30 C 419/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 75.000, Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 37.500,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.8.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.9.2024 do zaplacení, a co do hotových nákladů dosavadního řízení ve výši 5.000,- Kč, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 37.500,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.6.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.7.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 75.000,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřel dne 1.4.2024 podnájemní smlouvu do 30.4.2024. Dne 1.5.2024 došlo k uzavření dodatku této smlouvy s tím, že doba trvání podnájemní smlouvy byla prodloužena od 1.5.2024 do 31.7.2024, resp. že mezi účastníky řízení byla uzavřena nová podnájemní smlouva na dobu určitou od 1.5.2024 do 31.7.2024. Cena podnájmu byla sjednána ve výši 17.865,- Kč/měsíc a zálohy za služby spojené s užíváním bytu byly ujednány ve výši 885,- Kč/měsíc. Tyto úhrady měly být provedeny nejpozději do 15. dne příslušného měsíce, jak bylo mezi účastníky řízení dle žalobce ústně sjednáno. Žalovaná dne 15.6.2024 ničeho nezaplatila. Dne 13.7.2024 došlo ze strany žalované ke svévolnému opuštění předmětu podnájmu. Ke dni podání této žaloby nedošlo k oficiálnímu předání předmětu podnájmu. Žalovaná nezaplatila podnájem ke dni 15.6.2024, ke dni 15.7.2024, ke dni 15.8.2024 a ke dni 15.9.2024, jakož ani k těmto dnům nezaplatila zálohy za služby spojené s užíváním bytu, přestože byla opakovaně vyzvána ke sjednání nápravy. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zaplacení 75.000,- Kč s příslušenstvím, náhrady hotových výdajů dosavadního řízení ve výši 5.000,- Kč a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

3. Soud ve věci nařídil jednání na , datum, . Žalobce se z nařízeného jednání řádně a včas omluvil. Žalovaná, třebaže předvolání k jednání jí bylo řádně a včas doručeno, se k jednání nedostavila a ani včas z důležitého důvodu nepožádala o odročení nařízeného jednání. Soud za této situace postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), pročež věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a žalované.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z listiny označené jako Podnájemní smlouva ze dne 1.4.2024 soud zjistil, že účastnící řízení v tento den připojili své podpisy na tuto listinu, jejímž předmětem byl podnájem bytové jednotky č. , hodnota, . Listina byla sjednána na dobu určitou do 30.4.2024.

6. Z listiny označené jako Podnájemní smlouva ze dne 1.5.2024 soud zjistil, že účastnící řízení v tento den připojili své podpisy na tuto listinu, jejímž předmětem byl podnájem bytové jednotky č. , hodnota, . Listina byla sjednána na dobu určitou od 1.5.2024 do 31.7.2024. Nájemné bylo ujednáno ve výši 17.865,- Kč/měsíc. Zálohy za služby spojené s užíváním bytu byly ujednány ve výši 885,- Kč/měsíc. Dle ústní dohody účastníků řízení, když tato informace byla tvrzena v žalobním návrhu, měly být tyto platby provedeny nejpozději 15. den v měsíci.

7. Z listiny označené jako Předávací protokol k bytu soud zjistil, že výše zmíněná bytová jednotka byla žalované předána dne 1.4.2024.

8. Z listiny označené jako Věc: předžalobní výzva ze dne 31.7.2024 soud mj. zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužného nájemného a záloh za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 37.500,- Kč, a to nejpozději do 3.8.2024. Z této listiny soud rovněž zjistil, že žalovaná byt dne 13.7.2024 opustila, aniž by jej oficiálně předala zpět žalobci.

9. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem, žalovanou a obecnou zmocněnkyní žalobce soud zjistil, že žalovaná uvedla, že není schopna během jednoho dne získat peněžní prostředky ve výši 40.000,- Kč, pročež následně byla řešena možnost splátkového kalendáře, a to v rámci dohody o uznání dluhu a jeho splácení ve splátkách (viz návrh listiny ze dne 21.8.2024). Žalovaná v návaznosti na tuto listinu požádala, zda by nebylo možné tam dát nižší splátky s ohledem na výši jejího rodičovského příspěvku.

