30 C 440/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 115.800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky ve výši 115.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 115.800 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 15.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení ve výši 2.046 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 115.800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované, jakožto anonymizováno role v řízení, se rozhodl poskytnout pomocnou ruku, když jej v průběhu roku rok opakovaně žádala o poskytnutí zápůjčky peněžních prostředků za účelem splacení pohledávek jejích věřitelů. Žalobce proto při dobré vůli a v dobré víře za ústně sjednaných smluvních podmínek poskytl žalované následující peněžní prostředky: (i) dne datum částku ve výši 5.000 Kč, (ii) dne datum částku ve výši 7.000 Kč, (iii) dne datum částku ve výši 100.000 Kč a (iv) dne datum částku ve výši 3.800 Kč, tj. celkem 115.800 Kč. Peněžní prostředky žalobce ve všech čtyřech případech poukázal ze svého bankovního účtu převodem na bankovní účet žalované. Poskytnuté peněžní prostředky, vyjma částky ve výši 100.000 Kč, měla žalovaná vrátit na věřitelskou výzvu žalobce k jejich zaplacení. Pokud se týká částky ve výši 100.000 Kč, žalobce uvedl, že tyto peněžní prostředky získal od právnická osoba, jež mu poskytla úvěr. Dle žalobce bylo účastníky řízení sjednáno, že žalovaná mu bude tuto částku pravidelně měsíčně splácet tak, aby žalobce následně mohl z těchto peněžních prostředků splácet úvěr právnická osoba Tato původní informace obsažená v žalobním návrhu byla posléze žalobcem modifikována v tom směru, že žalovaná potřebovala peněžní prostředky na splacení dluhů, které měla mít u právnická osoba anonymizována dvě slova. Z tohoto důvodu s žalovanou uzavřel ústní dohodu o tom, že peněžní prostředky mu vrátí na jaře, až žalované zaměstnavatel vyplatí peněžní prostředky spojené s jejím odchodem do starobního důchodu. Zaměstnavatelem měla být právnická osoba a žalovaná měla odejít do starobního důchodu přibližně v květnu rok. Žalovaná, třebaže byla žalobcem opakovaně vyzývána k vrácení těchto peněžních prostředků, ničeho nevrátila. Žalobce se proto podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 115.800 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení.

2. Soud ve věci vydal dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala včasný odpor. V odporu žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí, když zároveň vůči uplatněným nárokům vznesla námitku promlčení. Dle žalované jsou údaje v žalobě smyšlené. Dále namítla, že e-mailová adresa email, z níž byla dne datum odeslána e-mailová zpráva, neprokazuje identifikace žalobce a ani žalované. Z tohoto důvodu měla žalovaná za to, že jí žalobce žádnou předžalobní výzvu neposlal.

3. V doplnění odporu ze dne datum žalovaná dodala, že se v žádném případě nejedná o její půjčky od žalobce, když (navíc) nebylo vůbec dohodnuto, že má žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a kdy je má vrátit. Dle žalované žalobce tímto způsobem uhradil své závazky, které měl vůči žalované, jež jej měla kromě jiného od číslo do číslo živit a šatit. Pokud by soud dospěl k závěru, že se jednalo o půjčky, žalovaná vyzvala žalobce, nechť prokáže jejich uzavření, platnost a splatnost, když opětovně vznesla námitku promlčení. Doplnila, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena dohoda vypořádání vzájemných pohledávek, a to z důvodu, aby se eliminovaly případné dohady. Ve vztahu k částce 100.000 Kč žalovaná ještě uvedla, že žalobce je gambler, když měl prohrát velké částky. Vzhledem k této skutečnosti se žalovaná raději ani nezajímala o původ peněz, které žalobce poslal na její účet. Žalobce živila, když on na ní měl parazitovat. Částku ve výši 100.000 Kč žalobce poslal žalované s tím, že by je utratil, tak ať má na jídlo a domácnost. Dohodu ze dne datum účastnící řízení uzavřeli z důvodu, že si nic nedluží, a že proti sobě nepovedou žádné soudní spory. S ohledem na tyto veškeré skutečnosti žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

4. Soud ve věci nařídil několik jednání, přičemž z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

5. Soud zjistil, a to z vyjádření žalované učiněného při jednání konaném dne datum, že bankovní účet číslo bankovní účet je bankovním účtem žalované, a že na tento bankovní účet byly připsány veškeré částky (5.000 Kč, 7.000 Kč, 3.800 Kč a 100.000 Kč), které jsou předmětem tohoto řízení. To, že bankovní účet číslo bankovní účet je bankovním účtem žalované, je rovněž patrné z podání žalované ze dne datum.

