30 C 314/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 41.698,54 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 41.699 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 745,25 Kč, jakožto kapitalizovaný úrok z prodlení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41.698,54 Kč od datum do datum a úrok ve výši 22,99 % ročně z částky 41.698,54 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6.904,80 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení 41.698,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba, s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru a o vydání a užívání kreditní karty, na jejímž základě byl žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 50.000 Kč, který měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek v minimální výši 2 % z aktuálně dlužné částky. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dne datum ukončila smlouvu. Úroková sazby činila 22,90 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. K datum dlužná pohledávka činila 42.444,25 Kč, když byla složena z dlužné jistiny ve výši 41.698,54 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 745,71 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván k zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 42.444,25 Kč, úroku ve výši 22,99 % ročně z částky 41.698,54 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41.698,54 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v zásadě po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Soud ve věci na datum nařídil jednání.

4. Několik minut před zahájením jednání byl osobně na podatelnu soudu doručen pokladní doklad, z něhož bylo patrné, že žalovaný zaplatil částku ve výši 41.699 Kč. Žalobkyně po ověření, že předmětná částka byla připsána na její bankovní účet, vzala zpět žalobu co do částky 41.699 Kč, když se nadále na žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 745,25 Kč a smluvního a zákonného úroku, a to v obou případech do datum. S ohledem na procesní návrh žalobkyně, soud výrokem I. tohoto rozsudku dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), řízení co do částky 41.699 Kč zastavil, když pro tento procesní úkon nebylo třeba souhlasu žalovaného.

5. Vzhledem k tomu, že předvolání k jednání bylo žalovanému řádně a včas doručeno a tento se k němu přesto bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, jež byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, soud zjistil, že na základě této smlouvy byl žalovanému k jeho žádosti poskytnut úvěrový rámec ve výši 13.100 Kč, který měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek v minimální výši 5 % z dlužné částky. Další podmínky byly upraveny v obchodních podmínkách a sazebníku, které tvořily nedílnou součást listiny (smlouvy).

8. Z listiny označené jako Dispozice ke smlouvě číslo o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty uzavřené dne datum soud zjistil, že tato listina obsahuje úplné znění dispozic k datum, které nahradily předchozí dispozice. Z nových dispozic (listiny) je patrné, že úvěrový rámec činil 50.000 Kč, minimální splátka činila 2 % z čerpaného úvěru, roční úroková sazba byla 29,99 % ročně a konečně, že celková tehdy splatná (dlužná) částky činila 57.637,80 Kč. Peněžní prostředky byly čerpány prostřednictvím produktu – kreditní karta anonymizována tři slova. Na této listiny jsou dále obsaženy poplatky, které se vztahují k tomuto produktu, tj. ke kreditní kartě, a které byly žalovanému v průběhu trvání smluvního vztahu naúčtovány (viz též Výpis ke kreditní kartě příjmení příjmení, kde jsou zaneseny jednotlivé poplatky, jež byly žalovanému naúčtovány).

9. Z listiny označené jako Úrokový lístek, který byl platný k datum, soud zjistil, že úroková sazba ohledně kreditní karty příjmení příjmení k tomuto datu činila 22,99 % ročně.

10. Z listin označených jako Výpis ke kreditní kartě příjmení příjmení za období od datum do datum soud zjistil, že k datum celková dlužná částka činila 55.397,06 Kč. Z těchto listin soud, jak již bylo zmíněno výše, zjistil, že žalovanému byly v průběhu trvání smluvního vztahu naúčtovány poplatky související s užíváním produktu – kreditní karty.

11. Z listiny označené jako Upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů úvěru ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu porušování uzavřené smlouvy svoji pohledávky za žalovaným, která vyplývala z této smlouvy, zesplatnila. K datum byl celkový dluh 59.208,30 Kč, který měl žalovaný zaplatit nejpozději do datum, což ovšem žalovaný neučinil.

12. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, a to včetně přílohy číslo ze dne datum). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum + podací lístek ze dne datum). Po postoupení pohledávky byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do datum (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum + podací lístek ze dne datum). Žalovaný v termínu splatnosti žalobkyni ničeho na dlužnou částku nezaplatil.