10. Žalovaná zaplatila pouze jedno nájemné a zálohy spojené s užíváním bytu, a to za měsíc květen 2024, se zpožděním dne 11.6.2024. Za další období, když tyto částky byly splatné, resp. měly být splatné, dne 15.6.2024, 15.7.2024, 15.8.2024 a 15.9.2024, žalovaná ničeho nezaplatila, přestože byla opakovaně vyzvána ke zjednání nápravy.

11. Soud má za prokázané, že účastnící řízení připojili své podpisy na listiny označené jako Podnájemní smlouvy dne 1.4.2024 a dne 1.5.2024, že žalobkyně předmětný byt převzala dne 1.4.2024 (viz Předávací protokol k bytu), že užívání bytu bylo účastníky řízení sjednáno nejprve do 30.4.2024 a následně do 31.7.2024, že žalovaná byt dne 31.7.2024 opustila (viz žalobní návrh, předžalobní výzva ze dne 31.7.2024 a Dohoda o uznání dluhu a jeho splnění ve splátkách) a že žalovaná nezaplatila (pod)nájemné a zálohy spojené s užíváním bytu splatné dne 15.6.2024, dne 15.7.2024, dne 15.8.2024 a dne 15.9.2024.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

13. Účastnící řízení uzavřeli dne 1.4.2024, resp. dne 1.5.2024, v písemné formě podnájemní smlouvy dle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), za současného použití zejména § 2235 NOZ a § 2237 NOZ. Žalovaná převzala byt k užívání dne 1.4.2024. V pořadí druhá podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.5.2024 do 31.7.2024. Smluvními stranami bylo sjednáno (pod)nájemné ve výši 17.865,- Kč/měsíc a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 885,- Kč/měsíc, tj. celkem 18.750,- Kč/měsíc. Tato celková částka měla být žalovanou zaplacena nejpozději 15. dne příslušného kalendářního měsíce, za který měla být zaplacena. Žalovaná však tuto částku zaplatila toliko za měsíc květen 2024, a to navíc až dne 11.6.2024, přestože tato částka byla splatná již dne 15.5.2024. Další částky žalovaná nezaplatila, byť byla opakovaně vyzvána ke zjednání nápravy.

14. Z předestřeného je patrné, že žalobci vzniklo důvodné právo na zaplacení (pod)nájemného a záloh za služby spojené s užíváním bytu, které byly splatné dne 15.6.2024 (za měsíc červen 2024) a dne 15.7.2024 (za měsíc červenec 2024). Žalovaná tuto smluvně převzatou povinnost porušila, když ničeho nezaplatila. Jelikož se žalovaná se splněním této smluvní povinnosti ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ), vzniklo žalobci vedle toho též právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od 16.6.204, resp. od 16.7.2024, do zaplacení.

15. Smluvní vztah založený v pořadí druhou podnájemní smlouvou skončil dne 31.7.2024. Žalobci z tohoto důvodu vzniklo důvodné právo na zaplacení (pod)nájemného a záloh za služby spojené s užíváním bytu nejpozději za období do 31.7.2024, tj. nikoliv již za období od 1.8.2024 do 30.9.2024. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že (minimálně ke dni podání žaloby) nebyl byt ze strany žalované formálně (protokolárně) předán zpět žalobci.

16. Soud v tomto ohledu vyšel z toho, že žalobce, a to jednak v textu samotné žaloby, jakož i v předžalobní výzvě ze dne 31.7.2024, výslovně uvedl, že žalovaná byt dne 13.7.2024 svévolně opustila, aniž by jej ovšem oficiálně předala zpět žalobci. Je zapotřebí taktéž poznamenat, že v listině označené jako Dohoda o uznání dluhu a jeho splnění ve splátkách, která byla datována k 21.8.2024, je řešen dluh toliko ve výši 37.500,- Kč, tj. dluh za červen 2024 a za červenec 2024. V této listině již není řešen dluh za další kalendářní měsíc, tj. za srpen 2024, přestože byt (tehdy) nebyl žalovanou dosud oficiálně předán zpět žalobci a přestože žalovaná byla s úhradou (pod)nájemného a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, pokud by je vůbec byla povinna platit, v prodlení, když tyto byly splatné nejpozději dne 15.8.2024. Soud se proto kloní k závěru, že žalobce, pakliže by žalovaná podepsala Dohodu o uznání dluhu a jeho splnění ve splátkách, by se dále nezabýval tím, že byt mu nebyl protokolárně předán zpět, pročež by po žalované ani nepožadoval další úhrady za měsíce srpen a září 2024.