6. Soud zjistil, a to opětovně z vyjádření žalované učiněného při jednání konaném dne datum, že e-mailová zpráva ze dne datum, jež byla odeslána z e-mailové adresy email, byla žalované doručena, a že e-mailová adresa email, na který byla e-mailová zpráva ze dne datum odeslána, je e-mailovou adresou žalované.

7. Ze znaleckého posudku ze dne datum, číslo soud zjistil, že žalobcem sporované podpisy obsažené na písemnostech ze dne datum označených jako DOHODA O VYPOŘÁDÁNÍ VZÁJEMNÝCH POHLEDÁVEK jsou jednak pravými podpisy a jednak se jedná o podpisy celé jméno žalobce, tj. žalobce.

8. Z listiny označené jako Výpis z osobního účtu vedeného u právnická osoba, na jméno žalobce za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum byla z tohoto účtu na bankovní účet číslo bankovní účet, tj. na bankovní účet žalované, poukázána částka ve výši 5.000 Kč; dne datum byla z tohoto účtu na bankovní účet číslo bankovní účet, tj. na bankovní účet žalované, poukázána částka ve výši 7.000 Kč; dne datum byla z tohoto účtu na bankovní účet číslo bankovní účet, tj. na bankovní účet žalované, poukázána částka ve výši 100.000 Kč. Z této listiny soud rovněž zjistil, že dne datum byla na tento účet připsána částka ve výši 177.600 Kč. Jednalo se o úhradu ze strany právnická osoba z účtu číslo bankovní účet.

9. Z listiny označené jako Výpis z osobního účtu vedeného u právnická osoba, na jméno žalobce za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum byla z tohoto účtu na bankovní účet číslo bankovní účet, tj. na bankovní účet žalované, poukázána částka ve výši 3.800 Kč.

10. Z listiny označené jako Předžalobní výzva ze dne datum soud zjistil, že dne datum v anonymizováno: údaj o čase hod. byla z e-mailové adresy email, tj. z e-mailové adresy žalobce, odeslána na e-mailovou adresu email, tj. na e-mailovou adresu žalované, e-mailová zpráva, jejíž obsahem byla mj. výzva směrem k žalované k vrácení částky ve výši 120.000 Kč s úroky, což k tomuto dni mělo činit 174.157 Kč. Jako odesílatel této zprávy byl označen celé jméno žalobce, tj. žalobce.

11. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že manželství účastníků řízení bylo dne datum rozvedeno.

12. Z listiny ze dne datum označené jako DOHODA O VYPOŘÁDÁNÍ VZÁJEMNÝCH POHLEDÁVEK (dále též jako„ Dohoda“), soud zjistil, že smluvními stranami této Dohody byli účastnící řízení, a že tito dne datum připojili své podpisy na zmíněnou listinu. Obsahem této listiny je dohoda mezi účastníky řízení o tom, že tito se vzájemně dohodli, že si nic nedluží, a (především) že mezi sebou nemají žádné vzájemné nevypořádané závazky. Dále se účastnící řízení dohodli na tom, že vůči sobě nebudou uplatňovat žádná soudní nebo exekuční vymáhání finančních pohledávek, a že v tomto smyslu nepovedou žádná další jednání. Závěrem bylo uvedeno, že účastníci řízení právní jednání související s touto listinou učinili svobodně a vážně, že se s obsahem listiny seznámili, že s ním souhlasí, na důkaz čeho na tuto listinu připojili své podpisy. Účinnost dohody měla nastat dnem jejího podpisu smluvními stranami, tj. dne datum.

