30 C 361/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10.830, Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.830, Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.530, Kč od 17.5.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252, Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10.830, Kč s úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem motorového vozidla SPZ: , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od 1.12.2021 do 11.5.2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018 (dále jen „ZPOPV“). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 65, Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300, Kč. Ten však ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak celkem domáhala zaplacení částky ve výši 10.530,- Kč s příslušným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání.

4. Z předložených listin soud po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období od 1.12.2021 do 11.5.2022 byl vlastníkem motorového vozidla SPZ: , SPZ, , s objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, a že v tomto období (tj. po dobu 162 dnů) pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku ve výši 10.530,- Kč (tj. 65,- Kč x 162 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300,- Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.

5. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 65,- Kč, tj. celkem 10.530,- Kč za dobu 162 dnů). Dle § 4 téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jakož i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Právní posouzení věci bylo učiněno dle přechozí právní úpravy (viz § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.830, Kč sestávající z částky 300, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200, Kč ve výši 252, Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.