17. Dle soudu je z jednání účastníků řízení zřejmé, že k tomu obě strany přistupovaly tak, že žalovaná byt opustila a že se tam nehodlá vrátit. Již jen z důvodu, že žalovaná nebyla v zásadě schopná řádně a včas zaplatit jedno jediné podnájemné a s tím spojenou zálohu za služby spojené s užíváním bytu, nelze důvodně očekávat, že by žalovaná po opuštění bytu dne 13.7.2024 plánovala se tam v budoucnu někdy vrátit, resp. nelze rozumně očekávat, že by žalobce měl opětovně zájem dát žalované byt do podnájmu.

18. V návaznosti na výše rozvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalovaná byt opustila takovým způsobem, že nájem (podnájemní vztah založený podnájemní smlouvou) lze bez jakýchkoli pochybností považovat z její strany za skončený a že byt se má za ihned odevzdaný, a to k 13.7.2024 (za přiměřeného použití § 2292 věta třetí NOZ).

19. Jinými slovy řečeno – soud má za to, že žalovaná tím, že byt dne 13.7.2024 opustila, dala jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit. Žalovaná tím, že byt ke dni 13.7.2024 opustila, dala jednostranným právním jednáním ve smyslu § 2292 věta třetí NOZ najevo, že byt opouští a že už nemá v úmyslu se tam vrátit, což má za následek, že byt se k tomuto datu pokládá (má se za to) za odevzdaný. Byt byl tedy žalobci předán, resp. odevzdán, dne 13.7.2024.

20. Jelikož § 2292 věta třetí NOZ neupravuje určitý či zvláštní způsob skončení (zániku) (pod)nájemního vztahu k bytu, znamená to, že ačkoliv žalovaná byt opustila dne 13.7.2024, resp. se má za to, že v tento den byl byt předán zpět žalobci, podnájemní smlouva byla stále platná a účinná do 31.7.2024, pročež žalovaná byla nadále podnájemkyní bytu a byla povinna zaplatit žalobci sjednané (pod)nájemné a zálohu za služby spojené s užíváním bytu za měsíc červenec 2024.

21. Žalovaná tím, že před skončením podnájemního vztahu byt opustila, pročež se má za to, že byt byl odevzdán zpět pronajímateli, tj. žalobci, dne 13.7.2024, předčasně, avšak současně řádně, splnila zákonnou povinnost odevzdat byt nejpozději ke dni skončení podnájemního vztahu zpět pronajímateli. Žalovaná tímto (možná původně ani nezamýšleným) právním jednáním předešla tomu, že by žalobci po skončení podnájemního vztahu, tj. po 31.7.2024, když by mu byt předtím neodevzdala, vzniklo právo na náhradu ujednaného podnájemného (§ 2295 NOZ).

22. Lze shrnout, že když žalovaná byt opustila dne 13.7.2024, resp. tento den se má za den, kdy byl byt odevzdán zpět žalobci, jakožto pronajímateli, a že když podnájemní vztah, jenž byl účastníky řízení sjednán na dobu určitou, skončil dne 31.7.2024, že žalobci za období 1.8.2024 do 30.9.2024 nevzniklo právo na náhradu ve výši ujednaného (pod)nájemného (§ 2295 NOZ). Základní zákonná podmínka pro přiznání práva na náhradu ve výši ujednaného (pod)nájemného, tj. neodevzdání bytu, nebyla splněna, pročež je vyloučeno, aby žalobci takové právo mohlo být v rámci soudního řízení přiznáno.