13. V návaznosti na v předchozím bodě zmíněnou listinu soud předesílá, že s veškerými námitkami žalobce ohledně této listiny se soud komplexně vypořádá dále v textu tohoto rozsudku.

14. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne zástupce právnická osoba, a žalobce připojili své podpisy na tuto listinu. Na základě této listiny byl žalobci právnická osoba, poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 270.000 Kč. Účelem poskytnutého úvěru byla konsolidace dvou úvěrů poskytnutých právnická osoba anonymizována dvě slova, a to úvěru ve výši 34.650 Kč, resp. ve výši 57.750 Kč. Na splacení (konsolidaci) těchto úvěrů byla použita částka v celkové výši 92.400 Kč, s tím, že použití zbývající částky úvěru bylo na uvážení žalobce. Úvěr byl právnická osoba, pro žalobce spravován na účtu číslo bankovní účet.

15. Z listiny označené jako Podací lístek soud zjistil, že dne datum žalobce podal u držitele poštovní licence podání, které adresoval Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Obsahem podání byla žaloba, která byla Okresnímu soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím držitele poštovní licence doručena dne datum.

16. Z listiny označené jako Lékařský posudek anonymizováno 5 slov ze dne datum soud zjistil, že žalobce se tohoto dne u anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa, podrobil ve obec anonymizováno lékařské prohlídce anonymizována dvě slova právnická osoba, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno.

17. Z listiny, jejímž obsahem je print screen obrazovky počítače žalované, soud zjistil, že Dohoda, jakožto počítačový soubor, byl vytvořen dne datum v údaj o čase hod., a že téhož dne v údaj o čase hod. byl tento soubor uložen.

18. Ze skutkových zjištění soud učinil následující skutkový závěr:

19. Soud má za prokázané, že žalobce ze svého bankovního účtu postupně poukázal na bankovní účet žalované částky ve výši 5.000 Kč (dne datum), 7.000 Kč (dne datum), 3.800 Kč (dne datum) a 100.000 Kč (dne datum). Jedná se o částku v celkové výši 115.800 Kč Tyto skutečnosti jsou prokazovány jednak výpisy z bankovního účtu žalobce a jednak vyjádřením žalované. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce dne datum připojil svůj podpis na listinu označenou jako Smlouva o úvěru, na jejímž základě mu právnická osoba, poskytla peněžní prostředky ve výši 270.000 Kč, přičemž částečným účelem poskytnutí těchto peněžních prostředků byla konsolidace dvou úvěrů poskytnutých právnická osoba anonymizována dvě slova, a to úvěru ve výši 34.650 Kč, resp. ve výši 57.750 Kč. Použití zbývajících peněžních prostředků bylo na uvážení žalobce. Tyto skutečnosti jsou prokazovány listinou označenou jako Smlouva o úvěru.

20. Soud má dále za prokázané, že účastnící řízení dne datum připojili své podpisy na listiny označené jako DOHODA O VYPOŘÁDÁNÍ VZÁJEMNÝCH POHLEDÁVEK. Skutečnost, že na těchto listinách je pravý podpis a že tento pravý podpis je podpisem žalobce, je prokazována shora zmíněným znaleckým posudkem. Ze závěru znaleckého posudku jednoznačně vyplynulo, že žalobcem sporovaný podpis je jednak pravým podpisem a jednak, což je pro projednávanou věc zásadní, že se jedná o podpis žalobce. Anonymizovaný odstavec.

22. Soud žalobce při jednání dne datum poučil dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), o tom, že je třeba k tvrzení, že dne datum u žalované Dohodu nepodepsal, označit a předložit důkazy, a to ve lhůtě tří týdnů ode dne konání tohoto jednání. Soud žalobce upozornil na negativní následky, pakliže povinnost, k níž byl soudem vyzván, ve stanovené lhůtě nesplní.

23. Při jednání dne datum došlo současně k tzv. koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř. Žalobce byl v návaznosti na poskytnuté poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. na konci tohoto jednání rovněž poučen dle § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř. o tom, že důkazy k prokázání rozhodných tvrzení, v tomto případě primárně k prokázání tvrzení, že dne datum nepodepsal Dohodu, může označit toliko do tří týdnů od skončení tohoto jednání, s tím, že k později uvedeným důkazů může soud přihlédnout toliko za podmínek stanovených § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.

