v návaznosti na dříve žalované zaslané nabídky žalobkyně [číslo], [číslo] a [číslo] u ní objednala specifikované zboží, které bylo červeně zakroužkováno, žalobkyně objednané zboží dodala, žalovaná si jej převzala, a to osobně tehdejším jednatelem žalovaném panem [jméno] [příjmení], jakož i to, že žalovaná za odebrané zboží vystavenou fakturu na částku 20.258,60 Kč, jež byla splatná nejpozději dne 16.11.2019, nezaplatila. Soud má taktéž za prokázané, že žalovaná po převzetí zboží žalobkyni vrátila osm závitníků z deseti objednaných a převzatých závitníků, v důsledku čehož žalobkyně žalované dobropisovala částku 2.918,53 Kč, když si současně za vrácení žalobkyně vyúčtovala storno poplatek ve výši 437,78 Kč. Původně dlužná částka ve výši 20.258,60 Kč se následkem dobropisu (- 2.918,53 Kč) a storno poplatku (+ 437,78 Kč) snížila na 17.777,85 Kč. Žalovaná ovšem ani takto sníženou částku dosud neuhradila, třebaže byla zástupcem žalobkyně vyzvána ke zjednání nápravy. Žalovanou byla faktura – daňový doklad [číslo] potvrzena jako pohledávka po splatnosti.

17. Lze shrnout, že žalovaná žalobkyni nezaplatila částku 17.777,85 Kč.

18. Pro úplnost soud poznamenává, že s poukazem na § 120 odst. 1 o.s.ř. zamítl pro nadbytečnost důkazní návrh žalované na výslech pana [jméno] [příjmení]. Pakliže soud odhlédne od skutečnosti, že žalovaná nijak blíže nespecifikovala k prokázání jakého konkrétního tvrzení (procesní obrany) by měl být pan [příjmení] vyslechnut, soud doplňuje, že provedeným dokazováním, a to bez nutnosti výslechu pana [příjmení], soud zjistil skutkový stav v takovém rozsahu, jenž mu umožnil věc meritorně rozhodnout.

19. Z žalobkyní předložených listin dle soudu může na první pohled vyplývat, že pan [jméno] [příjmení] vystavuje jednotlivé daňové doklady, když je na nich uveden jako výstavce. K tomuto zástupce žalobkyně při jednání doplnil, že pan [příjmení] pracuje jako referent obchodního oddělení žalobkyně, a především, že jeho jméno je automaticky generováno na dodacích listech k fakturám, jakož i to, že pan [příjmení] se v tomto konkrétním případě nikterak nepodílel na zpracování objednávky žalované. Poslední dvě zmíněné skutečnosti jsou pro posuzovanou záležitost podstatné, neboť pokud platí, že jméno pana [příjmení] je generováno automaticky a zároveň se na zpracování této konkrétní objednávky nikterak nepodílel, jeho případný výslech by v tomto ohledu nebyl způsobilý přinést žádné (nové) relevantní informace. Pro soud ostatně nevyvstala potřeba výslechu pana [příjmení] ani ohledně listiny označené jako Dodací list k Faktuře [číslo], neboť, jak již bylo shora v podrobnostech rozvedeno, soud má za prokázané, že žalovaná si předmětné zboží objednala, objednané si zboží převzala, avšak zatím jej neuhradila. Soud proto i z tohoto důvodu návrh na výslech pana [příjmení] vyhodnotil jako nadbytečný.

20. Soud směrem k žalované dodává, že pokud žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že při jednání toto vyjádření doplní o (další) důkazní návrhy, tak tím, že se jednání nezúčastnila, ač byla řádně a včas předvolána, se sama dobrovolně připravila o tuto možnost, přičemž ze strany soudu ve vztahu k žalobkyni po provedeném dokazovaní nevyvstala potřeba, aby soud žalobkyni poučil v intencích § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud nenavrhla a neoznačila všechny potřebné důkazy na podporu žalobních tvrzení, když soud měl za to, že žalobkyně splnila povinnost tvrzení, jakož i povinnost důkazního břemene.

21. Pokud žalovaná v podání ze dne [datum] ještě uvedla, že zboží nebylo ani odebráno (když soud má ovšem toto tvrzení provedeným dokazováním za vyvrácené), pročež došlo k odstoupení od objednávky, neboť se mělo jednat o fixní závazek a byl zde požadavek na dodání celého kompletu, musí soud znovu konstatovat, že žalovaná tím, že se k jednání nedostavila, se sama vzdala možnosti (dobrodiní), aby jí soud ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poučil o tom, že dosud nenavrhla a neoznačila důkazy na podporu těchto tvrzení, tj. zejména, že zboží nebylo žalovanou odebráno, a že žalovaná od objednávky odstoupila.

22. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím e-mailu, tj. v písemné formě, nabídky [číslo], [číslo] a [číslo] ke koupi zboží ve smyslu § 1732 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“). Žalobkyně tudíž směrem k žalované učinila návrh oferty, na což žalovaná reagovala tak, že prostřednictvím žalobkyni zaslaného e-mailu, tj. opět v písemné formě, si u žalobkyně objednala část nabízeného zboží, čímž došlo ze strany žalované k přijetí nabídky žalobkyně, tj. k akceptaci oferty ve smyslu § 1740 odst. 1 NOZ.