23. Žalobci současně ani nevzniklo právo na zaplacení záloh za služby spojené s užíváním bytu za období od 1.8.2024 do 30.9.2024. Je tomu jednak ze shodného důvodu jako u (pod)nájmu, tj. že podnájemní vztah skončil dne 31.7.2024 a že se má za to, že k tomu dni byl byt žalobci odevzdán.

24. A jednak je tomu i z důvodu, že i kdyby snad byt nebyl žalovanou nejpozději k 31.7.2024 odevzdán žalobci, tomu by ani v důsledku této skutečnosti nevzniklo právo požadovat, jako součást bezdůvodného obohacení, po žalované zaplacení záloh za služby spojené s užíváním bytu ve sjednané výši za příslušné období. Žalobci by sice neodevzdáním bytu vzniklo právo na zaplacení bezdůvodného obohacení, ale je nezbytné dodat, že by se výhradně jednalo o bezdůvodné obohacení ve výši skutečně čerpaných a zároveň i řádně vyúčtovaných služeb spojených s užíváním bytu. I z tohoto důvodu by žalobou uplatněný dílčí nárok nemohl být úspěšný, neboť byl u soudu uplatněn předčasně, tj. před (eventuálním) řádným vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu.

25. Pokud se týká žalobcem uplatněného nároku na zaplacení 5.000,- Kč, jakožto hotových nákladů dosavadního řízení, soud uvádí, že žalobce v žalobě nijak blíže nerozvedl, o jaké konkrétní náklady se má jednat, které žalobce musel (měl) v souvislosti s touto záležitostí vynaložit. Žalobce zároveň ani nedoložil, že takové náklady skutečně vynaložil.

26. Soud byl připraven poskytnout žalobci, případně jeho zástupkyni, při jednání dne , datum, poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, že je zapotřebí doplnit vylíčení rozhodných skutečností v tom směru, o jaké konkrétní náklady se má jednat, jakož by i soud vyzval žalobce, aby označil a předložil důkazy na podporu tohoto tvrzení, a to včetně důkazů, že tyto náklady byly žalobcem, a to výlučně v této souvislosti, opravdu vynaloženy. Tím, že se žalobce z jednání omluvil, se sám připravil o poskytnutí dobrodiní poučení dle § 118a o.s.ř. Poučení dle § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání.

27. Z právě uvedeného pak vyplývá, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, potažmo ani břemeno důkazní, ohledně uplatněného dílčího nároku na zaplacení 5.000,- Kč, jakožto hotových nákladů dosavadního řízení. Jinak řečeno – žalobce zejména neprokázal, že mu vůči žalované vzniklo důvodné právo na zaplacení částky 5.000,- Kč. Za této situace je vyloučeno, aby soud žalobci přiznal právo na zaplacení částky v této výši, resp. aby žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 5.000,- Kč.

28. V této souvislosti je nutné dodat, že i kdyby žalobce řádným způsobem doplnil vylíčení rozhodných skutečností a tyto byly označenými důkazy prokázány, bez dalšího by to neznamenalo, že by soud žalobci přiznal právo na zaplacení této částky v plné výši. Soud by musel zohlednit, že žalobce nebyl s uplatněnou žalobou zcela úspěšný, nýbrž toliko částečně. Soud by mohl žalobci přiznat toliko poměrnou část těchto nákladů, tj. část nákladů, které byly vynaloženy ve spojitosti s nárokem, s nímž byl žalobce v tomto řízení zcela úspěšný.

29. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že výrokem I. tohoto rozsudku žalobu co do částky 37.500,- Kč (za měsíce srpen a září 2024) s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.8.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.9.2024 do zaplacení, a co do hotových nákladů dosavadního řízení ve výši 5.000,- Kč, jako nedůvodnou zamítl.

30. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 37.500,- Kč (za měsíce červen a červenec 2024) s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.6.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18.750,- Kč od 16.7.2024 do zaplacení, když v tomto rozsahu shledal žalobu důvodnou.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku tak, že žádnému z účastníků nepřiznal dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Je tomu z důvodu, že žalobce i žalovaná byli v řízení úspěšní a neúspěšní z poloviny, pročež z tohoto důvodu ani jednomu z nich nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení.

32. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.