24. Druhé jednání se konalo ve anonymizováno datum. Pakliže žalobci byla ze strany soudu poskytnuta (procesní) lhůta tří týdnů ode dne konání tohoto jednání, resp. od skončení tohoto jednání, k označení a předložení důkazů na podporu tvrzení stran nepodepsání Dohody ze dne datum, bylo nezbytné, pokud tato lhůta neměla marně propadnout, aby žalobce soudu nejpozději do anonymizováno datum označil a předložil důkazy na podporu takového tvrzení.

25. V případě, že soud určil lhůtu tří týdnů ode dne konání jednání, které se uskutečnilo ve anonymizováno datum, tak poslední den takto stanovené lhůty připadl (opět) na anonymizováno datum. Je tomu z důvodu, že lhůty určené dle týdnů se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Jestliže v daném případě došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty ve anonymizováno datum, tak soudem stanovená lhůta tří týdnů opětovně končila ve anonymizováno, a to o tři týdny později, tj. dne datum. Lhůtu by bylo možno zachovat tím, pokud by poslední den lhůty bylo podání odevzdáno k doručení u držitele poštovní licence (§ 57 odst. 3 o.s.ř.).

26. S žalobcem je možno v obecné rovině souhlasit v tom směru, že do běhu lhůty se nezapočítá den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty (§ 57 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř.). Toto základní pravidlo z hlediska počátku běhu lhůt je ovšem modifikováno, pokud se jedná o lhůty určené mj. podle týdnů. V takovém případě, což je právě posuzovaná věc, se z hlediska určení počátku běhu lhůt postupuje dle § 57 odst. 2 o.s.ř., jak bylo vysvětleno v předchozích bodech, a nikoliv dle § 57 odst. 1 o.s.ř. Z tohoto důvodu není správný názor žalobce, že čtvrtek datum, kdy se konalo jednání soudu, se do běhu lhůty nezapočítá, neboť prvním dnem pro běh lhůty je pátek datum, pročež poslední den třítýdenní lhůty připadá na pátek datum.

27. Podání žalobce obsahující důkazy, k nimiž byl žalobce soudem vyzván při jednání ve čtvrtek datum, bylo soudu doručeno v pátek datum, tj. jeden den po marném uplynutí lhůty dle § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř. Sluší se dodat, že oním podáním žalobce je prostá e-mailová zpráva s několika přílohami, která byla soudci na jeho pracovní e-mail doručena v pátek datum ve 14:09 hod. Soud dodává, že nemá žádných námitek proti tomu, aby s ním účastnící řízení nemohli komunikovat prostřednictvím jeho pracovního e-mailu, a to zvláště za situace, že soud věděl, že podání ze dne datum bylo soudu zasláno z e-mailové adresy žalobce.

28. Zásadním problémem je ovšem pro žalobce skutečnost, že e-mail s přílohami byl soudu ze strany žalobce doručen až v pátek datum, tj. jeden den po soudem stanovené lhůtě, jež tak marně uplynula ve čtvrtek datum. Tato okolnost má pak pro žalobce dle § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř. negativní následek spočívající v tom, že soud k důkazům, které byly připojeny k e-mailu ze dne datum, nesmí přihlédnout, neboť se jedná o později označené důkazy. Dle soudu tyto důkazy navíc nepředstavují výjimky, na jejichž podkladě by soud k těmto později označeným důkazům mohl přihlédnout (§ 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.).

29. Ze shora rozvedených důvodů proto soud při jednání dne datum neprovedl důkaz listinami (i) anonymizována dvě slova ze dne datum, (ii) anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum, (iii) anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova – anonymizováno ze dne datum a (iv) anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum, když soud má za to, že tyto listiny představující opožděně označené důkazy, k nimiž soud z tohoto důvodu nesmí přihlížet.

