30 C 335/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15.165,34 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do poplatku ve výši 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 200 Kč od 28.6.2019 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 1.068,56 Kč zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.896,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.896,78 Kč od 28.6.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8.825,73 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou původně [název soudu] dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 15.165,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla bankovní účet, když současně žalovanému umožnila na jeho žádost čerpat kontokorentní úvěr. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila, a to k 27.6.2019. Dlužná jistina činila 13.496,78 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyně. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 13.496,78 Kč, smluvních poplatků ve výši 600 Kč, úroků z prodlení ve výši 1.068,56 Kč, úroků z prodlení od 28.6.2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Ve věci byl vydán elektrický platební rozkaz dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno], proti němuž žalovaný podal včasný odpor. V doplnění odporu ze dne [datum] žalovaný uvedl, že nárok, který je předmětem žaloby, neuznává, když současně proti uplatněnému nároku vznesl námitku promlčení, neboť předmětný úvěr měl být právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn oznámením ze dne 30.12.2016.

3. Žalobkyně v reakci na doplnění odporu žalovaného uvedla, že předmětný nárok pochází z úvěru č. [bankovní účet], který byl zesplatněn dne 27.6.2019 dopisem ze dne 29.6.2019. Vzhledem k těmto skutečnostem žalobkyně na podaném návrhu setrvala. K výzvě soudu žalobkyně v podání ze dne 16.7.2021 doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo [bankovní účet], kde je uvedeno číslo účtu: [bankovní účet]. Na základě opakovaného porušení smluvních ujednání byl dluh žalovaného z běžného účtu číslo [bankovní účet] převeden na nově otevřený úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Pokud se jedná o jistinu ve výši 13.496,78 Kč, žalobkyně dodala, že tato částka plyne z výpisů z účtu za období 2014 – 2019 Smluvní poplatky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) žalobkyně požadovala za (i) oznámení o otevření úvěrového účtu ze dne 26.2.2019, (ii) za oznámení o ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu ze dne 4.2.2019 a (iii) za oznámení o zesplatnění ze dne 29.6.2019. Částka označená jako úrok z prodlení - jistina ve výši 1.068,56 Kč tvoří dle žalobkyně nepovolený debetní zůstatek. Ve vztahu k námitce promlčení žalobkyně uvedla, že pohledávka, která vznikla na běžném účtu č. [bankovní účet], je pohledávkou, jež se nijak netýká žalované částky, neboť se jedná o pohledávku, která vznikla z jiného bankovního produktu a má spojitost s jiným účtem. Žalobkyně uzavřela, že tato pohledávka ji nebyla postoupena.

4. Soud ve věci na 21.10.2021 nařídil jednání. Účastníci řízení se z jednání omluvili, pročež soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, když vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Z listiny označené jako Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 12.12.2011 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný připojili své podpisy na tuto listinu dne 12.12.2011, že právní předchůdkyně žalobkyně se touto listinou mj. zavázala vést pro žalovaného běžné účty, jakož se i zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr Flexikredit, a to povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit. Součástí této listiny jsou Dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb. Z této listiny soud rovněž zjistil, že žalovaný potvrdil, že se seznámil s Uveřejňovanými aktuálními podmínkami, Produktovými podmínkami, Sazebníkem a Úrokovým lístkem. Smlouva nabyla účinnosti a platnosti dnem jejího podpisu poslední smluvní stranou, tj. dne 12.12.2011.

7. Z listiny označené jako Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.12.2011 ze dne 9.6.2014 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný připojili své podpisy na tuto listinu dne 9.6.2014, že číslo běžného účtu žalovaného je [bankovní účet], a že k tomuto běžnému účtu je (byl) zřízen kontokorentní úvěr Flexikredit s povolenou výši limitu 10.000 Kč, a to ode dne 9.6.2014. Úroková sazba byla ujednána ve výši 21,99 % ročně. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána ve výši 29 % ročně. Tato listina tvoří součást listiny ze dne 12.12.2011 (viz předchozí bod). Soud z této listiny rovněž zjistil, že žalovaný potvrdil, že se kromě jiného seznámil s ujednáními o Případech porušení a jejich následcích. Adresa trvalého bydliště žalovaného byla: [adresa] a adresa pro zasílání korespondence byla: [adresa žalovaného], [PSČ] [obec].