23. Mezi účastníky řízení tak byla platně v písemné formě uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. NOZ, když smlouva byla uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabylo účinnosti, tj. okamžikem, kdy byla žalobkyni doručena objednávka žalované (§ 1745 NOZ). Na základě této smlouvy žalobkyně (prodávající) odevzdala žalované (kupující) věci, které byly předmětem koupě, umožnila jí k nim nabýt vlastnické právo, oproti čemuž se žalovaná zavázala věci převzít a zaplatit žalobkyni ujednanou kupní cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila, předmětné zboží žalované dodala, jež jej převzala, avšak tato svou povinnost, tj. povinnost zaplatit za odebrané zboží kupní cenu (po modifikaci v důsledku vrácení části zboží a naúčtování storno poplatku), porušila, když ničeho nezaplatila. Žalobkyně se proto důvodně domáhala zaplacení kupní ceny, a to včetně storno poplatku. Žalovaná tím, že kupní cenu nezaplatila v termínu splatnosti, se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ), v důsledku čehož žalobkyni přísluší též úroky z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni po marném uplynutí lhůty k zaplacení faktury, tj. od 17.11.2019.

24. Pokud se týká námitky žalované, kterým sporovala storno poplatek, jeho výši (437,78 Kč), a že tento žalobkyni nenáleží, soud uvádí, že za situace, když žalovaná žalobkyni vrátila osm z deseti objednaných a převzatých kusů závitníků v ceně 2.918,53 Kč, neshledává soud nic překvapivého a současně i závadného na skutečnosti, že žalobkyně, jak je tomu v obchodním styku mezi podnikateli obvyklé, žalované vy (na) účtovala storno poplatek. Dle soudu se jedná o běžnou a v obchodním styku mezi podnikateli standardně používanou sankci pro případ zrušení objednávky objednatelem. V posuzované věci je nutné si uvědomit, že se nejedná o situaci, kdy by objednatel zrušil objednávku ještě před dodáním objednaného zboží, nýbrž se jedná o situaci, že objednané zboží již bylo dodáno a objednatelem, tj. žalovanou, převzato. Jestliže za této situace žalobkyně žalované vyšla vstříc, když z obsahu e-mailové komunikace mezi zaměstnankyněmi účastníků řízení je navíc velmi dobře patrné, že vzájemná komunikace probíhala poměrně neformálně, a odebrané zboží si vzala nazpět, ačkoliv tak nemusela činit a žalované v důsledku vrácení části zboží vyúčtovala storno poplatek, soud na tom nespatřuje nic špatného. S vrácením zboží žalobkyni nepochybně vznikly určité náklady, a pokud se žalobkyně rozhodla tyto náklady, popř. jejich část, přenést na žalovanou, nelze v takovém postupu žalobkyně shledávat cokoliv závadného. Soud taktéž neshledává ničeho závadného na výši storno poplatku, tj. na částce 437,78 Kč. Soudu se tato částka v komparaci s hodnotou zboží, které bylo žalobkyni žalovanou vráceno, jeví jako přiměřená částka a tedy i nikterak excesivní částka.

25. Lze proto uzavřít, že dílčí nárok žalobkyně na zaplacení storno poplatku ve výši 437,78 Kč soud shledal důvodným.

26. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě zcela vyhověl.

27. K výroku II. soud uvádí, že přiznaná částka ve výši 1.200 Kč koresponduje § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení č. 351/2013 Sb.“). V posuzovaném případě se po věcné stránce jedná o spor, resp. o vzájemný závazek dvou podnikatelů, když je nepochybné, že žalobkyně i žalovaná jsou podnikatelé. Přiznaná částka odpovídá minimálním nákladům spojených s uplatněním pohledávky z uzavřené kupní smlouvy. Závěrem soud doplňuje, že přiznání práva na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. nenahrazuje právo věřitele na procesní náhradu nákladů zastoupení (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14.3.2016, sp. zn. 47Co 70/2016).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.717,02 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.777,85 Kč sestávající z částky 1.820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1.820 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 1.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 1.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne 27.4.2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27.4.2021 náhrada 542,33 Kč za 54 ujetých km v částce 342,33 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,13 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.022,33 Kč ve výši 1.894,69 Kč.

29. Soud směrem k žalobkyni uvádí, že ji nepřiznal náhradu nákladů za podání (doplnění žaloby) ze dne [datum]. Je tomu z důvodu, že žaloba, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, měl být sepsán v takovém rozsahu a v takové kvalitě, aby následně nebyla nutná ingerence soudu z hlediska doplnění vylíčení rozhodných skutečností a označení a předložení důkazů na podporu takových tvrzení. Pakliže žalobkyně nepostupovala tímto způsobem a byla potřebná ingerence (výzva) soudu, není možné, aby za této situace soud žalobkyni za předmětné podání přiznal náhradu nákladů řízení, třebaže žalovaná byla v řízení zcela neúspěšná. Z tohoto důvodu proto soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne [číslo].

30. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.