30. Nad rámec právě uvedeného soud směrem k žalobci doplňuje, že i kdyby tyto listiny nepředstavovaly tzv. opožděně označené důkazy a soud je provedl jako listinné důkazy, žádná z těchto listin by neprokazovala, že žalobce nemohl dne datum u žalované podepsat Dohodu. Tyto listiny totiž toliko prokazují, že žalobce byl dne datum ve obec – nic víc. Nikterak ovšem neprokazují a tedy ani nevylučují možnost, že žalobce nemohl být v tento den v podvečerních hodinách v obec a u žalované podepsat Dohodu.

31. Pokud se týká námitky, že dle názoru žalobce by to měla být naopak žalovaná (a nikoliv on), kdo by měl prokazovat, že se žalobce u ní dne datum zastavil a podepsal Dohodu, soud uvádí, že s námitkou žalobce by bylo možno souhlasit tehdy, jestliže by žalovaná soudu nepředložila Dohodu a ze znaleckého posudku by nevyplynulo, že žalobce Dohodu podepsal. Podpis na této Dohodě je pravým podpisem žalobce. A současně by tam ještě nesmělo být vyplněno datum, kdy k podpisu Dohody došlo. Pakliže by tyto atributy nebyly postaveny najisto, bylo by věcí žalované, aby je, pokud by je tvrdila, prokázala. Avšak za situace, když tyto skutečnosti má soud za prokázané, bylo věcí žalobce, pokud tvrdil, že u žalované dne datum nebyl, neboť byl ve obec do údaj o čase hod. a poté jel do svého bydliště do obec, pročež Dohodu nemohl podepsat, aby takové tvrzení prokázal.

32. Soud si uvědomuje, že prokázání negativních skutečností, v tomto případě prokázání toho, že žalobce na určitém místě v určitý čas nebyl, může být spojeno s jistými obtížemi plynoucími ze samotné podstaty prokazování negativních skutečností. Přes obtíže, které jsou s prokazováním negativních skutečností spojeny, však nelze ztratit ze zřetele, že negativní skutečnosti lze v občanském soudním řízení dokazovat a v soudní praxi k tomu také často dochází, a s tím, že jako určité specifikum se v takových případech uplatňuje„ snad jen častější použití nepřímých důkazů.“ (Macur, J. Dělení důkazního břemena v civilním soudním sporu. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 34)“.

33. Soud dal žalobci možnost, aby prokázal, že dne datum v obec nebyl, a že tedy ani nemohl Dohodu podepsat. Bylo na žalobci, aby kupříkladu prostřednictvím nepřímých důkazů, tj. tím, že by např. tvrdil, že dne datum byl tam a tam, prokázal, že v důsledku těchto nepřímých důkazů je vyloučeno, aby dne datum v údaj o čase hod. mohl být v obec a podepsat tam Dohodu. Tímto způsobem mohl žalobce tvrdit a prokázat, že dne datum nebyl v obec.

34. Je zřejmé, že ačkoliv se ve svém základu jednalo o prokázání negativní skutečnosti, bylo v tomto konkrétním případě možné, aby ji žalobce prostřednictvím nepřímých důkazů prokázal. Jednalo se o situaci, kdy negativní skutečnost mohla být prokázána tak, jak by v opačné situaci bylo možné prokázat pozitivní tvrzení, tj. např. tím, že žalobce byl dne datum v údaj o čase hod. v obec či kdekoliv jinde, pročež je vyloučeno, aby žalobce mohl být ve stejný čas na dvou místech současně, a to např. v obec.

35. Žalobce ovšem žádným relevantním způsobem nezpochybnil, a tudíž ani neprokázal tvrzení, že dne datum nemohl a nepodepsal Dohodu. Soud má proto, a to primárně na podkladě znaleckého posudku, za jednoznačně prokázané, že žalobce Dohodu ze dne datum vlastnoručně podepsal.

36. Soud při jednání provedl ještě další listinné důkazy, z nich však nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

37. V této souvislosti je třeba dodat, že není povinností soudu provést všechny účastníky navržené důkazy. Je to soud, kdo rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (§ 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř.). Při úvaze o tom, které z navržených důkazů budou provedeny, soud vychází z toho, jaké skutečnosti jsou mezi účastníky sporné (§ 120 odst. 4 o.s.ř.), jakož i z hypotézy právní normy, která se při právním posouzení věci podle názoru soudu na vylíčený skutkový stav použije, neboť by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, pokud by bylo prováděno dokazování ohledně skutečností, které jsou stranami rozepře shodně tvrzeny, jakož i ohledně skutečností, které jsou z hlediska právního posouzení věci bezvýznamné.

