30 C 316/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 45.622, Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45.622, Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 44.360,99 Kč od 17.4.2024 do 16.5.2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 44.360,99 Kč od 17.5.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 44.360,99 Kč od 27.4.2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.230,50 Kč od 16.1.2024 do 16.4.2024, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.826, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení 45.622,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45.000,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Úroková sazba byla ujednána ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni 17.4.2024. Celková dlužná částka ve výši 47.852,50 Kč je složena z jistiny ve výši 44.360,99 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 2.230,50 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1.000,- Kč a z poplatku za sjednání úvěru ve výši 261,01 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 47.852,50 Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z žalobkyní předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45.000,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Úroková sazba byla ujednána ve výši 19,99 % ročně. Pro případ každé jednotlivé opožděné platby byla sjednání smluvní pokuta ve výši 500,- Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni 17.4.2024. Celková dlužná částka ve výši 47.852,50 Kč je složena z jistiny ve výši 44.360,99 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 2.230,50 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1.000,- Kč a z poplatku za sjednání úvěru ve výši 261,01 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.

5. Lze konstatovat, že žalovaný žalobkyni nezaplatil částku 47.852,50 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byly za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřeny v písemné formě, na jejichž základě byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ) a současně zaplatit související poplatky a ujednané úroky. Uvedené povinnosti byly žalovaným porušeny, pročež došlo k zesplatnění úvěrů, čímž se zároveň ocitl v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalovanému taktéž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle § 2048 odst. 1 a násl. NOZ.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.826, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.826, Kč.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.