30 C 359/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 43.183,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45.144,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42.180,76 Kč od 5.5.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 17,40 % ročně z částky 42.180,76 Kč od 25.4.2025 do 18.5.2025 a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 42.180,76 Kč od 19.5.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.728, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 9.6.2025 domáhala na žalovaném zaplacení 43.183,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému jednak aktivován běžný účet, na jejímž základě byl dále dne , datum, uzavřen dodatek o poskytnutí úvěru, na jehož podkladě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45.000,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Úroková sazba byla ujednána ve výši 17,40 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, když uhradil toliko 7,46 Kč, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni 25.4.2025. Dlužná částka je složena z jistiny ve výši 42.180,76 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 1.960,63 Kč a z nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši 1.002,- Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 42.180,76 Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z žalobkyní předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému jednak aktivován běžný účet, na jejímž základě byl dále dne , datum, uzavřen dodatek o poskytnutí úvěru, na jehož podkladě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45.000,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Úroková sazba byla ujednána ve výši 17,40 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, když uhradil toliko 7,46 Kč, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni 25.4.2025. Dlužná částka je složena z jistiny úvěru ve výši 42.180,76 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 1.960,63 Kč a z nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši 1.002,- Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.

5. Lze konstatovat, že žalovaný žalobkyni nezaplatil částku v celkové výši 45.144,39 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byly za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřeny v písemné formě, na jejichž základě byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ) a současně zaplatit ujednané úroky, popř. nepovolený debet na běžném účtu. Uvedené povinnosti byly žalovaným porušeny, pročež došlo k zesplatnění úvěru, čímž se zároveň ocitl v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.728, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.728, Kč.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.