38. V návaznosti na právě zmíněné soud uvádí, že při jednání dne datum dle § 120 odst. 1 o.s.ř. zamítl pro nadbytečnost provedení důkazů, které byly navrženy žalobcem i žalovanou. Soud rovněž při jednání dne datum dle § 120 odst. 1 o.s.ř. zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy žalované.

39. Soud ve všech případech tyto důkazní návrhy účastníků řízení zamítl pro nadbytečnost z důvodu, že pro rozhodnutí soudu byla stěžejní Dohoda ze dne datum ve spojení se znaleckým posudkem, pročež se stalo neúčelným, aby soud prováděl dokazování ohledně toho, zda je (byl) žalobce gambler, jak tvrdila žalovaná, anebo aby si vyžadoval informace od právnická osoba, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova. Pro učinění rozhodnutí soud tyto informace nijak nepotřeboval.

40. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

41. Dle § 1981 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), platí, že stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

42. Jedním z přirozených a v soukromém právu samozřejmých způsobů zániku závazků je jejich zrušení dohodou. Jedná se o tzv. dissoluci, tj. o rozvázání závazku dohodou. Taková dohoda představuje jeden z projevů smluvní svobody a respektu k autonomii smluvních stran, když důsledně vychází ze zásady, že smluvním stranám je ponecháno na jejich vůli závazek mezi sebou nejen zřídit, nýbrž jej i bez náhrady zrušit. Základní zásadou občanského práva je princip smluvní svobody, když je výhradně věcí smluvních stran, jakým způsobem si upraví práva mezi sebou navzájem.

43. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalobce poukázal na bankovní účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 115.800 Kč O tomto mezi účastníky řízení nebylo žádného sporu. Sporným se však ukázala býti skutečnost, zda žalobce tyto peněžní prostředky žalované poskytl dočasně, a to tak, že žalovaná je měla po určitém čase sjednaným způsobem vrátit (když se zřejmě mělo jednat o zápůjčku), anebo zda žalobce žalované tyto peněžní prostředky v zásadě daroval, resp. jí je poskytl na úhradu předchozích dluhů, které měly vzniknout za dobu společného soužití účastníků řízení, když žalobce se na úhradě provozních nákladů společné domácnosti účastníků řízení neměl nijak zásadním způsobem podílet. Jinými slovy řečeno – sporné bylo to, zda žalovaná byla povinna peněžní prostředky žalobci vrátit či nikoliv.

44. Jak bylo zmíněno výše, občanské právo vychází z principu smluvní svobody smluvních stran. Jedná se o princip, dle něhož je třeba nejen respektovat vůli smluvních stran, nýbrž se též jedná i o princip, jenž upřednostňuje takovou interpretaci vzájemných subjektivních práv a povinností účastníků řízení, která v konečném důsledku umožní jejich spravedlivé uspořádání. Je proto primárně ponecháno na vůli smluvních stran, aby se mezi sebou dohodly stran vzájemných pohledávek. A přesně taková situace nastala mezi účastníky řízení.

45. Účastníci řízení se vzájemně dohodli, jak je patrné z Dohody ze dne datum, že si vzájemně nic nedluží, a že mezi sebou nemají žádné nevypořádané závazky. Soud Dohodu ze dne datum po právní stránce posoudil jako dohodu ve smyslu § 1981 NOZ, jejímž prostřednictvím došlo k rozvázání všech vzájemných povinností a jím odpovídajících práv mezi účastníky řízení.

46. Z obsahu Dohody ze dne datum zřetelně a jednoznačně vyplývá vůle účastníků řízení, jakožto smluvních stran, si ujednat vzájemná práva a povinnosti takovým způsobem, aby bylo zjevné, že si mezi sebou nic nedluží, resp. že mezi sebou nemají žádné nevypořádané závazky.