8. Z listiny označené jako Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] soud zjistil, že Případem porušení (smluvně převzaté povinnosti) je kromě jiného myšlena situace, když klient překročí povolený limit a/nebo nedodrží měsíční kreditní příjem pro čerpání kontokorentního úvěru (bod 44c písm. n)). Pokud dojde k Případu porušení je Banka (právní předchůdkyně žalobkyně) oprávněna provést následující opatření: prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky klienta (žalovaného) vůči Bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. Banka o svém rozhodnutí písemně vyrozumí klienta, když mu zejména sdělí den, k němuž prohlásila závazky klienta za ihned splatné a lhůtu, v níž je klient povinen příslušné závazky uhradit Bance (bod 44d písm. a)). Banka je rovněž oprávněna převést v případě překročení povoleného limitu debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet a oznámit klientovi číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých splátek a výši poplatku za převedení pohledávky na úvěrový účet bod (bod 44d písm. e)).

9. Z listiny označené jako Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1.9.2011 soud zjistil, že sankční poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet činí 10 % minimálně 500 Kč, poplatek za oznámení o převodu Flexikreditu na splatný Flexikredit činí 200 Kč a poplatek za výzvu ke splatnosti úvěru činí 300 Kč.

10. Z listiny označené jako Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1.3.2019 – část Flexikredit – kontokorentní úvěry soud zjistil, že poplatek za Oznámení o převodu Flexikreditu na splatný Flexikredit činí 200 Kč, poplatek za snížení limitu povoleného zůstatku Flexikreditu ze strany právní předchůdkyně žalobkyně činí 200 Kč a poplatek za zaslání oznámení u zrušení Flexikreditu 200 Kč.

11. Z listiny označené jako Výpis z úvěrového účtu ze dne 17.6.2020 soud zjistil, že se jedná o výpis z úvěrového účtu žalovaného číslo [bankovní účet], že jistina po splatnosti činila 13.496,78 Kč, splatný úrok z prodlení – z jistiny činil 1.068,56 Kč a splatné poplatky, pojištění a pokuty činily 600 Kč, tj. celkem 15.165,34 Kč.

12. Z listin označených jako Výpisy z běžného účtu žalovaného za období 2014 – 2019 soud zjistil, že tyto výpisy se vztahují k bankovnímu účtu žalovaného číslo [bankovní účet]. Z výpisu ze dne 18.3.2019 soud zjistil, že dne 25.2.2019 došlo k otevření úvěrového účtu číslo [bankovní účet], a že na tento účet byla převedena částka 13.496,78 Kč. Jedná se o celkovou dlužnou částku, jež se nakumulovala na běžném účtu žalovaného číslo [bankovní účet] ve vztahu kontokorentnímu úvěru Flexikredit za období roku 2014 – 2019, jak patrné z výpisů počínaje od výpisu ze dne 18.6.2014 až právě po výpis ze dne 18.3.2019. Z těchto výpisů soud též zjistil, že žalovaný bankovní produkt užíval především v letech 2014 a 2015, kdy načerpané peněžní prostředky relativně pravidelně splácel. V posledních letech ovšem žalovaný tento bankovní produkt využíval minimálně. Aktuálně dlužná částka postupně narůstala především z důvodu poplatků za vedení účtu a poplatků za předání výpisů poštou.

13. Z výpisu ze dne 18.3.2019 soud zjistil, že žalovaný měl k 18.3.2019 ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k úvěrovému účtu [číslo] evidován dluhy po splatnosti ve výši 397.126,67 Kč. V této souvislosti soud doplňuje, že i na ostatních výpisech z běžného účtu je vždy obsažena informace o tom, kolik aktuálně činí žalovaného dluhy po splatnosti ve vztahu k úvěrovému účtu [číslo] to poprvé od výpisu ze dne 18.12.2016. Navíc nelze přehlédnout, že z tohoto účtu byl žalovaným splácen úvěr na čísle [číslo] (viz výpis ze dne 18.10.2018).

