30 C 384/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, roz. příjmení, datum narození, a celé jméno manžela, datum narození, uzavřené dne datum v obec, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne datum domáhala rozvodu manželství s poukazem na nesnesitelné soužití v manželství, jakož i z důvodu, že manželé již delší dobu nesdílejí lože, a to ani po stránce sexuální. S ohledem na tyto skutečnosti navrhla, aby manželství bylo rozvedeno.

2. Manžel se k jednání, které bylo nařízeno na datum, s omluvou nedostavil.

3. Manžel v podání ze dne datum, které bylo soudu osobně doručeno dne datum, kromě jiného uvedl, že se z jednání omlouvá, neboť s jeho psychikou by jednání nezvládl, když by tam měl poslouchat lži manželky. Dále uvedl, že problémy (v manželství) začaly, když se objevila nákaza COVID a on se musel kvůli zaměstnání nechat dvakrát očkovat. Tato skutečnost mu byla manželkou opakovaně vytýkána. Doplnil, že s manželkou měli stále sex, a to, že spolu nesdílejí ložnici, je toliko z důvodu, že je astmatik, pročež v noci chrápe, k čemuž dodal, že manželka taktéž chrápe. Manželka mu nadále pere, žehlí mu věci, žádná nesnášenlivost tam není. Když by jej manželka neměla ráda, proč by stále vykonávala tyto činnosti. Manžel zdůraznil, že s manželkou žije téměř 40 let, až do smrti ji bude milovat, že je jeho životní láska, a že se rozvádět nechce. Podání ze dne datum uzavřel tím, že soud by ji měl dát šanci, když manželská poradna by jim určitě pomohla.

4. Manželka, která se k nařízenému jednání dostavila, po poučení ze strany soudu v souladu s § 391 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“), výslovně prohlásila, že na projednání věci trvá. S ohledem na toto prohlášení soud věc projednal, když za použití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti manžela.

5. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:

6. Manželství bylo účastníky řízení uzavřeno dne datum v obec.

7. Z doplnění vylíčení skutkových tvrzení ze strany manželky vyplynulo, že manželka měla s manželem v poslední době minimální kontakt, že mezi nimi vázne komunikace, a to zvláště z důvodu, že s manželem je velmi obtížná komunikace, která je téměř nulová. Manželka rovněž uvedla, že mezi manželi již není téměř žádný cit, láska. Doplnila, že ze strany manžela je občas častována nadávkami, které si za tolik let manželství nezaslouží. Domnívá se, že manžel jí pokládá za majetek, který chce vlastnit. Uvedla, že manželství má rozvrácené, a že nelze očekávat, že by došlo k obnovení manželského soužití, když manželka ani nemá zájem na obnovení manželského soužití. Uzavřela, že na rozvratu manželství se manželé podíleli stejnou měrou.

8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství mezi účastníky řízení je již toliko formálním svazkem, které po delší čas neplní žádnou z funkcí, kterou by jinak manželství mělo plnit, pročež obnovu manželského soužití má ve shodě s manželkou za vyloučenou. Tvrzení manželky, že manželství má rozvrácené, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, a především, že manželka nemá zájem na obnovení manželského soužití, soud uvěřil a má jej proto za prokázané.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 téhož ustanovení taktéž platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

11. Podle § 756 NOZ platí, že soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

12. Podle § 757 odst. 1 NOZ platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dle odst. 2 téhož ustanovení též platí, že dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

13. Podle § 758 NOZ platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

14. Z uvedeného je patrné, že jediným rozvodovým důvodem je tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství. Dle soudu z provedeného dokazování, tj. ze skutkového zjištění, jednoznačně vyplynulo, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a že nelze očekávat jeho obnovení. Za situace, když manželka má manželství za rozvrácené a nemá jakýkoliv zájem na obnovení manželského soužití, nelze dle soudu učinit jiný závěr, než že nastal kvalifikovaný rozvrat manželství. V projednávaném případě se navíc nepochybně jedná o trvalý rozvrat manželství.

15. Z právní úpravy (§ 755 odst. 2 NOZ) vyplývá, že třebaže je manželství rozvráceno, a že tedy nastal jeho kvalifikovaný rozvrat, manželství přesto nelze rozvést, pokud by rozvod byl v rozporu alespoň s jedním z výslovně uvedených zájmů: (i) s kvalifikovaným zájmem nezletilého dítěte, (ii) s kvalifikovaným zájmem manžela, proti kterému návrh na rozvod manželství směřuje.

