30 C 385/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10.422,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.699,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10.422,73 Kč od 15.10.2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 8.566,26 Kč od 15.10.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252, Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou původně Okresnímu soudu v , Anonymizováno, dne 14.10.2024 domáhala na žalované zaplacení 10.422,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 10.11.2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 13.000,- Kč, na jejímž podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, pročež následně došlo k zesplatnění úvěru k 10.7.2024. Žalovaná načerpala peněžní prostředky v celkové výši 12.943,- Kč a zaplatila 5.556,- Kč. Celková dlužná částka ve výši 10.422,73 Kč je složena z nesplacené jistiny ve výši 8.566,26 Kč, z poplatků ve výši 256,47 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 600,- Kč a ze smluvních pokut ve výši 1.000,- Kč. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 10.422,73 Kč, kapitalizovaného úroku úvěru ve výši 980,72Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 296,49 Kč, smluvního a zákonného příslušenství a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z žalobkyní předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 10.11.2023 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , s úvěrovým limitem 13.000,- Kč, s ujednanou úrokovou sazbou 26,28 % ročně, na jejímž podkladě byly žalované dne 10.11.2023 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.943,- Kč. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, pročež následně došlo k zesplatnění úvěru k 10.7.2024. Žalovaná načerpala peněžní prostředky v celkové výši 12.943,- Kč a zaplatila 5.556,- Kč. Celková dlužná částka ve výši 10.422,73 Kč je složena z nesplacené jistiny ve výši 8.566,26 Kč, z poplatků ve výši 256,47 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 600,- Kč a ze smluvních pokut ve výši 1.000,- Kč.

5. Lze konstatovat, že žalovaná nezaplatila žalobkyni částku ve výši 10.422,73 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalované) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ) a současně uhradit veškeré související poplatky a účelně vynaložené náklady. Uvedené povinnosti byly žalovanou porušeny, když úvěr nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila, čímž se žalovaná zároveň ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu dle § 2048 odst. 1 a násl. NOZ. Nárok žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů za vymožení pohledávky soud posoudil jako důvodný nárok na příslušenství spojený s uplatněním sporné pohledávky (§ 513 NOZ).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.699,94 Kč sestávající z částky 300, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200, Kč ve výši 252, Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.