14. Z výpisu ze dne 18.12.2018 soud zjistil, že žalovaný v měsíci listopadu 2018 překročil povolený limit 10.000 Kč, když na konci tohoto měsíce konečný zůstatek činil 10.516,12 Kč. I v prosinci 2018 byl na účtu evidován překročený limit. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně dne 1.1.2019 snížila povolený limit na částku 5.000 Kč, za což si vyúčtovala poplatek ve výši 200 Kč. V důsledku snížení povoleného limitu na částku 5.000 Kč žalovaný tento limit překročil v lednu 2019, jakož i únoru 2019, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dne 4.2.2019 žalovanému oznámila zrušení Flexikreditu, za což mu vyúčtovala poplatek ve výši 200 Kč (viz výpisy ze dne 18.1.2019 a ze dne 18.2.2019).

15. Z e-mailové komunikace mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že žalobkyni bylo ze strany právní předchůdkyně sděleno, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným výhradně ze smlouvy [číslo] která byla zesplatněna dne 29.6.2019, s tím, že k tomuto datu dlužná částka činila 14.096,78 Kč Smlouva číslo [bankovní účet] je běžný účet klienta, na němž byl povolen Flexikredit. Celý dluh byl následně převeden na nově otevřený vykrývací úvěr [číslo].

16. Z listiny označené jako Ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu číslo [bankovní účet] ze dne 4.2.2019 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně informován o tom, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek Flexikreditu (přečerpání povoleného limitu) mu byl s okamžitou platností zrušen povolený limit Flexikreditu. Za odeslání této listiny právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala poplatek ve výši 200 Kč. K tomuto dni dlužná částka činila 12.696,78 Kč. Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván, aby dlužnou částku ihned uhradil.

17. Z listiny označené jako Oznámení o otevření úvěrového účtu ke splácení Flexikreditu ze dne 26.2.2019 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně informován o tom, že z důvodu porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru Flexikredit byl zrušen produkt Flexikredit a dluh ve výši 13.496,78 Kč byl z běžného účtu žalovaného převeden na nově otevřený úvěrový účet [číslo]. Dlužnou částku měl žalovaný splatit prostřednictvím 8 měsíčních splátek ve výši 1.687,09 Kč. První splátka byla splatná dne 25.3.2019. Žalovaný ovšem žádnou splátku řádně a včas neuhradil, když ničeho nezaplatil.

18. Z listiny označené jako Oznámení o zesplatnění ze dne 29.6.2019 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně informován o tom, že úvěr číslo [bankovní účet] znějící na částku ve výši 13.496,78 Kč byl z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného prohlášen za splatný, a to k 27.6.2019. Dlužná částka k 29.6.2019 činila 14.096,78 Kč. Žalovaný jí měl zaplatit nejpozději do 15.7.2019. Listina byla žalovanému odeslána prostřednictvím držitele poštovní licence dne 2.7.2019, jak je patrné z poštovního podacího archu, na adresu [adresa].

19. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16.6.2020 a z listiny označené jako Protokol č. 1 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.6.2020 soud zjistil, že předmětná smlouva byla sjednána dne 16.6.2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a že pod bodem [číslo] je obsažena smlouva [číslo].

20. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2020 soud zjistil, že žalovanému bylo prostřednictvím této listiny oznámeno, že pohledávka za žalovaným vzniklá z titulu smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni.

21. Z listiny označené jako Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 29.6.2020 soud zjistil, že žalobkyně touto písemností vyzvala žalovaného, aby uhradil dluh vzniklý ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně. Listina byla žalovanému prostřednictvím držitele poštovní licence zaslána dne 29.6.2020, jak je seznatelné z podacího archu ze dne 29.6.2020. Listina byla žalovanému zaslána na adresu: [adresa], tj. na adresu trvalého bydliště žalovaného, nikoliv však na adresu, která byla určena jako adresa pro zasílání korespondence (viz listina označená jako Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.12.2011 ze dne 9.6.2014).

22. Z listiny označené jako Oznámení o zesplatnění kontokorentního úvěru ze dne 30.12.2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím této listiny žalovanému sdělila, že k 30.12.2016 zesplatnila jeho kontokorentní úvěr vedený na účtu číslo [bankovní účet]. Dlužná jistina činila 14.396,33 Kč a žalovaný jí měl uhradit nejpozději do 30.1.2017.

