30 C 466/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o společném návrhu na rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, roz. Anonymizováno, nar. datum, a jméno FO, nar. Datum narození manžela, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé se společným návrhem došlým soudu dne datum domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že mezi nimi panují dlouhodobé neshody, problémy ve vzájemné komunikaci, čímž došlo k citovému odcizení a podstatnému narušení manželského soužití. Manželé nežijí ve společné domácnosti od července 2024. S ohledem na tyto skutečnosti manželé společně navrhli, aby soud jejich manželství rozvedl.

2. Mezi účastníky řízení jsou shodná následující právně významná tvrzení, na jejichž podkladě dospěl soud k závěru o skutkovém stavu:

3. Manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne datum v adresa. Dne datum účastníci řízení podepsali (s úředně ověřenými podpisy) Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, o společném bydlení a o výživném rozvedeného manžela. Ani jeden z účastníků řízení nechce manželské společenství obnovit.

4. Vzhledem k tomu, že účastnící řízení učinili nesporným jejich záměr se rozvést, přičemž soud toto tvrzení shledal pravdivým, když je dále nutné vzít v potaz, že účastnící řízení soudu předložili Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, o společném bydlení a o výživném rozvedeného manžela s úředně ověřenými podpisy, soud za této situace nepřikročil k účastnickému výslechu účastníků řízení dle ustanovení § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.ř.s.“), neboť provedení těchto výslechů považoval za nadbytečné. Účastníci řízení ostatně ani provedení takových výslechů ve svých písemných podáních nenavrhovali.

5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že na základě soudem schválené dohody účastníků řízení byly nezletilé děti svěřeny do péče manželky. Z odůvodnění rozsudku soud nezjistil, že by rozvod účastníků řízení měl být v rozporu se zájmy nezletilých.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 téhož ustanovení taktéž platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

8. Podle ustanovení § 756 NOZ platí, že soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

9. Podle ustanovení § 757 odst. 1 NOZ platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dle odst. 2 téhož ustanovení též platí, že dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

10. Podle ustanovení § 758 NOZ platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

11. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků řízení vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a že nelze očekávat jeho obnovení. Tvrzení účastníků řízení o rozvratu jejich manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství pokládá soud za pravdivé. Soud má tedy za prokázané, že došlo k rozvratu manželství.

12. Účastníci řízení spolu jako manželé nežijí dle ustanovení § 758 NOZ více než šest měsíců. Soud při tzv. nesporném rozvodu v návaznosti na společný návrh manželů nezkoumá platnost a účinnost dohody uzavřené mezi manžely ve smyslu ustanovení § 757 odst. 1 písm. c) NOZ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. R 53/2010), ale jen její obsah a formu, tzn. označení účastníků, písemnost, ověřené podpisy apod., zaměřuje se na to, zda tyto písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravují pro dobu po rozvodu vypořádání mj. vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení. Z tohoto pohledu účastníky řízení předložená dohoda splňuje veškeré citované požadavky.

13. S ohledem na skutečnost, že byly splněny všechny zákonné podmínky obsažené v ustanovení § 757 odst. 1, 2 NOZ, soud rozhodl výrokem I. tak, že manželství účastníků řízení dle ustanovení § 755 odst. 1 NOZ rozvedl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ustanovení § 23 z.ř.s., když dle tohoto ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Soud v dané věci neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od tohoto závěru. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 395 z.ř.s.). Žadatel o vydání občanského průkazu, který má povinnost mít občanský průkaz, je povinen podat žádost o vydání občanského průkazu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu podle § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, v platném znění, je-li v dosavadním občanském průkazu uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství nebo zrušení registrovaného partnerství. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.