13. Z pokladního lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovaný dne datum žalobkyni bankovním převodem zaplatil částku ve výši 41.669 Kč. Zástupce žalobkyně tuto skutečnost při jednání potvrdila, pročež žalobní nárok v tomto rozsahu omezila.

14. Soud ve věci provedl ještě další listinné důkazy, z nich však pro posuzovanou věc nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

15. Provedené dokazování lze z hlediska skutkového závěru shrnout tak, že žalovaný na základě listiny ze dne datum, ve znění pozdějších doplnění, u právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím kreditní karty postupně načerpal peněžní prostředky, a to až do celkové výše 59.208,30 Kč, které před zahájením tohoto řízení nezaplatil (nevrátil). Úroková sazba byla ujednána ve výši 22,99 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným z důvodu špatné platební morálky žalovaného zesplatnila a následně postoupila na žalobkyni. Žalovaný těsně před zahájením jednání dne datum zaplatil žalobkyni částku 41.699 Kč, když žalobkyně se podanou žalobou na jistině domáhala zaplacení částky 41.698,54 Kč. Zbývající částku ve výši 745,25 Kč (část nezaplaceného kapitalizovaného úroku z prodlení, když původní výše úroku byla 745,71 Kč), smluvní a zákonný úrok a náhradu nákladů řízení ovšem žalovaný nezaplatil.

16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, když po zvážení hlediska intertemporálního dle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), aplikoval ustanovení obchodního zákoníku (§ 1 odst. 1, 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník.“)). Vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného soud posoudil jako obchodní vztah závazkový dle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku plynoucí z platně uzavřené úvěrové smlouvy dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník (§ 273 odst. 1 obchodní zákoník). Z této smlouvy byl věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen poskytnout na požádání dlužníkovi (žalovanému) v jeho prospěch peněžní prostředky až do výše 50.000 Kč (původně do výše 13.100 Kč), čemuž souvztažně odpovídala povinnost dlužníka (žalovaného) vrátit poskytnuté peněžní prostředky (§ 497 obchodní zákoník) a zaplatit úroky ve sjednané výši (§ 502 obchodní zákoník). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena a tento se tímto ocitl v prodlení (§ 365 obchodní zákoník), v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a celý úvěr zesplatnila, čímž se stal splatný nejen celý úvěr, nýbrž i jeho smluvní příslušenství. Za období prodlení pak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 369 odst. 1 obchodní zákoník), jehož výše je stanovena dle předpisů práva občanského (§ 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).

17. Lze učinit dílčí závěr, že se žalobkyně podanou žalobou důvodně domáhala nejen (smluvního) úroku úvěru ve výši 22,99 % ročně, nýbrž i úroku z prodlení.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný před zahájením jednání zaplatil pouze částku 41.699 Kč, uhradil tímto zcela toliko požadovanou jistinu a část kapitalizovaného úroku z prodlení, tj. v rozsahu 0,46 Kč. Zbývající požadované nároky již uhrazeny nebyly.

19. Na kapitalizovaném úroku z prodlení zbývá uhradit částku 745,25 Kč (745,71 Kč – 0,46 Kč), pročež soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 745,25 Kč. Soud tímto výrokem žalovanému rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41.698,54 Kč (z jistiny) od datum do datum a úrok ve výši 22,99 % ročně z částky 41.698,54 Kč (z jistiny) od datum do datum, tj. v obou případech do dne, kdy žalovaný uhradil jistinu ve výši 41.698,54 Kč.

20. Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávek, tuto soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. NOZ). Na jejím základě pak soud shledal aktivní legitimaci žalobkyně, neboť dospěl k závěru, že sporná pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni.

21. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem II. tohoto rozsudku (v rozsahu po částečném zastavení řízení) zcela vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, když částečné zastavení řízení z procesního hlediska zavinil žalovaný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.904,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč (žalobkyně na soudním poplatku sice zaplatila 1.668 Kč, nicméně v důsledku částečného zpětvzetí žaloby jí bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část zaplaceného soudního poplatku v částce 668 Kč – viz usnesení zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41.698,54 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 2.780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne 29.7.2021 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.880 Kč ve výši 1.024,80 Kč.

23. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.