23. Ze skutkových zjištění soud učinil následující skutkový závěr:

24. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný připojili své podpisy dne 12.12.2011 na listinu označenou jako Smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž podkladě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného vést běžný účet číslo [bankovní účet] a poskytnout mu kontokorentní úvěr Flexikredit. Tento mu byl s limitem 10.000 Kč poskytnut návaznosti na listinu ze dne 9.6.2014 označenou jako Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.12.2011. Adresa trvalého bydliště žalovaného byla: [adresa] a adresa pro zasílání korespondence byla: [adresa žalovaného], [PSČ] [obec]. Soud má dále za prokázané, že v případě překročení povoleného limitu žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit závazky za žalovaným za ihned splatné, požádat o jejich předčasné splacení, vyrozumět o tom žalovaného a konečně převést debetní zůstatek z běžného účtu žalovaného na nový úvěrový účet číslo [bankovní účet].

25. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný opakovaně přečerpal povolený limit 10.000 Kč, že povolený limit byl snížen z částky 10.000 Kč na 5.000 Kč, že došlo k ukončení poskytování povoleného limitu (služba Flexikredit) ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, že částka po splatnosti (jistina) činí 13.496,78 Kč, že tato částka byla z běžného účtu žalovaného číslo [bankovní účet] převedena na nově otevřený úvěrový účet číslo [bankovní účet], a že pohledávka na tomto účtu byla dopisem ze dne 29.6.2017 zesplatněna k 27.6.2019. Soud má taktéž za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, že postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno, a že žalovaný navzdory výzvě žalobkyně jí požadovanou dlužnou částku ve výši 14.096,78 Kč (jistina – 13.496,78 Kč a poplatky – 600 Kč) dosud nezaplatil.

26. A konečně má soud za prokázané, že listina označená jako Oznámení o zesplatnění kontokorentního úvěru ze dne 30.12.2016 se týká výlučně kontokorentního úvěru žalovaného vedeného právní předchůdkyní žalobkyně na účtu číslo [bankovní účet].

27. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.

28. V souladu s § 3077 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ NOZ“), posoudil soud tuto věc dle právních předpisů platných do 31.12.2013, neboť předmětná smlouva byla účastníky uzavřena dne 12.12.2021, tj. před účinností NOZ.

29. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně v písemné formě uzavřena smlouva o běžném účtu dle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), jejíž nedílnou součástí se ve smyslu § 273 odst. 1 obchodního zákoníku rovněž staly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (dále jen„ VOP“), jakož i Sazebník. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného vést běžné účty, jakož mu i poskytnout kontokorentní úvěr Flexikredit s povoleným limitem, který byl žalovaný povinen nepřekročit. Právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet číslo [bankovní účet]. Kontokorentní úvěr Flexikredit s limitem 10.000 Kč byl žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnut v návaznosti na Dispozice, které byly smluvními stranami podepsány dne 9.6.2014, jež obsahují konkrétní parametry kontokorentního úvěru Flexikredit, jako je např. ujednaná úroková sazba úvěru a sazba nepovoleného debetního zůstatku, které se žalovaný zavázal zaplatit. Dispozice byly označeny jako Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.12.2011. Žalovaný tím, že na běžném účtu na konci roku 2018 a na počátku roku 2019 připustil vznik nepovoleného debetního zůstatku, když opakovaně překročil povolený limit Flexikredit, porušil ze smlouvy ze dne 12.12.2011 plynoucí povinnost nepřekročit povolený limit. V případě takového porušení smluvně převzaté povinnosti byla právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s VOP oprávněna ukončit poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit žalovanému na jeho běžném účtu, což právní předchůdkyně žalobkyně učinila na počátku února 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně byla též oprávněna nepovolený debetní zůstatek úročit sjednaným úrokem, jakož i byla oprávněna otevřít nový úvěrový účet číslo [bankovní účet], na který převedla dlužnou částku ve výši 13.496,78 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně byla také oprávněna úvěr na účtu číslo [bankovní účet] zesplatnit, neboť žalovaný porušil podmínky, když neuhradil žádnou z osmi splátek, jejichž prostřednictvím měl dlužnou částku (úvěr) ve výši 13.496,78 Kč po převedení na nově otevřený úvěrový účet splácet.

