30 C 500/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 58.221,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66.907,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53.783,92 Kč od 6.9.2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 53.783,92 Kč od 6.9.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13.280,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 58.221,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 75.000,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1.648,- Kč. Úroková sazba úvěru byla ujednána ve výši 10,90 % ročně. Žalovaný načerpané peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dne 12.6.2024 zesplatnila. Dlužná částka ve výši 58.221,92 Kč je složena z dlužné jistiny ve výši 53.783,92 Kč a z úvěrových poplatků ve výši 4.438,- Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 58.221,92 Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , RČ, , ve znění pozdějšího dodatku, na jejímž základě žalovanému téhož dne bankovním převodem poskytla peněžní prostředky ve výši 75.000,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1.648,- Kč. Úroková sazba úvěru byla ujednána ve výši 10,90 % ročně. Žalovaný načerpané peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dne 12.6.2024 zesplatnila. Dlužná částka ve výši 58.221,92 Kč je složena z dlužné jistiny ve výši 53.783,92 Kč a z úvěrových poplatků ve výši 4.438,- Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatil.

5. Lze uzavřít, že žalovaný žalobkyni nevrátil/nezaplatil částku ve výši 58.221,92 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, ve znění pozdějšího dodatku, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ), jakož i zaplatit sjednaný úrok a související poplatky pro případ prodlení. Uvedené povinnosti byly žalovaným porušeny, když poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila, čímž se žalovaný zároveň ocitl v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů na vymožení pohledávky (úvěrové poplatky) soud posoudil jako důvodný nárok na příslušenství spojený s uplatněním sporné pohledávky (§ 513 NOZ).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13.280,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.330, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53.783,92 Kč sestávající z částky 3.260, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1.630, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 3.260, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300, Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.050, Kč ve výši 1.900,50 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.