30 C 395/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 39.360,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39.360,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 39.360,37 Kč od 20.3.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.175, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 16.6.2025 domáhala na žalované zaplacení 39.360,37 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19.2.2025 bylo zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny na adrese , adresa, , s tím, že neoprávněný odběr byl zjištěn v rozsahu 2.419 kWh, tj. v částce 25.483,58 Kč, k čemuž je třeba připočíst platbu za příkon ve výši 828,15 Kč. V souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru elektřiny žalobkyni vznikly náklady ve výši 13.048,64Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ničeho na dlužnou částku nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 39.360,37 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že dne 19.2.2025 bylo zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny na adrese , adresa, , s tím, že neoprávněný odběr byl zjištěn v rozsahu 2.419 kWh, tj. v částce 25.483,58 Kč, k čemuž je třeba připočíst platbu za příkon ve výši 828,15 Kč. V souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru elektřiny žalobkyni vznikly náklady ve výši 13.048,64Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ničeho na dlužnou částku nezaplatila.

5. Lze tak uzavřít, že žalovaná žalobkyni neuhradila částku ve výši 39.360,37 Kč.

6. Soud věc právně posoudil dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), pokud se jedná o povinnost žalované nahradit žalobkyni škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny, jejíž výše byla stanovena za použití § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Úrok z prodlení pak soud posoudil podle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 NOZ). Nárok žalobkyně na náhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny, a to včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, soud posoudil jako důvodný dle § 17 odst. 5 vyhlášky.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.175, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.575, Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600, Kč představující 300, Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.