30 C 339/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20.129,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.832,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19.910,08 Kč od 27.2.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky 19.910,08 Kč od 17.2.2025 do 16.3.2025 a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 19.910,08 Kč od 17.3.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 806, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 18.3.2025 domáhala na žalované zaplacení 20.129,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalované jednak aktivován běžný účet, na jejímž základě byl dále dne , datum, uzavřen dodatek o poskytnutí úvěru, na jehož podkladě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30.000,- Kč, které měla žalovaná splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Úroková sazba byla ujednána ve výši 13,90 % ročně. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, když uhradila toliko 8,81 Kč, pročež došlo k zesplatnění úvěrů ke dni 17.2.2025. Dlužná částka je složena z jistiny ve výši 19.910,08 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 703,25 Kč a z nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši 219,- Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 20.832,33 Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z žalobkyní předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalované jednak aktivován běžný účet, na jejímž základě byl dále dne , datum, uzavřen dodatek o poskytnutí úvěru, na jehož podkladě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30.000,- Kč, které měla žalovaná splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Úroková sazba byla ujednána ve výši 13,90 % ročně. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, když uhradila toliko 8,81 Kč, pročež došlo k zesplatnění úvěrů ke dni 17.2.2025. Dlužná částka je složena z jistiny úvěru ve výši 19.910,08 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 703,25 Kč a z nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši 219,- Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatila.

5. Lze konstatovat, že žalovaná žalobkyni nezaplatila částku v celkové výši 20.832,33 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byly za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřeny v písemné formě, na jejichž základě byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout úvěrovanému (žalované) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ) a současně zaplatit ujednané úroky, popř. nepovolený debet na běžném účtu. Uvedené povinnosti byly žalovanou porušeny, pročež došlo k zesplatnění úvěru, čímž se zároveň ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 806, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 806, Kč.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.