30. S ohledem na absenci příslušných ustanovení (§ 711 a násl. obchodního zákoníku) bylo sjednání kontokorentního úvěru Flexikredit a vznik nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu soudem posouzen dle úpravy smlouvy o úvěru (§ 497 a násl. obchodního zákoníku). Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, ocitl se v prodlení (§ 365 obchodní zákoník), pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr k 27.6.2019 zesplatnila. Žalovanému v důsledku této právní skutečnosti vznikla povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně nejen peněžní prostředky, jež mu byly poskytnuty, nýbrž i zaplatit i úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, a to ve výši stanovené dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaný ocitl v prodlení dle § 365 obchodního zákoníku, tj. od 28.6.2019.

31. Ve vztahu k úrokům z prodlení soud uvádí, že úroky z prodlení právně posoudil dle předchozí právní úpravy, a to s poukazem na § 3028 odst. 3 NOZ, když soud má za to, že úroky z prodlení se vztahují ke smlouvě o úvěru, když právní základ tohoto smluvního vztahu vnikl (byl založen) ještě za předchozí právní úpravy. Z tohoto důvodu je třeba práva a povinnosti vyplývajícího z tohoto právního vztahu i za stávající, tj. nové, právní úpravy, nadále posuzovat dle předchozí právní úpravy. Pakliže by se úroky z prodlení týkaly výhradně běžného účtu, bylo by namístě s odkazem na § 3077 odst. 1 NOZ postupovat dle stávající právní úpravy a úroky z prodlení právně posoudit primárně dle § 1968 NOZ a § 1970 NOZ.

32. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ).

33. Pokud se jedná o poplatky v celkové výši 600 Kč (3 x 200 Kč) soud uvádí, že žalobkyni v souladu se Sazebníkem vznikl důvodný nárok na zaplacení dvou poplatků ve výši 2 x 200 Kč, tj. 400 Kč. Jedná se o poplatek za písemnost ze dne 26.2.2019 a ze dne 29.6.2019, které soud podřadil pod položky číslo 4 a 6 Sazebníku.

34. Soud naopak neshledal důvodným nárok na zaplacení poplatku za písemnost ze dne 4.2.2019, kterou bylo žalovanému oznámeno ukončení poskytování Flexikreditu. Je tomu z důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně si poplatek ve výši 200 Kč již vyúčtovala dne 4.2.2019, jak je patrné z výpisu ze dne 18.2.2019 (popis transakce je označen jako Oznámení o zrušení Flexikreditu). Tento poplatek se následně stal součástí jistiny ve výši 13.496,78 Kč. Z tohoto důvodu je vyloučeno, aby žalobkyni mohl být jeden a týž poplatek přiznán dvakrát. Navíc se jedná o poplatek, na jehož zaplacení vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok ještě předtím, než došlo k otevření úvěrového účtu, tj. jedná se o poplatek, jenž se vztahuje k běžnému účtu. Žalobkyní požadované poplatky ve výši 600 Kč se oproti tomu již týkají nově otevřeného úvěrového účtu. Pakliže soud shledal tento dílčí nárok nedůvodným, je zároveň vyloučeno, aby soud žalobkyni přiznal z této částky úrok z prodlení od 28.6.2019 do zaplacení, když úrok z prodlení představuje akcesorický nárok, jenž je závislý na hlavním nároku, resp. následuje jeho právní osud.

35. Pokud se jedná o úrok z prodlení ve výši 1.068,56 Kč, soud předesílá, že i tento dílčí nárok neshledal důvodným. Primárním důvodem je skutečnost, že soud v zásadě nedisponuje informací, jakým způsobem žalobkyni dospěla k této částce. Ve výpisu z úvěrového účtu ze dne 17.6.2020 je ohledně této částky toliko zmíněno, že se jedná o splatný úrok z prodlení (z jistiny).