47. Soud je toho názoru, že s přihlédnutím k principu smluvní svobody bylo jistě možné, aby se účastnící řízení domluvili tímto způsobem, tj. aby si ujednali, že si vzájemně nic nedluží. Bylo toliko věcí účastníků řízení, jak si mezi sebou upraví vzájemná práva a povinnosti, tj. i případné dlužné pohledávky. Jestliže se účastnící řízení vzájemně dohodli způsobem shora zmíněným, má soud za to, že se jedná o postup, jenž je plně souladný se základním principem smluvní svobody, na němž je vystavěno občanské právo, jakož i o postup odpovídající dohodě ve smyslu § 1981 NOZ.

48. Zánik závazku nastává zpravidla okamžikem účinnosti dohody, tj. ex nunc. Účastnící řízení si ujednali, že Dohoda ze dne datum nabude účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami. Pokud k podpisu Dohody došlo dne datum, téhož dne nastala i její účinnost. Tímto okamžikem došlo v důsledku uzavřené Dohody ke zrušení původního závazku žalované, tj. kromě jiného i ke zrušení její povinnosti vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky ve výši 115.800 Kč. Od okamžiku nabytí účinnosti Dohody se odklidily účinky závazku žalované.

49. Jinými slovy řečeno – od okamžiku, kdy nastala účinnost Dohody ze dne datum, tak v důsledku uzavření této Dohody žalobce pozbyl právo se na žalované úspěšně domáhat zaplacení částky ve výši 115.800 Kč. Dohodou ze dne datum došlo k zániku původního závazku žalované a tedy i k zániku povinnosti žalované vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky ve výši 115.800 Kč. Žalobce tím, že dne datum uzavřel s žalovanou předmětnou Dohodu, se sám dobrovolně vzdal možnosti, aby se na žalované následně mohl úspěšně domoci vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 115.800 Kč.

50. Pokud se žalobce za daného stavu věci přesto na žalované v soudním řízení domáhal zaplacení částky ve výši 115.800 Kč s příslušenstvím, je nutno žalobu na podkladě Dohody ze dne datum za použití § 1981 NOZ, když touto Dohodou došlo k zániku závazku žalované, jako nedůvodnou zamítnout, pročež soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

51. K předchozím bodům soud doplňuje, že s ohledem na skutková zjištění a z nich plynoucí právní posouzení věci, se soud v řízení blíže nezabýval otázkami, zda mezi účastníky řízení bylo skutečně ujednáno, že žalovaná má (měla) poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok, jakým způsobem byla sjednána splatnost, zda je uplatněný nárok promlčený, zda by věc pro právní stránce nebylo možno posoudit jako bezdůvodné obohacení atd., a to z důvodu, že zjišťování těchto skutečností v důsledku sjednané Dohody ze dne datum ztratilo na významu. Anonymizovaný odstavec.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v tomto řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15.000 Kč. Tato částka představuje náklady, resp. zálohu, kterou žalovaná složila na vyhotovení znaleckého posudku. Jelikož žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí vůči žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů řízení, jež je dané věci představována složenou (zaplacenou) zálohou na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 15.000 Kč. Dalších nároků na náhradu nákladů řízení se žalovaná při jednání dne datum výslovně vzdala.

54. Výrokem III. soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o tom, že žalobce je povinen dle výsledku řízení, když žalobce byl v tomto řízení zcela neúspěšný, zaplatit státu, tj. České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, náhradu nákladů řízení ve výši 2.046 Kč.

55. V dané věci soud ustanovené znalkyni usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, přiznal odměnu (znalečné) ve výši 17.046 Kč, která jí byla Okresním soudem v Ústí nad Labem následně vyplacena (viz platební poukaz ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací). Jelikož záloha byla žalovanou složena toliko ve výši 15.000 Kč, zbývající část odměny ve výši 2.046 Kč byla zaplacena státem (§ 141 odst. 2 o.s.ř.). V takovém případě má pak stát proti účastníkovi řízení dle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, vzniklo státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, pročež mu soud výrokem III. uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 2.046 Kč, tj. v rozsahu částky, z níž nebyla odměna ustanovené znalkyně pokryta složenou zálohou.

56. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.