30 C 362/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16.591,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18.470,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16.003,12 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7.273,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 16.591,33 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a o vydání a užívání kreditní karty s úvěrovým limitem 15.000 Kč, s tím, že žalovaná měla vyčerpané prostředky splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaná vyčerpané peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dopisem ze dne [datum] zesplatnila. Dlužná částka byla složena z jistiny ve výši 14.595,93 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1.407,79 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 471,60 Kč a z poplatků ve výši 1.996 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 18.470,72 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a o vydání a užívání kreditní karty s úvěrovým limitem 15.000 Kč, s tím, že žalovaná měla měsíčně splácet minimální splátky, a to ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Úroková sazba byla ujednána ve výši 22,99 %. Žalovaná peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dopisem ze dne [datum] zesplatnila (Upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru). Dlužnou částku, tj. jistinu ve výši 14.595,93 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.407,79 Kč a poplatky ve výši 1.996 Kč, měla žalovaná zaplatit nejpozději do [datum], což ovšem žalovaná ve stanovené lhůtě, jakož ani později, třebaže byla ještě znovu vyzvána ke zjednání nápravy (Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum]), neučinila.

5. Lze konstatovat, že žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila částku 18.470,72 Kč, jež je složena z jistiny ve výši 14.595,93 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1.407,79 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 471,60 Kč za období od [datum] do [datum] a z poplatků ve výši 1.996 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jež byla platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalované) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky (§ 2395 NOZ). Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (§ 1751 NOZ ve spojení s § 1798 a násl. NOZ). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila, přičemž žalovaná dlužnou jistinu ve výši 14.595,93 Kč dosud neuhradila. Tímto jednáním se žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to od [datum], s tím, že za období od [datum] do [datum] činí kapitalizovaný úrok z prodlení 471,60 Kč.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.273,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.591,33 Kč sestávající z částky 1.780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 1.780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.350 Kč ve výši 1.123,50 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.