36. Soud žalobkyni vyzval, aby mu sdělila, z jaké částky, při jaké sazbě a za jaké období je vypočten kapitalizovaný úrok z prodlení. Žalobkyně v podání ze dne 16.7.2021 uvedla, že částka označená jako splatný úrok z prodlení – jistina – tvoří úrok za nepovolený debetní zůstatek. Pakliže soud odhlédne od skutečnosti, že tvrzení žalobkyně obsažené v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a v podání ze dne 16.7.2021 je vnitřně rozporné, když nelze směšovat úrok z prodlení a ujednaný úrok (úvěru) za nepovolený debetní zůstatek, třebaže posouzení těchto nároků je otázkou právního hodnocení soudu, nelze však již přehlédnout, že bez ohledu na to, jakým způsobem by byl tento dílčí nárok po právní stránce soudem posouzen, bylo v každém případě povinností žalobkyně rozvést, z jaké částky, za jaké období a při použití jaké úrokové sazby bylo dospěno k částce ve výši 1.068,56 Kč. Soud žalobkyni v tomto ohledu vyzval, avšak tato na výzvu soudu reagovala nedostatečným způsobem, když soudem výslovně požadované informace v žádném směru nedoplnila. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby mohla doplnit vylíčení rozhodných skutečností, jakož aby i mohla označit a předložit důkazy na podporu tohoto tvrzení. Tím, že se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila, když jí zároveň muselo být zřejmé, že na výzvu soudu nereagovala dostatečně kvalifikovaným způsobem, se sama připravila o možnost, aby jí při jednání mohlo být ze strany soudu poskytnuto dobrodiní poučení. Tato skutečnost jde pak výhradně k tíži žalobkyně.

37. Bez doplnění vylíčení rozhodných skutečností, jakož i bez označení a předložení důkazů na podporu těchto tvrzení, je vyloučeno, aby soud mohl učinit skutkový a následně se od toho odvíjející právní závěr, zda se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení anebo o kapitalizovaný úrok úvěru z nepovoleného debetního zůstatku. V obou případech totiž soud nedisponuje informací, z jaké částky a za jaké období byla částka ve výši 1.068,56 Kč kapitalizována. Pokud by se mělo jednat o úrok z nepovoleného debetního zůstatku, bylo taktéž nezbytné, aby žalobkyně uvedla úrokovou sazbu, tj. zda tato sazba stále činí 29 % ročně, jak tomu bylo v době sjednání Dispozice, anebo zda se tato sazba v průběhu trvání smluvního vztahu změnila. Pokud ano, bylo by rovněž nutné, aby žalobkyně soudu předložila platný Úrokový lístek. Žalobkyně ovšem soudu žádné takové informace neposkytla, jakož ani neoznačila a nepředložila důkazy na podporu takové informace.

38. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jakož i v následných podáních, se zmiňovala o tom, že pokud soud dospěje k závěru, že žalobní tvrzení nebo předložené důkazy jsou nedostatečné, má ji soud vyzvat k doplnění. Soud postupoval dle instrukcí žalobkyně, avšak tento postup nevedl ke kýženému výsledku, neboť žalobkyně na výzvu soudu nereagovala v požadovaných intencích. Soud již poté žalobkyni dále nevyzýval k doplnění. Bylo tomu z důvodu, že soud účastníkům řízení poskytuje poučení primárně při jednání.

39. Lze uzavřít, že vylíčení rozhodných skutečností stran požadované částky ve výši 1.068,56 Kč je ze strany žalobkyně nedostatečné a v zásadě i vnitřně rozporné. Tato skutečnost má pak za následek, že soud na podkladě předestřených tvrzení, jakož i předložených (nedostatečných) důkazů, není schopen učinit relevantní skutkový závěr a ani jej následně právně posoudit, pročež je vyloučeno, aby soud o takovém nároku za tohoto skutkového a právního stavu mohl meritorně rozhodnout. Ve světle těchto skutečností soud nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 1.068,56 Kč posoudil jako nedůvodný.

40. Pokud se týká námitky žalovaného, že žalobou uplatněný nárok je promlčený, soud uvádí, že procesní námitku žalovaného vyhodnotil jako nedůvodnou.

41. Procesní obrana žalovaného byla vystavěna na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně kontokorentní úvěr zesplatnila dne 30.12.2016. Pakliže by tomu skutečně tak bylo a žalobkyně by se domáhala zaplacení částek, jež mají svůj základ v tomto konkrétním kontokorentním úvěru, jenž byl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn k 30.12.2016, a to prostřednictvím žalobního návrhu, který byl soudu doručen dne 3.9.2020, musel by soud dát za pravdu žalovanému. V takovém případě by se žalobkyně skutečně domáhala nároku, který je již promlčený, pročež by soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taková situace ovšem v projednávané věci nenastala.