16. Ve vztahu k druhému důvodu, pro který nelze manželství rozvést, soud uvádí, že se jedná se o zájem manžela, kvalifikovaný tím, že tento manžel, ač se sám na rozvratu manželského soužití převážně nepodílel, nemá zájem, aby bylo manželství rozvedeno, a to i proto, že rozvodem by mu byla způsobena zvlášť závažná újma. Na tomto místě je nezbytné zdůraznit, že zde musí existovat mimořádné objektivní okolnosti, které svědčí ve prospěch zachování manželství. Nadto nelze přehlédnout, že zákonné podmínky, na jejichž podkladě soud manželství nerozvede, je nutno splnit kumulativně.

17. V posuzované věci manžel sice v podání ze dne datum uvedl, že se nechce rozvádět, avšak současně netvrdil, natož aby takovou skutečnost prokázal, že by mu rozvodem manželství měla být způsobena zvlášť závažná újma. Pakliže manžel netvrdí, že by mu rozvodem manželství měla být způsobena zvlášť závažná újma, resp. že jsou u něho dány mimořádné objektivní okolnosti, na jejichž podkladě by mu taková zvlášť závažná újma v případně rozvodu manželství mohla být způsobena, je vyloučeno, aby soud manželství nerozvedl, a to toliko na podkladě, že jeden z manželů si rozvod manželství nepřeje, resp. chce jej nadále zachovat.

18. K předchozímu bodu se sluší dodat, že soud nepřehlédl, že manžel v podání ze dne datum společné soužití s manželkou oproti jejímu sdělení ze dne datum popisoval decentně odlišně. Manžel ovšem tím, že se k jednání nedostavil, se sám zapříčinil o to, že soud se nemohl postarat odstranění těchto vzájemných rozporů.

19. Na posuzovanou věc však zmíněné rozpory neměly žádný vliv. Je zapotřebí si uvědomit, že pokud jeden z manželů s druhým manželem již prostě nechce být, má manželství za rozpadlé a výslovně uvede, že nemá zájem na obnovení manželského soužití, je (bohužel) nutné takový fakt, třebaže to někdy může být velmi obtížné a často i bolestivé, akceptovat, smířit se s tím. Pakliže manželka nemá zájem v manželství setrvat, což je v projednávané věci zcela evidentní, je nezbytné takovou jistě nepříjemné skutečnost akceptovat, smířit se s ní, a to navíc zvláště za situace, že u manžela nejsou dány žádné mimořádné okolnosti, které by mu v důsledku rozvodu manželství mohly způsobit zvlášť závažnou újmu.

20. Pokud manžel navrhoval, že soud by jim měl dát šanci, když se domníval, že manželská poradna by jim určitě pomohla, soud uvádí, že při jednání dne datum nabyl přesvědčivého a setrvalého osobního dojmu, že manželka je pevně rozhodnuta se nechat rozvést, a že na tomto jejím záměru by manželská poradna ničeho nezměnila, ba právě naopak. Jestliže měl manžel za to, že jejich manželství potřebuje pomoc spočívající v návštěvě manželské poradny, měl takovým způsobem postupovat mnohem dříve, a nikoliv až při jednání o rozvodu manželství, z kterého se navíc omluvil.

21. Pokud se týká toho, kdo zapříčinil rozvrat manželství, soud je toho názoru, že na rozvratu manželství se stejnou měrou podíleli oba manželé, neboť v manželství, jakož i obecně v partnerských vztazích, lze jen velmi obtížně učinit závěr, že jeden z manželů je čistý jako lilie a pouze ten druhý z manželů je ten špatný. Soud má za to, že tomu tak bylo i v této věci, což ostatně dokládá vyjádření manželky v tomto směru při jednání dne datum.

22. S ohledem na shora uvedené, když soud neshledal žádné zákonné překážky, které by bránily rozvodu manželství, rozhodl výrokem I. tak, že manželství účastníků řízení dle § 755 odst. 1 NOZ rozvedl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle § 23 z.ř.s., když dle tohoto ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Soud v dané věci neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od tohoto závěru. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Žadatel o vydání občanského průkazu, který má povinnost mít občanský průkaz, je povinen podat žádost o vydání občanského průkazu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu podle § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, v platném znění, je-li v dosavadním občanském průkazu uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství nebo zrušení registrovaného partnerství. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.