42. Pro posuzovanou věc je zcela zásadní, že dopisem ze dne 30.12.2016 byl zesplatněn kontokorentní úvěr vedený právní předchůdkyní žalobkyně na účtu číslo [bankovní účet]. Oproti tomu nároky, jejichž zaplacení se žalobkyně domáhala touto žalobou, se vztahují výhradně k běžnému účtu číslo [bankovní účet], tj. k jinému bankovnímu účtu, než je ten, na němž vedený kontokorentní úvěr byl právní předchůdkyni žalobkyně dopisem ze dne 30.12.2016 zesplatněn. Je proto zjevné, že se jedná o dva odlišné bankovní účty. Skutečnost, že je zde hovořeno o dvou rozdílných bankovních účtech, je rovněž plně seznatelná z bankovních výpisů (od 18.12.2016 do 18.3.2019), v nichž je vždy zvlášť obsažena informace stran běžného účtu žalovaného číslo [bankovní účet] a následně je v těchto výpisech zahrnuta další informace, kolik činí žalovaného dluhy po splatnosti ve vazbě na úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Nemůže být proto pochyb o tom, že se jedná o dva různé bankovní účty.

43. Je taktéž vyloučeno, aby dopisem ze dne 30.12.2016 mohl být zesplatněn úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Stěžejním důvodem pro takový závěr je skutečnost, že tento úvěrový účet byl otevřen (vznikl) až dne 25.2.2019, tj. více než dva roky potom, co byl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn kontokorentní úvěr na účtu číslo [bankovní účet].

44. Z předestřených skutečností je dle soudu zjevné, že zesplatnění kontokorentního úvěru dopisem ze dne 30.12.2016 se týkalo jiného kontokorentního úvěru, než který je předmětem tohoto řízení. Jedná se o dva různé kontokorentní úvěry. Lze uzavřít, že žalovaným vznesená námitka promlčení není důvodná.

45. S ohledem na shora uvedené soud shledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 13.496,78 Kč (jistina) a částky ve výši 400 Kč (poplatky – 2 x 200 Kč), pročež soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.896,78 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 28.6.2019 do zaplacení.

46. Soud naopak neshledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 200 Kč (poplatek) s úrokem z prodlení z této částky od 28.6.2019 do zaplacení a na zaplacení částky ve výši 1.068,56 Kč (kapitalizovaný úrok), pročež soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu co do částky 1.268,56 Kč s příslušným úrokem z prodlení jako nedůvodnou zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.825,73 Kč, přičemž tato částka představuje 85,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,9 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.496,78 Kč sestávající z částky 1.660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1.660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne 3.9.2020, z částky 1.660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odporu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne 21.12.2020 a z částky 1.660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k výzvě soudu ze dne 9.2.2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne 16.2.2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.840 Kč ve výši 1.646,40 Kč.

48. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za předžalobní výzvu ze dne 29.6.2020. Je tomu z důvodu, že žalobkyně předžalobní výzvu žalovanému zaslala na adresu: [adresa], přestože z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.12.2011 ze dne 9.6.2014 je patrné, že smluvními stranami byla jako adresa pro zasílání korespondence sjednána adresa: [adresa žalovaného], [PSČ] [obec].

49. Pakliže žalobkyně ujednání smluvních stran ohledně adresy pro zasílání korespondence žalovanému nerespektovala, třebaže měla ve své dispozici smluvní dokumentaci, z níž mohla takové ujednání bez obtíží zjistit, pročež předžalobní výzvu zaslala žalovanému na adresu trvalého bydliště, má tato skutečnost za následek, že je vyloučeno, aby žalobkyni za tento úkon náležela odměna. Tím, že předžalobní výzva byla zaslána na jinou než žalovaným zvolenou a preferovanou adresu, nemohl být naplněn smysl a účel výzvy k plnění dle § 142a odst. 1 o.s.ř. Jestliže smysl a účel výzvy k plnění nebyl naplněn, je logické, že v důsledku této skutečnosti nemohl ani vzniknout důvodný nárok žalobkyně na odměnu za předžalobní výzvu ze dne 29.6.2020.

50. Pro úplnost soud uvádí, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu vzal v potaz nejen samotnou jistinu, nýbrž i její příslušenství (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně se na žalovaném původně domáhala zaplacení částky v celkové výši 18.339,38 Kč. Žalovanému byla po částečném zamítnutí žaloby uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17.037,26 Kč. Příslušenství bylo kapitalizováno ke dni rozhodnutí soudu.

51. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.